Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Vím, že se tímto článkem pouštím na příliš tenký led a je zde nebezpečí flamewaru. Přesto si myslím, že je nutné jej napsat. Jeho závěry totiž mohou pomoci nováčkům zorientovat se v otázce volby distribuce.
Určitě to znáte. Slyšeli jste, jak je ten Linux skvělý, štvou vás praktiky Microsoftu a BSA a poté, co ztratíte několikaměsíční práci po pádu nejmenovaného operačního systému či kancelařského balíku, se rozhodnete ten Linux vyzkoušet. Začnete se o ten Linux trochu zajímat a najednou zjistíte, že není jen jeden Linux. Naopak - jsou jich desítky. Co teď? Co to ta distribuce vůbec je a jak se liší? Právě pro tyto případy píši tento článek.
Tak to vezmeme od začátku. Linux je jen jeden. Skládá se z několika základních komponent a tisíců programů. Můžete se zvolit, jak bude vypadat a z čeho se bude skládat. Ale prakticky nikdo nemá čas sám tyto komponenty pospojovat do jednoho funkčního celku. Zde mají své pevné místo distributoři, kteří to udělají za vás a přilepí ke vzniklému celku svou značku.
Distributory můžeme rozdělit do dvou kategorií - komerční firmy a nezávislé projekty. Do první patří například RedHat a SuSE, do druhé hlavně Debian, který je podobně jako Linux sám vyvíjen skupinou nadšenců. Komerční firmy většinou mají několik verzí své distribuce. Jednu, která je dostupná zdarma na FTP serverech a několik dalších na desktop, server či pro firemní účely. Za tyto verze si už ale nechává zaplatit.
Ale jakou distribuci si zvolit? V čem se liší, jaké jsou jejich klady a zápory a k čemu jsou vhodné více a k čemu méně? To je hlavní motivací tohoto článku.
Na světě už vznikly stovky distribucí. Často jsou určeny pro specializované účely, například vejdou se na jednu disketu a slouží jako router nebo firewall. Jejich seznam najdete na adrese http://old.lwn.net/Distributions/. Těmi hlavními jsou ale RedHat, Mandrake, Debian, SuSE a Slackware (pořadí podle posledních výsledků naší pravidelné únorové ankety).
Než začnete vybírat distribuci, měli byste si určit kriteria, podle kterých
budete distribuce hodnotit. Pro někoho je důležitá snadnost instalace, jiný
dává přednost bezpečnosti a pro někoho je nejdůležitější vzhled krabice .
Toto jsou asi nejdůležitější vlastnosti, z nich si vyberte ty, na které kladete
váhu:
Než začnete hledat, musíte si ujasnit ještě jednu věc: chcete Linux instalovat na desktop nebo na server? Teoreticky by šlo nainstalovat i desktopovou distribuci na server či obráceně, ale není to vhodné.
Debian je vyvíjen Open Source komunitou a má dokonce svou ústavu. Debian je šířen pod Open Source licencí a je zcela zdarma. Podobně jako linuxové jádro i on existuje v několika verzích lišících se stabilitou. Stabilní větev obsahuje časem prověřený software, nicméně obvykle poněkud zastaralý. Vývojová větev je rozumně aktuální a většina lidí volí ji.
Největší výhodou Debianu je jeho systém správy balíčků a obrovské množství softwaru. Je velmi vhodný pro nasazení jako server. Na desktopu je oblíben mezi zkušenými uživateli, zvláště proto, že neobsahuje žádné speciální úpravy. Na druhou stranu Debian není dostatečně intuitivní, abych jej mohl doporučit pro začátečníky.
Mandrake je distribuce, která se zaměřuje na snadnost používání. Na desktopu patří ke špičce, obsahuje spoustu vlastních konfiguračních utilit, díky nimž i začátečník zvládne základní udržbu Linuxu. Někteří zkušení uživatelé však mají pocit, že těch úprav je až příliš a Mandrake jim připomíná Windows. Některé starší verze měly potíže se stabilitou.
Asi nejznámější a největší distribuce. Kompromis mezi strohostí Debianu a třpytem Mandraku. Používá se na desktopu i serveru. Často tlačí vývoj Linuxu dopředu používáním zbrusu nových zásadních komponent (glibc, gcc), někdy ale na úkor kvality.
Jedna z nejstarších distribucí, vhodná spíše pro zkušené uživatele. Nemá žádný systém balíčků, což někomu dokonce vyhovuje.
Komerčně zaměřená distribuce, s výbornou podporou hardwaru a češtiny (aby ne, když se vyvíjí v Česku). Dalším kladem je konfigurační nástroj Yast2 a instalační podpora v češtině. Nevýhodou je nedostupnost ISO obrazu verze zdarma, která navíc je chudá v porovnání s free verzemi ostatních distribucí. Pokud vám ale nevadí platit, jedná se o dobrou volbu, zvláště pro začátečníky.
Distribuce zaměřená převážně na výkon. Vhodná na servery či do clusterů.
V tomto přehledu jsem se snažil objektivně zhodnotit hlavní distribuce. Pokud s mým hodnocením nesouhlasíte a chcete mi vynadat, tak /dev/null je vhodné zařízení pro vaše reakce. Jinak uvítám váše názory na tuto tématiku v diskusním fóru. Jakou distribuci byste doporučili nováčkovi na desktop a jakou na server? A totéž pro zkušeného uživatele. Těším se na vaše (slušně psané) názory a zkušenosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: