Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Začneme poněkud zlehka. Změna, která vás praští do oka jako první, je změna Artworku, což je to, jak vypadá grafické uživatelské prostředí. Je to asi jedna z těch méně významných změn, ale zato je dovolím si říct, že nejvíce patrná. openSUSE 10.2 bylo barevně laděno spíše do modré, současná verze je laděna do uklidňující zelené. Tento krok snad nemá cenu hodnotit; spolu s vývojem skoro každé distribuce dochází ke změnám jejího výchozího vzhledu.
Změna trošičku důležitější, ale o to méně patrná, je aktualizace základních softwarových balíků. Mimo jádro a systémové knihovny byla aktualizována základní grafická prostředí. KDE je ve verzi 3.5.7 a Gnome je ve verzi 2.20. Ale aby to nebylo moc jednoduché, tak nám to KDE komplikuje a už ve výchozí instalaci je pár aplikací z pomalu přicházejícího KDE 4 (jupí :-)) Takže, které aplikace z KDE 4 jsou již ve výchozí instalaci? Například nástroje pro vzdálenou administraci KRDC (slouží k připojení ke sdílené ploše pomocí VNC nebo Windows Remote Desktop) a KRFB (slouží k vytváření sdílených ploch, jak je možná znáte z Windows). Dále pak několik her, například KPatience a KReversi. Dále pak KMahjongg, KMines a KSudoku. Avšak například u takového KSudoku jsem si během psaní recenze všiml, že občas během startu zatuhne.
Pro ty, kteří by se nemohli dočkat celého KDE 4, je připraven 1-click install balíček, který zajistí instalaci KDE 4 jako paralelního desktopu. O 1-click install si však povíme něco až za chviličku.
S novým openSUSE je tady také nová možnost pohodlné instalace softwaru. Pomocí jednoduchých XML souborů je možné nainstalovat pouhým kliknutím spoustu programů a uživatel se nemusí v podstatě o nic starat. Jen odkliká jednoduchého průvodce. Naštěstí se nejedná o žádnou instalaci mimo balíčkovací systém, ale naopak je to činnost s balíčkovacím systémem silně provázaná. Podle pokynů v .ymp souboru se balíčkovací systém postará o přidání repozitářů a instalaci potřebných balíčků a jejich závislostí z těchto repozitářů. Jedná se tedy o zcela systémové řešení a neztratíte tak kontrolu nad systémem.
Jistě vyvstává otázka, kde takové .ymp soubory vzít. Odpověď je však nasnadě, neboť všechny balíčky, které jsou vytvářeny v rámci projektu buildservice, takové balíčky mají, a že jich je opravdu hodně... Mimo tyto pak existují dva balíčky, s jejichž pomocí snadno nainstalujete podporu pro multimédia. Jeden pro KDE a jeden pro Gnome. Čímž jsme si vlastně zodpověděli i otázku, jak do nového openSUSE jednoduše doinstalovat podporu multimediálních formátů zatížených patenty. Stačí prostě kliknout na zmíněné odkazy, vybrat "Otevřít pomocí Yast Meta Package Handler", stisknout OK a řídit se pokyny na obrazovce.
Mimo změny skoro všech ikonek byl také kompletně předělán modul pro nastavení síťování. Jako uživateli starší verze mi přišel nový modul poněkud nepřehledný, avšak po chvilce jsem si zvykl a nedokáži rozlišit, který mi připadá intuitivnější. Také nevím, jak moc velké změny byly prováděny s vnitřnostmi síťového modulu, avšak když se pokusím přes Yast nastavit síťovou konfiguraci a použiji k řízení NetworkManager, tak se mi špatně nastaví síťová maska, a v důsledku toho se nemůžu dostat na některé stránky. Takže pokud jste narazili na stejný problém, radím vám nejdříve vyzkoušet přepnutí na tradiční metodu s ifup.
Subjektivně se mi zdá, že došlo k celkovému zrychlení Yastu, a to nejen správce balíčků, ale i ostatních částí. Přibyl minimálně jeden nový Yast modul - komunitní repozitáře - který slouží k jednoduchému přidávání repozitářů z několika předem vybraných. Nechybí tam tedy repozitáře z buildservice, packman, ATI, nVidia a další. V tomto modulu je však nejspíše chybka: pokud nebyly repozitáře přidány pomocí tohoto modulu, tak je bohužel nerozpozná a repozitář přidá znovu.
K dispozici je teď GTK+ verze Yastu, která obsahuje stejné funkce jako ta Qt a ncurses. Můžete s ní tedy nastavit disky, síť, grafický server, některé síťové servery atd. Lze také vytvářet bootovací obrazy pro VMWare a další virtualizační nástroje pomocí rozhraní kiwi. Dále taky instalovat balíčky, avšak já osobně mám raději instalaci pomocí zypperu. Pokud chcete vidět, jak vypadá, tak se podívejte na screenshoty z news.opensuse.org [1, 2].
Nyní, když se pokusíte počítač uspat na disk, tak v případě, že se vám to podaří a nic cestou nehavaruje, uvidíte hezký spashscreen s teploměrem, který vám bude krátit čekání. Něco podobného uvidíte i v případě, že budete počítač probouzet. Také jsem si všiml, že v případě uspání na disk vám Grub nedá možnost zvolit jiný operační systém, což je dobré hlavně kvůli snížení rizika ztráty dat.
Compiz je nyní obsažen na instalačních médiích, v oficiálních internetových repozitářích je pak obsažen i Compiz Fusion. Byl také zrychlen čas startování. Nyní můj notebook nabootuje za 34 sekund, verze 10.2 u mě nabootovala za něco málo přes 50 sekund. V distribučním řetězci také přibyla nová metoda instalace. Jedná se o instalaci z jediného CD, jakou znáte třeba z Ubuntu. Jedno CD, jedno desktopové prostředí. Zbytek je nutné instalovat z internetových repozitářů. Jedná se o věc, po které spousta uživatelů volalo, snad se jim tedy bude líbit.
| Distro: | openSUSE 10.3 | Mandriva 2008.0 | Ubuntu 7.10 | Fedora 8 |
| verze programů | ||||
| jádro | 2.6.22.5 | 2.6.22.9 | ||
| KDE/Gnome | 3.5.7 (4 preview)/2.20 | 3.5.7 (4 preview)/2.20 | ||
| OpenOffice.org | 2.3.0 | 2.2.1 | ||
| vlastnosti distribuce | ||||
| formát balíčků | rpm | rpm | deb | rpm |
| správce balíčků | yast, zypper | urpmi, rpmdrake | yum | |
| inst. CD/DVD je live? | není | Mandriva One KDE Mandriva One GNOME |
||
| přehrávání formátu MP3 | DVD: přímo v instalaci CD: snadné doinstalování |
přímo v instalaci | ||
| proprietární ovladače ATI/nVIDIA | snadné doinstalování | Mandriva One: přímo v instalaci Mandriva Free: snadné doinstalování |
||
| 3D desktop | přímo v instalaci (Compiz) snadné doinstalování (Compiz Fusion) |
přímo v instalaci (Compiz Fusion, Metisse) | ||
| výchozí boot manager | Grub | Grub | ||
Tabulku budeme samozřejmě postupně doplňovat (i na základě vašich návrhů na zajímavé kategorie, které by si zasloužily porovnat).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
ta tabulka je docela zavádějící.Souhlasím. Přehrávání prop. formátů (MP3) ve standardní instalaci openSUSE 10.3 není zapotřebí doinstalovávat, jak uvádí tabulka.
Přehrávání prop. formátů (MP3) ve standardní instalaci openSUSE 10.3 není zapotřebí doinstalovávatPodle zápisku Instalace kodeků v OpenSuse 10.3 to tak nevypadá... Konkrétně viz tento obrázek.
A nebylo by lepší si to nejprve vyzkoušet, když už o tom chce někdo psát? Já to udělal.Já předpokládám, že autor článku, pod kterým je tato diskuze, to také udělal. Vycházím z toho, jaké údaje do tabulky uvedl.
U CD asi proto, že nebyli připojení k Internetu.Pokud něco není přímo na instalačním médiu, ale je-li člověk připojený k Internetu, tak je možné to stáhnout, tak to lze docela výstižně popsat slovy "snadná doinstalace", ne?
