Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 16:35
Podívejte se s předstihem na pár věcí, které vám padnou do oka, nainstalujete-li nové KDE. Spousta obrázků. UPDATE: Přidán videozáznam desktopu.
UPDATE: video
Blíží se vydání nového KDE i nového GNOME. Já preferuji KDE, takže když jsem si řekl, že o jednom z nových desktopů napíši krátký článek, KDE bylo jasnou volbou (přihlaste se, kdo napíše o GNOME?). S přestávkami jsem různé verze KDE používal již od verzí 1.x, takže mám pocit, že případné horší či lepší vlastnosti dokáži poměrně dobře posoudit.
GNOME se ve verzi 2.10 zaměřuje především na vychytávání brouků a implementaci standardů freedesktop.org, na kterých se zástupci KDE a GNOME shodli. KDE se ve verzi 3.4 kromě oprav chyb zaměřilo na prohloubení přístupnosti funkcí desktopu lidem s různými pohybovými a smyslovými postiženími. Do této kategorie patří i jedna z největších přidaných aplikací: Text-To-Speech systém. KDE nabízí integrovaný systém schopný převádět text na mluvenou řeč, což pochopitelně pomůže především uživatelům se zrakovým handicapem. Více níže.
Když jsem poprvé nainstaloval linuxovou distribuci, žil jsem v omylu, že Linux rovná se příkazová řádka a nic více (kdybych tak byl tenkrát věděl, jakým kouzlem se ukončuje prohlížení manuálových stránek...). Postupně jsem však objevil X server a s ním i okenní manažery a zanedlouho poté i KDE. Moc mi však nevyhovovalo. Byl jsem do té doby zvyklý na různé varianty DOSu. Kromě toho jsem zahlédl i Windows 3.1. Ale nejvíce se mi líbilo pracovní prostředí Mac OS. A k tomu mělo KDE daleko.
Přišla verze 2.x, ale bylo to ještě horší. Zůstával jsem zaseknutý u jednoduchých okenních manažerů a na disku stále více či méně kraloval PC-DOS. Pak jsem však zkusil GNOME, v té době verzi 1.2. A bylo to moc fajn. Dokud nepřišla verze založená na Gtk2. To byl z mého pohledu děs a začal jsem se opět rozhlížet po alternativách. A znovu jsem sáhl po KDE. V té době to byla asi verze 3.0. A už jsem u KDE zůstal.
Nejjednodušším způsobem instalace vývojových verzí KDE (nebo i stabilních ze zdrojových kódů, když na to přijde) je použití systému Konstruct (nemáte-li SUSE, pro které jsou k dispozici předkompilované balíčky). Konstruct sám stáhne, nakonfiguruje a nainstaluje požadovanou verzi KDE. Vše se navíc samozřejmě odehrává v rámci domovského adresáře, takže nehrozí žádný nevítaný zásah do systému. Vedle sebe tak může koexistovat několik zcela samostatných verzí nainstalovaných pomocí Konstruct a k tomu ještě verze KDE získaná z distribuce a nainstalovaná balíčkovacím systémem.
Pro úspěšnou kompilaci je potřeba mít nainstalovány všechny vyžadované knihovny (včetně jejich vývojových balíčků -dev nebo -devel). Vlastní spuštění je primitivní a v souboru README je dopodrobna popsáno i těch pár poinstalačních kroků, které je třeba provést.
Protože jsem počítal s psaním článku, nechal jsem zkompilovat úplně kompletní KDE - tj. všechny metabalíčky, všechny začleněné programy, prostě naprosto všechny ty zbytečnosti, které by si žádný soudný uživatel neinstaloval všechny najednou. Já to provedl jen proto, že jsem nechtěl nic ošidit. Jen knihovny Qt jsem využil vlastní. Celý bumbrlíček se kompiloval půl dne (s několika pauzami, kdy jsem musel doinstalovat pár drobností, které byly pro kompilaci vyžadovány).
Znovu podotýkám, že kompletní instalaci KDE by prováděl jen šílenec. Ve své běžné instalaci mám přibližně desetinu až patnáctinu toho, co jsem kompiloval.
Po úspěšné kompilaci jsem nastavil proměnné prostředí (viz README) a z
holého XTermu v čerstvé instanci X spustil startkde. K mému
překvapení vypadal desktop podezřele podobně jako ten, který
jsem před chvílí opustil. Samozřejmě, zapomněl jsem exportovat ještě
proměnnou určující nový konfigurační adresář. Pokud se chystáte testovat
nestabilní verzi, vždy si svou současnou konfiguraci pro jistotu
zálohujte.
