TeX – 15 (mikrotypografie) (diskuse)

[Tomáš Pecina]

S mezerou je to trochu složitější. Za tečkou se ponechává v nezměněné šířce pouze v případě, že jí byla ukončena věta, jinak se zužuje: např. za zkratkami (jako např. např. ). Podobně se zužuje tam, kde jí oddělené prvky patří k sobě, kupř. odděluje-li tisíce, mezi částkou a měnou, v českých PSČ atp. Naopak, kde zkratka s pokračováním textu nesouvisí, může být mezera širší (typicky za zkratkou Sb. v označení právních předpisů).

To je jedna ze situací, kdy je TeX oproti WISIWYG textovým procesorům v nevýhodě, protože všechny tyto situace musíme ošetřit předem a paušálně, jinak bychom se při psaní zbláznili. Naproti tomu, když to jednou uděláme, nemusíme se o šířku mezery starat, jde jen o to, zvyknout si, které makro co znamená. Osobně používám jednu užší nezlomitelnou mezeru, pro kterou jsem převzal makro \,, ale možná přejdu na dvě různé šířky a zvážím užší zlomitelnou mezeru, která je čas od času potřeba.

Faktická poznámka k článku: česká typografie m-dash nezná.

[olsak]

Děkuji za doplnění. Nemyslím si, že jsem v článku napsal něco jinak, než co píšete, takže se názorově shodujeme. Do mikrotypografických pravidel jsem nechtěl podrobně zabíhat (v článku se spíš věnuji TeXu než typografii) a odkázal jsem na dobře napsaný text na stránce Vašeho jmenovce.

Různé situace pro doplnění různých typů mezer automaticky se dají vychytat třeba encTeXem nebo lua skriptem. Vzpomínám si, že jsem například vychytával chybně napsané datum (bez mezer za tečkami) ve tvaru [0-9].[|1][0-9].[1-2] a cpal jsem tam automaticky za ty tečky encTeXem zúžené mezery. Nedá se tedy říci, že by TeX byl v této věci oproti WYSIWYG procesorům v nevýhodě. Spíš naopak. Přitom vychytávání různých fenoménů v textu si každý udělá tak, jak umí a co mu vyhovuje: udělá si preprocesor v perlu, pythonu, nebo v lua skriptu atd. Takže spíš si myslím, že je TeX ve výhodě.

Nezmínil jsem tzv. nálitek na vykřičníku, otazníku a dvojtečce, který způsobí vlasovou mezeru před těmito znaky (což americká sazba nezná a tudíž to není implicitně řešeno). Někteří amatéři, když tu vlasovou mezeru vidí, tak tam pak ve svých textech strkají mezeru mezislovní, což je špatně. Ten nálitek se dá řešit v pdfTeXu například pomocí \knbccode.

Trochu mi chybí v dokumentech věnujících se typografii a různým mezerám ono důsledné rozlišování třech nezávislých parametrů mezery, jak jsem v článku popsal. Často se například mluví o velikosti a nezlomitelnosti, ale zapomíná se na její pružnost.

Pro doplnění: norma ČSN 6910, o které se také zmiňuji, uvádí pro jednoduchost jedinou mezeru pro všechny případy, sice mezeru mezislovní.

Že česká typografie nezná emdash, jsem naznačil tím, že jsem uvedl, jak v TeXu vytvořit pomlčku na třech čtvrtinách čtverčíku, která je českým tradicím bližší. To je jedna z ukázek účelného využití TeXu, když tato pomlčka typicky není ve fontu. Ovšem nebyl bych tak jednoznačný, že se emdash nesmí použít v českém textu. Osobně ji nepoužívám, ale toleruji ji. Uvádí ji například i ČSN 6910 jako možnou alternativu a tuto věc jsem nepřipomínkoval. Jen jsem připomněl, že dlouhá pomlčka se nesmí použít ve významu až, což zapracovali jen částečně.

[egg]

S nesprávným spojováním více vlastností mezer do jedné se bohužel potýkáme dodnes.

S tímhle mě hrozně štve Word, že nezlomitelnou mezeru udělá zároveň nepružnou a viditelně užší než ostatní. Když někdy potřebuji nacpat text do relativně úzkých sloupců, tak tyto rozdíly bijí do očí zhruba stejně, jako neslabičné předložky na konci řádků. Čili nikdy to nevypadá hezky. Pokud je zároveň vypnuté dělení slov (default), hrůza se umocní. Jeden z dobrých důvodů používat TeX.

Díky za tento díl i celý seriál!

[jehovista]

Word neni urcen na tvorbu hezky vypadajicich textu, ale na komunikaci s byrokraty.

[egg]

Word neni urcen na tvorbu hezky vypadajicich textu, ale na komunikaci s byrokraty.

Ano, to je jeden důvod, proč ho občas používám. Druhý je, že je na rozdíl od TeXu instalován na většině počítačů, ke kterým při práci přijdu a nejsem admin. Třetí důvod je jedna příjemná funkce, kterou používám při promítání zadání testu v učebně. Jmenuje se to Zobrazení -> Čtení na celé obrazovce. Text se mi na projektoru rychle přeskládá tak, že na levé polovině je zadání pro skupinu A, napravo B. Ale zápory už převažují, pro příští školní rok si na to promítání zadání připravím šablonu v XeLaTeXu.

[Josef Kufner]

Na to stačí nastavit velikost stránky na vhodný rozměr odpovídající projektoru (např. 12×16 cm) a použít dvousloupcovou sazbu. Pak už to jen promítneš ve fullscreenu, jako každou jinou prezentaci.

[egg]

Bohužel ten poměr není stejný ve všech učebnách. Chci-li využít celou plochu, musím si buď připravit několik variant anebo text přeskládat na místě. Ale spíš se na to vybodnu a kousek plochy oželím.

[Josef Kufner]

Ono se dělají i jiné projektory než 4:3 a 16:9 ?

[Spike]

16:10

[Tomáš]

A spousta lidí to má jako firemní standard.

Já to řeším tak, že když po mně chce někdo něco ve Wordu, tak ať si užije ten výsledek. Často se mi stane, že se míchají 2-3 fonty několika velikostí, sazba odstavců taky bídná, ale vzhledem k tomu, že se to nedá rozumně opravit (tím myslím rozumně rychle), tak to tak nechám. Až budu mít čas poskládat něco, co zvládne BFU a zvládne to exporty do PDF a případně i Wordu (manažeři si na něm zakládají), tak to bude paráda.

[zxtlpn]

Našel byste nějaký pěkný, pokud možno extensivní příklad zcela korektně vysázeného českého textu?

[TyPo]

Děkuji Vám za pěkný seriál o TeXu.

[nasson]

Také děkuji za seriál i všechny další práce na OPmac. Bez nich by byl pro mě plain tex nepoužitelný.

[KOLEGA]

Díky ... Jeden z nejlépe psaných seriálů, co jsem viděl za poslední dobu, palec nahoru ;)

[Nuphar]

Skvělý seriál, díky!

[Petr Tomášek]

Pane Olšák, nic proti, ale pod pojmem „mikrotypografie“ si představuj něco zcela jiného než co zde uvádíte. Konkrétně jde o „mikroskopické“ rozpalování mezer mezi písmeny a „mikroskopická“ změna šíře písma tak, aby se zlepšily algoritmy řádkového zlomu...

[olsak]

Oba jevy, které zmiňujete, ve svém článku uvádím. Takže Vaši námitku nechápu. Možná jsem to napsal příliš „mikrotypograficky“, takže jste to přehlédl. :)