Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Článek jsem se snažil napsat tak, aby byl k něčemu především začátečníkovi. Za zjednodušení, případné nepřesnosti a jiné vady na kráse mne tedy prosím nekamenujte. Dále jsem zvolil princip více praxe, méně teorie. Pokud bude návod fungovat, není nutné znát více, ačkoli je podle mého názoru užitečné znát problematiku poněkud do hloubky. Pokud je na některém místě použito fixme, pak to znamená, že v této oblasti nejsem příliš kovaný a uvítám odezvu publika.
Následující postup byl odzkoušen na distribucích SuSE 7.3 a Mandrake 8.2. U SuSE jsem použil jádro 2.4.18 a 2.2.20, u Mandrake jádro přímo z distribuce(2.4.18-6mdk).
Známe to všichni. Výrobce přijde s nějakým kusem železa, vychvaluje jeho vlastnosti, prodá nám jej za výhodnou cenu, ale jaksi se nezmíní, že jeho zařízení je podporováno pouze pod WIN OS, a podporu Linuxu rozhodně rozjíždět nehodlá. Zařízení funguje pod WIN díky proprietárním ovladačům, a dokud se nějaký machr nerozhodne vyrobit ovladač pod Linux, máme prostě smůlu. Tohle se týká v poslední době hlavně interních Winmodemů, ale také mnoha USB zařízení. Externí USB modemy a ISDN T/A bohužel nejsou výjimkou.
Naštěstí existuje specifikace USB CDC ACM (Universal Serial Bus Communication Device Class Abstract Control Model), kterou některé modemy používají pro komunikaci s USB rozhraním. Ty pak pod Linuxem fungují bez problémů. (fixme: Jestli se nepletu, tyto modemy bez problémů běhají i pod Macy) Proto doporučuji před nákupem takového zařízení ověřit na stránkách výrobce, či u prodejce, zda-li je ACM kompatibilní.
Linux je velice variabilním operačním systémem. V praxi to znamená, že konkrétní postup nemusí fungovat ve všech případech stejně. Proto si nejdříve ze všeho musíme o svém Linuxu zjistit tyto informace:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
localhost:~ # mount |grep devfs
devfs on /dev type devfs(rw)
Vypsala se řádka s devfs, takze systém používá devfs.
localhost:~ # ls /etc/hotplug
. .. blacklist net.agent pci.rc usb.distmap usb.rc
hotplug.functions pci.agent usb.agent usb.handmap usb.usermap
Vidíme, že je hotplug nainstalován. Pokud ne, objeví se nám toto:
localhost:~ # ls /etc/hotplug
ls: /etc/hotplug: není souborem ani adresářem
Na jedné konzoli budeme kontrolovat systémová hlášení(jako root), a to příkazem
localhost:~ # tail -f /var/log/messages
Teď odpojíme modem z USB portu.
Tato část je pro starší distribuce Linuxu, předpokládám, že jich bude méně. Ti, kteří mají hotplug,
přeskakují na Zapojení modemu. Na druhé konzoli přejdeme do režimu superuživatele (root). Nejdříve zjistíme,
zda-li je nahrán nějaký z následujících modulů: uhci, usb-uhci, nebo usb-ohci.
localhost:~ # lsmod
uhci 24160 0 (unused)
Máme nahraný modul uhci.
Pokud nic nahráno není, tak postupně zkusíme nějaký z modulů uhci, usb-uhci, nebo usb-ohci
nahrát příkazem modprobe:
localhost:~ # modprobe uhci
Jakmile se nahraje bez chybových hlášení nějaký z nich, poznamenáme si, který to byl a pokračujeme.
Dále nahrajeme moduly usbcore a acm těmito příkazy:
localhost:~ # modprobe usbcore
localhost:~ # modprobe acm
Na konzoli, kde sledujeme systémová hlášení, si ověříme, jak to zafungovalo. Mělo by se objevit něco jako:
acm.c: v0.21:USB Abstract Control Model driver for USB modems and ISDN adapters
Doposud bychom neměli narazit na problém.
Modem zapojíme do USB portu. Nyní pečlivě sledujeme konzoli se systémovými hlášeními. Pokud se objeví něco jako:
hub.c: USB new device connect on bus2/2, assigned device number 5
ttyACM0: USB ACM device
máme vyhráno. Modul acm právě rozpoznal náš modem jako ACM kompatibilní a umí s ním komunikovat.
Pokud se objeví v logu pouze něco jako:
hub.c: USB new device connect on bus2/2, assigned device number 2
usb.c: USB device 2 (vend/prod 0x7b0/0x3) is not claimed by any active driver.
tak zkontrolujeme, zda je aktivní modul acm příkazem:
localhost:~ # lsmod | grep acm
acm 5216 0 (unused)
Pokud se nic nevypíše, příkazem:
localhost:~ # modprobe acm
nahrajeme potřebný modul. Teď by se mělo objevit to hledané
ttyACM0: USB ACM device
Pokud se nic neobjeví, znamená to že patříme mezi méně šťastné jedince. Modem není ACM kompatibilní a tento článek bohužel nepomůže.
Těm, kteří pokračují ve čtení, se jejich postup bude lišit podle toho, jestli používají devfs.
Modul acm nám nyní vytvořil zařízení v /dev/usb/acm, a to s čísly 0, 1 nebo 2. Převedeno do
češtiny to znamená, že pokud používáme jeden USB modem, mělo by existovat zařízení /dev/usb/acm/0.
localhost:~ # ls -l /dev/usb/acm/
crw-r--r-- 1 root root 166, 0 Apr 1 10:49 /dev/usb/acm/0
Toto zařízení pak používáme pro komunikaci s modemem. Pro zjednodušení si můžeme si vytvořit symlink příkazem:
localhost:~ # ln -s /dev/usb/acm/0 /dev/modem
Dále se budeme odkazovat pouze na /dev/modem.
(fixme: Vzhledem k tomu, že devfs nepoužívám, bych prosil někoho se zkušenostmi, jak tento
link zachovat i po restartu počítače, případně jestli to daná distribuce dělá automaticky.)
Abychom mohli používat modem, musíme mít (nejlépe v adresáři /dev)
speciální soubor, který na modem odkazuje.
U SuSE Linuxu 7.3, je již předem vytvořen /dev/ttyACM0. Pokud jej nemáme, podíváme se
ještě, jestli náhodou neexistuje /dev/usb/ttyACM0.
localhost:~ # ls /dev/ttyACM*"
crw-rw---- 1 root uucp 166, 0 říj 8 2001 /dev/ttyACM0
crw-rw---- 1 root uucp 166, 1 říj 8 2001 /dev/ttyACM1
crw-rw---- 1 root uucp 166, 2 říj 8 2001 /dev/ttyACM2
crw-rw---- 1 root uucp 166, 3 říj 8 2001 /dev/ttyACM3
localhost:~ # ls /dev/usb/ttyACM*
ls: /dev/usb/ttyACM*: není souborem ani adresářem
Pokud nic nenajdeme, musíme speciální soubor vytvořit. To uděláme příkazem:
localhost:~ # mknod /dev/ttyACM0 c 166 0.
localhost:~ # chgrp uucp /dev/ttyACM0.
Pak, abychom si věci trochu zjednodušili, vytvoříme symlink
localhost:~ # ln -s /dev/ttyACM0 /dev/modem
Dále se budeme odkazovat pouze na /dev/modem.
V souboru /etc/group pak do skupiny uucp přidáme všechny uživatele, kteří mají mít přístup k modemu.
Konkrétní řádek ze souboru /etc/group pak bude vypadat např. takto:
uucp:x:14:uucp,fax,root,fnet,milan,marika
Nyní máme modem funkční, takže věc je stejná, jako s modemem připojovaným k sériovému portu.
Zadáme pouze kde se modem nachází, tj. /dev/modem, /dev/usb/acm/0 nebo /dev/ttyACM0.
Pak už nám nic nebrání modem používat. I když...
Modemy pro svá nastavení používají tzv. AT příkazy. Ve zkratce: potřebujeme zinicializovat modem tak,
abychom se mohli připojit (více informací o modemech najdeme
tady).
Je to smutné, ale nejvíce se mi osvědčilo tyto příkazy zkopírovat z logu, který vytvářejí WIN při
komunikaci s konkrétním modemem. Pod W98 jej najdeme tady:
Modemy->vlastnosti->připojení->upřesnit->zobrazit protokol.
Ty řetězce začínají slovy "Send: ATxxxxxxxxxxxx". Většinou bývají 2-3.
Je to jednoduché, rychlé a funkční.
Druhá možnost pro odvážné je: zjistit si kompletní seznam AT příkazů od výrobce, a nastavit modem sám. (fixme: další způsoby, jako extrakce z .inf souborů, očekávám v diskusi.)
(fixme: Tady to není moje parketa, prosím o případné doplnění.) Do souboru "/etc/modules.conf" přidáme následující řádky:
alias char-major-166 acm
pre-install acm /sbin/modprobe "usbcore"
pre-install usbcore /sbin/modprobe "uhci"
Modul uhci nahradíme modulem, který jsme si poznamenali v sekci Nemáme hotplug helper.
V konzoli spustíme:
localhost:~ # depmod
Nyní, kdykoli se nějaký program pokusí komunikovat se zařízením /dev/ttyACM*, nahrají se moduly
potřebné pro komunikaci s modemem.
V souboru /etc/hotplug/usb.distmap by měl být řádek začínající slovem acm. Pokud tam není,
přidáme jej:
acm 0x0070 0x0000 0x0000 0x0000 0x0000 0x02 0x00 0x00
To nám zajistí, že při připojení modemu do USB portu se automaticky nahraje potřebný modul.
Snažil jsem se pokrýt všechny oblasti, kde bychom mohli narazit na problém. Doufám, že se ozvete v diskusi, opravíte chyby a doplníte informace. Můj modem je Diva 852 T/A od firmy Eicon, funguje bezproblémově. Pokud vím, tak zase USB modemy a T/A od Microcomu problémové jsou.
Doufám, že jsem čtenářům pomohl a všem vám přeju hodně zábavy s Linuxem.
/usr/src/Linux/Documentation/usb/acm.txt
/usr/src/Linux/Documentation/filesystems/devfs/README
man 5 modules.conf
man 1 mknod
http://Linux-hotplug.sourceforge.net
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
- sledovani "/var/log/messages"
- kontrola a pripadna modifikace souboru v "/etc/hotplug/"
- uplatneni ruznych postupu pro devfs a specialni zarizeni v adresari "/dev/"
Samozrejme pri pouziti jineho hardware je nutne nejak zjistit, jaky modul je potreba - napr. na www.linux-usb.org, nebo od vyrobce(kdyz ma clovek kliku), pripadne z dokumentace k jadru.
((.
Jinak clanek je pekny a poucny.