Takže záměrně vycházíte ze zavádějících údajů, na které tu neupozorňuji jenom já...A nebylo by lepší si to nejprve vyzkoušet, když už o tom chce někdo psát? Já to udělal.Já předpokládám, že autor článku, pod kterým je tato diskuze, to také udělal. Vycházím z toho, jaké údaje do tabulky uvedl.
1. Na preferovaném standardním instalačním médiu (DVD) to je. 2. Instalační CD má během instalace přednastavené internetové repozitáře, z nichž se ta podpora automaticky stáhne a nainstlauje a je tak dostupná při prvním spuštnění systému. Pokud si to autor článku schválně vypnul nebo neměl přístup k Internetu, měl použít DVD a nepsat nesmysly.U CD asi proto, že nebyli připojení k Internetu.Pokud něco není přímo na instalačním médiu, ale je-li člověk připojený k Internetu, tak je možné to stáhnout, tak to lze docela výstižně popsat slovy "snadná doinstalace", ne?
1. Na preferovaném standardním instalačním médiu (DVD) to je. 2. Instalační CD má během instalace přednastavené internetové repozitářeUpravil jsem údaj v tabulce.
). Každý pochopí, že nejde a nemůže jít o kompletní výčet. Hlavní distribuce stejně nějakým způsobem podporují stejnou sadu formátů. Rozdíly nejsou v tom co ale v tom jak.
Nevím, jestli by se vyplatilo, mít mechanismus jak vložit nebo připojit obsah např. FAQ do jiného obsahu i jinak než odkazem (aby byl v článku vždy stejný obsah jako ve faq), nenapadá mě, kde by se to využilo jinak, ale tady by se to hodilo.
přehrávání proprietárních formátů (MP3 apod.): - přímo v instalaci - snadné doinstalování - pomož si sámTo apod. podle mě zahrnuje wmv, wma, quicktime,... a to jsou formáty, které ihned po instalaci NEJDOU. A prováděl jsem jednou instalaci z CD a jednou instalaci z DVD. A kde si vzal, že instalační DVD je nějak preferované?
Ta tabulka by se měla rozhodně doplnit a rozšířit. Zatím je to polotovar.Ano, je to polotovar - tak to bylo myšleno. Postupně ji budeme doplňovat a rozšiřovat.
Nešlo by u distribucí pro BFU (respektive pro takové lidi co potřebují pracovat a ne vždy mají čas na prolézání diskuzních fór a editaci konfiguráků) publikovat články typu "33 dní s Opensuse 10.3".Dej mi den, dva, možná tři.
Na nové start menu si asi nezvyknu
Ani nemusíte. Klikněte pravým tlačítkem myši na chameleona a levým na položku "přepnout do KDE stylu nabídky".
Nešlo by u distribucí pro BFU (respektive pro takové lidi co potřebují pracovat a ne vždy mají čas na prolézání diskuzních fór a editaci konfiguráků) publikovat články typu "33 dní s Opensuse 10.3Vsadím se, že určitě šlo. Totiž kdyby je někdo napsal...
Skype není v repositářích (v Kubuntu šlo naklikat Skype, Operu ...)Balíček Skypu pro openSUSE 10.3 je k dipozici na oficiálních stránkách. Opera je v repozitáři non-oss, lze ji nahrát již při instalaci systému.
Dokonce totem mi prehral m3u soubor (s inet radiem FUN1.cz). Pak jsem vsak nainstaloval audio/video kodeky pres ten one-click a od te doby mi totem hlasi, ze mu na prehravani m3u souboru chybi nejaky modul
Prosim, nevite jaky?? m3u zatim prehravam v audacios (tam neni problem). Dekuji
Uzasne vypadajici
Jeste by to s temito barvami chtelo sladit gnome a budu nadmiru spokojen
- teda po vizualni strance, instalace a aktualizace pres YAST je furt na cely den
Nechapu proc pri kazdem spusteni musi znovu nacitat info z repozitaru (staci kdyz to nacte jednou za den pri aktualizaci). Silene to zpomaluje praci a je to hodne otravne
Nedalo by se to nejak vypnout, ci prepnout na rucni aktualizci repozitaru??? Diik
Zlaty Gentoo ! ! !