Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Jistě vám nemusím představovat operační systém jménem Linux. Pokud jej neznáte, tak navštivte stránky www.linux.cz a tam se vše potřebné dozvíte. Linux má totiž tu výhodu, že je od samého počátku důkladně dokumentován. Bohužel se setkávám i s dokumentací, která je již zastaralá a popisuje tento operační systém jako velmi nevhodný pro domácí prostředí. Věřte, že to pravda není. Linux skutečně opouští své místo na serverech (kde je tím nejlepším řešením) a uchyluje se do kanceláří a domácností.
Nejprve je nutné říci (pro ty, co to nevědí), že Linux je distribuován pomocí distribučních balíků. Tyto balíky mají za úkol usnadnit jeho instalaci a přizpůsobení k tomu, k čemu Linux chcete použít. Máte tak k dispozici mocný nástroj. Jako příklad uvedu koupi microsoftího operačního systému (OS) MS Windows. Pokud si koupíte např. Windows 98 SE, tak z něj těžko uděláte např. Windows 2000 Profesional - pokud si Windows 2000 nekoupíte. U Linuxu je tomu jinak. Pokud si koupíte jednu distribuci, tak to neznamená, že nemůžete svůj OS vylepšit o další prvky. Stejně v každé distribuci naleznete vše potřebné. OS Linux je naprosto svobodný a kreativní systém. Lze jej opravdu využít všude!
I když jsem použil srovnání s MS Windows, tak to nelze srovnávat. Linux totiž neslouží jako alternativní OS či jen nahrážka mnohem dražšího MS Windows. Linux je pouze jiný OS, takže je opravdu nesmyslné jej srovnávat s kterýmkoli jiným OS. Na druhou stranu, jak jinak vyzdvihnout jeho přednosti? Takže si dovoluji nadále používat malé srovnávání s MS Windows.
Linux sice umí zpracovávat více operací najednou i v shellu , ale pro začínajícího (laika) uživatele je to nepohodlné. Proto i Linux nabízí grafické prostředí. Zde však hovoříme o desktopu nebo XWindow. Oproti MS Windows zde máme na výběr hned z několika desktopů (jsou standardní nabídkou každé distribuce), které můžeme používat. U nás jsou nejznámější KDE a Gnome, ale je jich samozřejmě více. Tyto desktopy si můžeme přizpůsobovat, jak chceme. Jejich kreativita je neskutečně velká! Takto můžeme mít pro každého uživatele specifické prostředí (myslím tím celkový vzhled). Pokud i to by bylo málo, tak věřte, že se fantazii meze nekladou. Dokonce existují speciální servery, kde si můžete vybrat vlastní tvář, aniž byste museli cokoliv dělat. Jedním z nich je například www.kde-look.org.
Ať si vyberete kterýkoli desktop, tak ty ostatní vám utajeny nezůstanou. Jednotlivé služby jednotlivých desktopů se prolínají, takže si klidně můžete zvolit ten, jenž vám vyhovuje nejvíce a přitom o nějakou oblíbenou službu z jiného desktopu nepřijdete. Úpravy vzhledu i chování desktopu jsou mnohem více kreativnější, než-li je tomu např. u MS Windows. Dokonce samotná okna mají mnohem více funkcí navíc, jenž byste u MS Windows marně hledali.
Tak zde si Linux drží opravdové prvenství. Nejen v domácí či podnikové síti je doma, ale dokonce i Internet je pro něj naprostou hračkou. Pokud však plánujete domácí server (já jej používám k ladění stránek), tak vše máte v každém balíku. Můžete si v klidu doma vytvářet a prohlížet webové stránky v PHP či ASP. Nic není nemožné! Konfigurace takového serveru je jednoduchá i pro laika. Je zde využíváno služeb Apache. Pokud ale chcete svá data sdílet, tak opět není velkých překážek. Pomocí programu Samba si můžete nasdílet disky i s počítači, na nichž běží MS Windows. Ale zde je laik trochu ztracen, neboť se nejedná o jednoduchou konfiguraci.
Osobně jsem byl překvapen z elektronické pošty. Mám totiž takový malý zlozvyk - posílám a přijímám několika megabajtové soubory. Byl jsem zvědav, jak si s tím Linux poradí, a musím uznat, že poradil mnohem lépe než MS Windows. Poštovní programy mohou s naprostým klidem konkurovat i Microsoftím programům! Dokonce si získaly moji oblibu natolik, že je prostě chci! Takový Kmail je mnohem efektivnější než Outlook Express. Pokud ale máte kancelář, tak jistě využijete lepších služeb Evolutionu (ale to je věc názoru). Zkrátka a dobře, Linux v síti je tím nejlepším řešením!
Kdo si myslí, že v kanceláři by se Linux neuživil, tak je na velikém omylu. Linux má široké spektrum svého zaměření. Pro kancelář lze využít hned několik kancelářských balíků. Nikde se nepíše, že v kanceláři musí být předražený kancelářský balík od firmy Microsoft Office. Existuje hned několik alternativ, jenž vám snadno splní veškeré vaše nároky. Jako první uvedu například OpenOffice.org. Tento kancelářský balík je nejen zadarmo, ale také kompatibilní s MS Office. Práce s ním je MS Office podobná, takže se v něm každý velmi snadno zorientuje.
Linux nabízí (jak jinak) mnohem více využití v kancelářích. V mnoha distribucích naleznete i organizátory, plánovače a jiné vymoženosti. Vše je v několika druzích programů a navzájem propojeno. Pokud tedy hledáte pro svoji kancelář šikovnou sekretářku s maximálním využitím, tak jistě ocení i mnohostrannost Linuxových aplikací.
Tak to se zdá být největším problémem, ale není. Mnoho dokumentace, aplikací a celkových balíků je již lokalizováno do češtiny. Z toho vyplývá, že není nutné se učit anglicky. Dokonce některé programy, které jsou určeny pro více operačních systémů, jsou pro Linux lokalizovány přednostně. Dokonce jsou i programy, které v Linuxu naleznete lokalizované, ale např. v MS Windows jsou stále v angličtině nebo němčině.
Opět hraje Linux prim, co se do nákladů na software týče. V Linuxu naleznete několik programů, jenž mají za cíl usnadnit publikování.
Tvoříte? Programujete? Tak hurá do toho! Nejen webové stránky, ale dokonce i programy můžete v Linuxu tvořit. Pokud se chcete přidat k tvůrcům software pro Linux, tak vám nejsou kladeny žádné překážky. Můžete vylepšovat, vytvářet nové programy, prostě si dělejte co chcete! Pokud váš program někoho zaujme a bude si jej chtít nainstalovat, tak vás to jistě potěší. Pokud bude mít takový úspěch, že se bude šířit rychlostí blesku, tak věřte, že v některé další distribuci Linuxu jej naleznete jako pevnou součást balíku
Linux má standardně v nabídce hned několik desítek her. Další hry si můžete stáhnout z Internetu. Pokud však dáváte přednost některým hrám, které běží výhradně pod MS Windows, tak nezoufejte. I zde existuje alternativa, jak tyto hry "rozchodit" pod Linuxem. Ať je to použití nějakého emulátoru, tak to může být i podpora od výrobce.
Nakonec bych chtěl jen podotknout, že Linux je na domácích počítačích nováčkem, ale ve světě sítí a serverů je již starým, ale výkonným, kozákem. Nesrovnávejte jej s MS Windows, ale naopak v něm hledejte to, co vám MS Windows nabídnout neumí. Věřte, že je toho spousta, ale také jsou věci, které oproti MS Windows Linux nabídnout nemůže. O tom někdy příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Každopádně děkuji za přečtení a za vyjádření se, dalo mi to něco k zamyšlení...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.11.2002 11:24
12.11.2002 13:51
12.11.2002 21:24