Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Dva nástroje pro virtualizace na úrovni jádra operačního systému - Linux-VServer a OpenVZ. Ukážeme si jejich instalaci a základní konfiguraci.
V našem seriálu jsme se dostali na závěr. Zbývá nám již poslední kapitola, která se bude zabývat správou výpočetních zdrojů. V dnešním díle se zaměříme na Linux-VServer, v příštím probereme stejnou problematiku u OpenVZ.
V dnešním díle budeme pokračovat v omezování hardwarových zdrojů serverům. Podíváme se, jak upravit přidělení CPU.
Aby se z virtuálních serverů nestala nenažraná monstra, musíme jim nastavit limity. Dnes se zaměříme na diskové limity. V závěru se podíváme na souborový systém proc-fs.
Po úvodních dílech, které se zabývaly instalací systému a tvorbou serverů, se zaměříme na správu a konfiguraci. Začneme sítěmi.
V minulých dílech jsme se seznámili s virtualizací na úrovni jádra, nainstalovali jsme Linux-VServer a OpenVZ. Dnes se podíváme na některé zajímavé kousky s virtuálními servery, které nám nástroje nabízí.
V minulém díle jsme se naučili instalovat Linux-VServer a vytvořit kontexty. Dnes se podíváme, jak na to u OpenVZ.
V minulém díle jsme se podívali na zoubek virtualizaci obecně. V dnešním díle se seznámíme podrobněji s Linux-VServerem a jeho instalací.
S virtualizacemi se poslední dobou jakoby roztrhl pytel. Obvykle při ní simulujeme činnost nebo funkčnost celého hardwaru - vytváří se virtuální stroj nebo speciální přístup k fyzickému stroji. Takový způsob s sebou však nese i vyšší režijní ztráty a malou míru sdílení zdrojů. Tento problém řeší virtualizace na úrovni jádra operačního systému (kernel-level virtualization).
Tiskni
Sdílej: