Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přinášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
Zajímavý nový projekt Siemensu, pohybliví roboti a současně 3D tiskárny. V týmu by tito roboti měli dokázal postavit i velké objekty, letadla, trupy lodí. Roboti se označují Siemens Spiders, jejich pohyb totiž zajišťují klouby připomínající končetiny pavouků. Rozpoznávají své okolí, mohou se pohybovat autonomně, např. se sami chodit nabít.
Grafen se dokáže samostatně skládat i do 3D struktur – přitom si ponechá své unikátní vlastnosti 2D materiálu. Vše funguje po „bodnutí“ do struktury povrchu, po němž se jednotlivé pásky začnou odchlipovat, detaily tohoto procesu lze i různě ovládat. Základní struktura připomíná květ. Tímto způsobem by mohlo jít vytvářet kapsle (mezi původní a odchlíplou vrstvu pak umístit obsah kapsle), ale i přepínače a oscilátory.
Speciální dron AscTec Falcon 8 byl využit pro vizuální inspekci dopravního letadla Airbus A330 v závěrečné fázi jeho výroby.
Ruleta má nulu a kasino větší finanční rezervu, pročež se hraní nevyplácí. Až na speciální situace; řekněme, že potřebujeme nutně mít dvojnásobek aktuální částky – dejme tomu, že zítra čekáme věřitele-pistolníka, kterému bude jedno, zda vrátíme polovičku dluhu. Jak to udělat, abychom tedy měli největší šanci zdvojnásobit částku v kapse, jaká je nejlepší ze špatných strategií?
Atmosferický tlak na dávné Zemi byl oproti dnešku prý jen poloviční. Alespoň taková je interpretace geologického záznamu starého 2,7 miliardy let. Můžeme z toho něco usuzovat o počátcích života nebo složení atmosféry? Znamená to snad, že nejen kyslík, ale i část atmosferického dusíku je biogenního původu?
Koncept nositelné elektroniky inspiroval i zařízení pro průmyslové motory. Speciální senzor se umístí k motoru bez nutnosti složité kabeláže, sleduje např. jeho teplotu a vibrace a odesílá data. Systém je schopen automatického vyhodnocení, a tak předchází výpadkům ve výrobních provozech.
Velmi zajímavý způsob rozmnožování, kombinující pohlavní a nepohlavní variantu, mají dobře známé šípkové růže. Část chromozomů se dědí pouze po mateřské linii. Lze si představit, že mezi oběma částmi genomu by se mohly přesouvat geny, např. ty pro odolnost k parazitům, v nichž je potřebná variabilita, do „klasických“ (sexuálně dědičných) chromozomů, opačný osud by měly geny s požadovanou stabilitou.
Co všechno změní naše chování, i když si to vůbec neuvědomujeme. Půvabný experiment obnáší nejprve práci s větami o starých lidech a poté se měří rychlost chůze testovaných.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak ta strategie pro ruletu vsadit všechno na jednu barvu mi nepřijde výhodná. Pokud bych měl tedy 20.000 dolarů, jako je to v odkazovaném článku, tak bych postupoval takto:
Pokud mám čas, tak mi přijde rozumější začít na malých částkách a sázet na barvu nebo sudá/lichá. V případě, že se nestrefím, tak zůstat u té barvy a navýšit předchozí sázku na dvojnásobek.
Vsadím 500 dolarů, prohraju, vsadím tisíc dolarů, prohraju, vsadím 2000 dolarů, prohraju, vsadím 4000 dolarů - vyhraju 8000. Odečtu náklady a jsem 3500 dolarů v plusu. Jaká je asi pravděpodobnost, že by má barva po pár otočeních nepadla?
Po výhře začnu zase od 500. Ruletu ve skutečnosti nehraju.
Koupím za deset, prodám za tisíc. No a z těch 20% zisku už nějak vyjdu.
Čéče, jestli ti tvůj systém vychází, tak musíš likvidovat kasína jak Andrej drobný podnikatele.
Z tohoto pohledu je velice zábavná diskuse u vynikajícího článku s vysvětlením proč Martingale nefunguje. To ale není jejich chyba. Ani bych neřekl, že je to zaslepenost chamtivostí (to přijde asi až v pozdějších stádiích). Je to něco jako nadání. Někdo má na tohle, někdo zase na něco jiného.
Nedivím se, že tyhle podvody fungují. Ten princip je jednoduchý, když na to máte. Když na to nemáte, jste bez šance. Většina lidí, co takovou podvodnou stránku s „geniálním systémem“ uvidí a nechytí se na to, se na to nechytí proto, že by si řekli, že je to matematicky blbost. Ne. Oni to odmítnou z obecnějších důvodů, jako „když by to funguje, proč by někdo zakládal takovou stránku“ apod. NAŠTĚSTÍ většině lidí na tom něco smrdí, ačkoli neví co (a nejsou schopni to zjistit).
Jako tady. Článek odkazující na „špatné strategie“ a že se musí udělat nejmenší zlo. Pravda, není moc vyčerpávající a o Martingale tam není nic. Pod článkem je diskuse, kde hned první navrhne úplnou ptákovinu (Martingale). Ostatní ho strhaj. Někdo další dá odkaz na wikipedii, kde je ta ptákovina podrobně rozepsaná, s příkladama… I kdyby nic z toho nepochopil a přečetl si jen závěr: „Z výše uvedeného vyplývá, že hráč užívající martingale nemá proti kasinu žádnou výhodu. Je velmi pravděpodobné, že prohraje všechno, s čím přišel, dokonce ještě dříve, než by stihl svůj obnos zdvojnásobit.“. A hned za tím „Horní limity sázek v kasinech nejsou zavedeny z důvodu ochrany před hráči užívajícími martingale či jakoukoliv jinou strategii.“ A jako přímý komentář na tenhle odkaz někdo napíše, že to funguje, kdyby neexistoval strop? Jako vážně? Jako vážně?
A to nemluvím o tom, že i kdyby začal se sázkou 1 Kč by na 100 proher by musel mít víc peněz, než kolik by stála Zeměkoule celá ze zlata (!) při stávajících cenách zlata.
Setkal jsem se i s jinýma nesmyslnýma nápadama, jako co třeba každý den vsadit jen trochu, ne všechno v jeden den. Nebo že čísla mají tendenci se kumulovat. Uff. Škoda mluvit
A to nemluvím o tom, že i kdyby začal se sázkou 1 Kč by na 100 proher by musel mít víc peněz, než kolik by stála Zeměkoule celá ze zlataNa druhou stranu pravděpodobnosti selhání 2-100 svěřujeme své peníze běžně. 2-100 je pravděpodobnost, že ti cracknu AES-128 v bance, když udělám 228 náhodných bruteforce pokusů, což trvá asi tak sekundu. Pravděpodobnost, že vytěžím blok jedním zahashováním, je dokonce 2-69. Atd. (se zbytkem samozřejmě souhlasím)