V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Tvrzení
Sunu to samozřejmě nebrání používat GPL software v OpenSolarisu, ale používat kód z OpenSolarisu v Linuxu jde špatně.
je silně zavádějící. Kód z OpenSolarisu jde v Linuxu použít úplně stejně dobře, jako jde v OpenSolarisu použít kód z Linuxu. Licence GPL a CDDL jsou nekompatibilní vzájemně, čili kód pod GPL nemůže linkovat kód pod CDDL stejně tak, jako nemůže kód pod CDDL linkovat kód pod GPL. Z toho vyplývá, že:
Ten vztah je tedy naprosto symetrický a bohužel celkem rozšířený názor, že SUN díky licenci CDDL může z Linuxu něco brát aniž by Linux mohl něco brát z OpenSolarisu, není pravdivý.
Jinak ale díky za pěkný a povedený článek, kromě výše zmíněné nepřesnosti se mi moc líbí, jak obsahem, tak i formou.
Za poněkud ostřejší tón mého příspěvku se omlouvám, nemyslel jsem to ve zlém, ale jsem bohužel poněkud podrážděný kvůli zdravotní indispozici .
podla mna mate maslo na hlave obaja :) openSolaris je kernel, nie nahodov? ale mozno sa mylim, moj zaujme on prestal v momente ked mi live nenabootovalo na P4 :)
aj by som sa tomu venoval ale chcel som to len vo volnej chvili skusit, volna chvila dosla a dalsia nenastala. :)
Zdravim, mě také odmítal bootovat jak OpenSolaris tak normální na víceprocesorovém stroji (2x P3 833) nebo P4 HT procesoru. Na jednoprocesoru (jak P3 tak i P4) mi to bootovalo. Je to ale tak rok zpátky, pak jsem se k tomu už nevracel.
OpenSolaris byl/je live Belenix.
Přečetl jsem si to dobře. Ta věta je napsána způsobem, který naznačuje, že jedním směrem něco jde (Sunu to samozřejmě nebrání používat GPL software v OpenSolarisu), zatímco druhým nikoliv (ale používat kód z OpenSolarisu v Linuxu jde špatně).
Ta věta tak srovnává jablka a hrušky a proto je zavádějící (všimněte si, že jsem nenapsal, že je nepravdivá). Sunu to nebrání používat GPL software v OpenSolarisu stejně tak, jako to nebrání např. Novellu používat CDDL software v OpenSuse. A používat kód z OpenSolarisu v Linuxu jde špatně stejně tak, jako jde špatně používat kód Linuxu (nebo jiný GPL kód) v OpenSolarisu.
Mě jako uživatele nic neomezuje v tom nainstalovat si do OpenSolarisu GPL software a používat ho. Stejně tak, jako uživatele (ani distributora) nic neomezuje v tom, aby si do Linuxu nainstaloval software pod CDDL. Tak jako to píšu v bodu 2.
O využívání kódu - přetahování z jednoho projektu do druhého - není řeč. Druhá část věty říká, že používat kód z OpenSolarisu v Linuxu jde špatně. Což je pravda, ale opět je to symetrické.
Vytvářet snapshoty uživatelských dat, které nezabírají žádné místo navíc, a umožní kdykoli se vrátit k předešlé verzi souboru?btrfs je na cestě.
Sledovat, jaké syscally si nějaká aplikace dělá a s jakými argumenty, bez jakékoli rekompilace a bez ovlivnění rychlosti nebo stability té aplikace?ftrace a spol. jsou na cestě. Všechno bude, i pomeranče
btrfs je sice na cestě, ale to, že Linux nemá ZFS, brzdí utopii jednoho filesystému pro všechny UNIXy - Solaris používá ZFS, Mac OS X nepochybuju, že bude používat ZFS jako defaultní FS v blízké budoucnosti, FreeBSD umí ZFS, jen ten Linux to za chvíli bude kazit ... bylo by to fajn si moci bez problému vyměňovat s kolegy jablíčkáři a sluníčkáři a ďáblíky externí disky...
vim ~/.emacs
v Linuxu existuje plna podpora ZFS, jen je pod FUSE.
Cili nic moc. Na server by som nieco take nedal. Radsej ext3 nativne a pockam na btrfs
btrfs je na ceste,ale nez bude vhodny na servery,tak to chvili potrva.ZFS je tu preci jen dele a navic btrfs nema nektere veci,ktere ma ZFS
ftrace...opet je neco na ceste...jenze Dtrace nebo systrace(8) na OpenBSD maji pekne siroke moznosti narozdil od jinych.
Tady napr. starsi,ale velmi popisny clanek http://www.informit.com/articles/article.aspx?p=363731
ftrace...opet je neco na ceste...jenze Dtrace nebo systrace(8) na OpenBSD maji pekne siroke moznosti narozdil od jinych.Ono těch sledovacích systémů je víc, některé přitom čerpají inspiraci z DTrace, takže široké možnosti jsou relativně pokryté. Háček je v tom, že ani jeden z těch systémů není úplně hotový.
Pokud to chápu, spousta toho co ZFS dělá by se měla nacpat spíš do linuxového LVM.
Sledovat, jaké syscally si nějaká aplikace dělá a s jakými argumenty, bez jakékoli rekompilace a bez ovlivnění rychlosti nebo stability té aplikace? ftrace a spol. jsou na cestě.houby ftrace na ceste, toto jde bez problemu sledovat pomoci auditu. man auditctl
No Dtrace neni jen o syscallech. I kdyz vetsinou na syscallech se zacina s analyzou. Ale cele jadro vcetne ruznych driveru je mozno takto sledovat uvnitr. Nebo libc a dalsi knihovny jsou take prospikovane. Z userspace aplikacich muzeme jmenovat napriklad PostgreSQL. Navic se na jakoukoliv aplikaci muzete pripojit a monitorovat jakekoliv volani globalnich funkci, bez nutnosti rekompilace.
Dalsi super veci je spekulativni trasovani, kdy zahodite vysledky, ktere vas nezajimaji a nechate si zobrazovat treba call flow jen v pripade ze nejaka funkce vrati chybovou hodnotu.
Audit (maji AFAIK vsechny unixovite systemy) a DTrace se k sobe maji asi jako debug mod aplikace a debugger. Takze ano, Linux nema nic srovnatelne. Zatim.
Jenze ZFS nejsou jen snapshoty.Zde porovnani s LVM
http://opensolaris.org/os/community/zfs/docs/zfs_last.pdf
stydím se, tolik let používám Debian a proč se tak jmenuje, se dozvím až v článku o Solarisu, to jsem opravdu nevěděl :'-(
KDE a dalsi spousta baliku je pochopitelne k dispozici take
http://www.blastwave.org/packages.php
http://pkg.opensolaris.org/release/en/catalog.shtml
http://pkg.opensolaris.org/contrib/en/catalog.shtml
http://pkg.opensolaris.org/dev/en/catalog.shtml
repozitar extra s Flash atp. je pristupny po bezplatne registraci a stazeni klice a certifikatu
Jinak tady taky dobre balicky (vlc,...),ale ted je to pozastavene kvuli licencim a resi se to http://lifewithsolaris.jp/
Jo jeste jsem zapomnel a v clanku to asi bude az v dalsich dilech.Bezplatne aktualizace jsou pouze na bezpecnostni problemy a ovladace,jinak se musi objednat "service".
Mohl bych znát zdroj této informace?
To, co píšete, platí pro Solaris 10, u OpenSolarisu jsou všechny aktualizace zdarma. SUN má zvláštní repository pouze pro předplatitele a je možné, že v budoucnu budou nějaké speciální aktualizace pouze pro předplatitele, ale pokud vím, tak momentálně jsou všechny aktualizace jsou běžně přístupné prostřednictvím volně dostupných repository.
Vyzkousel jste jiz aktualizace?
Jinak informace je z kanalu #opensolaris ,kde mne dali i odkaz primo na sun.com kde to je uvedeno,ale jako na potvoru to zrovna nemohu najit.
Vyzkoušel, zrovna včera jsem aktualizoval na snv_105. Používám http://pkg.opensolaris.org/dev/.
Mne aktualizace nefunguji ani na jednom stroji a dev repozitar mam.V Package manageru vidim,ze jsou baliky k aktualizaci,ale nejdou aktualizovat ani jednotlive.Nefunguje to ani v terminalu.
Z toho svn_105 bych spise rekl,ze jste udelal upgrade na novejsi verzi OpenSolaris a ne update balicku.
Tak poradna to sice neni,ale ctenari co budou chtit OpenSolaris zkusit jiste nejake zpresnujici info oceni
V systemu jsem nenasel nic podobneho image-discuss a ani na netu,takze nevim co to je Ale po chvilce hledani jsem nasel jak to udelat.Clovek si musi nastavit dev repozitar jako Preferred authority,jinak to nefacha.Coz je ale takove prapodivne reseni.Kdyz ten repozitar mam v systemu,tak je docela velky predpoklad,ze aktualizace z nej chci.Ono to neni nejaka velka hruza,ale tady o tom mlci http://dlc.sun.com/osol/docs/content/2008.11/IMGPACKAGESYS/new-user.html a kdyz to nemam nastaveno,tak v Package manageru mi nepomuze,ze se prepnu na repozitar dev.Sice se zpristupni tlacitko pro aktualizace,ale fungovat nebudou dokud se dev nenastavi jako Preferred authority.
http://opensolaris.org/jive/thread.jspa?messageID=325889&tstart=0
Nic to ale nemeni na tomhle http://www.sun.com/service/opensolaris/ a zvlaste zde na bodu 4. http://www.sun.com/service/opensolaris/faq.xml
Tak reknu ne? Ted uz nepise nic,uz jsem aktualizoval.
Na to by nebylo nic divneho,ale update jsou jen v tom jednom repozitari jak jsem kontroloval,tak by nemel potrebovat nastavit preferovany,ale udelat alespon aktualizace v tom kde jsem prepnuty.Mrknu potom jestli to v RFE neni a kdyz tak prihodim.
U toho bodu 4. mne napada,jestli to neni mysleno tak,ze pro release (pripadne jeste extra,contrib a freeware) budou jen bezpecnostni a driver aktualizace a pro dev budou vsechny?
Neco malo tady http://www.sun.com/software/solaris/lifecycle.xml#opensolaris
ale to jeste neni presne ta stranka
Jasně, ale nejsou dostupné z oficiálních zdrojů. Jinak blastwave a jeho výhody a nevýhody se v dalším díle určitě objeví ;)
Co se týká lifewithsolaris, pravděpodobně obnoveno nebude. Porušení patentu je v Japonsku zločin, za který může fyzická osoba jít až na pět let do vězení, a pokud autora někdo udal, dá se čekat že se do toho moc nepohrne. Asi by nebyl problém ty balíčky mirrorovat ve svobodnějších zemích (tedy, než budeme mít ACTA), ale s mirrorováním IPS bez OpenSolarisu to není tak žhavé.
Pomoci s balíčky je jednodušší a může to udělat takřka kdokoli.Taky je překlep.
Změnit obyčejný počítač na Fibre Channel nebo iSCSI diskové pole?Je otazka, jestli neco takoveho (tedy provozovani celeho OS v roli RAID radice a niceho jineho) ma vubec nejaky prakticky smysl, a nebo jestli je to jenom featura publikovana pro ucel publikovani, ale v Linuxu minimalne iSCSI samozrejme jde. Ale ruku na srdce -- opravdu si dokazete predstavit organizaci, kde maji penize na FC switche a nemuzou si misto pocitace a hromady disku koupit normalni pole s radicem?
Pokud jde o dvaatřiceti a šedesátičtyřbitové architektury, OpenSolaris k tomu přistupuje jinak než Linux. Když nainstalujete aplikaci, standardně se vám nainstalují obě verze binárek a knihoven, někdy (třeba u Javy) najdete různé verze v různých balíčcích. Kterou verzi budete používat, je potom otázka $PATH nebo nastavení démonů. Tohle řešení je sice neelegantní v otázce zabraného místa na disku a všudypřítomných adresářů amd64, ale nenarazíte pak na problémy s aplikacemi, které nejsou na některé architektuře k dispozici.Uz jsem chtel napsat "to je na mem RHEL uz leta uplne stejne", ale opravuji se, tam je to jenom u knihoven. K cemu je mi mit jeden a tentyz program v systemu dvakrat? Kdybych si nahodou vymenil v serveru vsech 64 procesoru? :)
Podobně je to s multimédii, Sun ctí patent na MP3 a licence na přehrávání videa, takže toho v oficiálních repozitářích moc nenajdete. [...] Na druhou stranu, vydání 2008.11 nebylo pro použití na multimediálním desktopu určeno, jeho hlavní cílovou skupinou jsou pokročilí uživatelé, studenti a vývojářiTo se teda chlapci seredne spletli :)
Ale ruku na srdce -- opravdu si dokazete predstavit organizaci, kde maji penize na FC switche a nemuzou si misto pocitace a hromady disku koupit normalni pole s radicem?Ano. Staci se podivat na storage-discuss mailing list.
Uz jsem chtel napsat "to je na mem RHEL uz leta uplne stejne", ale opravuji se, tam je to jenom u knihoven. K cemu je mi mit jeden a tentyz program v systemu dvakrat? Kdybych si nahodou vymenil v serveru vsech 64 procesoru? :)Aby uzivatel nemusel resit nic takoveho jako 32-bit/64-bit platforma?
Aby uzivatel nemusel resit nic takoveho jako 32-bit/64-bit platforma?Ano, proto je dobre mit dve verze knihoven, kdybych nahodou potreboval na 64bit systemu "nejakou" 32bit aplikaci. Ale proc by me jako uzivatele melo zajimat, jestli spustenim
myapp
spustim 32bit nebo 64bit aplikaci, resp. proc bych to mel nejak resit?
Na x86 Solarisu mate moznost nabootovat bud do 32-bitoveho nebo 64-bitoveho kernelu (pokud to procesor umi). Potom je dobre mit obe verze binarek.
Je otazka, jestli neco takoveho (tedy provozovani celeho OS v roli RAID radice a niceho jineho) ma vubec nejaky prakticky smysl, a nebo jestli je to jenom featura publikovana pro ucel publikovani, ale v Linuxu minimalne iSCSI samozrejme jde.
Ale ruku na srdce -- opravdu si dokazete predstavit organizaci, kde maji penize na FC switche a nemuzou si misto pocitace a hromady disku koupit normalni pole s radicem?
Jestli je to užitečné zrovna pro Vaši organizaci nechám na Vás, ale Sun to zjevně vážně myslí.
V blozích jejich zaměstnanců se často najde přirovnání k drahým pracovním stanicím které i386, a debaty na téma "kolikrát se za posledních dvacet let zrychlil ethernet a kolikrát FC?" nebo "nebudou tři pole bezpečnější, rychlejší, a prostě lepší než jedno, zvlášť když budou i v dvojnásobné kapacitě stát dohromady polovinu?".
Fakt je, že moderní procesory mají na práci s daty výkonu víc než dost, amd64 zvládne spoustu RAM která se dá využít jako cache (a SATA II 128 GB SSD disk taky není špatná cache), a iSCSI vyjde dost levněji než FC. Už jsem pár grafických a filmových studií kde pracovali na windows s iscsi disky viděl, a nebyla to místa která by potřebovala úložiště v ceně rodinného domu a velikosti auta.
Treba i takovy NetApp bezi na modifikovane verzi FreeBSD. U diskovych poli EMC, IBM, Hitachi plati, ze se vlastne zadna velka integrace nevyplati. Cim vetsi pole mate tim je cena za gigabajt vetsi. Je to na prvni pohled nepochopitelne, ale vyrobci uvadeji ze pry mate k dispozici "lepsi" technologie a ze disky do vetsich poli jsou lepe otestovane tudiz je logicke ze jsou drazsi.Osobne si myslim, ze je to trochu blbost, a ze cela FC je hodne predrazena. Pouziti FC je adekvatni jen v malo pripadech.
To by me zajimalo jestli to funguje. Kdysi jsem zkousel vymenit v poli EMC disk Maxtor za Maxtor z Alzasoftu. Bohuzel to neslo. Oba disky byly na prvni pohle uplne identicke, akorat ten od EMC byl 2x drazsi a asi mel pozmeneny firmware.
Mohu se zeptat na nasazeni opensolarisu na serverech. se ZFS na root FS ? Ty funkcionality vypadaji paradne, ale o realnem nasazeni jsem slysel jenom v par firmacjh a resi problemy.
