Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Jistě vám nemusím představovat operační systém jménem Linux. Pokud jej neznáte, tak navštivte stránky www.linux.cz a tam se vše potřebné dozvíte. Linux má totiž tu výhodu, že je od samého počátku důkladně dokumentován. Bohužel se setkávám i s dokumentací, která je již zastaralá a popisuje tento operační systém jako velmi nevhodný pro domácí prostředí. Věřte, že to pravda není. Linux skutečně opouští své místo na serverech (kde je tím nejlepším řešením) a uchyluje se do kanceláří a domácností.
Nejprve je nutné říci (pro ty, co to nevědí), že Linux je distribuován pomocí distribučních balíků. Tyto balíky mají za úkol usnadnit jeho instalaci a přizpůsobení k tomu, k čemu Linux chcete použít. Máte tak k dispozici mocný nástroj. Jako příklad uvedu koupi microsoftího operačního systému (OS) MS Windows. Pokud si koupíte např. Windows 98 SE, tak z něj těžko uděláte např. Windows 2000 Profesional - pokud si Windows 2000 nekoupíte. U Linuxu je tomu jinak. Pokud si koupíte jednu distribuci, tak to neznamená, že nemůžete svůj OS vylepšit o další prvky. Stejně v každé distribuci naleznete vše potřebné. OS Linux je naprosto svobodný a kreativní systém. Lze jej opravdu využít všude!
I když jsem použil srovnání s MS Windows, tak to nelze srovnávat. Linux totiž neslouží jako alternativní OS či jen nahrážka mnohem dražšího MS Windows. Linux je pouze jiný OS, takže je opravdu nesmyslné jej srovnávat s kterýmkoli jiným OS. Na druhou stranu, jak jinak vyzdvihnout jeho přednosti? Takže si dovoluji nadále používat malé srovnávání s MS Windows.
Linux sice umí zpracovávat více operací najednou i v shellu , ale pro začínajícího (laika) uživatele je to nepohodlné. Proto i Linux nabízí grafické prostředí. Zde však hovoříme o desktopu nebo XWindow. Oproti MS Windows zde máme na výběr hned z několika desktopů (jsou standardní nabídkou každé distribuce), které můžeme používat. U nás jsou nejznámější KDE a Gnome, ale je jich samozřejmě více. Tyto desktopy si můžeme přizpůsobovat, jak chceme. Jejich kreativita je neskutečně velká! Takto můžeme mít pro každého uživatele specifické prostředí (myslím tím celkový vzhled). Pokud i to by bylo málo, tak věřte, že se fantazii meze nekladou. Dokonce existují speciální servery, kde si můžete vybrat vlastní tvář, aniž byste museli cokoliv dělat. Jedním z nich je například www.kde-look.org.
Ať si vyberete kterýkoli desktop, tak ty ostatní vám utajeny nezůstanou. Jednotlivé služby jednotlivých desktopů se prolínají, takže si klidně můžete zvolit ten, jenž vám vyhovuje nejvíce a přitom o nějakou oblíbenou službu z jiného desktopu nepřijdete. Úpravy vzhledu i chování desktopu jsou mnohem více kreativnější, než-li je tomu např. u MS Windows. Dokonce samotná okna mají mnohem více funkcí navíc, jenž byste u MS Windows marně hledali.
Tak zde si Linux drží opravdové prvenství. Nejen v domácí či podnikové síti je doma, ale dokonce i Internet je pro něj naprostou hračkou. Pokud však plánujete domácí server (já jej používám k ladění stránek), tak vše máte v každém balíku. Můžete si v klidu doma vytvářet a prohlížet webové stránky v PHP či ASP. Nic není nemožné! Konfigurace takového serveru je jednoduchá i pro laika. Je zde využíváno služeb Apache. Pokud ale chcete svá data sdílet, tak opět není velkých překážek. Pomocí programu Samba si můžete nasdílet disky i s počítači, na nichž běží MS Windows. Ale zde je laik trochu ztracen, neboť se nejedná o jednoduchou konfiguraci.
Osobně jsem byl překvapen z elektronické pošty. Mám totiž takový malý zlozvyk - posílám a přijímám několika megabajtové soubory. Byl jsem zvědav, jak si s tím Linux poradí, a musím uznat, že poradil mnohem lépe než MS Windows. Poštovní programy mohou s naprostým klidem konkurovat i Microsoftím programům! Dokonce si získaly moji oblibu natolik, že je prostě chci! Takový Kmail je mnohem efektivnější než Outlook Express. Pokud ale máte kancelář, tak jistě využijete lepších služeb Evolutionu (ale to je věc názoru). Zkrátka a dobře, Linux v síti je tím nejlepším řešením!
Kdo si myslí, že v kanceláři by se Linux neuživil, tak je na velikém omylu. Linux má široké spektrum svého zaměření. Pro kancelář lze využít hned několik kancelářských balíků. Nikde se nepíše, že v kanceláři musí být předražený kancelářský balík od firmy Microsoft Office. Existuje hned několik alternativ, jenž vám snadno splní veškeré vaše nároky. Jako první uvedu například OpenOffice.org. Tento kancelářský balík je nejen zadarmo, ale také kompatibilní s MS Office. Práce s ním je MS Office podobná, takže se v něm každý velmi snadno zorientuje.
Linux nabízí (jak jinak) mnohem více využití v kancelářích. V mnoha distribucích naleznete i organizátory, plánovače a jiné vymoženosti. Vše je v několika druzích programů a navzájem propojeno. Pokud tedy hledáte pro svoji kancelář šikovnou sekretářku s maximálním využitím, tak jistě ocení i mnohostrannost Linuxových aplikací.
Tak to se zdá být největším problémem, ale není. Mnoho dokumentace, aplikací a celkových balíků je již lokalizováno do češtiny. Z toho vyplývá, že není nutné se učit anglicky. Dokonce některé programy, které jsou určeny pro více operačních systémů, jsou pro Linux lokalizovány přednostně. Dokonce jsou i programy, které v Linuxu naleznete lokalizované, ale např. v MS Windows jsou stále v angličtině nebo němčině.
Opět hraje Linux prim, co se do nákladů na software týče. V Linuxu naleznete několik programů, jenž mají za cíl usnadnit publikování.
Tvoříte? Programujete? Tak hurá do toho! Nejen webové stránky, ale dokonce i programy můžete v Linuxu tvořit. Pokud se chcete přidat k tvůrcům software pro Linux, tak vám nejsou kladeny žádné překážky. Můžete vylepšovat, vytvářet nové programy, prostě si dělejte co chcete! Pokud váš program někoho zaujme a bude si jej chtít nainstalovat, tak vás to jistě potěší. Pokud bude mít takový úspěch, že se bude šířit rychlostí blesku, tak věřte, že v některé další distribuci Linuxu jej naleznete jako pevnou součást balíku
Linux má standardně v nabídce hned několik desítek her. Další hry si můžete stáhnout z Internetu. Pokud však dáváte přednost některým hrám, které běží výhradně pod MS Windows, tak nezoufejte. I zde existuje alternativa, jak tyto hry "rozchodit" pod Linuxem. Ať je to použití nějakého emulátoru, tak to může být i podpora od výrobce.
Nakonec bych chtěl jen podotknout, že Linux je na domácích počítačích nováčkem, ale ve světě sítí a serverů je již starým, ale výkonným, kozákem. Nesrovnávejte jej s MS Windows, ale naopak v něm hledejte to, co vám MS Windows nabídnout neumí. Věřte, že je toho spousta, ale také jsou věci, které oproti MS Windows Linux nabídnout nemůže. O tom někdy příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Každopádně děkuji za přečtení a za vyjádření se, dalo mi to něco k zamyšlení...