Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Čtvrtá verze prostředí KDE je zcela jistě jedním z nejočekávanějších projektů ve světě open source softwaru. Na abclinuxu jste si už v roce 2005 mohli přečíst článek KDE 4.0 Plasma, který vznikl v době, kdy byly práce v počátcích. A potom Novinky v KDE4.
KDE4 je jednak port celého prostředí na Qt4, ale zároveň i největší "čistka" v knihovnách a přidávání nových technologií v dosavadní historii KDE. Je jich skutečně poměrně dost a často přinášejí zajímavé vlastnosti (respektive by měly umožňovat je přinést). Některé jsou nové, některé KDE pouze integruje v rámci podpory interoperability napříč desktopy (například D-BUS). Některé vznikly přímo v hlavách (a klávesnicích) vývojářů KDE, jiné byly zase adoptovány od těch externích. Nových pojmů je docela dost, takže je dobré si je alespoň ve stručnosti představit.
Qt verze 4 je asi nejvýznamnější změnou. Součástí balení této nové generace toolkitu od norské společnosti Trolltech je například:
Prostředí KDE je s toolkitem Qt natolik spjato, že je číslování jeho hlavních verzí stejné jako číslování hlavních verzí Qt. Více informací o novinkách naleznete na http://doc.trolltech.com/4.3/qt4-intro.html.
Plasma je koncept spojující panel, plochu a SuperKarambu do jedné aplikace a jednoho API, které mj. umožní vývojářům tvorbu malých widgetů a aplikací (plasmoidy), jež bude možné libovolně umístit na plochu či na panel. Velmi silně používá SVG renderování, takže plasmoidy jsou (na rozdíl od mnoha stávajících systémů) plně vektorové. Ve výše zmíněném článku je Plasma představena pouze jako koncept, ale hlavní vývojář Plasmy Aaron J. Siego v květnu představil současný stav vývoje na KDE Commit Digest, a to včetně ukázkových plasmoidů. Další informace je možno nalézt na domácí stránce projektu plasma.kde.org. Pro zajímavost, ukázková videa naleznete v adresáři media.
Phonon je nový multimediální framework. Poskytne jednoduchý a jednoznačný způsob, jak používat různé enginy. V současné době jsou ve vývoji xine, GStreamer, NMM a avKode (následovník aKode). Do budoucna se uvažuje ještě o podpoře enginů MPlayer, DirectShow (pro Windows) a QuickTime (pro MacOS X). Pochopitelně není možné, aby jediné API dokázalo využít možnosti všech stávajících (a budoucích) multimediálních knihoven, takže je Phonon cílen především na aplikace typu přehrávání či streamování videa a jeho účelem je usnadnit vývojářům práci. Na rozdíl od současného stavu, kdy se v každé aplikaci nastavuje použitý engine zvlášť, bude v KDE4 možné volbu provést na jednom místě.
Bývá označován jako náhrada zastaralého aRts, což je zvukový server současných (do 3.x včetně) verzí KDE. Není to technicky zcela přesné označení, protože Phonon je pouze knihovna/API pro práci s multimédii, nikoli zvukový server. Článek The Road to KDE 4: Phonon Makes Multimedia Easier na KDE News se zabývá aktuálním stavem Phononu.
Solid je nový framework pro sjednocení přístupu k hardwarovým informacím (jako dostupné disky či stav sítě). Trochu se podobá výše uvedenému API Phonon, protože opět nevytváří žádnou novou vrstvu nad stávajícím systémem, pouze nabízí pro vývojáře jednoduché API nad stadardními komponenty, jako je HAL, a opět ponechává nízkoúrovňové věci na specializovaných systémech. Snahou je vytvořit dynamické uživatelské prostředí, které bude reagovat na události, přičemž je zaměřeno především na mobilní hardware (wifi karty, bezdrátová zařízení a podobně). S jeho pomocí bude jednoduché napsat plasmoidy zobrazující dostupnost okolních wifi sítí, podporu pro úložná zařízení nebo správu napájení. Více je představuje článek The Road to KDE 4: Solid Brings Hardware Configuration and Control to KDE na KDE News. Na rozdíl od Plasmy nemá ukázková videa. Libovolný přístup k hardwaru v ukázkách KDE4 má "na svědomí" právě Solid.
Decibel je komponentní framework především pro komunikační aplikace. Postaven nad frameworkem Tapioca (ten je zase implementací protokolu telepathy od freedesktop.org) nabízí podporu pro různé komunikační protokoly jako XMPP, Jingle a SIP. S jeho pomocí bude moci libovolná aplikace používat tyto protokoly. Na rozdíl od předešlých komponent není Decibel API, nebo knihovna, ale služba. S její pomocí bude možné jednoduše budovat aplikace používající různé protokoly. Ovšem Decibel se netýká pouze propojení IM a VoIP, ale je možné s jeho pomocí snadno rozšířit textový editor o podporu spolupráce více uživatelů na jednom dokumentu a podobně.
