Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
1) Mandriva je známá tím, že se snaží velmi ulehčovat život začátečníkům. Jaké novinky z této oblasti bys vyzdvihl v připravované verzi?
Ivan Bíbr Protože bych řekl, že ode mne neočekáváš opakování oficiálních PR zpráv, pokusím se k odpovědím postavit trochu jinak. Jako vždy novější verze programů, lepší podpora hardwaru, lepší možnosti nastavení a podobně. Hodně teď letí 3D desktop, takže v nové verzi si uživatelé celkem jednoduše - tzn. ala Mandriva na jedno klepnutí - mohou vyzkoušet Beryl a Compiz. Asi ještě chvíli potrvá, než se ty projekty sloučí, proto jsou tam zatím oba [pozn. redakce: snad už to přišlo]. Mandriva oficiálně podporuje také Metisse a pokud se nemýlím, je první a zatím stále jediná.
Osobně jsem Metisse zkoušel a vypadá to zajímavě a snad se to prosadí. Není to Beryl ani Compiz, spíš se to podobá technologii Looking Glass od SUNu. Podle informací, které mám z Francie k dispozici, se Mandriva též podílí na vývoji Metisse v rámci nějakého většího projektu, zřejmě si od toho hodně slibují. Očekávám, že se podobné funkce brzy objeví i v Compizu, případně dojde zase k nějakému tomu sloučení.
2) Mandriva se nedávno vrátila k půlročnímu vývojovému cyklu. Jaká pozitiva/negativa tato změna přinese uživatelům?
Na to by asi měli odpovědět spíš uživatelé, protože to já vědět nemůžu. Cyklus byl navíc změněn víceméně na základě jejich požadavků. Já to dělím zhruba na tři kategorie. Normálním lidem je to podle mně zcela jedno, zkoušejí nové verze tak jednou za rok či za dva roky. Takových uživatelů, kterých máme alespoň u nás většinu, se to nijak nedotkne. Pak jsou pokročilejší - komunita - kteří chtějí co nejnovější verze hezky nachystané a připravené. Ti to určitě uvítají. Nakonec jsou lidé, kteří si se systémem dělají, co chtějí, a těm je to také celkem jedno. Například když potřebuji, přeložím si zdrojový RPM balíček novější verze aplikace a dále to neřeším.
Podle mne je návrat k půlročnímu cyklu jasně marketingové rozhodnutí. Je to jednoduché - když ta distribuce vyjde dvakrát do roka, píše se o ní dvakrát více. Z tohoto pohledu tento krok schvaluji i když nám jako distributorům více seděl roční cyklus, kde bylo více času na osvětu, propagaci, marketing a další aktivity. Kromě toho jsme mohli připravit lepší produkty.
Mrzí mne pouze to, že Mandriva občas prezentuje novou verzi 2007.1 jako jakousi aktualizaci verze 2007, přičemž některé vyměněné komponenty (X.org, GNOME) hovoří o něčem jiném. Na druhou stranu tam opravdu něco ponechali - původní jádro a glibc. To je podle mne sporný krok a doufám, že od něho brzy upustí. Nám to komplikuje život např. při dodávání systému k novým počítačům, musíme pak vymýšlet, jak to či ono rozchodit. Podpora nového hardwaru je pro uživatele důležitá, snad si to brzy uvědomí i v Mandrivě. I když je jádro opatchované, není to prostě nové jádro.
3) Jak se díváš na akcelerovaný (3D) desktop? Je dobrý jen jako "eye-candy", nebo jde i o užitečného pomocníka? Používáš sám nějaký?
No, těžko říci, to záleží na vkusu. Maximalizace okna způsobem, kdy z panelu zběsile vyjíždí klikatice, přičemž okolo vybuchuje modro-zlatý ohňostroj a všechna ostatní okna zešednou a srolují se jako koberec, to mně fakt moc nebere. Na druhou stranu si jako dlouholetý uživatel prostředí Enlightenment na nějaké to eye-candy určitě potrpím.
Zkrátka je to věc vkusu a přístupu. Některé efekty a funkce mi připadají opravdu pěkné, užitečné a názorné, např. přepínání aplikací, jejich náhledy a podobně. Jiné jsou strašné a asi bych je nestrpěl. Nicméně my v Linuxu máme možnost nastavit si co chceme a jak chceme, takže můžeme používat jen to, co považujeme za přínosné. Tady vidím velký rozdíl oproti novým Windows Vista, které jsem zkoušel, a v nichž sice podobné efekty jsou, ale s minimální možností úprav. V tomto ohledu je na tom Linux mnohem lépe.
4) Mandriva 2007.1 Spring bude obsahovat i software Cedega. Znamená to, že bude možné s podporou řešit i instalaci windowsových her?
Vida, zřejmě máš lepší informace než já, protože o přítomnosti Cedegy nevím. Byla v minulé verzi, ale řekl bych, že v nové verzi už nebude. Snad se nemýlím ;-).
Pro mně je přítomnost takového emulátoru sporná. Hodně věcí v něm nechodí a určitě bych to do nějakého kritického nasazení nepoužil. Na hry možná, ale i s těmi jsou problémy, stačí se podívat do diskuzí na MandrivaLinux.cz. A navíc každá taková aplikace snižuje tlak na výrobce softwaru, aby dělali nativní verze pro Linux. A ty potřebujeme.
5) Mluví se o přepracování správce balíčků. V čem konkrétně spočívají hlavní změny?
Správa balíčků byla hodně přepracována už minule, což v praxi znamená asi tolik, že je tam víc ikonek a jsou pěknější. V 2007.1 je nový aktualizační nástroj, protože ten se minule podle mého názoru moc nepovedl. Zřejmě mělo ten názor více lidí, proto ta změna, se tentokrát docela povedla. Další změnou je nový oficiální repozitář non-free, který byl doposud pouze pro členy klubu. Ty aplikace se sice daly lehce sehnat jinde, ale už to nemělo punc oficiální podpory. Takhle se můžeme těšit i na aktualizace, což v praxi znamená např. lepší podporu hardwaru, protože v repozitáři jsou ovladače pro grafické karty, modemy apod.
Dále, pokud vím, se změnily podmínky pro používání nástroje Mandriva Online, který byl až doposud vázán na placenou služby stejného jména. Je to taková tak ikonka na liště KDE/GNOME která informuje uživatele o aktuálnosti systému. V nové verzi je udělána jinak a používat ji mohou všichni, protože není vázána na placenou službu. Jinak měl bych asi podotknout, že se bavíme o GUI aplikacích, konzolové urpmi je samozřejmě stejné a i když se vyvíjí, o radikálním přepracování asi nemůže být řeč.
5) Kdy čekáváš uvolnění nové verze pro veřejnost?
Do konce tohoto týdne.
6) Chystáte nové české produkty?
Jistě, intenzivně na nich pracujeme, opět ve spolupráci s Computer Pressem. Minule se ukázalo, že standardní DVD je opravdu málo, takže připravujeme dvouvrstvá DVD pro každou architekturu. Na ně přidáme další repozitáře a pár věci, které Mandriva do nové verze nestihla jako např. OpenOffice.org 2.2. Dále tam bude jeden ročník LinuxEXPRESu v elektronické podobě, knížka bude rozšířená, však to znáš... Už raději končím, nechci dělat skrytou reklamu.
7) Jak se jinak máš a co děláš po odchodu z QCM?
Mám se dobře, zabývám se i nadále Mandrivou a kromě toho jsem začal propagovat Linux, kde se jen dá. V této oblasti se pomalu začíná dařit, takže mi zbývá už jen domyslet, co mně vlastně bude živit :).
Díky.
Rozhovor měl být původně součástí článku Distribuční novinky 15/2007, ale protože se trochu vymkl kontrole (co se délky týče), vydáváme jej samostatně.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pouze jsem zmínil, že jsem nenašel, co jsem já hledal -- a ty se kvůli tomu takhle zlobíš...No... sice bych to nemel byt ani omylem ja, kdo prvni hodi kamenem, ale tve vyjaderni melo takovy "neprijemny" nadech (a rovnou zduraznim: z meho subjektivniho pohledu). Problemem zdejsich lidi obecne, tebe a mne nevyjimaje, je to, ze maji tendenci hodnotit stranky te ktere distribuce z pohledi inside-cloveka. Avsak stranky byvaji tvoreny pro beznou populaci, presne jak bibri uvadi, prijdou , kouknou, nainstalujou a neresi. Je rozdil mezi lidmi, co se hloubaji v utrobacvh a lidmi, kteri ani nevi, estli jejich FF je 1.5 nebo 2.0 protoze to zkratka nepotrebuji vedet. Nehas, co te nepali plati u software vice nez kde jinde. Jinak, abych byl nestranny, ver tomu, ze presne chapu tvuj postoj, jen mi zde prisel "nediplomaticky", byt do smrti budu hajit tve pravo na to, tento nazor vyslovit
Naši uživatelé sem nechodí, jsou to normální lidi, nainstalují a fungují, dál se nezajímají.Já myslím, že tohle není šťastná argumentace. Jednak se nedá říci, že by na abclinuxu.cz nebyly zastoupeny otázky týkající se Mandrivy (tj. sem její uživatelé chodí), ale především by se totéž dalo tvrdit i o jiných distribucích. Je jasné, že anketu o distribuci roku nelze považovat za profesionální průzkum, ale zároveň je liché se domnívat, že uživatelé jedné konkrétní distribuce se jí účastní méně než ti ostatní. Trendy uživatelských preferencí proto podle mě odráží docela věrně.
Samozřejmě, že se tu a tam nějaká otázka najde. Ale obecně tu komerční distribuce tak odhadem zaujímají poměrně menší prostor než ty komunitní. Což dá rozum, protože zdejší portál není zaměřen na komerční (o tom také svědčí kolega ITBiz) a tím pádem ani na masovou uživatelskou sféru (protože je to tu navzdory "ABC" poměrně pro běžné lidi nechutně technoidníNaši uživatelé sem nechodí, jsou to normální lidi, nainstalují a fungují, dál se nezajímají.Já myslím, že tohle není šťastná argumentace. Jednak se nedá říci, že by na abclinuxu.cz nebyly zastoupeny otázky týkající se Mandrivy (tj. sem její uživatelé chodí), ale především by se totéž dalo tvrdit i o jiných distribucích.
Je jasné, že anketu o distribuci roku nelze považovat za profesionální průzkum, ale zároveň je liché se domnívat, že uživatelé jedné konkrétní distribuce se jí účastní méně než ti ostatní. Trendy uživatelských preferencí proto podle mě odráží docela věrně.Já ale myslím, že to tak je, protože jde především o anketu čtenářů ABCLinuxu a jejich známých, což není reprezentativní vzorek populace - to je vzorek populace linuxových nadšenců (a jejich okolí). Anketa tak jak byla zadaná loni se (podle mě marně) pokoušela zachycovat "reálný stav" rozšíření distribucí, tedy i těch, které používají lidi, kterým je lhostejné, jakou distribuci na svém systému mají anebo to nemohou nijak ovlivnit. Těch bude výrazná menšina z celkového vzorku respondentů, protože tito lidé sem nemají důvod chodit, ale právě ti budou pravděpodobně pracovat v nějaké komerční distribuci. Pokud by někdo chtěl skutečně mapovat použití linuxových distribucí, musel by vytipovat reprezentativní vzorky ve firemním, školním, úředním i domácím prostředí a tam průzkum provést. Tak jak je anketa zadaná letos, budou její výsledky aspoň o něčem vypovídat: totiž o preferencích čtenářů ABCLinuxu, tedy v podstatě "hobby-komunity" kolem Linuxu. Nic víc, ale taky nic míň.
IMHO distribuce upřednostňují GRUB jako defaultní bootloader především proto, že je menší riziko, že si uživatel znefunkční systém tím, že zapomene spustit příkaz lilo
. GRUB jsem jako default viděl třeba i v CentOSu, takže to tak bude nejspíš i v RHEL, a tedy asi i ve Fedoře.
Co se týká /media
, to je skutečně záležitost FHS a toho, že současné verze mainstreamových distribucí ve své většině FHS respektují. Navíc při dynamické správě mounting pointů pro výměnná média je praktické mít pro ně vyhrazený samostatný adresář.
lilo
.
lilo
nespouští, pouze upozorní uživatele, že používá-li LILO, má to udělat. IMHO je to proto, že není schopen (a vlastně ani nemůže) dostatečně spolehlivě poznat, jestli se používá LILO nebo GRUB.
lilo
má spustit nebo ne, nebo prostě spoléhá na to, že uživatel do toho nebude zasahovat ručně. Nejdřív jsem taky nadával, že to YaST neudělá automaticky, ale když jsem se nad tím zamyslel, došel jsem poměrně rychle k závěru, že je to tak asi opravdu nejlepší. Bohatě mi stačilo, jak mi poslední (vlastně jediný) update jádra v OpenSuSE 10.2 zprasil lilo.conf
, kdyby mi navíc nenápadně přepsal mé pečlivě vyladěné LILO GRUBem podle konfigurace od instalátoru, bylo by asi těch neslušných výrazů řádově víc.