raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Vím, že se tímto článkem pouštím na příliš tenký led a je zde nebezpečí flamewaru. Přesto si myslím, že je nutné jej napsat. Jeho závěry totiž mohou pomoci nováčkům zorientovat se v otázce volby distribuce.
Určitě to znáte. Slyšeli jste, jak je ten Linux skvělý, štvou vás praktiky Microsoftu a BSA a poté, co ztratíte několikaměsíční práci po pádu nejmenovaného operačního systému či kancelařského balíku, se rozhodnete ten Linux vyzkoušet. Začnete se o ten Linux trochu zajímat a najednou zjistíte, že není jen jeden Linux. Naopak - jsou jich desítky. Co teď? Co to ta distribuce vůbec je a jak se liší? Právě pro tyto případy píši tento článek.
Tak to vezmeme od začátku. Linux je jen jeden. Skládá se z několika základních komponent a tisíců programů. Můžete se zvolit, jak bude vypadat a z čeho se bude skládat. Ale prakticky nikdo nemá čas sám tyto komponenty pospojovat do jednoho funkčního celku. Zde mají své pevné místo distributoři, kteří to udělají za vás a přilepí ke vzniklému celku svou značku.
Distributory můžeme rozdělit do dvou kategorií - komerční firmy a nezávislé projekty. Do první patří například RedHat a SuSE, do druhé hlavně Debian, který je podobně jako Linux sám vyvíjen skupinou nadšenců. Komerční firmy většinou mají několik verzí své distribuce. Jednu, která je dostupná zdarma na FTP serverech a několik dalších na desktop, server či pro firemní účely. Za tyto verze si už ale nechává zaplatit.
Ale jakou distribuci si zvolit? V čem se liší, jaké jsou jejich klady a zápory a k čemu jsou vhodné více a k čemu méně? To je hlavní motivací tohoto článku.
Na světě už vznikly stovky distribucí. Často jsou určeny pro specializované účely, například vejdou se na jednu disketu a slouží jako router nebo firewall. Jejich seznam najdete na adrese http://old.lwn.net/Distributions/. Těmi hlavními jsou ale RedHat, Mandrake, Debian, SuSE a Slackware (pořadí podle posledních výsledků naší pravidelné únorové ankety).
Než začnete vybírat distribuci, měli byste si určit kriteria, podle kterých
budete distribuce hodnotit. Pro někoho je důležitá snadnost instalace, jiný
dává přednost bezpečnosti a pro někoho je nejdůležitější vzhled krabice
.
Toto jsou asi nejdůležitější vlastnosti, z nich si vyberte ty, na které kladete
váhu:
Než začnete hledat, musíte si ujasnit ještě jednu věc: chcete Linux instalovat na desktop nebo na server? Teoreticky by šlo nainstalovat i desktopovou distribuci na server či obráceně, ale není to vhodné.
Debian je vyvíjen Open Source komunitou a má dokonce svou ústavu. Debian je šířen pod Open Source licencí a je zcela zdarma. Podobně jako linuxové jádro i on existuje v několika verzích lišících se stabilitou. Stabilní větev obsahuje časem prověřený software, nicméně obvykle poněkud zastaralý. Vývojová větev je rozumně aktuální a většina lidí volí ji.
Největší výhodou Debianu je jeho systém správy balíčků a obrovské množství softwaru. Je velmi vhodný pro nasazení jako server. Na desktopu je oblíben mezi zkušenými uživateli, zvláště proto, že neobsahuje žádné speciální úpravy. Na druhou stranu Debian není dostatečně intuitivní, abych jej mohl doporučit pro začátečníky.
Mandrake je distribuce, která se zaměřuje na snadnost používání. Na desktopu patří ke špičce, obsahuje spoustu vlastních konfiguračních utilit, díky nimž i začátečník zvládne základní udržbu Linuxu. Někteří zkušení uživatelé však mají pocit, že těch úprav je až příliš a Mandrake jim připomíná Windows. Některé starší verze měly potíže se stabilitou.
Asi nejznámější a největší distribuce. Kompromis mezi strohostí Debianu a třpytem Mandraku. Používá se na desktopu i serveru. Často tlačí vývoj Linuxu dopředu používáním zbrusu nových zásadních komponent (glibc, gcc), někdy ale na úkor kvality.
Jedna z nejstarších distribucí, vhodná spíše pro zkušené uživatele. Nemá žádný systém balíčků, což někomu dokonce vyhovuje.
Komerčně zaměřená distribuce, s výbornou podporou hardwaru a češtiny (aby ne, když se vyvíjí v Česku). Dalším kladem je konfigurační nástroj Yast2 a instalační podpora v češtině. Nevýhodou je nedostupnost ISO obrazu verze zdarma, která navíc je chudá v porovnání s free verzemi ostatních distribucí. Pokud vám ale nevadí platit, jedná se o dobrou volbu, zvláště pro začátečníky.
Distribuce zaměřená převážně na výkon. Vhodná na servery či do clusterů.
V tomto přehledu jsem se snažil objektivně zhodnotit hlavní distribuce. Pokud s mým hodnocením nesouhlasíte a chcete mi vynadat, tak /dev/null je vhodné zařízení pro vaše reakce. Jinak uvítám váše názory na tuto tématiku v diskusním fóru. Jakou distribuci byste doporučili nováčkovi na desktop a jakou na server? A totéž pro zkušeného uživatele. Těším se na vaše (slušně psané) názory a zkušenosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
).
Ahoj, hezky den preje Peter
Ktera je podle vas vhodna pro zacatecniky, ktera na desktop a kterou byste dali na server?
). Ale výběr distribuce je na každým, jestli se někdo cítí na Debian hned od začátku je to jeho výběr a pravděpodobně taky pohoří! Já osobně jsem si vybral Debian (přešel jsem přes SuSe, Red Hat a Mandrake) ale ať si každý vybere podle vlastního rozumu a ZKUŠENOSTÍ (to hlavně)!
ale MDK se mi zdá dobrý. nejlepší je opravdu pomalý postup. a ještě slovo trochu mimo. když jsem si do woken nainstaloval OpenOffice 1.0.1 CZ, tak po chvilce jsem měl tendence odinstalovat M$ Office 2000
a to vse na dvou disketech - nadherna hracka
a zase snad pujde vse prekompilovat tak jak predtim.
jinak ja v RH 7.2 dal gcc 3.1.0, cups, postfix, proftpd .... a ejhle RH to napadlo taky
PS: Mplayer jasne rikal, ze chce kompilator 3.0.0 a vissi.
< /MUJ_NAZOR >
Po RH 7.3 jsem zkusil 8.0, 8.1 a hupky supky na Slackware - tam jsem k veskere spokojenosti sve i ostatnich "sdilejicich" (zena, deti, pes, kocka, ....
) dosud.
Takze asi ta cesta [RH,SuSe, MDK] -> [Debian, Slack, ...] bude mit neco do sebe.
BTW - na "detskem pocitaci" jede MDK - ten si sprav(c)uji deti sami, na routeru mam IPCop (puvodne snad odstepek z ?RH?), v praci Fedoru - to je problem (spis ale proto, ze nejsu su
).
- RedHat mi denne umoznuje usetrit spoustu casu, instalace je mnohem rychlejsi a ucinnejsi.. nepamatuji si co je to kompilace kernelu
))
- Zamiloval jsem se do systemu RedHat Network, kdo to plne pouziva, vi proc. Tzn. aktualizace systemu pres web rules!
- Z komercniho hlediska navic klientum mnohem vice vyhovuje pouzivani komercni distribuce RedHat, nez puristicke (takrka az hackerské) distribuce Debian. Pokud se s tim nekdo setkal, vi co je ze klient obvini sveho providera ze pouziva jeho systemy k 'tmavym' duvodum.. reseni: placnes mu pred ksicht logo RedHatu, a problem vyresen.
Nechci zacinat buh vi jak dlouhy thread ohledne stareho tematu distribuci, pouze bych chtel zduraznit, vracejice k predeslemu prikladu barvy pokoje, ze nechapu proc kdyz nekomu vyhovuje to a to, musi mi cpat do hlavy ze mi to vyhovuje take.
M. Sotolar
)).
Ja zacatecnikum co se nechteji stourat v systemu doporucuju na desktop Mandrake. Na server a do firem doporucuju RedHat. Domu bych RedHat doporucil tem, co chteji mit lehky zacatek, ale casem by chteli do linuxu proniknout.
Gentoo linux. Je to linux, ktery doporucuju. Je to de facto uceleny soubor zdrojaku, ktere si prekladate, optimalizujete a sami nastavujete. jsem zvedav, zda ho ukociruju. Ja se nevzdam
Ale mam vse (opravdu) optimalizovane, nejnovejsi (s rezervou) a neni problem si zakompilovat cokoliv.
Toto je popis meho desktopu, na serveru mam samo jamo Bramboru.
Kazdej at si najde distro na miru sam, v tomhle nelze radit. jina volba, nez vule a zkouseni neni.
fil
) pak asi nejlepsi volba je RH nebo MDK. Naopak kdyz budu chtit server tak asi debiana, slackware (nebo treba FreeBSD ci OpenBSD). Zalezi taky jaky server to ma byt, k cemu slouzit, jaka zatez atd... takze vztahnout to jen na uroven znalosti uzivatele/spravce mi prijde silne zjednodusene.
K me zkusenosti - nejvice vyuzivam RH v praci a MDK doma. RH proto, ze mam primereny komfort a muzu delat co chci a MDK proto, ze ma lepsi podporu moji grafiky. Nesouhlasim uplne s nize uvedenymi nazory, ze "hard" distribuce jako debian ci slack nauci nejvic. Ano, donuti cloveka jit vic do hloubky (ja s temito distribucemi zkusenost nemam, takze pozuju z referenci), ale treba i MDK ci RH spravuji prevazne z radky a nejcasteji pustena aplikace je konsole (chcete-li terminal). Je to spis zaso o osobe uzivatele - jestli chce pouzivat grafickych udelatek, muze a jestli ne, vi-cko a konfiguraky ma taky. Takze reci o "linuxich windows" mi prijdou zbytecny. Linux je, proboha, preci hlavne o volbe. I v tom, jestli v dane distribuci zvolim X-konfigurator, metagraficke rozhrani, radek nebo primo vi.
. A ty, co neuměj, tak ať si zůstanou u win...
.
user of Gentoo
Myslela som, ze tu mozno najdem odpovede na svoje otazky ohladne toho - podla vsetkeho - uzasneho OS...ale...som popletena este viacej. Dufala som, ze sa dozviem, ktora distribucia bude pre mna najlepsia. Ale figu som sa dozvedela. Iny kraj, iny mrav, kolko ludi, tolko chuti. Kazdemu vyhovuje nieco ine. Niekto si vie poradit s RH, ale s inym nepohne a naopak. Ale ako ja zistim, s cim si poradim ja? Asi tak, ze budem skusat vsetky zaradom? No...nemam na to cas, ani chut.
Ale pozitivny dopad to na mna malo. Lebo som sa dozvedela, ze aj u Linuxu su moznosti, kde sa iba klika. A to je na jednej strane pre mna velke plus, lebo ked som si kupovala pocitac, mala som panicku hrozu si vybrat taky bez OS (kde by som musela mat Linux, alebo kupit zvlastn Win, abo ho ukradnut!) alebo s Linuxom, lebo mi povedali, ze to je - tusim to volate - seda obrazovka. Je to vari ten prosty (nie sprosty!!!
) prikazovy riadok a ked niekam chces, tak si vypis celu adresu. A veeelmi dobre si pamatam, ako som mala na zakladke hrozu z toho, ked som zapla doma pocitac a bolo treba sa niekam dostat. (To bol DOS?? haha) Nastastie bol doma brat. Lenze momentalne tu nikto nablizku nie je. A cakat na niekoho, kto ma vytiahne z kase, ked cosi nebudem vediet...sa mi nechce. Keby som tak mala dva pocitace, ta dobre...jeden na experimenty a jeden pre normalne fungovanie. (Viem, ze mozu byt dva OS na jednom pc..ale nie som si ista, ci nedokazem nieco tak skazit, ze sa nedostanem spat na Wina :-P ...Fakt netusim, coho su schopne pocitace po mojom zbesilom vycinani v nich) ALE !!! na druhej strane...som si uvedomila, ze preco chcem Linux vyskusat - zo zvedavosti. A aj ked neplanujem byt v nom ziadny expert, ...podla mna nema cenu prechadzat na nieco, kde budem fungovat asi tak, ako na Windowse, ze len klikam a mam. Hmmm, neviem...som z toho fakt zmatena.
A aku distribuciu si vyberiem, to je vo hviezdach...pretoze kazdy z mojho "blizkeho" okolia odporuca tu svoju - "najlepsiu"...lenze co je dobre pre jedneho, nemusi byt dobre pre druheho.
Trochu chaoticka reakcia, ale je to pre mna charakteristicke. Dufam, ze som akurat neurazila vsetkych tych, co sa vyznaju, svojimi nevhodne pouzitymi terminmi...berte na vedomie, ze sa nevyznam a mam v tom - verim, ze len docasne - chaos! Dik za pochopenie. :-P