Více je v článcích The Pillars of KDE 4: Decibel a The Pillars of KDE 4: Decibel Definitions and Benefits na KDE News.
akonadi je opět server, tentokrát výhradně pro PIM aplikace. Bude se jednat o centrální úložiště pro různé typy aplikací. A z přehledu architektury je zřejmé, že jsou jeho vývojáři velice ambiciózní, protože plánují podporu i pro Gnome centrické Evolution (prostřednictvím Gnome API) nebo soubory ve formátu iCalendar, případně prostřednictvím standardních protokolů Imap a POP3. Technické detaily jsou k dispozici ve slajdech z března tohoto roku. Z nich se například dozvíte, že používá SQL databázi. Trochu více informací naleznete v článku na Developer Journal.
Navíc se v článku The Road to KDE 4: KDE PIM Libraries and Related Technologies můžete dočíst i o dalších připravovaných technologiích, jako je Khalki (pravděpodobné uvedení ve verzi 4.1) pro ukládání kontaktů, zcela přepracovaný KitchenSync (založený na OpenSync) nebo třeba Syndication pro sjednocení přístupu k novinkám v různých formátech (RSS, RDF, Atom, ...). Rovněž se v něm uvádí, že se portace celého KDE PIM uskuteční spíše až ve verzi 4.1.
Xgl, Compiz a Beryl jsou hlavní pojmy skloňované loňský rok. Kompozitní desktop je jedněmi odmítán, druhými milován. Buď jak buď, grafický vzhled a efekty pravděpodobně přilákají více lidí než čisté API či revoluční knihovny. Správce oken v prostředí KDE tedy v nové verzi získá různé více či méně užitečné grafické efekty.
Více se dozvíte v rozhovoru s hlavním vývojářem kwin Lubošem Luňákem, případně v jeho blogu na abclinuxu nebo aktivnějším blogu na kdedevelopers.org.
Pro většinu lidí bude (vedle kompozitního kwinu) asi nejvýraznější změnou nové téma Oxygen. Ruší "omalovánkový" styl, který byl doposud jako výchozí, a snaží se vytvářet více realisticky vyhlížející grafiku, přesně v duchu OS X od Apple. Postupuje podle doporučení freedesktop.org, podobně jako konkurenční Tango, takže by je mělo být snadné vzájemně zaměnit. Ikony naleznete na webu projektu oxygen-icons.org.
Následující technologie pocházejí původně z cizích projektů, ale byly do KDE přejaty.
Sonnet je nová knihovna pro kontrolu pravopisu nahrazující kspell2. Mezi poměrně unikátní vlastnosti patří automatická detekce jazyka. Mimo služeb, které nabízí současný kspell2, umí Sonnet kontrolovat gramatiku (ovšem pravděpodobně ne pro české texty, jinak by se uživatel KDE v diskusních fórech poznal tak, že by psal gramaticky správně :-)) a možná by mohl obsahovat i překladatelské pomůcky, slovníky a thesaurus (slovník synonym), případně automatické doplňování slov - a to vše dostupné pro všechny KDE aplikace.
Právě vlastnost automatického rozpoznávání jazyka zaujala vývojáře Strigi, kteří plánují přidat do enginu podporu pro dotazy typu najdi mi všechny dokumenty ve španělštině. Sonnet dokáže rozpoznávat jazyk od přibližně 20 znaků a v zápisku Can your language be detected? je seznam momentálně podporovaných. Pokud někomu chybí podpora právě jeho oblíbeného jazyka (třeba esperanta), měl by kontaktovat autora a nabídnout mu pomoc. Techniky (což je podstatná část čtenářů abclinuxu.cz) bude asi zajímat, že je Sonnet založen na N-Gram-Based Text Categorization, která porovnává n-gramy (n-tice) textu a na základě statistických údajů o popularitě jednotlivých n-gramů v různých jazycích vyhodnotí jazyk. Hezký obrázek funkčního Sonnetu je v zápisku autora Language Detection Works!. Více informací je v článku na linux.com, který obsahuje i přehled všech souvisejících technologií.
Kross je nový skriptovací engine pro KDE. Původně byl vyvinutý pro KOffice verze 1.5, ale postupně byl začleněn do nových knihoven KDE. Používá jazyky Python, Ruby a KDE JavaScript (kjs). Samotný backend interpretru nezávisí na KDE (používá pouze knihovny z Qt4), takže je možný port na čistě Qt verzi. Více je na domovské stránce kross.dipe.org/.
Strigi je indexovací engine pro dokumenty. Tyto enginy slouží pro desktopové vyhledávání, které nehledá jen podle jmen (jako například find
, kfind
, či slocate
), ale i v obsahu souboru. Alternativou pro prostředí Gnome je například Beagle, ale Strigi je napsán v C, což znamená, že je daleko méně náročný než konkurence. To ostatně dokazují i testy, které před časem prováděli zaměstnanci Sunu. Přestože je psán pro KDE4, na jeho knihovnách není závislé, takže je možné jej použít v libovolném desktopovém prostředí. Pro vyhledávání používá knihovnu CLucene.
Nepomuk (respektive Nepomuk-KDE) je implementace otevřeného standardu (jménem Nepomuk) pro sémantický desktop. Ten neobsahuje pouze hromadu informací, ale i jejich význam a vzájemný vztah. Je založen na standardech RDF a RDS pro popis metadat (původně určeny pro sémantický web) a v této implementaci jsou data přístupná přes D-BUS (což je, mimo třídu
KMetaData
, výchozí způsob komunikace). Mezi metadata je možné počítat tagy (známá to "novinka" z Web 2.0, se kterou má koncept sémantického desktopu hodně společného) nebo třeba poznámky k daným souborům. Spojení se Strigi a Decibel může užitečnost Nepomuku znásobit.
Parafrází na Stopařova průvodce začíná poslední novinka v prostředí KDE. Technologie D-BUS je náhradou za dlouho spolehlivě sloužící DCOP. D-BUS byl inspirován právě touto technologií. Změna bohužel způsobí nefunkčnost všech stávajících skriptů, protože žádná vrstva emulující DCOP neexistuje. Více o něm je v článku So long and thanks for all the fish... nebo na domácí stránce projektu dbus.freedesktop.org. D-BUS bude více představen v následujícím díle této minisérie.
Další díl se zaměří na změny v aplikacích, které jsou vidět už v současné alfaverzi tohoto prostředí, na porty na ostatní platformy a skriptování v DBUS.
Poznámka redakce: autor se rozhodl honorář za článek věnovat na podporu vývoje KDE. Připojte se také :-).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak z článku mi vyplynulo, že na HAL je závislé i KDE.mě z reálné zkušenosti vyplynulo, že KDE 3.5.x HAL sice umí používat, ale obejde se i bez něj - a nevidím důvod, proč by to v KDE 4 mělo být jinak; jestliže spolu s Qt4 míří za podporou více platforem, těžko se stane závislým na technologii dostupné pouze v jednom systému
subjektivne nejpomalejsi bylo kde2 .... od kde3 se pouze zrychlujejak se to vezme ... oproti KDE 1 bylo KDE 2 rozhodně nechutně nenažrané, ale na tehdejších konfiguracích (Celeron 400 MHz 128 MB RAM byl "dělo"
Proto zásadně vypínám zobrazování obsahu okna při tažení a zvětšování - to vytíží naplno i Athlon 64 (zkrátka jakýkoliv procesor)Ne proto, že je to nepraktické, protože není vidět, co leží pod přetahovaným oknem?
To čekání u Windows, o kterém pořád lidi píšou, není způsobeno tou GUI vrstvou, jak jsem se marně snažil dodat.Mě je ale úplně jedno, čím je to způsobeno. Prostě se mi to nijak super rychlé nepřijde (spíš naopak) a především, dělá se mi to v tom blbě a basta. Já mám počítač na práci a tu potřebuju dělat rychle pohodlně a efektivně. To mi Linux s KDE 100% splňuje. Kdyby ne, nepoužíval bych ho, nejsem sebemrskač. Zabývat se takovýma hovadinama, jestli se při otevření okna ukáže v nějakém pochybném ukazateli zátěže CPU (jejichž údaje jsou navíc napříč platformama naprosto neporovnatelné) 8 nebo 3, fakt nehodlám.
... A GUI Windows, to je naprosto jiná liga, s tím se v linuxovém světě může rychlostně rovnat tak leda čisté X bez toolkitu, maximálně snad Motif. O pomalosti GUI Windows mají lidé zkreslené představy hlavně kvůli jiným, spodnějším vrstvám OS Windows, ale to GUI samo o sobě je geniálně superrychlé. Já jsem na rychlost GUI hodně velký pes a detailista a tyto rozdíly velmi pozorně sleduji již řadu let.Stoprocentně s tebou souhlasím. Těch příčin, proč je GUI windows tak zatraceně rychlé, je docela hodně, takže se těžko zjišťuje čím to vlastně je.
Ale nejhorší, co lze dělat je zastírat to, nepřiznat si to, lhát si sám sobě a utěšovat se tím, že windows mají své chyby.Mluvte za sebe. Mě se pracuje několikanásobě líp na linuxu a to i přes to, že mám prehistorický počítač, na kterém bych si mohl v XP tak akorát posouvat okny. Žádný problém s rychlostí tedy fakt nemám a už vůbec nemám potřebu si nic nalhávat ani se utěšovat. Pokud to tak děláte vy, doporučuju změnit platformu.
+1
ctrl l
a muzu psat cestuJa zmacknutak to mi spadnul kamen ze srdcectrl l
a muzu psat cestu