Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Začneme poněkud zlehka. Změna, která vás praští do oka jako první, je změna Artworku, což je to, jak vypadá grafické uživatelské prostředí. Je to asi jedna z těch méně významných změn, ale zato je dovolím si říct, že nejvíce patrná. openSUSE 10.2 bylo barevně laděno spíše do modré, současná verze je laděna do uklidňující zelené. Tento krok snad nemá cenu hodnotit; spolu s vývojem skoro každé distribuce dochází ke změnám jejího výchozího vzhledu.
Změna trošičku důležitější, ale o to méně patrná, je aktualizace základních softwarových balíků. Mimo jádro a systémové knihovny byla aktualizována základní grafická prostředí. KDE je ve verzi 3.5.7 a Gnome je ve verzi 2.20. Ale aby to nebylo moc jednoduché, tak nám to KDE komplikuje a už ve výchozí instalaci je pár aplikací z pomalu přicházejícího KDE 4 (jupí :-)) Takže, které aplikace z KDE 4 jsou již ve výchozí instalaci? Například nástroje pro vzdálenou administraci KRDC (slouží k připojení ke sdílené ploše pomocí VNC nebo Windows Remote Desktop) a KRFB (slouží k vytváření sdílených ploch, jak je možná znáte z Windows). Dále pak několik her, například KPatience a KReversi. Dále pak KMahjongg, KMines a KSudoku. Avšak například u takového KSudoku jsem si během psaní recenze všiml, že občas během startu zatuhne.
Pro ty, kteří by se nemohli dočkat celého KDE 4, je připraven 1-click install balíček, který zajistí instalaci KDE 4 jako paralelního desktopu. O 1-click install si však povíme něco až za chviličku.
S novým openSUSE je tady také nová možnost pohodlné instalace softwaru. Pomocí jednoduchých XML souborů je možné nainstalovat pouhým kliknutím spoustu programů a uživatel se nemusí v podstatě o nic starat. Jen odkliká jednoduchého průvodce. Naštěstí se nejedná o žádnou instalaci mimo balíčkovací systém, ale naopak je to činnost s balíčkovacím systémem silně provázaná. Podle pokynů v .ymp souboru se balíčkovací systém postará o přidání repozitářů a instalaci potřebných balíčků a jejich závislostí z těchto repozitářů. Jedná se tedy o zcela systémové řešení a neztratíte tak kontrolu nad systémem.
Jistě vyvstává otázka, kde takové .ymp soubory vzít. Odpověď je však nasnadě, neboť všechny balíčky, které jsou vytvářeny v rámci projektu buildservice, takové balíčky mají, a že jich je opravdu hodně... Mimo tyto pak existují dva balíčky, s jejichž pomocí snadno nainstalujete podporu pro multimédia. Jeden pro KDE a jeden pro Gnome. Čímž jsme si vlastně zodpověděli i otázku, jak do nového openSUSE jednoduše doinstalovat podporu multimediálních formátů zatížených patenty. Stačí prostě kliknout na zmíněné odkazy, vybrat "Otevřít pomocí Yast Meta Package Handler", stisknout OK a řídit se pokyny na obrazovce.
Mimo změny skoro všech ikonek byl také kompletně předělán modul pro nastavení síťování. Jako uživateli starší verze mi přišel nový modul poněkud nepřehledný, avšak po chvilce jsem si zvykl a nedokáži rozlišit, který mi připadá intuitivnější. Také nevím, jak moc velké změny byly prováděny s vnitřnostmi síťového modulu, avšak když se pokusím přes Yast nastavit síťovou konfiguraci a použiji k řízení NetworkManager, tak se mi špatně nastaví síťová maska, a v důsledku toho se nemůžu dostat na některé stránky. Takže pokud jste narazili na stejný problém, radím vám nejdříve vyzkoušet přepnutí na tradiční metodu s ifup.
Subjektivně se mi zdá, že došlo k celkovému zrychlení Yastu, a to nejen správce balíčků, ale i ostatních částí. Přibyl minimálně jeden nový Yast modul - komunitní repozitáře - který slouží k jednoduchému přidávání repozitářů z několika předem vybraných. Nechybí tam tedy repozitáře z buildservice, packman, ATI, nVidia a další. V tomto modulu je však nejspíše chybka: pokud nebyly repozitáře přidány pomocí tohoto modulu, tak je bohužel nerozpozná a repozitář přidá znovu.
K dispozici je teď GTK+ verze Yastu, která obsahuje stejné funkce jako ta Qt a ncurses. Můžete s ní tedy nastavit disky, síť, grafický server, některé síťové servery atd. Lze také vytvářet bootovací obrazy pro VMWare a další virtualizační nástroje pomocí rozhraní kiwi. Dále taky instalovat balíčky, avšak já osobně mám raději instalaci pomocí zypperu. Pokud chcete vidět, jak vypadá, tak se podívejte na screenshoty z news.opensuse.org [1, 2].
Nyní, když se pokusíte počítač uspat na disk, tak v případě, že se vám to podaří a nic cestou nehavaruje, uvidíte hezký spashscreen s teploměrem, který vám bude krátit čekání. Něco podobného uvidíte i v případě, že budete počítač probouzet. Také jsem si všiml, že v případě uspání na disk vám Grub nedá možnost zvolit jiný operační systém, což je dobré hlavně kvůli snížení rizika ztráty dat.
Compiz je nyní obsažen na instalačních médiích, v oficiálních internetových repozitářích je pak obsažen i Compiz Fusion. Byl také zrychlen čas startování. Nyní můj notebook nabootuje za 34 sekund, verze 10.2 u mě nabootovala za něco málo přes 50 sekund. V distribučním řetězci také přibyla nová metoda instalace. Jedná se o instalaci z jediného CD, jakou znáte třeba z Ubuntu. Jedno CD, jedno desktopové prostředí. Zbytek je nutné instalovat z internetových repozitářů. Jedná se o věc, po které spousta uživatelů volalo, snad se jim tedy bude líbit.
Distro: | openSUSE 10.3 | Mandriva 2008.0 | Ubuntu 7.10 | Fedora 8 |
verze programů | ||||
jádro | 2.6.22.5 | 2.6.22.9 | ||
KDE/Gnome | 3.5.7 (4 preview)/2.20 | 3.5.7 (4 preview)/2.20 | ||
OpenOffice.org | 2.3.0 | 2.2.1 | ||
vlastnosti distribuce | ||||
formát balíčků | rpm | rpm | deb | rpm |
správce balíčků | yast, zypper | urpmi, rpmdrake | yum | |
inst. CD/DVD je live? | není | Mandriva One KDE Mandriva One GNOME |
||
přehrávání formátu MP3 | DVD: přímo v instalaci CD: snadné doinstalování |
přímo v instalaci | ||
proprietární ovladače ATI/nVIDIA | snadné doinstalování | Mandriva One: přímo v instalaci Mandriva Free: snadné doinstalování |
||
3D desktop | přímo v instalaci (Compiz) snadné doinstalování (Compiz Fusion) |
přímo v instalaci (Compiz Fusion, Metisse) | ||
výchozí boot manager | Grub | Grub |
Tabulku budeme samozřejmě postupně doplňovat (i na základě vašich návrhů na zajímavé kategorie, které by si zasloužily porovnat).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
ta tabulka je docela zavádějící.Souhlasím. Přehrávání prop. formátů (MP3) ve standardní instalaci openSUSE 10.3 není zapotřebí doinstalovávat, jak uvádí tabulka.
Přehrávání prop. formátů (MP3) ve standardní instalaci openSUSE 10.3 není zapotřebí doinstalovávatPodle zápisku Instalace kodeků v OpenSuse 10.3 to tak nevypadá... Konkrétně viz tento obrázek.
A nebylo by lepší si to nejprve vyzkoušet, když už o tom chce někdo psát? Já to udělal.Já předpokládám, že autor článku, pod kterým je tato diskuze, to také udělal. Vycházím z toho, jaké údaje do tabulky uvedl.
U CD asi proto, že nebyli připojení k Internetu.Pokud něco není přímo na instalačním médiu, ale je-li člověk připojený k Internetu, tak je možné to stáhnout, tak to lze docela výstižně popsat slovy "snadná doinstalace", ne?
Takže záměrně vycházíte ze zavádějících údajů, na které tu neupozorňuji jenom já...A nebylo by lepší si to nejprve vyzkoušet, když už o tom chce někdo psát? Já to udělal.Já předpokládám, že autor článku, pod kterým je tato diskuze, to také udělal. Vycházím z toho, jaké údaje do tabulky uvedl.
1. Na preferovaném standardním instalačním médiu (DVD) to je. 2. Instalační CD má během instalace přednastavené internetové repozitáře, z nichž se ta podpora automaticky stáhne a nainstlauje a je tak dostupná při prvním spuštnění systému. Pokud si to autor článku schválně vypnul nebo neměl přístup k Internetu, měl použít DVD a nepsat nesmysly.U CD asi proto, že nebyli připojení k Internetu.Pokud něco není přímo na instalačním médiu, ale je-li člověk připojený k Internetu, tak je možné to stáhnout, tak to lze docela výstižně popsat slovy "snadná doinstalace", ne?
1. Na preferovaném standardním instalačním médiu (DVD) to je. 2. Instalační CD má během instalace přednastavené internetové repozitářeUpravil jsem údaj v tabulce.
přehrávání proprietárních formátů (MP3 apod.): - přímo v instalaci - snadné doinstalování - pomož si sámTo apod. podle mě zahrnuje wmv, wma, quicktime,... a to jsou formáty, které ihned po instalaci NEJDOU. A prováděl jsem jednou instalaci z CD a jednou instalaci z DVD. A kde si vzal, že instalační DVD je nějak preferované?
Ta tabulka by se měla rozhodně doplnit a rozšířit. Zatím je to polotovar.Ano, je to polotovar - tak to bylo myšleno. Postupně ji budeme doplňovat a rozšiřovat.
Nešlo by u distribucí pro BFU (respektive pro takové lidi co potřebují pracovat a ne vždy mají čas na prolézání diskuzních fór a editaci konfiguráků) publikovat články typu "33 dní s Opensuse 10.3".Dej mi den, dva, možná tři.
Na nové start menu si asi nezvyknu
Ani nemusíte. Klikněte pravým tlačítkem myši na chameleona a levým na položku "přepnout do KDE stylu nabídky".
Nešlo by u distribucí pro BFU (respektive pro takové lidi co potřebují pracovat a ne vždy mají čas na prolézání diskuzních fór a editaci konfiguráků) publikovat články typu "33 dní s Opensuse 10.3Vsadím se, že určitě šlo. Totiž kdyby je někdo napsal...
Skype není v repositářích (v Kubuntu šlo naklikat Skype, Operu ...)Balíček Skypu pro openSUSE 10.3 je k dipozici na oficiálních stránkách. Opera je v repozitáři non-oss, lze ji nahrát již při instalaci systému.
Zlaty Gentoo ! ! !