Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Gmdb2 je grafické uživatelské rozhraní pro práci s MDB Tools v X-Window. V jednotlivých záložkách je možné vidět databázové objekty v principu stejně jako v samotném MS Accessu. Není už však možné všechny podrobně prohlížet, natož editovat. Nechme se překvapit v dalších verzích MDB Tools.
V prvním okně Gmdb2 jsou vidět dostupné tabulky databáze. Nejsou zde vidět
tabulky systémové. Pomocí menu je pak možné zobrazit vlastnosti jednotlivé
tabulky a data v tabulce uložená. Vlastnosti jsou tak trochu svéprávné,
jelikož moje tabulka má například ve sloupci 1 definován typ pole jako
automaticky přiřazované číslo, což je nativní typ Accessu. Gmdb2 však
zobrazí Long Integer o velikosti 4. Stejná situace je i v shellu pomocí
mdb-schema. Navíc definice tabulky je oproti zobrazení v samotném Accessu
neúplná (indexy jsou avizované až v dalších verzích, ale chybí třeba i
další atributy jednotlivých polí v tabulce).


Prostě k tabulkám chybí mnoho informací jež se k ní v Accessu váží. Třeba primární klíč tabulky v souvislosti s relacemi považuji za velmi důležitý a MDB Tools jej zatím bohužel neumí. Na druhou stranu je tento nástroj v neustálém vývoji, tak se snad dočkám. To hlavní z definice tabulky tam je. Další možnosti práce s tabulkou jsou zobrazení dat - budeme-li se držet terminologie MS Access, tak v datovém listu. Konečně pak možnost data z dané tabulky exportovat do textového souboru s možností nastavit řádkování, oddělovače polí, nastavit kvótu, znak kvóty a možnost zahrnout do výstupu hlavičku tabulky.
Ostatní záložky už jen zobrazují databázové objekty, ale nelze s nimi již dále pracovat. Jsou to: dotazy, formuláře, reporty, makra a moduly.

Gmdb2 umí ale i další věci, jako zobrazit verzi a informace o souboru .mdb nebo Debugger, který mi ovšem nedělá téměř nic jiného než padá a padá :o(. Vychytávkou jsou pak ovšem nástroje MDB Query Tool a Export Schema. Těm bych se rád věnoval podrobněji.

Export Schema je GUI pro výše zmíněnou utilitu mdb-schema a umí tedy
exportovat DDL databáze do textového souboru. Ve formuláři si vyberete
umístění a název cílového souboru, tabulky, jejichž schéma byste chtěli
exportovat - výchozí nastavení jsou všechny tabulky, dále pak dialekt (na výběr jsou
již zmíněné Access, Oracle, Sybase, MS SQL Server, PostgreSQL). Volitelně
pak můžete do výstupu zahrnout i relace (ty jsou kamenem úrazu, jelikož
MDB Tools prostě relace ve výstupním souboru DDL nezobrazí, i když třeba
vím, že je v databázi mám) a příkaz DROP TABLE, který slouží jako prevence
v případě, že by již taková tabulka ve vaší databázi, do které se DDL
importuje, existovala. Výsledný výstup pak může vypadat například takto:
DROP TABLE distro;
CREATE TABLE distro
(
id int (4),
distro varchar (100),
package int (4)
);
-- CREATE ANY INDEXES ...
DROP TABLE package;
CREATE TABLE package
(
package int (4),
packagename varchar (100)
);
-- CREATE ANY INDEXES ...
-- CREATE ANY Relationships ...
relationships are not supported for sybase
|
MDB Query Tool je grafické uživatelské rozhraní pro dotazy jazyka SQL nad daty v tabulkách. Nečekejte žádné zázraky jako zvýrazňování syntaxe nebo dokonce automatické doplňování kódu, ale pro názornost a získání základních informací o datech uložených v databázi to stačí. SQL příkazy je možné ukládat do textového souboru a opětovně načíst a spustit. Výsledky dotazu můžete v tomto nástroji opět exporovat do formátovaného textového souboru. V principu stejným způsobem jako data z tabulek.

Dokáži si představit situaci, kdy firma kompletně běžící na GNU/Linuxu (jak také jinak, že?), dostane od klienta databázi čehokoliv právě ve formátu MDB. Dejme tomu, že má data v databázi verifikovat, aktualizovat, doplnit či prostě jakkoliv změnit a poslat zákazníkovi zpět.
Úloha zdá se býti pro Linuxem vybavenou společnost zdánlivě složitá, ale s využitím MDB Tools není neřešitelná (pominu-li řešení Wine a zakoupení licence MS Access). Prostě a jednoduše se data exportují do formátu, který dokaže pojmout interní firemní databázový systém, data se zpracují a klient obdrží následně požadovaná data dejme tomu v .xls nebo .csv, který mu buď stačí nebo si ho zase pěkně naimportuje zpět do MS Accesu. Jediným, avšak dostatečně limitujícím faktorem je, že MDB Tools nemají zatím k dispozici českou lokalizaci (ani jinou než standardní anglickou) a nedokáží tudíž pracovat s daty v českém kódování.
Dokáži si představit také mnohem složitější situaci - kdy po nás klient požaduje například online reporty z databáze MDB na webu. My upravujeme klientská data u nás ve firmě a klient chce mít představu, jak se data v jeho vlastní databázi mění, jaká je úspěšnost a podobné záležitosti. V prostředí MS Windows by byla tato situace dle mého názoru velmi obtížně řešitelná, pokud by byla "jen za pomoci Windows" vůbec řešitelná.
V prostředí GNU/Linuxu bychom na to mohli vyzrát tak, že bychom soubor s databází umístili na SAMBA fileserver a zpřístupnili ho tak lidem, kteří by s ním v naší marketingové firmě měli pracovat. Soubor bychom si také zpřístupnili protokolem SMB ze stanice, na které bychom měli k dispozici MDB Tools. Pomocí démona crond a shell skriptu volajícího nástroje příkazové řádky z MDB Tools bychom zpracovali SQL dotazy do souboru MDB a jejich výsledek následně zpracovávali dejme tomu v PHP a poskytovali obsah webovému serveru.
Druhá možnost je samozřejmě přímo přes ODBC a DBD::ODBC opět s využitím PHP nebo Perlu. Pak už zbývá jen prezentační vrstva pro našeho náročného zákazníka a tou je webová stránka zpřístupněná ven do sítě internet pomocí směrování http požadavků z proxy našeho zákazníka na naší gateway. Tam už dejme tomu pomocí iptables směrujeme požadavek na výše zmíněný webserver a vesele ukazujeme, jak se daří naším pracovníkům plnit, upravovat či aktualizovat zákaznickou databázi.
To byla spíš taková "věděckofantastická" odbočka ;o). Pojďme k závěru.
MDB Tools není univerzálním klíčem ke všem branám a dveřím v souborech .mdb vytvořených v databázi MS Access, ale některé dveře přeci otevře. A ty, které neotevře nyní, jistě brzy pokoří. Pokud ano, budeme opět o něco blíže k možnosti plného nahrazení MS Office Proffesional (jehož součástí právě Access je) linuxovými alternativami. Doufám, že se MDB Tools bude i nadále takto progresivně vyvíjet a dotáhne svou funkčnost třeba i dál než samotný MS Access. MDB Tools jsou vydávány pod licencí GNU General Public Licence, mají tedy ke kvalitnímu a přesto dynamickému vývoji ty nejlepší předpoklady. Osobně se zkusím podílet minimálně na lokalizaci do jazyka českého, pokud o to budou mít aktuální vývojáři zájem. Závěrem bych rád jen toliko: "Proč lézt někam oknem jako raubíř? Mám přeci klíč, zkusím to tedy raději dveřmi." ;o).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A jeste jedna vec - v clanku je zminena moznost provozovat MS Access pod Wine. Vsude mozne na webu jsem zatim nasel, ze zrovna Access se takto moc provozovat nedari. Mne samotnemu se to take nepovedlo, ac jsem pod Wine rozjel MS Word, Excel, PowerPoint, Internet Explorer... Ale Access proste ne. Proto by mne zajimalo, jestli se to autorovi povedlo...
Bych cekal, ze aspon v redakci to nekoho trkne - snad delaji nejake korektury, ne? Nebo by to mel aspon nekdo precist.
ad 2) Ne ne, to pak clovek ma nestabilni OS.
Ja chci pouzivat a pouzivam Linux, ale bohuzel tu a tam nejaky program by se fakt hodilo byt schopny spustit i z Linuxu. Pro mne treba ten Access nebo IDOS... A takhle jsem nabyl dojmu, ze jste to zkousel, tak jsem se ptal. :o)