Týden na ScienceMag.cz: Kryogenní čipy pro kvantové počítače

1. 3. 2020 | Redakce | Různé | 1462×

Jak efektivně řídit systémy qubitů? Nová oběžnice Země, Betelgeuse jako supernova a exopolární záře. Antivodík se chová stejně jako vodík běžný. Změna gravitace umožňuje ihned zachytit zemětřesení. Slitiny s vysokou entropií a robotická slunečnice pro solární články.

Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou

Výsledkem simulace je závěr, že jas Betelgeuse na noční obloze by dosáhl asi poloviny „normálního Měsíce“, nebo jinak řečeno, byl by devětkrát slabší než Měsíc v úplňku. Jenže veškerý jas by se soustředil do jednoho bodu, Betelgeuse bychom tedy viděli i během dne a v noci by její světlo vrhalo stíny.

V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili

Při zkoumání symetrie hmoty a antihmoty bylo nejprve třeba připravit antivodík. V CERNu mají zařízení na výrobu antiprotonů, z nich a z pozitronů potom v magnetických pastech a vysokém vakuu vytvořili stabilní atomy antivodíku. Na ty se pak svítilo laserovými paprsky a zkoumala se generovaná spektra. V jednom z experimentů byly navíc atomy antivodíku přitom umístěny do vnějšího magnetického pole.

Kryogenní čip Intel Horse Ridge slibuje zefektivnit kvantové počítače

Jeden integrovaný obvod Horse Ridge by měl dokázat ovládat 128 qubitů, a to bezdrátově. CMOS je vyráběn stejnou technologií jako tyto prvky pracující v rámci běžné elektroniky. Samotný čip Horse Ridge by měl pracovat tak, aby dokázal řídit qubity pracující při teplotě 3 K, tj. mohl by být přímo součástí příslušné „ledničky“, kde se budou provádět kvantové výpočty.

Změna gravitace umožňuje ihned zachytit zemětřesení

Blesk spatříme rychlostí světla, zvuk hromu k nám dojde podstatně později, rychlostí asi 340 metrů za sekundu. Seismické vlny v zemské káře jsou sice rychlejší (8 km/s), ale proti světlu stále příliš pomalé. Zemětřesení přitom vyvolává změny gravitace a gravitační vlna se šíří rychlostí světla – v tomto případě dokážeme zachytit dopředu ne sice přímo gravitační vlnu, ale její efekt: změnu gravitace vyvolanou posunem hmot Země.

Umělá slunečnice se otáčí ke zdroji světla

Vědci vytvořili zařízení SunBOT, které se dokáže chovat podobně jako květiny, a to na základě velmi jednoduchých principů. Umělý stonek obsahuje kompozitní polymer složený ze dvou různě aktivních materiálů: jeden absorbuje světlo a přeměňuje ho na teplo, druhý se teplem smršťuje. Budou se na podobné systémy třeba umísťovat solární články?

Nanočástice s vysokou entropií jako katalyzátory

Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Příkladem je kobalt a molybden, které se smíchat dají jen obtížně. Potíž se dá obejít tak, že vědci vytvořili nejprve slitinu železa, niklu a mědi. Do té se již kobalt a molybden přimíchat dá…

Krátce

Země získala nový měsíc, ale asi jen do dubna. Elon Musk popřel, že by šlo o jeho dílo… 2020 CD3 je asi uhlíkatým asteroidem.

Povaha sítí, firmy, jedinci a inovace. Proč nedokážeme přenášet své myšlenky a chování dále než k přátelům přátel našich přátel? (úryvek z knihy Niall Ferguson: Věž a náměstí – Mocenské sítě od svobodných zednářů po Facebook)

Jak se chemie stala biologií. Fakticky existují dvě chemie! Jedna z nich je jednoduše „normální“ či tradiční chemie, kterou se zabýváme už několik staletí a jíž rozumíme poměrně dobře – je to zralá věda. Tou druhou je replikační chemie. (úryvek z knihy Addy Pross: Co je život? Jak se chemie stává biologií)

3D tisk z polymerního betonu. Směsi tvoří recyklované termoplasty a plnivo, nejčastěji písek nebo drcené odpadní sklo. Až 4 milimetry velká zrnka představují pro obyčejný 3D tisk problém…

Nepodařilo se určit, zda srnce na okraji Prahy ulovil vlk. Analýza DNA bez výsledku. Srnu dokáže ulovit i pes…

NASA volí mezi Venuší, Io a Tritonem. DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS? NASA vybrala čtyři koncepční studie.

Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo. Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem.

Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou. Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151.

Exoplanety s rekordně krátkou oběžnou dobou. Mediálním prostorem nyní rezonuje objev exoplanety NGTS-10 b.

Biotechnologické využití larev bráněnky – přeměna mláta na hmyzí moučku. Nový zdroj proteinů pro hospodářská zvířata?

Nově založený spin-off LAM-X vyvíjí nanotkaniny pro využití v medicíně. Singletový kyslík produkovaný membránou po aktivaci viditelným světlem je efektivní při hojení ran.

Archeologové objevili dosud neznámou říši, která porazila krále Midase. Stát na jihu Malé Asie, objev nových písemných památek.

Pavel Houser

       

Komentáře