MojeFedora.cz upozorňuje na letošní Flock aneb letošní online konferenci zaměřenou na přispěvatele do Fedory. Konference probíhá od zítra 7. srpna do neděle 9. srpna, viz program.
Po půl roce od vydání verze 2.31 byla vydána verze 2.32 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dnes končí bezpečnostní konference Black Hat USA 2020 (Twitter) a začíná bezpečnostní konference DEF CON 28 (Twitter). Kvůli onemocnění COVID-19 ne v Las Vegas, ale pouze virtuálně. Na konferenci DEF CON naplánované přednášky jsou již k dispozici na DEF CON Media Serveru a na YouTube.
Po více než pěti letech byla vydána nová verze 1.7 multiplatformního grafického editoru Pinta (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V září loňského roku Richard Stallman rezignoval na funkci prezidenta Free Software Foundation (FSF). Včera byl zvolen nový prezident. Je jím Geoffrey Knauth (Twitter).
Mozilla na svém blogu informuje o Enhanced Tracking Protection (ETP) 2.0 aneb nové verzi rozšířené ochrany proti sledování ve Firefoxu. Nová verze chrání také před technikou redirect tracking a každých 24 hodin smaže sledovací cookies. Podrobněji na blogu věnovaném bezpečnosti.
The Document Foundation oznámila na svém blogu vydání nové verze 7.0 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) nebo také na Youtube a PeerTube.
Byla vydána nová stabilní verze 3.2 (3.2.1967.41) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Zdůraznit lze vylepšený obraz v obraze. Nejnovější Vivaldi je postaven na Chromiu 84.0.4147.108.
Wayfire, kompozitní správce oken inspirovaný Compizem běžící nad Waylandem, byl vydán ve verzi 0.5.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Neziskové technologické konsorcium Linux Foundation rozšířilo seznam svých oficiálních projektů. Nejnovějším projektem je Open Source Security Foundation (OpenSSF), jehož cílem je zvýšit bezpečnost open source softwaru. Více například v příspěvcích na blozích GitHubu nebo Microsoftu.
Dva nástroje pro virtualizace na úrovni jádra operačního systému - Linux-VServer a OpenVZ. Ukážeme si jejich instalaci a základní konfiguraci.
V našem seriálu jsme se dostali na závěr. Zbývá nám již poslední kapitola, která se bude zabývat správou výpočetních zdrojů. V dnešním díle se zaměříme na Linux-VServer, v příštím probereme stejnou problematiku u OpenVZ.
V dnešním díle budeme pokračovat v omezování hardwarových zdrojů serverům. Podíváme se, jak upravit přidělení CPU.
Aby se z virtuálních serverů nestala nenažraná monstra, musíme jim nastavit limity. Dnes se zaměříme na diskové limity. V závěru se podíváme na souborový systém proc-fs.
Po úvodních dílech, které se zabývaly instalací systému a tvorbou serverů, se zaměříme na správu a konfiguraci. Začneme sítěmi.
V minulých dílech jsme se seznámili s virtualizací na úrovni jádra, nainstalovali jsme Linux-VServer a OpenVZ. Dnes se podíváme na některé zajímavé kousky s virtuálními servery, které nám nástroje nabízí.
V minulém díle jsme se naučili instalovat Linux-VServer a vytvořit kontexty. Dnes se podíváme, jak na to u OpenVZ.
V minulém díle jsme se podívali na zoubek virtualizaci obecně. V dnešním díle se seznámíme podrobněji s Linux-VServerem a jeho instalací.
S virtualizacemi se poslední dobou jakoby roztrhl pytel. Obvykle při ní simulujeme činnost nebo funkčnost celého hardwaru - vytváří se virtuální stroj nebo speciální přístup k fyzickému stroji. Takový způsob s sebou však nese i vyšší režijní ztráty a malou míru sdílení zdrojů. Tento problém řeší virtualizace na úrovni jádra operačního systému (kernel-level virtualization).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