KDE naběhlo svižně a bez problémů:
Výchozí tapeta je dle mého skromného názoru dost nehezká, ale to se s finálním vydáním pravděpodobně změní. KDE 3.4 totiž podporuje zobrazování SVG tapet. Nevím sice, k čemu je taková věc dobrá, ale konec konců, totéž bych mohl říci i o samotných tapetách.
SVG tapetu si můžete prohlédnou na následujícím screenshotu. Asi to není z obrázku moc poznat, ale díky vektorové grafice jej lze libovolně roztáhnout bez ztráty kvality.
Na obrázku je také vidět, že jsem celý pracovní prostor trochu poupravil tak, abych jej pracovním prostorem mohl vůbec nazývat. Upravil jsem barvy, změnil fonty, zlikvidoval veliké ikony, které jen zabírají místo. Zrušil jsem spouštění služeb Klipper (vylepšená schránka) a KAlarm (plánovač), odstranil proužek pro skrývání panelu (ten má, mimochodem, ikonku podle zvolené sady ikon - ne tu stále stejnou šipku jako v minulých verzích; viz předchozí screenshot) a nakonfiguroval rozumnější zobrazování datumu.
Hlavní menu (příští obrázek) jsem sejmul jen tak. Žádných velkých změn nedoznalo.
Ještě než se pustím dále, nabízím malou sérii obrázků znázorňujících praštěnou eye-candy -- pamlsek pro oko. Klasické rámečky s nápovědným textem u ikon v panelu byly nahrazeny sice hezčími a čitelnějšími bublinami, ale jejich standardní způsob zobrazení je spíše k pousmání. Celý boxík je zobrazen jakýmsi bublinkovitým přechodovým efektem. Samozřejmě to lze vypnout.
NOVÉ: Vzpomněl jsem si na jednu diskuzi a napadlo mě, že tohle je ideální příležitost k vyzkoušení nahrávání videosekvence dění v X (použil jsem program xvidcap). Takže tady je výsledek. Rozhodně je to bohatší než těch pár screenshotů, které jsou níže. Navíc ten legrační efekt uvidíte skutečně na vlastní oči: tooltip.avi (719 kB), tooltip.avi.bz2 (592 kB).
Na dalších obrázcích jsou komponenty systému KTTSD.
Český jazyk může být interpretován syntezátorem epos. Kvalita není nijak oslňující (i když nastavování rychlosti a dalších parametrů jsem nevěnoval přílišnou pozornost).
Jak jsem zmiňoval, systém je plně integrován do KDE, takže naprostá většina aplikací umožňuje jeho využití. Na obrázku je zachycen prohlížeč PDF souborů - KPDF. Označený text může být - mimo jiné - poslán systému KTTSD, který jej přečte.
Chcete-li si poslechnout výsledek, zkuste soubor abicko.wav, ve kterém je zachycena část perexu prvního článku ze zobrazeného vydání Abíčka.
KPDF doznal mnohých vylepšení - na první pohled mě překvapila raketová rychlost oproti předchozím verzím. Kvůli otřesné rychlosti KPDF jsem až doposud používal v prostředí KDE program KGhosView. Ten je sice chudší na funkce, ale rychlý dostatečně. S příchodem nové verze KPDF asi přesedlám. Také navigace v souboru je teď lépe řešena. A v neposlední řadě se zlepšilo i vykreslování písem.
Na následujícím obrázku je KPDF spuštěné jako KPart v rámci prohlížeče Konqueror.
Pokud se vám výchozí volba nelíbí, Konqueror vás nechá vybrat požadovaný prohlížeč:
Takto vypadal prohlížeč po prvním spuštění:
A takhle po chvilce. To už mám nastaveny hezké fonty, své záložky atd. Konqueror se nedočkal žádných velkých změn, i když byla vylepšena práce s postranním panelem (do kterého lze vkládat Mozilla sidebary, mít v něm schovaný přehrávač multimédií - no fuj, prohlížet si záložky a také se potulovat po souborovém systému).
Konqueror umí nově zobrazovat podobně pěknou ikonku signalizující přítomnost RSS zdroje, jako to dělá Firefox. Vlastně nejde o novou vlastnost Konqueroru - na svědomí to má nainstalovaná čtečka RSS, Akregator.
Po přidání do Akregatoru je prohlížení jednotlivých zpráv velmi snadné:
Jako poslední zmíním PIM/groupwarový balík Kontact. Protože ho
nepoužívám, nemohu příliš poreferovat, i když je pravda, že se zdá být
stabilnější. Já však preferuji spouštět všechny aplikace, které Kontact
sdružuje (poštovní program, adresář kontaktů, kalendář, plánovač, deník,
poznámky, RSS čtečka a synchronizace s PDA) samostatně. Asi to bude tím, že
používám vlastně jen KMail
.
Na povrchu není vidět, že Kontact teď navíc podporuje další groupwarové servery: Novell GroupWise a OpenGroupware.org, částečná podpora je už i pro Microsoft Exchange Server 2000.
Subjektivně by se mi chtělo říci, že nové KDE je rychlejší. Nevím, nakolik v tom hraje roli fakt, že KDE 3.3 mám nainstalované z distribučních balíčků Debianu, které jsou kompilovány pro i386. Verzi 3.4 jsem kompiloval sám.
Každopádně však mohu říci, že ačkoliv jde teprve o betaverzi, působí už dojmem hotového produktu. Nezaregistroval jsem žádné podezřelé chování, natožpak pád některé z aplikací.
Jednoznačně kladně hodnotím KPDF. Ostatní nové funkce a vylepšené programy jsou sice sympatické, ale ne dechberoucí. Až se verze 3.4 dostane do Debianu unstable, nebudu s upgradem váhat. Nicméně je pravdou, že oproti 3.3 si zase tak moc nepolepšíte. Jako jasnou volbu bych upgrade viděl, používáte-li stále verzi 3.2.x (zdravím Mandrakisty) - oproti té je 3.4 rychlejší zcela nepochybně.
Možná i to bude důvod proč nemám rád KDE, ta kopice přebytečných ikon a nabídek na každém rohu.
kopice přebytečných ikon a nabídek na každém rohu.Asi jsem to neřekl jasně: takhle to vyhovuje _mně_. Nikomu to nenutím. Na to screenshotu Konqueroru "po" je vidět, že si to můžeš nastavit podle libosti. Mně to zrovna vyhovuje takhle -- přesně tahle navigační tlačítka a řádek s ikonkami bookmarků. Nechtěj, abych ti na dalším screenshotu dokazoval, že Konqueror může být provozován třeba bez jediné ikonky.
a jenom hodně těžko se takové dá vytvořitTakovou příležitost si samozřejmě nemohu nechat ujít... To víš, že to není těžké. KDE je velmi snadno, rychle a bezbolestně maximálně konfigurovatelné. Od prvního mrňavého menu až po poslední ikonku.
Proč nemám rád KDE...Mohl bych se take pridat?
ale vazne:
proti minimalistickym pozadavkum KDE nema sance. Je vsak nasnade, ze takove KDE ani byt nema a nemelo. Ponevadz i kdyz to "minimalizujete", povypinate a janevimcojeste... tak to furt bude KDE a nabihat to bude pul dne a cele to bude jaksi uchylacky upatlane. (prominte mi to vyrazivo, ale je pravdou ze volba DM je i o jemnocitu - mozna dokonce vkusu...??)
Takze proc (v ramci minimalismu) nepouzit fluxbox ci windowmaker, nebo strednetonazni XFCE v nejhorsim GNOME
Osobne KDE primo nesnasim kvuli tomu, ze kdyz chci jedinou aplikaci (K3B), musim mit nainstalovanu tunu sw kolem - coz samo o sobe az tak moc nevadi, ale zpusobuje to problemy s udrzbou, bezpecnosti apod. a to me dost stve. kdyz zadam bezp. aktualizaci a krome dirky v perlu se mi uz poseste!! stahuje 50MB blbosti kolem KDE.
Apropos: cely clanek jsem cetl jen kvuli tomu abych se dozvedel jak se konecne dohodli na asociacich souboru - tj. jestli to uz KONECNE funguje. Viz prave uzsi spoluprace KDE/GNOME a freedesktop.org, ktera je jednim z mala poradnych kusu dobre prace tymu KDE v posledni dobe.
Osobne KDE primo nesnasim kvuli tomu, ze kdyz chci jedinou aplikaci (K3B), musim mit nainstalovanu tunu sw kolemmyslite jako cdrecord, cdrdao, growisofs a podobne? touha mit frontend bez sw, ktery vlastne ovlada, je sice originalni, ale ponekud neprakticka :)
Spíš má na mysli kdelibs a podobné závislosti.Aha, tak tato moznost me nejak nenapadla. MA PRAVDU!!! Nenavidim Windows, protoze kdyz si chci nainstalovat jednu aplikaci (Word), potrebuji k nemu 1 GB balastu :)))
24.4.2005 11:58
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Pravděpodobně jsi přehlédl/nestačila ti odpověď. ... Jeho autoři nemají ambice jej psát tak, aby jej bylo možné plnohodnotně provozovat bez KDENeprehledl, ale ma reakce patrila jinemu. ...jinak bychom se tezko octli na stejne urovni zanoreni ve vlakne. Autori to tak opravdu nenapsali. a me to vadi a hodne mi to vadi. a ze zjevnych duvodu ktere jsem tu uz popsal. Nemam na to pravo? PS: technicky to neni treba rozvadet, za pomoc/tipy Ti dekuji. GTK je prijatelne. (ale k3b pod gtk by se mi asi libilo nejvice...)
Je vsak nasnade, ze takove KDE ani byt nema a nemelo. Ponevadz i kdyz to "minimalizujete", povypinate a janevimcojeste... tak to furt bude KDE a nabihat to bude pul dne a cele to bude jaksi uchylacky upatlane. Takze proc (v ramci minimalismu) nepouzit fluxbox ci windowmaker, nebo strednetonazni XFCE..KDE možná nabíhá dlouho, ale zase když už je jednou najeté, tak to lítá jak z praku. Zatímco takzvané minimalistické window managery jsou minimalistické jenom pokud si v nich šoupu okny. Jakmile spustím nějaké aplikace, trvá pokaždé sto let, než si nachroustají z disku a slinkují všechny sdílené knihovny, takže je to pak celé daleko pomalejší a navíc každá aplikace pak vypadá jinak hnusně a kostrbatě.
...v nejhorsim GNOMEDobrý vtip. Gnome je docela pěkný desktop, nicméně asi tak 2x nenažranější a pomalejší než KDE (které je navíc s každou další verzí rychlejší a vychytanější, u Gnome je to spíš naopak) a obsahuje jenom zlomek opravdu použitelných aplikací co KDE. To byl taky důvod, proč jsem od něj před časem odešel. Navíc nechápu, proč mají uživatelé jiných desktopů či WM tak silnou potřebu se při každé zmínce o KDE halasně vyjadřovat jak ho nesnáší a neustále dokolečka opakovat klišovité lži a FUDy. Máte nějaký komplex ?
KDE možná nabíhá dlouho, ale zase když už je jednou najeté, tak to lítá jak z praku.opravdu? takze vam Ctirade nabehne kmail stejne rychle jako mutt ci sylpheed?
obsahuje jenom zlomek opravdu použitelných aplikací co KDEA to je prave jeho problem. obsahuje mraky aplikaci s DM naprosto nesouvislymi.
Navíc nechápu, proč mají uživatelé jiných desktopů či WM tak silnou potřebu se při každé zmínce o KDE halasně vyjadřovat jak ho nesnáší a neustále dokolečka opakovat klišovité lži a FUDy. Máte nějaký komplex ?Treba pro to ze jim zpusobuje zacpani slabych linek. 400MB sw se totiz neda napsat bez chyb. treba proto ze je pomerne obtizne jim udrzet stabni kulturu <- dost slozite se konfiguruji. A verte, ze je toho vic...
Máte nějaký komplex ?Ale jiste, mam ho malyho. (staci to takhle?)
Treba pro to ze jim zpusobuje zacpani slabych linek.Drží ti někdo u hlavy pistoli a nutí tě instalovat KDE přes pomalou linku (nebo přes jakoukoliv jinou... nebo třeba z CD)? Vždyť je to na tobě. Nelíbí se ti, nepoužívej to. Tak je to s každým programem. Ostatně, moji rodiče nemají připojení k internetu vůbec žádné, a přesto již dva roky používají bez problémů tu samou instalaci KDE. Kde je problém?
(nejen prenesene, ale i podle specifikace tl. klienta)
win98? mno z tohoto pohledu jsem opravdu v pohode
To kazdemu kdo si postezuje na zivot rikas ze by taky mo'h betj tuhej?
W98 - dalo se to take resit (image cisteho os + data jen v adr. dokumenty), ale sshcko to nemelo
To kazdemu kdo si postezuje na zivot rikas ze by taky mo'h betj tuhej?Ano. A nebo, že by se mohl mít hůř. Když si tohle člověk uvědomí, žije se mu daleko lépe.
takze vam Ctirade nabehne kmail stejne rychle jako mutt ci sylpheed?Nepřipadáte si trochu hloupě, používat takovou demagogii ? Co takhle srovnávat srovnatelné ? Popravdě si myslím, že kmail se mi pod KDE spustí rychleji než libovolný GUI mailový klient pod [dosaďte si svůj oblíbený minimalistický WM]. Možná se spustí dokonce i rychleji, že Vy v Xkách otevřete konzoli a v ní ten mutt
A to je prave jeho problem. obsahuje mraky aplikaci s DM naprosto nesouvislymi.Ale Vy popíráte základní účel desktopového prostředí ! A v obecném měřítku princip knihoven jako takových a vlastně i celého operačního systému. Desktopová prostředí jako KDE nebo Gnome přece primárně nejsou jenom skin na okna, nějaké to menu, pár ikonek, taskbar a k tomu pár utilit. Je to mocný framework, která má za cíl poskytnout uživatelům ale i vývojářům konzistetní balík, který zastřešuje redundantní kód v programech, které pak mohou být velmi úsporné, snadno se vyvíjet a jednoduše komunikovat mezi sebou. Cíl je systémové prostředky šetřit, nikoliv zabírat. A funguje to.
Ctirade, nejsem demagog, a nenapadejte me porad, nebo nikam nedojdeme.Já Vás přece nenapadám, nicméně jestliže se bavíme o desktopových prostředích a jejich aplikacích a nejdnou do toho motáte mutt, tak to demagogií přinejmenším zavání.
chcete-li pouzijte pro srovnani sylpheed. Ten ja pouzivam, a jeho odezva je okamzita. Je vsak mozne ze v kde 3.4 je kmail rychlejsi nez v kde32 musim to pripustit vzhledem k tomu ze tezko vynalozim tolik energie abych si to porovnal s kmailem v kde34. nicmene v kde32 to plati a nechapu jak o tom lze vest spor.Teď jsem ovšem zase vypadl z obrazu já. Kmail používám tuším od verze KDE 3.1.2 a celou tu dobu jede stejně, tj. rychle. Tím ovšem nechci tvrdit, že je bez výjimky dokonalý a není na něm co zlepšovat, to v žádném případě.
ano, popiram ucelnost desktopoveho prostredi. nemyslim, ze do budoucnosti maji smysl.A co má tedy do budoucna smysl ? Že si každá aplikace bude dělat všechno sama přímo nad X ? Takže i sebehloupější aplikace bude monstrum alá OOo a navíc chudáci programátoři, co budou desetinu času psát to, co ten program má dělat a devět desetin se budou zabývat rutinami na vykreslováním menu.
vedou k prilisne uniformite desktopu a tim k jeho zranitelnosti.A nevadí Vám, že Xka jsou uniformní a tudíž zranitelná. Glibc je uniformní a tudíž zranitelná a doknce i kernel používáme všichni překvapivě linuxový a tudíž uniformní a zranitelný ? A navíc tyhle věci mají daleko větší moc nad počítačem než nějaký desktop běžící v userspace.
mno, o tom smyslu/nesmyslu desk. prostredi je to mireno jen na KDE a je to treba tak chapat.
zadna apps nemusi manipulovat okny sama... na to je preci DM.
ohledne te uniformity: mno nevim jak moc to tu budeme rozebirat, vidim vsak, ze mne nechapete. inspiraci pro pochopeni hledejte v bezp. problemech treba WXP tam se to projevuje opravdu velmi viditelne.
add kernel: pravdepodobnost ze mate ten samy kernel jako ja je opravdu mala - nevidim v tom nic uniformniho.
pokud vsak zjistim verzi jakehokoli k-programu, vyplyne z toho verze KDE, a tim se daji dobre hadat verze ostatniho programoveho vybaveni a vzhledem k velikosti kde je dobra sance najit nejakou konkretni chybku v konkretnim programu a vyuzit ji. Pripoustim, ze toto je spis takova moje spekulace a rad si na toto vyslechnu jakykoli nazor.
PS: OOo je fakt monstrum, proti tomu je KDE minimalisticky DM
apropos: tam mi taky vadi, ze nelze rozsekat na base + (writer,calc...)
kmail, mutt, sylpheed delaji jedno a totezNedělají. Jsou to všechno MUA, ale tam podobnost končí. KMail je integrovaný do KDE - což je jeho výhoda i nevýhoda zároveň. Využívá knihovny Qt a KDE. mutt je textová aplikace, která může běžet i na negrafickém terminálu - což je její výhoda i nevýhoda
.
Sylpheed je sice grafický, ale používá dnes již zastaralý toolkit Gtk1.2. Díky tomu je možná rychlejší než KMail spouštěný mimo prostředí KDE. Ale nemá ani náhodou tolik funkcí (které někomu vyhovují, zatímco jiný je považuje za zbytečné a tedy přebytečné) jako KMail.
ohledne te uniformity: mno nevim jak moc to tu budeme rozebirat, vidim vsak, ze mne nechapete. inspiraci pro pochopeni hledejte v bezp. problemech treba WXP tam se to projevuje opravdu velmi viditelne.To považuji za dost slabou analogii. Bezpečnostní problémy Windows nepramení z uniformity desktopu. Mohl bych mít instalaci Linuxu každý pes jiná ves, ale bezpečnost na draka, kdybych každému uživateli přidělil práva administrátora - např.
add kernel: pravdepodobnost ze mate ten samy kernel jako ja je opravdu mala - nevidim v tom nic uniformniho.No, bude to předpokládám buď 2.4 nebo 2.6
. Naprostá většina lidí používá neupravená jádra z distribucí, takže ta pravděpodobnost je celkem vysoká. Ale i tak si nemyslím, že by můj počítač nějak ohrozilo, když někdo zná verzi desktopového prostředí, které používám. Ostatně, bezpečnostních chyb v KDE není ani více ani míně než v jiných projektech.
v KDE napriklad: konqueror ktery pouzijes pri serfovani zahlasi urcitou verzi a na jejim zaklade se da docela uspesne predikovat, ze mas zrovna ten kmail a tou chybou v imap konexi (smysleno, ale snad mi rozumis), ktera se da zneuzit. Staci jen pockat, a pokud nepouzijes pop tak to vyjde. Pri pouziti jakehokoliv DM toto neni mozne.
Bezpecnostnich chyb je tam stejne, to je jiste. Jenze maloco ma odhadem 300MB; takze pokud udelas prumery MB v casove ose, tak (prave diky jeho balikovacimu navrhu - o kterem tvrdim, ze je spatny) zjistis, ze zhruba neco pres polovinu megabajtu oprav je kolem KDE.
navrhuji myslenku srovnani rychlosti mail klientu opustit. neustale se mne snazite presvedcit, ze je nelze srovnatZdá se, že to odmítáš akceptovat, ale skutečně je to tak, že z prostředí KDE mi KMail startuje stejně rychle jako Sylpheed. Opravdu. Spustím-li KMail mimo prostředí KDE, je to samozřejmě trochu pomalejší. Ale i tak je rozdíl oproti Sylpheed asi 2 vteřiny.
v KDE napriklad: konqueror ktery pouzijes pri serfovani zahlasi urcitou verzi a na jejim zaklade se da docela uspesne predikovat, ze mas zrovna ten kmail a tou chybou v imap konexi (smysleno, ale snad mi rozumis), ktera se da zneuzit.Ale vždyť tohle platí u jakéhokoliv softwaru. Nehledě na to, že exploitovat chyby v linuxových mailových klientech je prostě úplně něco jiného než na Win. I kdybych v KMailu spustil (a to bych se musel snažit) nějaký nepřátelský kód, stejně by mohl páchat škodu maximálně v rámci mého účtu.
Jenze maloco ma odhadem 300MB; takze pokud udelas prumery MB v casove ose, tak (prave diky jeho balikovacimu navrhu - o kterem tvrdim, ze je spatny) zjistis, ze zhruba neco pres polovinu megabajtu oprav je kolem KDE.Zapomínáš, že KDE není nějaká centralizovaná instituce, kde by na všechno dohlíželi tři šéfové. Jednotlivé komponenty KDE mají své jednotlivé správce, vývojáře a testery. Z hlediska vývoje to není žádný monolit. Komponenty jsou vyvíjeny ve stejném duchu a stejným způsobem jako jiné open source aplikace. Argument o 300 MB softwaru prostě není uplatnitelný. KDE, ač rozsáhlé, se skládá z desítek samostatných projektů. Nehledě na to, že jak jsem zmiňoval v článku - instalovat 300 MB software KDE - to by dělal jen cvok - vůbec to není potřeba.
)
Zapomínáš, že KDE není nějaká centralizovaná instituce, kde by na všechno dohlíželi tři šéfové. ...mno me je ale uz dodavan jako kompilat pro mou platformu. jevi se mi temer monoliticky. kvuli jedine aplikaci (napr. zminene K3B) je treba nainstalovat jine (treba konsole), ktery s ni nema nic spolecneho (IMHO). coz by az tak nevadilo, kdyby se o ne clovek nemusel dale starat. navic mam takovou utvkvelou predstavu, ze cim vice binarek tim vice problemu pri sprave. veci se daji delat ruzne. email poslu i s pouhou konsoli a nejakou binarni drobotinou + muttem
vsechno zalezi na potrebach a uhlu pohledu. u kde by vyhovovala i nejaka jakoby KDElight D prave pro potreby typu chci jen tu a tu aplikaci. ne aby se mi nainstalovalo dle zavislosti vsechno az ke KDM a ja to pak musel updateovat (...jak to rici cesky?) jak silenec.
kvuli jedine aplikaci (napr. zminene K3B) je treba nainstalovat jine (treba konsole), ktery s ni nema nic spolecneho (IMHO).to jsem taky nepochopil, ze proc musim mit kvuli anjute, ktera je napsana za pouziti gtk mit nainstalovany nejaky nesmyslny gnome-terminal... ale to jen tak :)
navrhuji myslenku srovnani rychlosti mail klientu opustit.Ale s tím kmailem jste začal Vy. A opravdu to není moc dobrý příklad.
jen muj oblibeny distributor ma asi 8 druhu jadra v jedinem vydani (a to nepocitam pripadne opravy)Jé, a to počítáte jako několik různých jader ? V tom případě jakýkoliv program/knihovna/desktop má někonečně mnoho variant, protože distrubuce i uživatelé to taky kompilují různě, s různými přepínači, různými verzemi kompilátoru atd...
v KDE napriklad: konqueror ktery pouzijes pri serfovani zahlasi urcitou verzi a na jejim zaklade se da docela uspesne predikovat, ze mas zrovna ten kmail a tou chybou v imap konexi (smysleno, ale snad mi rozumis), ktera se da zneuzit. Staci jen pockat, a pokud nepouzijes pop tak to vyjde. Pri pouziti jakehokoliv DM toto neni mozne.Jaktože to není možné ? Vždyť tohle je úplně ten nejklasičtější princip. Vím, že na stroji běží aplikace X verze Y, která má známou chybu Z a tu se pok snažím zneužít. Už je přece celkem jedno, jestli ta aplikace je zrovna kmail, mozilla, apache, sshd, lynx, multimediální přehrávač nebo nějaký ftp démon.
Bezpecnostnich chyb je tam stejne, to je jiste. Jenze maloco ma odhadem 300MBJe toho jenom něco přes 100MB *zdrojáků* včetně qt, přičemž normální člověk instaluje sotva třetinu toho všeho.
Jé, a to počítáte jako několik různých jader ?ano; nekdy jsou mezi nimi velmi zasadni rozdily. ale nekdy zase jen drobne (napr. multimedialni upravy), ktere se tezko nejak (z bezp. hlediska) projevi.
Debata spočívá o tom, že tvrdíte, že žádný desktop + "tlusté" aplikace jsou rychlejší a bezpečnější než desktopové prostředí + "tenké" aplikace a já tvrdím opak.ne to netvrdim. Ttvrdim ze linux + _KDE_ a "jeho" aplikace jsou pomalejsi na stejnem hw jako tentyz hw s linuxem + DM(fuxbox...) + obdobne funkcni apps napr. zalozena na gtk. a zaroven tvrdim ze aplikace se porovnavaji na zaklade funkcionality.
Jaktože to není možné ?no protoze nemaji jinou vazbu nez uzivatelovu volbu. kdezto v KDE je to totez + vazby desktopu a jejich zavislosti. a to mi prijde odhadnutelnejsi nez to prvni.
Je toho jenom něco přes 100MB *zdrojáků* včetně qt...jak je rozsahly kod je myslim dulezite, ale ja (jako asi vetsina) si KDE nekompiluji to mi delaji distributori. Me zajimaji kazdodenni navaly zaplat. jakakoli dalsi aplikace ktera se mi vnuti coby zavislost je navic a je mi pritezi. apropos: zajimave zni zaplatovani na urovni souce code a znovukompilace. ale u KDE je to pomale... i kdyz ... co si o tom myslite? mate nekdo s tim zkusenosti?
kmail versus sylpheed. a to jak v prosterdi KDE, tak v XFCE. (take vam pripada kmail tak pomaly pri vstupu do vesiho shluku mailu - radem desetitisice? - to me trosku zarazilo. SH to trva odhadem 3s, kmailu o poznani dele...)
Take jsem venoval pozornost rychlosti bootovani tohoteze stroje pro obe prostredi.
obsahuje jenom zlomek opravdu použitelných aplikací co KDE
A to je prave jeho problem. obsahuje mraky aplikaci s DM naprosto nesouvislymino, řekl bych, že tohle je jádro celého vašeho sporu ... KDE je DE, nikoliv DM, mluvíte o koze a voze a pak se nemůžete dohodnout
příklad s K3B - to je prostě aplikace pro KDE, tak se s tím smiřte, copak chcete po wokenních binárkách, aby jely na Linuxu bez wine apod.?
jinak si myslím, že ty šílené závislosti jsou vinou spíše distributorů, nežli samotných programů 
11.2.2005 22:13
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Tajemstvím je se nakoupit dostatek RAM, pak se člověk nemusí omezovat (v mém případě 1,75GB).
) a proto bych napriklad uvital vic mysek najednou.. ale nemuzu mit vsechno a tak mam KDE protoze tam muzu mit spousty ikonek na ktere muzu zurive klikat )))
Možná i to bude důvod proč nemám rád KDE, ta kopice přebytečných ikon a nabídek na každém rohu.Tak proc si je zapinas? :) Nevim, proc by mela byt chyba KDE, ze obsahuje to, co musis do tech mensich manageru teprve dodelat, ale ikonky a nabidky to rozhodne nejsou (vychozi instalace KDE - ne z nejake distribuce - zadne ikonky na desktopu neukazuje). S rychlosti (odezvou) KDE jsem mel problemy v Mandrake, takze jsem ziral jak to na stejnem compu svisti, kdyz jsem si KDE zkompiloval v Gentoo. Taky to prakticky nepada (obcas ano, ale to se mi povede shodit nejakou aplikaci prip. nastavenim i Fluxbox i Fvwm). Nevim, jestli je to kompilaci nebo tim, ze Mdk tam neco defaultne pozapina, ale v KDE samotnych ten problem nebude.
ale neni v souvisejicich clancich...To pochopitelně nebyl žádný poťouchlý záměr. Jen jsem ten článek zadával do systému pozdě v noci a nevzpomněl si na to... Už je to napraveno.
Ten příklad syntézy řeči zde uvedený mi připadá hodně slabý. To je velmi podobné tomu comi v dávných dobách generoval nějaký program na Atari.
Celkem se tomu divím, jelikož výstupy z Eposu, které je možné například získat zde:
http://epos.ure.cas.cz/cgi-bin/saye.cgi?lang=czech
mi připadají mnohem kvalitnější.
.
11.2.2005 08:52
11.2.2005 00:49
~/kde3.4-beta2. Tento adresář obsahuje úplně všechno, co je potřebné k provozu KDE (kromě knihoven Qt - ty jsem, jak je v článku zmíněno, využil vlastní - ale výchozí nastavení Konstructu je kompilovat i Qt).
Stejným způsobem bych pomocí Konstruct mohl zkompilovat a nainstalovat třeba i současnou stabilní verzi nebo naopak úplně čerstvou CVS verzi KDE. Každá by měla svůj adresář a do ničeho by se těm ostatním instalacím nepletla.
(
. postup, co mi vyhovuje, je o kousek vys.
checking for getpeereid... no checking for xmkmf... /usr/X11R6/bin//xmkmf checking various X settings... failed configure: error: /usr/X11R6/bin//xmkmf (imake) failed. Make sure you have all necessary X development packages installed. On some systems a missing /lib/cpp symlink is at fault. make[1]: *** [configure-work/kdebase-3.3.92/configure] Error 1 make[1]: Leaving directory `/home/ok2cqr/tmp/konstruct/kde/kdebase' make: *** [dep-../../kde/kdebase] Error 2Ptal jsem se i googla ale asi spatne
.
Nevite nekdo, prosim, co s tim?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
