Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
PS uznavám, že to bije do očí
).
Jj souhlasim. Jakmile ma clovek jednou uzivatele v ldapu, je dobre velmi rychle zapomenout na vsechy ty groupadd atp. Ty totiz pracuji primo se soubory v /etc. Ja si nakonec zvykl na praci s webovym phpldapadminem. Dalsi moznosti je napsat si nejake vlastni skripty.
Co se tyce passwd. Tak to funguje. Pokud je ale potreba pomoci passwd menit hesla jinym uzivatelum, je nutne v nastaveni LDAP modulu pro PAM, rict, aby se root bindoval s jinou "identitou" a to s takovou, ktera ma pristup k posixPasswordu ostatnich useru. Normalne je user bindlej jako on sam, tudiz smi menit jen sam sebe.
Jinak LDAP je hezkej, ale obcas je to velkej boj s nastavenim. Hlavne s pravama 
< / žádný flame>
Když použijeme NFS pro připojení celého /home adresáře, má to jednu zásadní chybu: adresář se připojí ještě před tím, než se někdo k počítači vůbec přihlásí, navíc jsou připojeny (a potenciálně přístupné) adresáře všech uživatelů, ne jen toho jednoho, který s počítačem bude pracovat. To je IMHO architektonicky špatně a je to velká bezpečnostní mezera* Server neví, kdo u počítače (klienta) sedí, prostě jen slepě poskytuje data a věří klientskému počítači, že se o autorizaci postaral.
Za správné bych považoval to, že by se nepřipojoval celý /home, ale pouze adresář jednoho konkrétního uživatele, a to na základě jeho jména a hesla. Jenže když si domácí adresář bude připojovat sám uživatel, musí být přihlášený, jenže háček je v tom, že ve chvíli kdy je přihlášený, už musí být domácí adresář dostupný, tedy připojený.
Chtělo by to tedy, aby se po zadání jména a hesla v GDM/KDM připojil domácí adresář daného uživatele a potom mohlo naběhnout uživatelovo oblíbené KDE/Gnome.
Napadá mne použít SSHFS pro připojení ~/ Používám ho třeba pro on-line editaci www stránek a je to docela použitelné. Výkonnostně je to někde jinde než NFS nebo SAMBA, ale bezpečnostně taky
Navíc "velká data" by si mohl uživatel zpracovávat na nějakém lokálním disku a až nakonec je nahrát do svého síťového domácího adresáře. Pro ty ostatní věci (nastavení programů, textové dokumenty...) by i tenhle FS měl stačit.
Takže pár otázek nakonec: Je SSHFS příliš pomalý nebo by šel použít? Víte o něčem lepším? Jak nacpat skript pro připojení disku mezi správce přihlášení a start KDE/Gnome (skript musí mít k dispozici heslo uživatele)? Neexistuje už nějaké hotové řešení tohohle všeho?
*) asi řeknete, že se mají počítače zabezpečit fyzicky, nebo že NFS serveru má být povolený přístup jen z některých IP adres. Ale to je podobně děravé řešení, jako když ve windows šlo shodit zaheslovaný spořič obrazovky vložením zvláštního CD.
Tiskni
Sdílej: