Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Vím, že se tímto článkem pouštím na příliš tenký led a je zde nebezpečí flamewaru. Přesto si myslím, že je nutné jej napsat. Jeho závěry totiž mohou pomoci nováčkům zorientovat se v otázce volby distribuce.
Určitě to znáte. Slyšeli jste, jak je ten Linux skvělý, štvou vás praktiky Microsoftu a BSA a poté, co ztratíte několikaměsíční práci po pádu nejmenovaného operačního systému či kancelařského balíku, se rozhodnete ten Linux vyzkoušet. Začnete se o ten Linux trochu zajímat a najednou zjistíte, že není jen jeden Linux. Naopak - jsou jich desítky. Co teď? Co to ta distribuce vůbec je a jak se liší? Právě pro tyto případy píši tento článek.
Tak to vezmeme od začátku. Linux je jen jeden. Skládá se z několika základních komponent a tisíců programů. Můžete se zvolit, jak bude vypadat a z čeho se bude skládat. Ale prakticky nikdo nemá čas sám tyto komponenty pospojovat do jednoho funkčního celku. Zde mají své pevné místo distributoři, kteří to udělají za vás a přilepí ke vzniklému celku svou značku.
Distributory můžeme rozdělit do dvou kategorií - komerční firmy a nezávislé projekty. Do první patří například RedHat a SuSE, do druhé hlavně Debian, který je podobně jako Linux sám vyvíjen skupinou nadšenců. Komerční firmy většinou mají několik verzí své distribuce. Jednu, která je dostupná zdarma na FTP serverech a několik dalších na desktop, server či pro firemní účely. Za tyto verze si už ale nechává zaplatit.
Ale jakou distribuci si zvolit? V čem se liší, jaké jsou jejich klady a zápory a k čemu jsou vhodné více a k čemu méně? To je hlavní motivací tohoto článku.
Na světě už vznikly stovky distribucí. Často jsou určeny pro specializované účely, například vejdou se na jednu disketu a slouží jako router nebo firewall. Jejich seznam najdete na adrese http://old.lwn.net/Distributions/. Těmi hlavními jsou ale RedHat, Mandrake, Debian, SuSE a Slackware (pořadí podle posledních výsledků naší pravidelné únorové ankety).
Než začnete vybírat distribuci, měli byste si určit kriteria, podle kterých
budete distribuce hodnotit. Pro někoho je důležitá snadnost instalace, jiný
dává přednost bezpečnosti a pro někoho je nejdůležitější vzhled krabice .
Toto jsou asi nejdůležitější vlastnosti, z nich si vyberte ty, na které kladete
váhu:
Než začnete hledat, musíte si ujasnit ještě jednu věc: chcete Linux instalovat na desktop nebo na server? Teoreticky by šlo nainstalovat i desktopovou distribuci na server či obráceně, ale není to vhodné.
Debian je vyvíjen Open Source komunitou a má dokonce svou ústavu. Debian je šířen pod Open Source licencí a je zcela zdarma. Podobně jako linuxové jádro i on existuje v několika verzích lišících se stabilitou. Stabilní větev obsahuje časem prověřený software, nicméně obvykle poněkud zastaralý. Vývojová větev je rozumně aktuální a většina lidí volí ji.
Největší výhodou Debianu je jeho systém správy balíčků a obrovské množství softwaru. Je velmi vhodný pro nasazení jako server. Na desktopu je oblíben mezi zkušenými uživateli, zvláště proto, že neobsahuje žádné speciální úpravy. Na druhou stranu Debian není dostatečně intuitivní, abych jej mohl doporučit pro začátečníky.
Mandrake je distribuce, která se zaměřuje na snadnost používání. Na desktopu patří ke špičce, obsahuje spoustu vlastních konfiguračních utilit, díky nimž i začátečník zvládne základní udržbu Linuxu. Někteří zkušení uživatelé však mají pocit, že těch úprav je až příliš a Mandrake jim připomíná Windows. Některé starší verze měly potíže se stabilitou.
Asi nejznámější a největší distribuce. Kompromis mezi strohostí Debianu a třpytem Mandraku. Používá se na desktopu i serveru. Často tlačí vývoj Linuxu dopředu používáním zbrusu nových zásadních komponent (glibc, gcc), někdy ale na úkor kvality.
Jedna z nejstarších distribucí, vhodná spíše pro zkušené uživatele. Nemá žádný systém balíčků, což někomu dokonce vyhovuje.
Komerčně zaměřená distribuce, s výbornou podporou hardwaru a češtiny (aby ne, když se vyvíjí v Česku). Dalším kladem je konfigurační nástroj Yast2 a instalační podpora v češtině. Nevýhodou je nedostupnost ISO obrazu verze zdarma, která navíc je chudá v porovnání s free verzemi ostatních distribucí. Pokud vám ale nevadí platit, jedná se o dobrou volbu, zvláště pro začátečníky.
Distribuce zaměřená převážně na výkon. Vhodná na servery či do clusterů.
V tomto přehledu jsem se snažil objektivně zhodnotit hlavní distribuce. Pokud s mým hodnocením nesouhlasíte a chcete mi vynadat, tak /dev/null je vhodné zařízení pro vaše reakce. Jinak uvítám váše názory na tuto tématiku v diskusním fóru. Jakou distribuci byste doporučili nováčkovi na desktop a jakou na server? A totéž pro zkušeného uživatele. Těším se na vaše (slušně psané) názory a zkušenosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: