Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Gmdb2 je grafické uživatelské rozhraní pro práci s MDB Tools v X-Window. V jednotlivých záložkách je možné vidět databázové objekty v principu stejně jako v samotném MS Accessu. Není už však možné všechny podrobně prohlížet, natož editovat. Nechme se překvapit v dalších verzích MDB Tools.
V prvním okně Gmdb2 jsou vidět dostupné tabulky databáze. Nejsou zde vidět
tabulky systémové. Pomocí menu je pak možné zobrazit vlastnosti jednotlivé
tabulky a data v tabulce uložená. Vlastnosti jsou tak trochu svéprávné,
jelikož moje tabulka má například ve sloupci 1 definován typ pole jako
automaticky přiřazované číslo, což je nativní typ Accessu. Gmdb2 však
zobrazí Long Integer o velikosti 4. Stejná situace je i v shellu pomocí
mdb-schema
. Navíc definice tabulky je oproti zobrazení v samotném Accessu
neúplná (indexy jsou avizované až v dalších verzích, ale chybí třeba i
další atributy jednotlivých polí v tabulce).
Prostě k tabulkám chybí mnoho informací jež se k ní v Accessu váží. Třeba primární klíč tabulky v souvislosti s relacemi považuji za velmi důležitý a MDB Tools jej zatím bohužel neumí. Na druhou stranu je tento nástroj v neustálém vývoji, tak se snad dočkám. To hlavní z definice tabulky tam je. Další možnosti práce s tabulkou jsou zobrazení dat - budeme-li se držet terminologie MS Access, tak v datovém listu. Konečně pak možnost data z dané tabulky exportovat do textového souboru s možností nastavit řádkování, oddělovače polí, nastavit kvótu, znak kvóty a možnost zahrnout do výstupu hlavičku tabulky.
Ostatní záložky už jen zobrazují databázové objekty, ale nelze s nimi již dále pracovat. Jsou to: dotazy, formuláře, reporty, makra a moduly.
Gmdb2 umí ale i další věci, jako zobrazit verzi a informace o souboru .mdb nebo Debugger, který mi ovšem nedělá téměř nic jiného než padá a padá :o(. Vychytávkou jsou pak ovšem nástroje MDB Query Tool a Export Schema. Těm bych se rád věnoval podrobněji.
Export Schema je GUI pro výše zmíněnou utilitu mdb-schema
a umí tedy
exportovat DDL databáze do textového souboru. Ve formuláři si vyberete
umístění a název cílového souboru, tabulky, jejichž schéma byste chtěli
exportovat - výchozí nastavení jsou všechny tabulky, dále pak dialekt (na výběr jsou
již zmíněné Access, Oracle, Sybase, MS SQL Server, PostgreSQL). Volitelně
pak můžete do výstupu zahrnout i relace (ty jsou kamenem úrazu, jelikož
MDB Tools prostě relace ve výstupním souboru DDL nezobrazí, i když třeba
vím, že je v databázi mám) a příkaz DROP TABLE, který slouží jako prevence
v případě, že by již taková tabulka ve vaší databázi, do které se DDL
importuje, existovala. Výsledný výstup pak může vypadat například takto:
DROP TABLE distro; CREATE TABLE distro ( id int (4), distro varchar (100), package int (4) ); -- CREATE ANY INDEXES ... DROP TABLE package; CREATE TABLE package ( package int (4), packagename varchar (100) ); -- CREATE ANY INDEXES ... -- CREATE ANY Relationships ... relationships are not supported for sybase |
MDB Query Tool je grafické uživatelské rozhraní pro dotazy jazyka SQL nad daty v tabulkách. Nečekejte žádné zázraky jako zvýrazňování syntaxe nebo dokonce automatické doplňování kódu, ale pro názornost a získání základních informací o datech uložených v databázi to stačí. SQL příkazy je možné ukládat do textového souboru a opětovně načíst a spustit. Výsledky dotazu můžete v tomto nástroji opět exporovat do formátovaného textového souboru. V principu stejným způsobem jako data z tabulek.
Dokáži si představit situaci, kdy firma kompletně běžící na GNU/Linuxu (jak také jinak, že?), dostane od klienta databázi čehokoliv právě ve formátu MDB. Dejme tomu, že má data v databázi verifikovat, aktualizovat, doplnit či prostě jakkoliv změnit a poslat zákazníkovi zpět.
Úloha zdá se býti pro Linuxem vybavenou společnost zdánlivě složitá, ale s využitím MDB Tools není neřešitelná (pominu-li řešení Wine a zakoupení licence MS Access). Prostě a jednoduše se data exportují do formátu, který dokaže pojmout interní firemní databázový systém, data se zpracují a klient obdrží následně požadovaná data dejme tomu v .xls nebo .csv, který mu buď stačí nebo si ho zase pěkně naimportuje zpět do MS Accesu. Jediným, avšak dostatečně limitujícím faktorem je, že MDB Tools nemají zatím k dispozici českou lokalizaci (ani jinou než standardní anglickou) a nedokáží tudíž pracovat s daty v českém kódování.
Dokáži si představit také mnohem složitější situaci - kdy po nás klient požaduje například online reporty z databáze MDB na webu. My upravujeme klientská data u nás ve firmě a klient chce mít představu, jak se data v jeho vlastní databázi mění, jaká je úspěšnost a podobné záležitosti. V prostředí MS Windows by byla tato situace dle mého názoru velmi obtížně řešitelná, pokud by byla "jen za pomoci Windows" vůbec řešitelná.
V prostředí GNU/Linuxu bychom na to mohli vyzrát tak, že bychom soubor s databází umístili na SAMBA fileserver a zpřístupnili ho tak lidem, kteří by s ním v naší marketingové firmě měli pracovat. Soubor bychom si také zpřístupnili protokolem SMB ze stanice, na které bychom měli k dispozici MDB Tools. Pomocí démona crond a shell skriptu volajícího nástroje příkazové řádky z MDB Tools bychom zpracovali SQL dotazy do souboru MDB a jejich výsledek následně zpracovávali dejme tomu v PHP a poskytovali obsah webovému serveru.
Druhá možnost je samozřejmě přímo přes ODBC a DBD::ODBC opět s využitím PHP nebo Perlu. Pak už zbývá jen prezentační vrstva pro našeho náročného zákazníka a tou je webová stránka zpřístupněná ven do sítě internet pomocí směrování http požadavků z proxy našeho zákazníka na naší gateway. Tam už dejme tomu pomocí iptables směrujeme požadavek na výše zmíněný webserver a vesele ukazujeme, jak se daří naším pracovníkům plnit, upravovat či aktualizovat zákaznickou databázi.
To byla spíš taková "věděckofantastická" odbočka ;o). Pojďme k závěru.
MDB Tools není univerzálním klíčem ke všem branám a dveřím v souborech .mdb vytvořených v databázi MS Access, ale některé dveře přeci otevře. A ty, které neotevře nyní, jistě brzy pokoří. Pokud ano, budeme opět o něco blíže k možnosti plného nahrazení MS Office Proffesional (jehož součástí právě Access je) linuxovými alternativami. Doufám, že se MDB Tools bude i nadále takto progresivně vyvíjet a dotáhne svou funkčnost třeba i dál než samotný MS Access. MDB Tools jsou vydávány pod licencí GNU General Public Licence, mají tedy ke kvalitnímu a přesto dynamickému vývoji ty nejlepší předpoklady. Osobně se zkusím podílet minimálně na lokalizaci do jazyka českého, pokud o to budou mít aktuální vývojáři zájem. Závěrem bych rád jen toliko: "Proč lézt někam oknem jako raubíř? Mám přeci klíč, zkusím to tedy raději dveřmi." ;o).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: