Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
SUSE copak podporuje jiná než distribuční jádra? Pokud ne, tak si za nefunkčnost wifi můžeš sám...To milerád uznám. (Pro pořádek dodám, že tím myslím jádro dostupné v oficiálním repozitáři dané verze, tj. 10.2.) Někdo anebo spíše něco jiného ovšem může za to, že s oním standardním dostupným jádrem můj notebook bootuje úspěšně často teprve na 5. pokus - což bylo to jádro pudla. A to velké přání je funkce intelácké wifi spolu s jádrem nejlépe 2.6.22, a to celé nějak organicky zakomponované do operačního systému. Mám dojem, že tohle bude konec mého odskočení si směrem k SUSE. Určitě jde o záležitost individuální, ale tak nějak si říkám, když už se musím v tom systému hrabat, že jsou na tohle asi vhodnější kandidáti (třeba Arch resp. Gentoo, ke kterému se patrně navrátím). IMHO si mírně poučený lamer líp poradí s nestandardní situací v Gentoo než v openSUSE - asi protože Gentoo je takové celé nestandardní?
Někdo anebo spíše něco jiného ovšem může za to, že s oním standardním dostupným jádrem můj notebook bootuje úspěšně často teprve na 5. pokus - což bylo to jádro pudla.Je to v susím bugtrackeru? Řeší to vývojáři? Toto by vydaná distribuce dělat neměla...
Určitě jde o záležitost individuální, ale tak nějak si říkám, když už se musím v tom systému hrabat, že jsou na tohle asi vhodnější kandidáti (třeba Arch resp. Gentoo, ke kterému se patrně navrátím). IMHO si mírně poučený lamer líp poradí s nestandardní situací v Gentoo než v openSUSE - asi protože Gentoo je takové celé nestandardní?Člověk si poradí vždycky lépe s distribucí, kterou zná skrz naskrz. Posaďte mě k počítači s Gentoo a Ubuntu v podobném stavu a Gentoo akorát rozbiju, zatímco Ubuntu pravděpodobně přivedu do použitelného stavu.
Tiskni
Sdílej: