Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Vím, že se tímto článkem pouštím na příliš tenký led a je zde nebezpečí flamewaru. Přesto si myslím, že je nutné jej napsat. Jeho závěry totiž mohou pomoci nováčkům zorientovat se v otázce volby distribuce.
Určitě to znáte. Slyšeli jste, jak je ten Linux skvělý, štvou vás praktiky Microsoftu a BSA a poté, co ztratíte několikaměsíční práci po pádu nejmenovaného operačního systému či kancelařského balíku, se rozhodnete ten Linux vyzkoušet. Začnete se o ten Linux trochu zajímat a najednou zjistíte, že není jen jeden Linux. Naopak - jsou jich desítky. Co teď? Co to ta distribuce vůbec je a jak se liší? Právě pro tyto případy píši tento článek.
Tak to vezmeme od začátku. Linux je jen jeden. Skládá se z několika základních komponent a tisíců programů. Můžete se zvolit, jak bude vypadat a z čeho se bude skládat. Ale prakticky nikdo nemá čas sám tyto komponenty pospojovat do jednoho funkčního celku. Zde mají své pevné místo distributoři, kteří to udělají za vás a přilepí ke vzniklému celku svou značku.
Distributory můžeme rozdělit do dvou kategorií - komerční firmy a nezávislé projekty. Do první patří například RedHat a SuSE, do druhé hlavně Debian, který je podobně jako Linux sám vyvíjen skupinou nadšenců. Komerční firmy většinou mají několik verzí své distribuce. Jednu, která je dostupná zdarma na FTP serverech a několik dalších na desktop, server či pro firemní účely. Za tyto verze si už ale nechává zaplatit.
Ale jakou distribuci si zvolit? V čem se liší, jaké jsou jejich klady a zápory a k čemu jsou vhodné více a k čemu méně? To je hlavní motivací tohoto článku.
Na světě už vznikly stovky distribucí. Často jsou určeny pro specializované účely, například vejdou se na jednu disketu a slouží jako router nebo firewall. Jejich seznam najdete na adrese http://old.lwn.net/Distributions/. Těmi hlavními jsou ale RedHat, Mandrake, Debian, SuSE a Slackware (pořadí podle posledních výsledků naší pravidelné únorové ankety).
Než začnete vybírat distribuci, měli byste si určit kriteria, podle kterých
budete distribuce hodnotit. Pro někoho je důležitá snadnost instalace, jiný
dává přednost bezpečnosti a pro někoho je nejdůležitější vzhled krabice .
Toto jsou asi nejdůležitější vlastnosti, z nich si vyberte ty, na které kladete
váhu:
Než začnete hledat, musíte si ujasnit ještě jednu věc: chcete Linux instalovat na desktop nebo na server? Teoreticky by šlo nainstalovat i desktopovou distribuci na server či obráceně, ale není to vhodné.
Debian je vyvíjen Open Source komunitou a má dokonce svou ústavu. Debian je šířen pod Open Source licencí a je zcela zdarma. Podobně jako linuxové jádro i on existuje v několika verzích lišících se stabilitou. Stabilní větev obsahuje časem prověřený software, nicméně obvykle poněkud zastaralý. Vývojová větev je rozumně aktuální a většina lidí volí ji.
Největší výhodou Debianu je jeho systém správy balíčků a obrovské množství softwaru. Je velmi vhodný pro nasazení jako server. Na desktopu je oblíben mezi zkušenými uživateli, zvláště proto, že neobsahuje žádné speciální úpravy. Na druhou stranu Debian není dostatečně intuitivní, abych jej mohl doporučit pro začátečníky.
Mandrake je distribuce, která se zaměřuje na snadnost používání. Na desktopu patří ke špičce, obsahuje spoustu vlastních konfiguračních utilit, díky nimž i začátečník zvládne základní udržbu Linuxu. Někteří zkušení uživatelé však mají pocit, že těch úprav je až příliš a Mandrake jim připomíná Windows. Některé starší verze měly potíže se stabilitou.
Asi nejznámější a největší distribuce. Kompromis mezi strohostí Debianu a třpytem Mandraku. Používá se na desktopu i serveru. Často tlačí vývoj Linuxu dopředu používáním zbrusu nových zásadních komponent (glibc, gcc), někdy ale na úkor kvality.
Jedna z nejstarších distribucí, vhodná spíše pro zkušené uživatele. Nemá žádný systém balíčků, což někomu dokonce vyhovuje.
Komerčně zaměřená distribuce, s výbornou podporou hardwaru a češtiny (aby ne, když se vyvíjí v Česku). Dalším kladem je konfigurační nástroj Yast2 a instalační podpora v češtině. Nevýhodou je nedostupnost ISO obrazu verze zdarma, která navíc je chudá v porovnání s free verzemi ostatních distribucí. Pokud vám ale nevadí platit, jedná se o dobrou volbu, zvláště pro začátečníky.
Distribuce zaměřená převážně na výkon. Vhodná na servery či do clusterů.
V tomto přehledu jsem se snažil objektivně zhodnotit hlavní distribuce. Pokud s mým hodnocením nesouhlasíte a chcete mi vynadat, tak /dev/null je vhodné zařízení pro vaše reakce. Jinak uvítám váše názory na tuto tématiku v diskusním fóru. Jakou distribuci byste doporučili nováčkovi na desktop a jakou na server? A totéž pro zkušeného uživatele. Těším se na vaše (slušně psané) názory a zkušenosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: