Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Sony nedávno v ZMP za 842 000 dolarů získala 2% podíl. Oba partneři nejspíše nevyvíjí komerční automobil, který by byl schopný jezdit bez řidiče, ale pracují na vývoji technologií pro tyto automobily. Ať už však jde o plnohodnotný automobil, nebo jen určitou technologii, je pravděpodobné, že poběží na Linuxu. ZMP totiž od roku 2009 prodává autonomní vývojářské platformy RoboCar, které jsou postavené právě na tomto operačním systému.
Původní zařízení RoboCar 1/10, které je stále dostupné, běží na Linuxu a o výkon se stará procesor AMD Geode. Do tohoto „vozidla“ s rozměry 43 x 20 x 31 se však lidská posádka nevejde. Rok po RoboCar 1/10 však ZMP představilo také RoboCar MV2 o velikosti golfového vozítka, které už člověka uveze a nedávno firma ukázala dva plnohodnotné PHV a HV modely založené na designu Toyoty Prius. Jejich firmware je i nadále postaven na Linuxu.
Sony má údajně zájem na vývoji kamerových systémů či minimálně senzorů, které jsou optimalizovány pro jiné kamerové systémy. Jak uvedl pro portál Financial Times Shigeo Ohba ze Sony, „kamerové technologie Sony mají potenciál nabídnout výrobcům automobilům přesně to, co potřebují“.
Automobilový průmysl si zatím velké technologické společnosti „na svůj píseček“ nechce moc pustit a vezmeme-li v potaz řadu let upadající byznys Sony, není tato japonská společnost pravděpodobně v postavení, kdy by mohla vyvíjet plnohodnotný automobil. I samotný Google, který má mnohem více finančních prostředků, než Sony, má problém s hledáním partnerům pro svůj vlastní projekt automobilu, který bude schopný jezdit sám bez přičinění řidiče. Nutno podotknout, že podle zprávy agentury Reuters z tohoto týdne „studuje technologii automobilů schopných samostatného provozu“ také firma Apple.
Sony v současné době podle studie Techno Systems Research ovládá 40 % trhu s CMOS senzory, přičemž dalšími velkými hráči na tomto trhu jsou OmniVision a Samsung (každý má asi 16% podíl). I když jsou senzory Sony v řadě digitálních fotoaparátů a smartphonů včetně iPhonu, má tato japonská společnost pouze 5% podíl na trhu senzorů určených pro automobilový průmysl, který ovládají firmy Aptina a OmniVision.
Do luxusních automobilů, ale už také aut střední třídy, jsou čím dál více integrovány technologie ADAS (Advanced Drives Assistance Systems), které ke svému chodu potřebují více kamerových systémů a dalších technologií. U automobilů, které umí samy řídit, bude počet těchto senzorů a technologií ještě mnohem větší. Podle FT by každý takový automobil mohl být opatřen až deseti kamerami.
V technologickém světě panuje shoda na tom, že zařízení schopná samostatného provozu (kromě automobilů tedy třeba i drony) nebudou v budoucnosti fungovat na drahých technologiích typu LIDAR (Light Detection and Randing), jenž používá u prototypů svých aut Google, ale na levných kamerových systémech. Díky rychlejším procesorům a sofistikovanějším algoritmům budou kamerové systémy schopny čím dále lépe zabezpečit chod takových vozidel.
Podle některých expertů budou muset být nové kamery pro tyto automobily opatřeny GPS modulem a budou komunikovat se systémy v jiných automobilech (vehicle-to-vehicle, neboli V2V) a/nebo s centrálou (vehicle-to-infrastructure, V2I, jinak taky známé jako "drive-by-wire"). ZMP podporuje jak technologií drive-by-wire, tak LIDAR a další technologie, avšak nejvíce se zaměřuje na vývoj linuxového kamerového systému RoboVision.
Problém současných obrazových senzorů spočívá v tom, že je pro ně často obtížné identifikovat objekty ve špatných světelných podmínkách - typicky pokud prší či sněží. Problémem je také tma, i když v této oblasti byl v poslední době učiněn velký pokrok. Sony v říjnu minulého roku představilo několik obrazových senzorů určených pro automobilové kamery, které se mají na trhu objevit koncem tohoto roku. Tyto kamery umí údajně snímat kvalitní barevné obrázky i v noci, kdy nesvítí Měsíc. Nutno podotknout, že Sony navýšilo investice do vývoje automobilových senzorů již před tím, než koupilo 2% podíl v ZMP.
Sony a ZMP nejspíše využijí k otestování obrazových systémů a dalších technologií pro automobily bez řidiče nejnovější RoboCar PHV a velmi podobné RoboCar HV. Stejně jako původní automobil od Googlu, i tyto vozidla jsou postavená na Toyotě Prius (i předchozí RoboCar MV2 o velikost golfového vozítka byl postaven na elektrickém golfovém vozítku Toyoty).
ZMP neuvádí, který procesor automobily RoboCar PHV/HV využívají, ale vypadá to, že jím je Intel Core i7, který je použit u systému IZAC (Intel ZMP Autonomous Controller) představeného v létě minulého roku.
I když přeložená japonská produktová stránka RoboCar PHV/HV není zcela kompletní, vypadá to, že hlavním rozdílem mezi PHV v ceně 14 milionů jenů a HV v ceně 12 milionů jenů je to, že PHV nabízí dotykový displej GUI, který je kompatibilní s tablety a smartphony. ZMP se dále zmiňuje o linuxovém SDK pro RoboCar PHV/HV, který obsahuje „knihovny a dokumenty“. Rozhraní CAN, jež se stará o komunikaci většiny automobilů, je údajně "otevřené" a ovládat jej lze pomocí systémů jako DSPACE.
Kromě standardních bezpečnostních prvků Priusu RoboCar PHV/HV obsahují bezpečnostní funkce jako zastavení v případě nouze, možnost kontrolovat chybné parametry CAN a samostatnou detekci hardwarových chyb. Mezi další výbavu patří řada lokalizačních a snímacích zařízení, na nichž jednotliví výrobci mohou testovat své vybavení. Mezi ně patří inteligentní GPS systém a senzory teploty, vlhkosti či tlaku. Dostupné jsou také vysílače Bluetooth.
Mezi pokročilejší senzory u RoboCar PHV/HV patří linuxový kamerový systém RoboVision for Car2, který pravděpodobně bude cílem výzkumu Sony. Dostupné jsou také volitelné systény 2D a 3D LIDAR a radarový systém. V neposlední řadě má pak ZMP ve své nabídce také speciální výukové roboty Nuvo Humanoid. Ty však běží na Windows.
RoboCar 1/10 a MV2 jsou dostupné již nyní, zatímco RoboCar PHV/HV budou k dostání až v létě tohoto roku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: