Bill Gates - 3 (Programmers at Work)

23. 6. 2008 | Tomáš Znamenáček

Články - Bill Gates - 3 (Programmers at Work)  

V dokončení rozhovoru mluví Bill Gates o programování založeném na pravidlech, kterému věští velkou budoucnost, odhaduje, že nebude nutné firmu Microsoft výrazně rozšiřovat, aby mohla vydělávat hodně peněz, a předpovídá počítač v každé domácnosti.

Programmers at Work je kniha 19 rozhovorů s významnými programátory, kteří svou prací a myšlenkami tvarovali podobu dnešních operačních systémů a mnoha dalších aplikací. Ačkoliv vyšla již v roce 1986, rozhovory jsou z velké míry nadčasové a stále velmi zajímavé. Susan Lammers se po více než 20 letech od prvního vydání knihy rozhodla zveřejnit rozhovory na Internetu a dala AbcLinuxu.cz souhlas k jejich překladu a vydání. Kvůli jejich délce bude většina rozhovorů rozdělena na dva díly. Každý rozhovor doplníme o krátký dodatek, ve kterém budou shrnuty další osudy jednotlivých programátorů.

---

Začátek rozhovoru: Bill Gates (Programmers at Work), pokračování rozhovoru: Bill Gates - 2 (Programmers at Work).

Co se podle vás v oblasti softwaru chystá? Přijde prostě další skvělý textový procesor, další skvělý tabulkový procesor? Nebo se počítače dostanou na místa, kde bychom je dnes vůbec nečekali?

Teprve si zvykáme o věcech uvažovat z pohledu počítače. Já osobně razím výraz „měkčí software“. To jsou programy, které se umí přizpůsobit uživatelským potřebám a zájmům. Přijdou lepší textové a tabulkové procesory, budeme používat sítě a grafiku a nové architektury. A přijde možnost uložení gigantického množství dat na kompaktní disky (CD), na které se vejdou celé encyklopedie.

Co bude velká změna, bude programování založené na pravidlech. Místo abyste v rámci programu psali něco ve smyslu „pokud se stane tohle, udělej tohle, a pokud se stane tamto, udělej něco jiného“, což je dnešní způsob programování, napíšete pravidla pro nějaký malý rozhodovací stroj, který si umí dát dohromady fakta a pravidla. Ten se pak pokusí odvodit nová pravidla a podle nich se zařídí. Program by například mohl mít pravidla týkající se gravitace, a pokud něco spadne ze stolu, program bude vědět, že pokud je to sklenice, může se rozbít. Takový program může k výsledkům dojít i velice nesamozřejmým způsobem, ve srovnání s běžným programováním.

Na této technologii staví takzvané expertní systémy. Programování založené na pravidlech spočívá v tom, že místo abyste výsledky odvozování psali explicitně v kódu, necháte je udělat dokazovacím strojem. Je možné, že se tyhle technologie chytí až za čtyři, pět let. Pokud si chce nějaký mladý programátor udělat jméno, možná by bylo dobré vsadit právě na ně.

Myslíte si, že by programování založené na pravidlech mohlo ve srovnání s klasickým programováním lépe zvládnout různorodé informace?

Těžko se to vysvětluje. Dejme tomu, že máte program, který umí spočítat parametry pro stavbu mostu. Ví všechno o zátěži, ohýbání, vlastnostech kovu a podobně. Součástí toho programu jsou naše znalosti o stavění mostů, materiálech a přírodních podmínkách. Když se najednou rozhodnete stavět mosty třeba z plastu, pro ten program je to stejně radikální změna, jako kdybyste se rozhodla stavět mosty na Marsu.

Kdybychom vzali programování založené na pravidlech do krajnosti, veškeré fyzikální principy týkající se zátěže kovu nebo fungování gravitace by v takovém programu byly uvedené explicitně jako pravidla. Všechny závěry by plynuly z analýzy těchto pravidel a jejich aplikace. Dnes nemáme dostatečně dobré nástroje pro automatické dokazování pravidel, dělat věci tímhle způsobem je neuvěřitelně neefektivní. Ale jde o technologii, která dělá pokroky a která by mohla změnit celé programování. A kromě ní ještě jedna: Paralelní provoz stovek počítačů najednou. Právě ten by ostatně mohl přijít s efektivním řešením toho problému s pravidly. Podobné zásadní změny v architektuře by mohly ovlivnit to, jak lidé programují a jak o programování přemýšlejí.

Programátory nejvíc děsí představa, že se překladače tolik zlepší nebo počítače tolik zrychlí, že už programátoři vůbec nebudou potřeba. Vždycky jsem míval strach, že když se na něco začnu specializovat, příslušná technologie časem přestane hrát roli.

Microsoft je firma se širokým záběrem a celý obor se rychle mění. Jak se vám daří držet krok se všemi ostatními?

My ho prostě se všemi ostatními nedržíme. Pracuji se špičkovými lidmi z IBM, Applu, DEC a několika japonskými firmami. Musím vědět, co se bude dít; nemůžu si dovolit ztrácet moc času hádáním. Když někam letím s nějakým kolegou z Microsoftu, bavíme se o tom, co se děje. Náš e-mailový systém v Microsoftu je efektivní věc, která mi pomáhá zůstat v obraze.

Jedna z možností, jak držet krok, je používat osobní počítače a dát si pozor, abych přečetl návody a znal nejlepších deset softwarových produktů. Ty se nemění tak často, abych si každý z nich nemohl důkladně osahat. Pokud vás osobní počítače alespoň trochu zajímají, vyzkoušíte každý z nich, budete o každém z nich něco vědět a budete přemýšlet, co byste mohli udělat lépe.

V jistém smyslu jsou dnešní osobní počítače jednodušší. Dnes máme jen dvě architektury: PC a Mac. Za starých dobrých časů jsme mívali třicet nebo čtyřicet různých, dokonale nekompatibilních strojů a hromadu jazyků, se kterými si lidé hráli. Jelikož jsme do toho zatáhli milióny a milióny lidí, museli jsme homogenizovat, standardizovat, aby měli uživatelé představu, co se děje. Hodně z toho, co se dnes v oboru děje, nijak nesouvisí s technologickým vývojem. Proto se rád zabývám sítěmi nebo grafikou, protože v téhle oblasti naše práce může posunout celý obor – na rozdíl od toho, jestli ten a ten řetězec zkrachoval, jestli pan A podplatil pana B, nebo jestli tahle firma dala pánovi A dost akcií. Koho to zajímá? Všichni opravdu chytří lidi se tady soustředí na svou práci; nosí mi všechno, co by podle nich mohlo mít význam – každý projekt, který by mohl vést k nějakému posunu.

Kde podle vás Microsoft bude za deset let?

Máme velice jednoduché cíle. Hodláme udělat software, který dostane počítač na každý stůl a do každé domácnosti. Nevím, jestli to zabere deset let; hádání přesných termínů není můj obor. Microsoft také chce zajistit, aby tyto počítače byly dobré počítače, chce pro ně napsat systémový software a pak udělat řadu důležitých aplikací, které na nich poběží.

A přestože počítačů bude víc a víc, naše současná představa je, že nebudeme muset rozšiřovat naše vývojářské týmy – jednoduše budeme dělat programy, které se budou prodávat ve větších počtech. Můžeme dosáhnout vysokých zisků z prodeje softwaru, aniž bychom firmu nějak výrazně zvětšovali oproti tomu, co máme dnes. To znamená, že se i do budoucna můžeme navzájem všichni znát, mluvit spolu, používat společné nástroje a udržet vysokou úroveň kvality.

Jedna z nových oblastí, na kterou se v Microsoftu soustředíme, jsou aplikace kompaktních disků. CD-ROM je technologie, se kterou dostaneme osobní počítače do domácností.

Proč si myslíte, že na rozdíl od těch ostatních uspěje?

Když si dnes koupíte počítač a pak k němu vyrazíte koupit vzdělávací software, zjistíte, že celý ten proces není příliš vzdělávací. Nabídka programů, jejich provedení a způsoby, kterými se snaží simulovat skutečný život, jsou v podstatě nulové. S obrovským datovým objemem kompaktního disku jsme schopni vytvořit situaci, která vám bude opravdu blízká; množství informací, vaše zapojení, to všechno bude úplně nesrovnatelné.

Je to hodně konkurenční svět. Se vzdělávacím softwarem konkurujeme novinám, knihám a televizi. Software, který vydáváme v současné době, konkurenceschopný není. Pokud se vyloženě nesnažíte zachránit své dítě před hloupostí nebo něco podobného, nemáte důvod si počítač kupovat; nezaujme vás. Nezaujme netechnické typy.

Myslíte si, že nové aplikace CD-ROM budou konkurovat televizi?

Televize je pasivní zábava. Sázíme na to, že lidé chtějí interaktivitu, chtějí si vybírat, chtějí od toho stroje zpětnou vazbu ohledně toho, co se naučili. Mohou si vyhledat něco konkrétního, co je zajímá. Interaktivita je právě to, v čem se CD-ROM liší od televize, kterou jednoduše zapnete a začnete sledovat.

Budete při návrhu softwaru pro CD-ROM používat hodně z principů, které už používáte dnes?

CD-ROM je něco úplně jiného. Doufáme, že u CD-ROM si budete moct zobrazit mapu Spojených států, někam ukázat, kliknout, příslušnou část si zvětšit a zeptat se: „A kde jsou tady hotely?“ A program vám to řekne. A když budete v encyklopedii a ukážete na jednu z Beethovenových symfonií, počítač vám ji přehraje. Je to nové rozhraní, které vůbec nemá co dělat s kancelářskými nástroji, jako jsou textový nebo tabulkový procesor. Programy pro CD-ROM budou řešit úplně jiné problémy. Stejně jako u všech nových médií bude ohromná konkurence. Jak bychom mohli naprogramovat lepší aplikaci pro CD-ROM, než má konkurence? Na to se člověk musí opravdu důkladně zamyslet. Není to další trh na programy, které už jsme udělali. Je to trh, ve kterém nám naše inteligence doufejme umožní vytvořit něco nového, co se do něj bude hodit.

Takže nejde jednoduše vzít hromadu novin, dát je na CD-ROM a napsat vyhledávací program?

Tohle určitě někdo udělá, ale my to nebudeme, protože je to nuda. My doopravdy věříme tomu, že zařízení s CD-ROM budou v každém autě a každé domácnosti. Když vyjedete do jiného státu, vložíte do přehrávače malý disk, posunete sem a tam a necháte si od něj ukázat cestu a zajímavosti.

Vezměte si třeba sport. Založíte sportovní disk a dostanete záznamy a fotky všech těch kluků. Dostanete se k záznamům o starších zápasech, přečtete si pravidla. Každý disk bude obsahovat lekce, ze kterých se dozvíte o tom, co vás zajímá. Každý disk bude obsahovat kvízy: „Takže ty si myslíš, že se vyznáš v baseballu? Dobře, tak kdo byl tenhle člověk a co dělal?“

Každý disk bude obsahovat interaktivní hry; u sportovních disků je to jasné. Na hudebním disku bude třeba hra „Pojmenuj skladbu“ a dostanete se k notám, k autorům hudby, poslechnete si různé hlasy nástrojů. Posadíte se a napíšete si vlastní partituru. A pokud jste pilot, nejspíš vás budou zajímat obrázky letišť a letadel a podobné věci; i pro vás budeme mít speciální disk.

Budou se tyto aplikace prodávat v knihkupectvích?

Časem. Přemýšlíme o tom, jaký distribuční kanál zvolit ze začátku. Konkrétně: je na trhu místo pro specializovaný obchod s počítači? Osobně si myslím, že ne, ale těžko soudit.

Některé aplikace CD zní příliš fantasticky. Ale jak často se objeví nové médium? Prakticky nikdy. Videokazety nejsou nové médium, jsou jen zpožděný záznam z televize; není na nich nic nového. Interaktivní videodisk měl šanci se stát novým médiem, ale nedosáhl kritického rozšíření. Neměl dost titulů a levných přehrávačů, nebyl dost pohodlný, nestal se součástí kultury. Kompaktní disky nabízí víc než interaktivní video, ale snažit se budeme muset ještě víc.

Kompaktní disk povede k úžasným změnám. Nevidím důvod, proč by se ještě kdy měly tisknout katalogy součástek. Veškeré publikace referenčního typu, ve kterých nechcete listovat, ale chcete si informace vyhledat a pracovat s nimi a zobrazit si je z různých pohledů, pro všechny tyto publikace je elektronická podoba mnohem, mnohem lepší než jakákoliv jiná. Naším největším konkurentem jsou jasně knihy. Knižnímu trhu ve skutečnosti neublížíme, ale CD nahradí katalogy a různé typy referenčních materiálů.

Myslíte, že z této technologie vyroste nová kultura, stejně jako například z televize?

Nevím, čemu se dá říkat kultura, ale CD jsou interaktivnější než televize. Kompaktní disk se – na rozdíl od dnešních osobních počítačů – neomezuje na programování. Ale stejně jako ony je tak trochu návykový, umí zaujmout. Přitáhne vás, bude vás zajímat, řeknete: „Ukaž, já jsem hvězda, já to zkusím.“ Uděláme kvízy tak, aby se několik lidí mohlo zapojit do výběru otázky pro někoho dalšího. Pokud bude nějaké dítě závislé na počítači, je to podle mě mnohem lepší, než kdyby bylo závislé na televizi, protože se v duchu alespoň rozhoduje. Nejsem jeden z těch lidí, kteří nenávidí televizi, ale mozek na ní podle mého názoru nepocvičíte. Sám žádnou nemám.

Mohl by podle vás vývoj CD-ROM ustrnout, kdyby byly použité různé standardy?

V současnosti probíhají ohromné politické manévry, ze strany Microsoftu i stonásobně větších firem, a všichni se snaží v této oblasti vytvořit standardy. Je tu prostor po dva nebo i tři nekompatibilní prohlížeče. Ale vzhledem k nákladům na vytvoření softwaru pro tyhle věci by takové řešení bylo nešťastné. Soustředí se sem hodně pozornosti. Snažíme se zajistit, aby náš standard byl ten standard s velkým S. Což bude těžké, je to výzva. Musíme jednat velice, velice rychle, abychom všechnu aktivitu soustředili kolem jednoho standardu, a musíme si dát pozor, aby to byl slušný standard.

Podobný prohlížeč by nikdy nemohl vzniknout, kdyby nebylo polovodičového průmyslu. Jen díky neuvěřitelně levné paměti, rychlým procesorům, videočipům a zvukovým čipům můžeme spojovat počítače a multimédia. Polovodičový průmysl dělá zázraky. Teprve v posledních dvou letech se všechny komponenty nakupují v tak neuvěřitelných počtech pro další použití, takže došly na atraktivní nižší cenu.

Myslíte si, že se CD-ROM spojí s expertními systémy?

Ne, ty dvě technologie na sebe vzájemně nespoléhají. Časem se možná budou data pro expertní systémy šířit na CD, protože se na něj vejde hodně velká databáze. Ale každá z obou technologií se bez té druhé obejde. Obě se musí vypořádat se svými vlastními složitými problémy.

Kombinace schopností potřebných pro návrh nejlepšího CD na světě vypadá hrozivě, protože je to video, je to zvuk, je to programování a je to interaktivní. Je to práce, stejně jako jakékoliv nové médium. Když byli první lidé v televizi, měli pocit, že jsou mnohem lepší než lidé v rádiu – ale přitom tam jen tak stáli. Trvalo dlouho, než přišla NBC se svým barevným pávem, akčními přenosy, trojrozměrnými rámečky a zvláštními efekty, které dnes v televizi vidíte. Podobné je to s kompaktními disky, které budou lepší, až získáme s novým médiem větší zkušenosti. Mohl bych tu sedět a diktovat vám seznam chyb, kterým se vyhneme, a za pět let bych tu mohl sedět zase a diktovat vám seznam chyb, které jsme udělali. Ať už máme nápadů kolik chceme, nové médium se na první pokus naplno využít nedá.

Přál jste si někdy, abyste zase mohl programovat sám?

To si pište, a jak. To jste pánem všeho. Neexistují kompromisy. Každá řádka je vaše a každá řádka se vám líbí. Je to trochu sobecké, ale je to jako mít možnost dělat čistou matematiku a navíc máte zpětnou vazbu z toho, že něco doopravdy funguje. Někdy závidím svým kolegům, kteří se mohou soustředit jen na právě psaný program.

¶

© Susan Lammers 1986–2008, přeloženo s laskavým dovolením autorky.

¶

Když v roce 1975 vyšlo lednové číslo časopisu Popular Electronics s článkem o Altairu 8800, Bill Gates zavolal do firmy MITS, která tento počítač vyráběla, a řekl, že společně s několika kolegy pracuje na implementaci Basicu pro Altair. (Kolegy sice měl, ale Altair nikoliv, a na žádném Basicu nepracoval.) Prezident firmy MITS souhlasil s tím, že mu zmíněný interpret předvedou, a tak Allen podle programátorské příručky Altairu upravil svůj starší emulátor Intelu 8008 a ve výsledném emulátoru, který běžel na počítači PDP-10, napsala trojice Allen, Gates a Davidoff svůj interpret Basicu. S interpretem na děrné pásce odletěl Paul Allen do Albuquerqe na smluvenou schůzku. Během letu si uvědomil, že zapomněli na zavaděč, a tak ho ještě před přistáním dopsal (ve strojovém kódu pro Intel 8080). Když se program z děrné pásky rozběhl, bylo to poprvé, co běžel na skutečném Altairu. Schůzka byla úspěšná a Basic zůstal hlavním produktem Microsoftu až do chvíle, kdy ho začátkem osmdesátých let nahradil MS-DOS.

DOS se na scéně objevil na přelomu 70. a 80. let, když firma IBM hledala operační systém pro svůj chystaný osobní počítač IBM PC. Firma IBM původně přišla za Gatesem, ale ten ji odkázal na Garyho Kildalla a jeho firmu Digital Research. Jednání s Digital Research za poměrně kuriózních okolností nevyšlo, a tak se IBM znovu vydalo za Gatesem. Ten se chopil své příležitosti a od firmy Seattle Computers odkoupil systém 86-DOS, ze kterého následně vznikl MS-DOS a jeho varianta PC-DOS prodávaná firmou IBM.

V roce 1985 vyšly první Windows, původně jako grafická nadstavba pro DOS. Ještě téhož roku se Microsoft dohodl s IBM na společném vývoji nového systému, takzvaného OS/2, jehož první verze vyšla o dva roky později. V roce 1986 vydal Microsoft svůj kancelářský balík Works a v roce 1989 vyšel balík Microsoft Office, obojí ještě pro Apple Macintosh. V roce 1987 vyšel Microsoft Bookshelf pro MS-DOS, první výsledek firemního zájmu o CD-ROM. V roce 1990 vyšly Windows 3.0, kterých se během prvních čtrnácti dní prodalo sto tisíc kopií, takže se Microsoft rozhodl opustit méně výnosný projekt OS/2 a soustředit se na vývoj Windows. O dva roky později následovaly Windows 3.1, za nimi několik verzí Windows 3.11 a v srpnu 1995 konečně Windows 95, které už ke svému běhu nevyžadovaly MS-DOS. Systém OS/2 vyvíjený firmou IBM se během první poloviny 90. let postupně vytratil, a tak se Windows staly hlavní softwarovou platformou pro PC.

Paralelně s těmito operačními systémy určenými pro spotřebitele vyvíjel Microsoft Windows NT, které měly nabízet funkce srovnatelné s unixy. První verze NT se objevila v roce 1993 a nesla označení Windows NT 3.1 (číslo verze mělo odpovídat tehdejším „běžným“ Windows 3.1), poslední verze označená jako Windows NT 4.0 vyšla v roce 1996. Následovalo přejmenování na Windows 2000 neboli NT 5.0 a roku 2001 se obě vývojové větve Windows sloučily do jedné vydáním Windows XP (neboli NT 5.1). Windows Vista (NT 6.0) vyšly v letech 2006 a 2007, další verze Windows (NT 6.1) se momentálně plánuje na rok 2009.

Programování založené na pravidlech dnes existuje v podobě logického programování, daleko od hlavního programátorského proudu. Kompaktní disky a další generace optických nosičů si užily velké období popularity v devadesátých letech; dnes je vytlačuje Internet.

Microsoft má v současnosti asi 80 tisíc zaměstnanců ve více než stovce zemí světa. Poslední kód napsaný Billem Gatesem se do produktů pro koncové zákazníky dostal zhruba v roce 1989. V roce 2000 založil Gates společně se svou ženou Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která je největší otevřenou charitativní organizací na světě. V roce 2006 Bill Gates oznámil, že se postupně vzdá svých denních povinností v Microsoftu, aby se mohl naplno věnovat filantropii.

Seriál Programmers at Work (dílů: 39)

První díl: Charles Simonyi (Programmers at Work), poslední díl: Michael Hawley - 2 (Programmers at Work).
Předchozí díl: Bill Gates - 2 (Programmers at Work)
Následující díl: John Page (Programmers at Work)

Diskuse k tomuto článku

[Quactuda]

Bill Gates a Steve Balmer nikdy nebyli velkymi vizionari v oblasti IT. Ale umeli to nejlepe ze vsech prodat.

[laco]

A taky se museli strašně zasloužit o rozvoj open source. Jinak by tu nebyl už třetí díl věnovaný jednomu z těchto

[mimi.vx]

zasloužili, diky nim se opensource scena konsolidovala .... a rozšiřila

[AHAHA]

Serial prece nema s open source nic spolecneho. Viz Programmers at work.

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

vulgární

Zobrazit komentář

[mamlas]

to není vulgární!to je hláška ze southparku!a sedne!

[laco]

Nevím, co je na tom komentáři závadného, když nadávání do hovad, blbců a idiotů účastníkům diskuze (od pana P.T.) nikdo nemaže. Trochu divný metr.

Aha, zapomněl jsem, že MS má na tomto serveru zvláštní ochranu.

[Heron]

Nevím co na to řekne redakce, ale zásadní rozdíl vidím v tom, že toto je diskuse pod článekem, na rozdíl od diskuse pod bezvýznamným blogem.

[Robert Krátký]

Nevím, co je na tom komentáři závadného, když nadávání do hovad, blbců a idiotů účastníkům diskuze (od pana P.T.) nikdo nemaže. Trochu divný metr.

a) Nikdo tu komentáře nemaže. Jsou pouze ukrývány. Mazání komentářů používáme jen ve zcela ojedinělých případech, když do diskuzí proniknou spamboti nebo spamující uživatelé.

b) Diskuze pod blogy necháváme (většinou) bez povšimnutí. Vulgarity pod zprávičkami se snažíme mírnit, pod články ještě více a z diskuzí v Poradně vyhazujeme pokud možno veškeré off-topic věci.

Aha, zapomněl jsem, že MS má na tomto serveru zvláštní ochranu.

Aha, já zapomněl, že jsi přihlouplý troll, který chce jen prudit, jinak bys neplácal takové blbosti.

[hankey]

já myslim, že ten komentář je naprosto trefný

[frEon]

ty ses troll to, je hrozny. uz nekolikrat ti bylo vysvetleno, ze je to tady protoze je to soucasti knizky, ktera tu vychazi v cestine a proto to tu je. prece ji nebudou cenzuroivat, to by bylo nahlavu.

[Quactuda]

Ja nemluvim o cenzure. Proste jsem rekl, co si o Gatesovi myslim. Tecka.

[Quactuda]

Omlouvam se, prehledl jsem, ze nereagujes na me.

[Messa]

Kdyby byly Windows levné a kvalitní, tak by se open-source určitě tolik neujal

[extender]

Ano. Hezké počtení. Kdybych měl Počítač podle Gatese, tak nevím jak bych s 640kB rozjížděl Vistu

[Raduz]

Další světácká hláška založená na populárním mýtu, který nemá nic společného s realitou?

[extender]

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

vulgární

Zobrazit komentář

[Raduz]

Můžu jen pro zajímavost vědět, jak to, co jsi napsal, souvisí s tím co jsem napsal já?

[extender]

Jen to, že to je taky jedna z hlášek Billa Gatese. Nepoužil termín sračka, ale obsahově to sedí.

[Raduz]

To může být klidně pravda, nevím, nehádám se, a celkem bych tomu u něj i věřil. Všimni si, že neobhajuji Gatese jen proto, že je Gates - pouze říkám a naznačuji, že je pitomost snažit se o neumělé vtipy na základě vymyšlených rádobyautentických výroků. Ano, Gates je (co se byznysu týče) parchant, sice velice chytrej a šikovnej parchant, ale přesto parchant. Pokud má někdo potřebu morálního vítězství, dá se snadno najít spoustu jiných, pravdivých fakt, které se k tomu skvěle hodí. Pochopil?

[lmanik]

Proc nezustanete na svem krasnem zive.cz a obtezujete se sem chodit?:)

[Raduz]

To jako já? Nevím, Živě čtu tak jednou za měsíc, když se nudím, na desktopu mám Debian, do Win nabootuju jen když si chci zahrát nějakou hru, Microsoft ani Gatese neobdivuju, Linux mám rád, takže mi spíš vyhovuje ABCLinuxu než Žive. Tím svým příspěvkem jsem jen chtěl naznačit, že i když si Gates zaslouží umýt hlavu za ledacos (a já si klidně stoupnu do fronty se šamponem v ruce), tak zrovna za výrok "640 kb paměti je dost pro každého." ne, a to z toho prostého důvodu, že nic takového ve skutečnosti nikdy neřekl. To že se to objeví v každé diskusi, kde je třeba prezentovat Gatesův nedostatek předvídavosti, na věci nic nemění.

[mikro]

Mna zaujala ta hlaska (z roku 1986!), ze dneska mame len dve architektury -- PC a Mac. Ono budto v USA Amiga/Atari masiny neboli tak popularne, a ich Gates automaticky ignoroval, alebo o nich v zivote nepocul :) Fakt zvlastne.

[Raduz]

Amiga i Atari ST se objevily na trhu v roce 1985, takže bych mu to až tak za zlé neměl. A Amiga se v USA nikdy pořádně neujala.

[hankey]

Amiga byla v začátku jen hračka s klávesnicí a když se objevil její potenciál, tak se někdo postaral o její likvidaci (můj názor). Atari byla v tu dobu asi hračka ještě hračkovitější. Ale stejně to moc nechápu. Mac hodně dobré, ale drahé, a PC byla v tu dobu zběsilost za šílené peníze. Jak se to mohlo tak ujmout?

[Martin Lebeda]

Skvělá práce obchodního oddělení?

[..... Izak .....]

No ja nevim, ze bych chtel cist jakysi rozhovor s Billem, tedy nevim, nevim. na marketingove kecy nemam naladu a presne, proc 3 dily ? Mnohem vice me zajimaji rozhovory s linusem, ale je pravda, ze ty uz jsem nejspise cetl.

[klassik]

On je tento server jen pro tebe?

[..... Izak .....]

Tak zde zacneme s detskym pornem, caviar pircingem a oslavovat Hitlera ?

Rekl jsem svuj nazor, lidi s tim muzou nesouhlasit, muzou protestovat, ale nehodlam tento clanek cist a hodlam se ozvat, ze se mi to nelibi. V Japonsku mi za kriticky nazor vzdy podekuji, to jestli si z nej neco vezmou nebo ne je jina, ale alespon se zamysli.

[kralyk z abclinuxu]

Prosimte, kdo te nuti ten clanek cist? Kdyz ho "nehodlas cist" tak ho teda necti.

V Japonsku mi za kriticky nazor vzdy podekuji, to jestli si z nej neco vezmou nebo ne je jina, ale alespon se zamysli.

Jo, protoze jsou velmi slusne vychovany, a nereknou ti dooci, ze ses vul, jen si to budou myslet...

Krome toho, neco jinyho je "kriticky nazor" a neco jinyho je prskat tady na vsechny strany vo tom, jak je to hrozny, jak to nehodlas cist, jak tu 3dilnej rozhovor s BG nema co delat a podobne. To je jako dybys vlez do metra a zacal si vsude stezovat, jak je to hrozny strasny nemozny, ze to jezdi podzemi...

[pasmen]

Tak já jsem se zrovna zamyslel. A došel jsem k názoru, že jsi idiot. Přijmeš tento kritický názor podložený hlubokým zamyšlením?

[..... Izak .....]

Jinak duvody proc me nezajima rozhovor s Billem a MS:

* BG (W.H.G.) neni poradny programator, je to obycejny zlodej

* M$ nic kloudneho nevymyslel, co mohl ukradl

* M$ je zlocinecka mafianska organizace, byla za to odsouzena a s jejich pratkikami mam osobni zkusenosti

* M$ stoji tuto republiku nechutne penize, byl jsem u nekolika projektu, kde M$ podplatit statni urady a maji koupeny dokonce licence za veci, ktere ani nepouzivaji a to nehovorim o tom, ze puvodni cena, kterou garantuji vcetne TCO se zahadne behme casu zdesetinasobi, protoze upgrade uz tak vyhodny neni, ale dani lidi si to nechteji spocitat, protoze s toho dostanou podil, cim vice stat/firemu okradou, tim vetsi.

* Mimochodem tet resime jednu zajimavou uplacenou zakazku, i pres protest IT odeleni jedouci cele na linuxu, maji totiz velice dobre sluzby pro obcany pres web a tak ziskali vehlas .... a nekomu vadi, ze masa lidi vidi male loga, bezime na Apache+php+Linux ) takze jim jdeme dat neco do rukou, at tam nejsou sami, nebot M$ dalsi specialni nabidku, kterou nedostanou ani jini M$ partneri .... rika se tomu dumping

[Field]

Tobě možná vadí číst na ABC rozhovory s B.G., mě zase vadí číst reakce od někoho, kdo evidentně potřebuje opakovat pár ročníků základní školy. Je načase si uvědomit, že nejsi-li schopen své názory srozumitelně vyjádřit, těžko někdy budou zajímat někoho jiného než tebe.

[Michal Vyskočil]

No on byl BG avizovaný už v nadpise, takže nic tě nenutilo ten článek číst, když nechceš. Souhlasím, že 3 díly a vůbec zařazení Gatese do knihy, jejíž český překlad tu vychází, je na hlavu padlý, ale nadávat nad obsahem 22 staré knihy je ještě padlejší. Rozhodně jsem rád, že tu vychází všechno a ne pouze verze zcenzurovaná na základě autorových preferencí.

[pasmen]

Já zase nechápu, proč ti přijde zařazení Gatese do právě této knihy divné. V roce 1986 Gates patřil mezi nejlepší programátory světa. Nehledě na to, že v té době mělo slovo programátor trochu jiný význam, než dneska. Tehdy to skutečně znamenalo, že člověk musel vědět, aktivně přemýšlet a budovat na neznámé půdě. Ti dnešní klipači to je brak. A pak, kdo ví čím by byl Gates dnes, kdyby si nezvolil dráhu managementu místo programování. Patrně by většinu dnešních "hackerů" strčil do kapsy.

[Michal Vyskočil]

Já zase nechápu, proč ti přijde zařazení Gatese do právě této knihy divné. V roce 1986 Gates patřil mezi nejlepší programátory světa.

Podle čeho tak soudíš? Přijde mi, že v roce 1986 byla na světě řada programátorů, kterým Bill Gates nesahal ani po kotníky. Pokud máme zůstat ve vodách Microsoftu, tak Paul Allen by mi přišel jako vhodnější osoba. Tohle je pro mě stejné, jako udělat rozhovor s Jobsem - v knížce mající v názvu Programmers bych si raději četl o Wozniakovi.

[pasmen]

Ty možná, já třeba ne. Ta kniha je do značné míry populární, přestože má v názvu "Programmers". Rozhodně je pro ni Gates záživnější než Allen, alespoň podle mě. Je to jako knihy o Einsteinovi. Je zde mnoho fyziků, kteří byly minimálně stejně vyznamní jako on, přesto on je tou celebritou o které se v řadě populárních knih o fyzice píše.

[Pavel Křivánek]

Je docela v módě shazovat populární osobnosti, ale v případě Alberta Einsteina to není na místě, protože to určitě byl nejvýznamnější fyzik 20. století. Člověk, který (mimo jiné) lidstvu zároveň otevřel dveře ke kvantové mechanice i obecné teorii relativity si menší hodnocení nezaslouží.

[pasmen]

Já ho rozhodně neshazuji, Einstein podle mě je jedním z největších fyziků 20. století. Ale netvrdím nutně, že nejlepším. Einstein podle mě byl fyzik velkých myšlenek, to je bezesporné. Ale to není jediné co dělá fyzika fyzikou. Fyzik musí být také geniální matematik, aby dokázal tyto své myšlenky rozvinou a formulovat. Je dobře známo, že Einstein zrovna extra dobrým matematikem nebyl. Také jeho postoj ke kvantové fyzice je trochu sporný. Jasně, fotoelektrický jev byl bomba, ale způsob jakým zpochybňoval princip neurčitosti a to, že jej nedokázal přijmout a následně zavrhnout celkou teorii je také pro mě ne úplně košer. Ale jinak všechna čest, Einstein byl skvělým fyzikem.

[Jiří Svoboda]

Když fyzik, tak Richard Feynman. Doporučuji přečíst některou z jeho knih (myslím z těch normálních, "nefyzikálních).

[Michal Vyskočil]

No vždyť si tolik neodporujeme. Oba dva tvrdíme totéž, že za přítomností Billa Gatese v knize je především fakt, že se kniha s Billem bude prodávat lépe, než bez něj. Ovšem, pokud tvrdíš, že Bill Gates patřil v roce 1986 mezi nejlepší programátory světa, bylo by dobré to nějak dokázat. Já vím, že participoval na interpreteru Basicu a Gorilách, ale možná mi uniklo něco zajímavějšího, což z něj programátorskou špičku skutečně dělá.

[pasmen]

Ale já už jsem to řekl proč si o něm myslím, že byl jedním z nejlepších programátorů světa. Sice v té době takřka všichni pracovali na půdě neorané (což samo o sobě je pro mě obdivuhodné), ale on dokázal (spolu)vytvořit něco, na čem stavěli ostatní. Položil základní kámen. A jeho vize dostat počítač na každý stůl v každé domácnosti se mu vyvedla lépe než bý sám čekal. I to je známkou velké osobnosti: dát si velký cíl a dokázat ho splnit. A jak říkám, ve své době programovat uměl. To že možná sám (spolu)napsal Basic na tom nic nemění. Dále se věnoval (jak sám uvádí) řízení projektů a nad každým kódem dohlížel či ho dokonce přepisoval, když uznal, že je to třeba. Takové vedení projektů (aktivní) vyžaduje, aby byl člověk geniálním programátorem. Programátor není jen někdo, kdo zná deset jazyků, dokáže napsat nejvíce optimalizovaný algoritmus pro daný případ, ale i člověk, který umí program navrhnout, vyházet z něj nepotřebné a naopak zakomponovat věci, které se budou prodávat (rozumněj lidé je chtějí a chtějí je využívat). Z tohoto důvodu pro mě Gates zůstane velkou osobností, ať už se podílel na vzniku jakéhokoliv OS.

[Michal Vyskočil]

Takže nejsme ve sporu vůbec. Akorát já více odděluji pojmy programátor a manažer/obchodník a tvrdím, že Bill je a byl špička spíše v tom druhém, než v tom prvním.

[laco]

Michal Vyskočil napsal: "...za přítomností Billa Gatese v knize je především fakt, že se kniha s Billem bude prodávat lépe, než bez něj."

To je určitě svatá pravda. A ta diskuze na abc je taky zajímavější, když se píše o Gatesovi, než kdyby se psalo třeba o někom, kdo programuje jenom obyčejný open source. Světu holt vládne MS.

[kralyk z abclinuxu]

tohle je naprosto neuveritelny jak nekdo muze bejt takovejhle troll jako laco. To je uplne neskutecny. Nekdy me pripada, ze proste jen provokuje a bavi se tim, rad bych tomu veril... Ale neco mi bohuzel rika, ze to asi bude skutecnej, nefalsovanej a naprostej hlupak...

[hankey]

Alberta bych moc neshazoval. Četl jsem o něm hodně a zřejmě mu skutečně nikdo zkraje nesahal po kotníky, protože i nobelovu cenu dostal jen za fotoelektrický jev a ne za relativitu. Ale souhlasím, že Bill se do té knihy hodí víc.

[Ladicek]

i nobelovu cenu dostal jen za fotoelektrický jev a ne za relativitu

Připomíná mi to ten vtip o Francouzích, Švýcarech a Němcích

Jinak mi vážně není jasné, proč se všichni pořád tolik navážejí do Alberta, že nebyl schopný akceptovat moderní vývoj v kvantovce. Že položil její základy radši taktně pomíjejí

Mimochodem potkat tak v Princetonu Einsteina s Gödelem, to musela být dvojka

[Josef Kufner]

Soudě z tohoto rozhovoru je Bill Gates, co se programování týče, na úrovni současného středoškolského patlala. Z toho rozhovoru je to naprosto zřejmé a ve srovnání s předchozími je to do očí bijící.

[laco]

Vypadá to tak nějak.

[hankey]

Já zas mám úžasné zkušenosti ze školství, jak si nechávají vysocí úředníci neco strčit do kapsy a vnucují školám micorsoft. A tuhle znovu přišla nabídka, jak je báječné a úžasné mít výukový sw microsoft.
Tuhle jsem celý den musel pracovat na Windows. Ještě teď se mi málem kousla pumpa z toho, jak to bylo frustrující. Ale lidem to přijde normální. Software, který nadává a nikdo neví co, nehomogenní a nespolupracující vybavení (přitom to programuje jedna firma!!!), nestabilní a nepředvídatelné a hlavně to pořád nic nedělá a člověk neví proč.
P.S.:Dostal jsem druhou školu na Linux a jsem na to hrdý.

[Dave]

Nahodou se s temi CD-ROM celkem i trefil. Ono je docela tezke kdyz po vas kazdy druhy novinar chce slyset nejake vize. Spisovatel Sci-fi to ma easy, ten si sve vize napise do knizky. Ale lidem jako Gates se pak lide smeji. To je myslim nefer.

[kralyk z abclinuxu]

Jednání s Digital Research za poměrně kuriózních okolností nevyšlo, a tak se IBM znovu vydalo za Gatesem. Ten se chopil své příležitosti a od firmy Seattle Computers odkoupil systém 86-DOS, ze kterého následně vznikl MS-DOS

Já to vedel...

[laco]

Ach Kralyku, Kralyku ...

[kralyk z abclinuxu]

Co ach? Doufam ze me nemilujes ... nechci diskriminovat nejake skupiny lidi, ale jen pokud se to netyka me...

[juraj-bit]

Nie že by mi nejako vadili podobné články na linuxovom portáli, veď každý sa musí nejako živiť, ale tešil by som sa viac na preklady rozhovorov v podobnom rozsahu s osobnosťami zo sveta Open Source, *nixu, GNU, Linuxu, FSF. Mohli by byť aj historické, o také by som mal záujem predovšetkým, je tých osobností snáď tak málo?

[Robert Krátký]

Jde o překlad _knihy_. Ta kniha nebyla sestavována s ohledem na open source (ostatně v roce 1986 to nebyl zrovna moc známý termín). Jsou to prostě rozhovory s programátory - bez ohledu na to, pro jaké prostředí programovali a s jakou licencí vydávali své programy.

Rozhovory s osobnostmi ze světa open source také přinášíme, ale součástí tohoto cyklu nejsou.

[nonferatus]

kdybyste se místo vzájemných urážek raději věnovali obsahu! Smím prosit o osvětlení tvrzení, že Billda, případně jeho mrkvosoft vyvíjel OS/2? Nejsem odborník a nehraju si na něj, jen jsem to vždycky slyšel a četl zatím úplně obráceně. Pokud mi zatím bylo známo, všechny verze tříjedniček (tedy prvních jakžtakž použitelných WIN.) byly v podstatě jen graficky lepší dosovské manažery, pak si Billy ,,vzal inspiraci" z OS/2 a byl na světě první skutečně grafický W95, KTERÝ BYL ALE MIMOCHODEM NAPROSTO ZÁVISLÝ NA DOSU! Neboť byl stále na něm založen ve všech svých verzích - stejně jako W98, či W-ME (poslední dosovské devadesát osmičky tvářící se jako dvoutisícovky) Prosím opravte mně, pokud se v něčem mýlím.

[juraj-bit]

Táto veta:

v srpnu 1995 konečně Windows 95, které už ke svému běhu nevyžadovaly MS-DOS.

mi tiež nejako nesedí. Pokiaľ viem, tak pod Win95 bežal MS DOS 6.2 alebo 7.0. DOS obsahovala aj verzia 98.

[pasmen]

To co jsou Windows nyní jsou něco jako GUI DOS, kdežto předtím Windows běželi v runtime-environmentu DOSu jako proces, pokud se nepletu.

[kralyk z abclinuxu]

uhhhh. Zkusim to objasnit.
do verze 3.11 to bezi komplet zavysle na DOSu, jako jeho proces, pokud muze v dosu vubec vo procesech byt rec.

Win 95,98 a jejich derivaty se jiz nemusi spoustet s DOSu, tedy nebezi nad DOSem jako jeho proces, ale bezi samostatne, dokonce i s jakymsi pseudo-multitaskingem.

Windows 2k a novejsi uz nemaj s DOSem nic spolecneho.

Jeste by nekdo mohl doplnit jak to je s NTckama, pac tam si nejsem jistej...

[kralyk z abclinuxu]

No tak sem to moc neosvetlit - zapomnel jsem dodat, ze 95,98 apod. prestoze nad DOSem nebezi, maji stale DOSove jadro / vnitrnosti...

[pasmen]

Hmm, řekl jsi jinými slovy přesně to, co jsem předtím řekl já.

[kralyk z abclinuxu]

no me v tvym prispevku nesedelo to slovo "nyní", ale uznavam, ze sem trochu detailista...

[grob]

Do verze 3.1 byly Windows komplet závislé na MS-DOSu.

Od verze 3.11 slouží MS-DOS jen jako bootovací zavaděč, pak už ho Windows nepotřebují, nicméně celá řada Windows 9x mohla fungovat v případě nouze i "postaru" nad MS-DOSem (například kvůli absenci kompatibilních driverů).

Od verze 95 (4.00) umí Windows preemptivní multitasking pro Win32 a MS-DOS aplikace a dá se říci, že jsou 32 bitové, byť s výhradami, 16-ti bit subsystém je bohužel do značné míry převzatý z Win 3.x (zlé jazyky tvrdí, že některé části pochází i z Win 2.x) a Win16 aplikace jsou pořád spouštěny kooperativně, se vším špatným, co z toho v praxi vyplývá a nelze je od sebe oddělit a nejhorší je, že pořád mohou strnout celý OS, byť jim to teď už dá trochu více práce (mimochodem, čistě pro srovnání, soudobé verze Mac OS až po verzi 9 včetně mají multitasking kooperativní).

Ve W95 bylo hlavně to, že uživatel si nemusel extra pořizovat MS-DOS a Windows, protože všechno bylo v jednom balení (a samozřejmě, tím pádem už nebylo možno Windows "podložit" konkurenčním DOSem). Jinak MS-DOS z W95 šel používat i samostatně.

[Vtipnéř]

Mám pocit, že MS-DOS se dal pouštět i ve W98, stačilo do autoexec.bat dát na konec příkaz "command". Pak bylo možné pustit windows příkazem "win".

Rozdíl mezi kooperativním a preemptivním multitaskingem jsem si prakticky ověřil, když jsem potřeboval používat jakýsi windowsoidní program. Protože pod wine nejel, nainstaloval jsem si VMware player a do něj W98, neboť kdysi na 200 MHz mašině s Pentiem 2 běhaly velmi svižně. Pod VMplayerem na 2 GHz s Pentiem 4 byly nepoužitelné. Zkusil jsem tedy nainstalovat pod VMplayer W2000, a s těmi se dalo celkem normálně pracovat.

Jirka

[grob]

Ten pocit je správný, šlo to až do W98SE (včetně). Ano, Windows NT umí (konečně!) provozovat Win16 programy odděleně a protože hodně programů bylo "trošku" hybridní, mohlo to mít skutečně vliv.

[AsciiWolf]

Imho je to myšleno tak,že Windows menší,než 95 byly jen GUI nádstavba pro DOS,kdežto Windows 95/98/ME sice DOS obsahovaly,ale daly se koupit jako celý OS,který se instaluje jako každý OS (ne jako program z DOSu) a ke svému běhu nepotřebuje zakoupenou licenci DOSu...

[Mr.]

no první verzi (verze) OS/2 skutečně vyvíjely Microsoft a IBM dohromady. Ideálně si přečíst wiki. Je tam mnoho zajímavých informací. I kdy se microsoft na IBM vykašlal. Kdyby nevznikly windows, možná bychom dneska nadávali na OS/2 a IBM, i když osobně si to nemyslím.

[Salamek]

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

vulgární

Zobrazit komentář

[Michal Vyskočil]

Protože jde o překlad 22 let staré knihy, který tu vychází.

[kralyk z abclinuxu]

Asi by se nazacatek melo dat tucne podtrzene cervene upozorneni o co jde a proc to tu je :/

[Josef Kufner]

Ono tam je

[Mr.]

Ale pro některé lidi je to příliš malé a nevýrazné. :-/

[laco]

O to výraznější je osobnost Billa Gatese jako programátora. Bill Gates je taková jasná hvězda, mezi maličkými hvězdičkami ostatních programátorů.

[kralyk z abclinuxu]

tvoje hloupost je naprosto bezkonkurence nejvyraznejsi. kam se hrabe gates...

[laco]

To je známá věc, ty jsi to zjistil až teď ? Přesto, na rozdíl od tebe, Kraliku, nepíšu blbosti do zpráviček (viz tvoje zprávička o Firefoxu 3 a diskuze k ní). Možná by si měl místo psaní zpráviček spíš dupat nebo si hrabat noru nebo tak něco...

[kralyk z abclinuxu]

No u me se moc o psani zpravicek mluvit neda, pac jsem napsal vseho vsudy 3. Rozhodne me pripada lepsi jednou naivne uverit pomluve na slashdotu nez ze sebe neustale delat blbce obdivovanim bg jako programatora...

[Robert Krátký]

smím vědět proč je tady už 3 díl

Po stopadesátédruhé: vydáváme kompletní překlad celé knihy rozhovorů s různými programátory, kteří tak či onak ovlivnili podoby IT. Bylo by hloupé vynechávat jeden rozhovor jen kvůli tomu, že má pár lidí na p. Gatese v dnešní době pifku. Rozhovory vznikly v roce 1986, což snad také mnohé vysvětluje.

[kokes]

Smekam pred vasi trpelivosti.

[laco]

Smekám před lidmi, kteří jsou ochotni číst rozhovor s Gatesem.

[Deleted [8409]]

A co jako ? Spame...

[Deleted [8409]]

PS: Nechápu, proč tady prudíš. Pokud nechceš číst tento rozhovor, tak na ten titulek "BG" přece klikat nemusíš. Ale ti co nejvíc křičí...

[Filip Jirsák]

To jsem zvědav, zda se budete stejně projevovat i pod dnešním článkem. Nebo jestli vám skutečně vadí jenom to jméno, a kdyby byl u rozhovoru podepsán někdo jiný, nenapsal byste ani čárku.

[laco]

Skoro trefa. Vadí mi zejména to jeho "programování". Podle toho, co jsem četl, tak odhaduji, že člověk, který napíše kód například pro něco takového jako abclinuxu, toho asi naprogramoval víc než B.G. A to nehledím k praktikám MS.

[X]

je jedine tato :

http://www.catb.org/~esr/writings/taoup/html/

Vztahuje se na vsechny platformy vcetne Windows,ktere z "Unixu" vychazi.To jak se to domrvilo cestou casem je uz jen zasluha kinga vsech programatoru a otce internetu aneb toho,o kterem se nemluvi