Opatchovat system je take opravdu lahudka. Proste apt-get, yum je uplne nekde jinde.. Dat takovy system do DMZ je nemyslitelne.
OpenSolaris je zamyslen spise jako protejsek pro Ubuntu.Pro firmy se nabizi 18 mesicu(Solaris 10 a 10+let podporu) podpora,rychlejsi vydani novych verzi a hlavne je to platforma pro technologie,ktere pak budou v Solaris 11.Ale nektere veci jdou nasadit i ted.
Co se tyce velkych firem,tak ZFS je tady v podstate od roku 2006 a na velkych serverech bezi systemy klidne i 20 let.Takze ten prechod bude postupny.Ale ZFS na / jsem uz videl v produkci.
Je to podobne jako RedHat (spise firemni nasazeni) a k tomu Fedora pro testovani budoucich veci.
Je pravda, ze OpenSolaris je neco jako fedora. Ale solaris si na desktop nedava skoro nikdo, jelikoz Solaris je serverovy operacni system s vysokou spolehlivosti.Takze pro normalniho smrtelnika dosti nepouzitelny. Prece jenom, kdyz nekdo vyviji neco pro Solaris 10, tak bude vyvijet na Solarisu 10 a ne na OpenSolarisu.
Je to vyvojova vetev, ale jak jsem psal, kdyby se sily Sunu zamerili na patchovani, tak by mozna udelali lepe. V tom je problem Sunu, plno novych nedotazenych technologii, sice super, ale zakladni veci chybi.
Ja zkousim oba na desktopu a jde to fajn.Je to ale spise otazkou co je pro koho desktop.Vice smerem k domacim uzivatelum je ten OpenSolaris.
Patche maji,ale musi si je clovek taky zaplatit.Holt to je jiny pristup.
Jinak i HP-UX si muzete dat na desktop.Dodavaji k tomu Gnome 1.4
platit za sluzby je normalni, jinak by jsme byli vsicni bez prace
Vem to tak, ze mas server a musis ho patchovat. Na Redhat je to otazka downtime 1 rebootu. V Solarisu se dela skoro vse v sigle modu...a nastartovat Solaris chvili trva
Jinak je to v celku jedno co ma clovek na stole, putty a nebo aterm. Na serveru neni treba mit desktop
Tak u OpenBSD mam patche zdarma a az je aplikuji u zakaznika,tak si je necham zaplatit
No nevim jak u ostatnich,ale nejak nepozoruju v praxi extremni rozdil pri rebootu.Navic drtiva vetsina patchu funguje bez rebootu jak u LNX tak Solarisu a reboot se planuje dostatecne dopredu.Pokud neni samovolny
To jo,je to jen dalsi vrstva problemu,ale nekdo by to mel setrne sdelit v Redmondu
na Solarisu se da pouzit Live Upgrade a downtime je je taky otazka 1 rebootu, navic se muzu vratit zpet, kdyby neco. Pokud pouziju ZFS na roota, proste udelam snapshot/rollback. Bavit se o tom, co "dyl" trva je nesmysl, resi se hlavne odstavka, jeji delka (v rozliseni pulhodin) je uz pak pro vetsinu provozu nezajimava. Kdo chce vysokou dostupnost, at si poridi cluster.
"proste udelam snapshot/rollback"
- Pokud LiveUpgrade nebo Image Update zrovna nezmigruje na novejsi verzi ZFS. Pak rollback neni mozny. Interni format ZFS se stale vyviji a toto je nutny dusledek.
pro ZFS na root fs je doporucena velikost root slice 16GB a vetsi nez male mnozstvi RAM (>1GB). Pro root filesystem bych volil jedine reseni a tim je jednoduchost. Jednoduchy je u me Solaris Volume Manager s UFS (nikoliv VxVM ani ZFS). ZFS a firmy - ano, resi problemy..je to moc cerstvy. Ve svete linuxu je 3 roky zkusenosti s filesystemem mozna vecnost,..ja bych ZFS teprve ted mozna zacal nasazovat na testing.
Super clanek, diky, tesim se na pokracovani...
Tiskni
Sdílej: