Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Znáte to. Zaplatíte za softwarové vybavení počítače skoro dvacet tisíc korun. Máte-li štěstí, vše poběží, jak má. Nemáte-li a operační systém se začne sekat nebo textový editor po dopsání poslední stránky kompletně zničí formátování dokumentu, co uděláte? Kdyby software byl jako boty, šli byste jej reklamovat a žádali jeho výměnu za funkční produkt. Jenže softwaru to neplatí - přečtěte si licenční ujednání. Přišli jste po pádu o veškerou obchodní korespondenci? Zapomeňte na žalobu o náhradu škody. Přečtěte si licenci a zjistíte, že nemáte vůbec žádná práva. Jste jen otrokem či rukojmím v rukou softwarových firem.
Existuje cesta ven, k nezávislosti a svobodě. Je jím Linux a projekt GNU, jehož cílem je vytvořit svobodný software. Tady často dochází k nedorozumění - lidé si pod termínem Free Software představují nějaký freeware či obecně software, který je zdarma. Free ale není o ceně, nýbrž o vašich právech. Většina softwaru v tomto světě používá licenci GNU GPL 2, která vám sice podobně jako u komerčních firem neposkytuje žádné záruky o funkčnosti, ale na druhou stranu vám dává výrazná práva k danému dílu. A hlavně zaručuje, že vám tato práva někdo v další verzi nevezme.
Free Software je hlavně o pokroku a spolupráci. Někteří jeho ideje pohrdavě nazývají komunistickými, ale to je nesmysl. Takoví lidé je buď nepochopili, anebo se úmyslně snaží poškodit dobré jméno tohoto hnutí. Hlavní cíle vycházejí z vědecké praxe, která byla uplatňována po celou existenci lidstva. Myslíte si snad, že se za použití ohně či kola platily v pravěku licenční poplatky? Jak by svět vypadal, kdyby námořní kapitáni považovali mapy za své intelektuální vlastnictví a nikomu je neukazovali? Spolupráce a volná výměna znalostí a zkušeností akceleruje vývoj. Různé patenty jej naopak brzdí. Proto Free Software (či obdobné hnutí Open Source) pokládá takový důraz na svobodu zdrojového kódu.
V osmdesátých letech Richard Stallman založil hnutí Free Software, které započalo pracovat na projektu GNU. Jejich snahou bylo vytvořit programové prostředí, které má a vždy bude mít svobodný zdrojový kód. Vývojáři dokázali vytvořit překládač programovacího jazyka C a všechny hlavní nástroje a aplikace. Chybělo jim však jádro, s nímž by dokázali vytvořit kompletní operační systém.
Začátek devadesátých let přinesl levný hardware (PC založené na procesoru 80x86) a nástup internetu. Finský student Linus Torvalds byl znechucen omezeními operačního systému Minix a zkusil si naprogramovat vlastní operační systém pro svůj počítač s procesorem 386. Své pokusy publikoval na internetu pod licencí GPL. A stalo se nečekané - desítky vývojářů z celého světa se k němu připojily a začaly mu pomáhat vylepšovat tuto malou práci. Během krátké doby vznikl použitelný kód, který dokázal obsluhovat počítač! A to počítač, který byl cenově dostupný, ne drahé sálové počítače. Projekt GNU tak získal funkční jádro a zformoval tak svůj první kompletní operační systém.
Během několika let se komunita kolem Linuxu rozrostla z desítek vývojářů na několik set tisíc. Proč? Zvolená licence zajišťovala, že jejich příspěvek v podobě úprav zdrojového kódu nikdy nebude ztracen či zneužit v uzavřeném softwaru. První je zaručeno tím, že kdokoliv smí dělat úpravy, ale nesmí změnit licenci. Takže i kdyby se původní autor přestal věnovat vývoji, může být snadno nahrazen. A zneužití je zabráněno nakažlivostí zdrojového kódu vydaného pod licencí GPL. Začlenění třeba jediné řádky takového kódu znamená, že i veškerý ostatní kód musí být šířen pod touto licencí. Což ve svém důsledku znamená zveřejnění zdrojového kódu.
Operační systém GNU Linux je tvořen jádrem, základními knihovnami, nástroji, grafickým rozhraním a aplikacemi. Všechny tyto součásti jsou chráněné licencí GNU GPL verze 2. Ta zaručuje, že tyto prvky vždy zůstanou pod touto licencí. Z toho vyplývá, že Linux je a vždy bude zdarma.
Jak je ale možné, že některé distribuce jsou komerční a za jejich používání se platí? Tyto firmy neprodávají Linux, ale jeho balení. Vezmou totiž jednotlivé části a přeloží je do binární podoby, propojí je, otestují výsledek, napíší instalační příručku a výsledek zabalí do úhledné krabice. Navrch ještě přidají podporu, ať už emailem nebo po telefonu. Úpravy zdrojového kódu jednotlivých komponent v souladu s licencí GPL zveřejní.
Ale distribuce sama je samostatný produkt, pro který si mohou zvolit libovolnou licenci - třeba i komerční. GPL se týká nakládání se zdrojovým kódem, nikoliv používání výsledného programu, proto ji distributoři neporušují. Ve skutečnosti tyto firmy jako MandrakeSoft, Redhat, nebo SuSE výrazně přispívají vývoji Linuxu, neboť zaměstnávají spoustu vývojářů Free Softwaru. Takže zakoupením distribuce vlastně zprostředkovaně podporujete další vývoj Linuxu.
Jak jste si mohli přečíst, operační systém Linux je opravdu šířen zdarma. Jeho licence zaručuje, že tomu tak bude navždy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
To by bola "BSD-style licence". GPL uklada povinnosti tomu, kto modifikuje GPL kod a tuto modifikaciu siri. Z tychto povinnosti tazia ostatni.