Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
this
se předává vždy, a efektivně tak trvale zabírá jeden registr procesoru. Vyhledání takové skoro globální proměnné v instanci nejvyššího nadřízeného objektu pak vždy bude komplikovanější, než prostá reference na pevné místo v paměti. A to i přes optimalizované ukládání mezivýsledků.
Takže vlastně vše kromě programování ve strojovém kódu je zde pouze pro pohodlí programátora, pro přenositelnost a znovupoužitelnost.
V objektovém přístupu bývají proměnné zabalené do struktur (objektů) a třebaže programátor úzkostlivě předává objekt přes parametry, tak na zásobníku nebude nic než ukazatel, takže až se funkce nakonec rozhodne přistoupit k proměnné, tak se krásný lokální ukazatel na zásobníku dereferencuje na globální proměnnou, která v keši nebude.
A stejně to dopadne i při neobjektovém paradigmatu, kdy nakonec programátor rezignuje na předávání každé proměnné argumentem (protože počet argumentů by vzrostl na nezvladatelný počet) a prostě je zabalí do struktury a bude předávat jen ukazatel na ni.
Jistě že dnešní překladače jsou jinde. Ale ty optimalizace jsou povětšinou jen lokální. Je jich moc. To ano. Ale stále jsou lokálního charakteru (tuhle funkci má smysl inlinovat, tady ušetřit tail-call, tuhle opakující se dereferenci lze nakešovat, tahle proměnná je ve skutečnosti konstanta, tahle podmínka nikdy nebude splněna). Představa, že překladač převede dereferenci objektu v desáté úrovni zanoření na globální proměnnou, „aby se zbytěčně netahaly ukazatele přes zásobník“, je naivní.
Complex
) je ale stejně interně uložena jako struktura s ukazateli, takže na zásobník se většinou uloží pouze pár odkazů do haldy.
Přímý odkaz na zásobník volajícího podprogramu je sice možný, ale aby fungoval, musí být funkce volaná vždy stejnou volací sekvencí funkcí mezí, a funkce musí být funkce statická (exportovaná funkce může být použita v předem neznámém kontextu, kde by tato přímá reference nefungovala). Nejsem si jist, zda to některý optimalizátor umí. Ve všech ostatních případech se musíte spolehnout buď na předaný ukazatel (jeden registr trvale obsazený), nebo na ukazatel zásobníkového rámce (frame pointer; ten sice nezabírá registr, ale každá reference na nadřízenou funkci znamená vystoupání po ukazatelích rámců, tedy jednu položku na zásobníku navíc na každou funkci, a jedno čtení navíc na každý stupeň vynoření).
Chápu, že nerozumíte tomu, že objekt lze celý uložit na zásobník. Takže předání ukazatele do dalšího podprogramu může třeba obsahovat ukazatel na data, která jsou o 10 bajtů dále za vrcholem zásobníku.
K čemu mi bude dobré ukládat na zásobník kopii objektu, když tam můžu chtít vidět data změněná jinde a hlavně měnit data daného objektu, tak aby byla změna vidět i jinde nebo po návratu z funkce?
tangle
), nebo tak, jak se to líbí TeXu (program weave
pro dokumentaci kódu), a dělá drobné záměny.
Statická deklarace polí v TeXu (zdrojový kód) zároveň znamená, že se TeX obejde bez ukazatelů a haldy (angl. heap), tedy bez alloc()
, malloc()
, free()
a jejich režie.
Tiskni
Sdílej: