Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
COVID, ivermektin a evidence-based medicine. Kobalt otevírá cestu slitinám s vysokou entropií nové generace. Kuriozita: sloučeniny dusíku s fosforem. Ve 2D materiálech existují 2 typy párů elektron–díra. Šedesát let prvního československého laseru. S domestikací banánovníku je to ještě složitější. Náboženství a bůh mezer: vysvětluje se příroda, nebo společnost? […]
Často se říká, že prvním, kdo zahyne v každé válce, je pravda. S trochou nadsázky bychom toto tvrzení mohli parafrázovat tak, že v infodemii je prvním padlým recenzní řízení a oponentura vědeckých prací. Tedy základní procesní nástroje tzv. medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine, EBM). Pojem medicína založená na důkazech nelze samozřejmě redukovat pouze na recenzi publikací, ačkoli kritické hodnocení výsledků studií a dalších zdrojů informací je jeho principiální součástí. Zjednodušeně bychom mohli EBM definovat jako soubor postupů, které mají určit nejlepší a nejvěrohodnější výsledky výzkumných studií a tyto integrovat do souladu s klinickou praxí a s přínosem pro pacienty. (úryvek z knihy Václav Moravec, Ladislav Dušek a kolektiv: Covid-19 Infodemie)
Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.
Z odpadní DNA se obvykle netvoří proteiny – ale pokud se tak stane a ujmou se, stanou se součástí buněčné proteinové výbavy. Říká se jim de novo, protože vznikají v podstatě z ničeho, úplně znova, a moc se toho o nich neví. Výzkumníci z BIOCEV a jejich němečtí kolegové v nové studii publikované v časopise Nature Ecology and Evolution popsali velký soubor těchto proteinů a napomohli rozklíčovat jinak těžko odhalitelná specifika záhadných bílkovin.
Interakce aktinoidů s vodíkem je významná v jaderné energetice a vojenství. V prestižním časopise Reports on Progress in Physics vyšla nová studie zabývající se interakcí aktinoidů s vodíkem a fyzikálními vlastnostmi hydridů aktinoidů. Na přehledovém článku spolupracovali vědci z MFF UK, Fyzikálního ústavu AV ČR a VŠB Ostrava. Interakce aktinoidů s vodíkem je významná v jaderné energetice a vojenství, neboť již malá množství vodíku mohou vest k rozpadu „součástek“. Afinita ke vzniku hydridů má však také pozitivní stránku. Kovový uran je využíván ke skladování a uvolňování tritia v systémech jaderné fúze. „Náš zájem spočívá především v pochopení hydridů aktinoidových kovů a intermetalických sloučenin jako pevných látek kombinujících nejlehčí a nejtěžší prvky periodické soustavy,“ říká doc. Ladislav Havela z Katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK, který je hlavním autorem studie.
Zpevňování slitin nanočásticemi je pokládáno za nový perspektivní způsob přípravy materiálů. Nanočástice přidávané v průběhu legování dodávají slitinám jedinečné vlastnosti. Tato technologie byla již použita k inovaci vysoce pevných hliníkových slitin a nebo různých ocelí. Problém ale je, že nanočástice mají nízkou tepelnou stabilitu, při vyšších teplotách se různě shlukují nebo degradují. Materiál se v důsledku toho láme, ztrácí nosnost, respektive jiné speciální vlastnosti, které mu nanočástice měly dodat.
O sloučeninách dusíku s fosforem se na přednáškách z anorganické chemie nebo v příslušných učebnicích člověk nedozví nejspíš nic. Trocha pátrání odhalí existenci molekuly P3N5 (mimochodem, tu zmiňuje už těsně poválečná Anorganické chemie od Remyho). University of Bayreuth ale nyní oznámila, že její vědci spolu s kolegy z dalších institucí paletu známých látek dále rozšířili. Jedná se o další z podivností, které existují za vysokých tlaků.
Excitony, tedy vázané páry elektron-díra, představují v posledních letech oblíbený předmět výzkumu, především s ohledem na vývoj elektroniky příští generace. Tyto kvazičástice (elektron, který excitací vyskočí z valenčního do vodivostního pásu, a kladně nabitá díra, která po něm zůstane) se v materiálech nadále pohybují společně.
Na čtvrtek 13. dubna ve 14:15 středoevropského letního času (SELČ) je naplánován start obří meziplanetární sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) na osm let dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Na prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury (ESA) se významně podílí i česká Akademie věd. Nabídne komentovaný živý přenos ze startu sondy ve spolupráci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, Astronomického ústavu AV ČR, programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.
Pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů nebo jedinečná kolekce skalních rytin. Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, úspěšně zakončil třetí výkopovou sezonu v Ománu. Díky unikátním nálezům vědci mimo jiné přispějí k rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa.
Před 60 lety zasvítil v Československu první laser. Do provozu byl uveden 9. dubna 1963 zásluhou dr. Karla Pátka, zaměstnance Fyzikálního ústavu Československé akademie věd (FÚ ČSAV), který aparaturu navrhl a sestavil navzdory oficiálně schváleným plánům a s omezenými prostředky. Co předcházelo vyslání prvního paprsku a co spojuje dr. Pátka s Matfyzem?
Dnes se pěstuje mnoho (pod)druhů banánovníků, s plody sladkými i škrobovitými. Ročně se sklidí asi 100 miliard banánů v hodnotě 8 miliard dolarů. Domestikace banánovníků je velmi složité téma. Zajímá nás to i proto, že některé z „divokých“ (pod)druhů by mohly sloužit jako zdroj genů potřebných pro pěstované odrůdy, především pokud by dokázaly dodat odolnost k rozšířeným chorobám banánovníku. Celé je to dále komplikováno tím, že některé z pěstovaných banánovníků se již dnes množí výhradně vegetativně (což zase souvisí s malou genetickou variabilitou atd.).
Existuje celá řada evolučních pohledů na náboženství, od paranoidní intencionality (za vším je nějaká vůle) až po čistě parazitické memy snažící se pouze o kopírování sebe sama. Vysvětlovat je třeba jak původ náboženství, tak i to, že přetrvalo, i když se s proměnami. Následující text se bude zabývat pouze jednou dílčí částí této problematiky.
ALFA Mars (Agnostic Life Finding Association – Mars; alfamars.org) je skupina vědců, inženýrů, popularizátorů vědy a dobrovolníků, jejichž společným cílem je zjistit, jestli na povrchu Marsu v současné době existuje původní život, a to ještě předtím, než tam přistane první mise s lidskou posádkou.
Nadledviny mohou nadprodukovat aldosteron, což je hormon, který způsobuje hypertenzi. Lékaři z Centra pro hypertenzi Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava teď u závažnějších případů vysokého krevního tlaku používají novou a prokazatelně úspěšnou metodu léčby. Snížit ho dokáží vyoperováním jedné nadledviny. I díky tomu klinika od Evropské společnosti pro hypertenzi získala nový certifikát – Hypertension Excellence Centre, který potvrzuje kvalitu poskytované péče.
Astronomové objevili ve vesmíru stopu, kterou tvoří rozbouřený plyn a neobvyklý, velmi tenký, téměř rovný pruh mladých hvězd. Má jít o následek průletu černé díry. Tvrdí to alespoň tým vedený vědci z Yaleovy univerzity na základě dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu a observatoře W. M. Kecka na Havaji (zde byl konkrétně použit spektrometr LRIS, Low Resolution Imaging Spectrometer, a spektrograf NIRES, Near Infrared Echellette Spectrograph).
Ve Sluneční soustavě „celkově nejobyvatelnější“ prostředí pro život pozemského typu zřejmě představují podzemní oceány na měsících velkých planet (vypadá to, že takto je obyvatelných mnohem více světů ve srovná s povrchem kamenných planet, a to i když sem vedle Země zařadíme i Mars). Exoměsíce by ale mohly mít podmínky vhodné pro život i na povrchu, a to dokonce i u planet bez hvězd.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tečku za celou kauzou učinila publikace v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine ze závěru března 2022, založená na dvojitě zaslepené a placebem kontrolované randomizované studii. Její výsledky potvrdily, že podání ivermektinu nevede ke snížení nutnosti hospitalizace z důvodu progrese onemocnění COVID-19 (Reis a kol., 2022).Zajímavé je, že studie byla provedena v Brazílii (četl jsem jen abstrakt), přičemž jedna z hypotéz dříve byla, že problém je covid + paraziti současně, a v zemích, kde mají lidi běžně parazity, ivermectin vyléčí parazity a tělo tak má lidově řečeno „větší sílu“ na boj s covidem.
Questions about potential data fabrication, plagiarism, and ethical breaches led to the withdrawal of a study that formed a critical component of the pro-ivermectin case.