Fedora stále hledá nové logo. První návrhy byly představeny již před rokem. Designérka Fedory Máirín Duffy ukázala na Twitteru aktuální verzi a žádá uživatele o zpětnou vazbu.
Android-x86, tj. port mobilního operačního systému Android na standardní PC s architekturou x86, byl vydán v nové stabilní verze 9.0-r1. Přehled novinek v oficiálním oznámení.
Mozilla definitivně opouští IRC. Vloni začala hledat novou veřejnou komunikační platformu. Dosud používala IRC (plus interně neveřejný Slack a po nějakou dobu i Mattermost). Nicméně IRC i servery zastarávaly a zejména použitelnost na mobilních zařízeních byla často problematická. Po zvažování a zkoušení různých alternativ se Mozilla přiklonila k otevřenému protokolu Matrix (můžete také znát referenčního klienta Riot) a na konci února IRC vypne.
Raspberry Pi slaví 8 let. Při této příležitosti bylo Raspberry Pi 4 s 2 GB RAM zlevněno o 10 dolarů. Napořád.
Článek na webu Ars Technica poskytuje úvod do problematiky softwarových licencí a přehled nejvýznamnějších „copyleftových“ a „permisivních“ licencí.
Byla vydána nová major verze 3.0.0 open source dokumentově orientované NoSQL databáze Apache CouchDB (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Sketchfab, tj. platforma pro publikování, sdílení, objevování, nákup i prodej 3D modelů, ve spolupráci s 27 kulturními organizacemi z 13 různých zemí, oznámil spuštění programu na uchování 3D modelů předmětů kulturního dědictví jako volných děl (Public Domain). Organizace nahrávající své 3D modely na Sketchfab mohou nově použít licenci CC0 1.0 Univerzální (CC0 1.0) a tím potvrdit status volného díla. Podrobnosti v diskusním fóru. Aktuálně je na Sketchfabu pod CC0 cca 1700 modelů.
Byla vydána nová verze 1.4.95 webového prohlížeče Brave (Wikipedie, GitHub). Vychází z Chromia 80.0.3987.122 a nově při nenalezení webové stránky nabídne její kopii z Wayback Machine. Podrobnosti v příspěvku na blogu Internet Archive.
Mozilla.cz informuje o veselých i smutných zprávách o WebThings Gateway. Před necelými dvěma týdny spatřila světlo světa WebThings Gateway 0.11 s oficiální českou lokalizací. Pravděpodobně v návaznosti na horší finanční výsledky za minulý rok, které vyústily i v docela velké propouštění, se Mozilla rozhodla v roce 2020 necílit na vydání žádného komerčního produktu, který by z WebThings vycházel. S okamžitou platností byla ukončena
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 1.13 byla vydána nová verze 1.14 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Kdy umělé systémy mohou získat vědomí? Rez ve slané vodě generuje elektřinu. Energie ve vakuu. Kovové pěny. Kolik molekul má nejmenší sněhová vločka. Vrány a vnímání technologie. Černé díry a solární články. Po BYOD prý přijde BYOE: Bring Your Own Enhacement.
Již se to zkoušelo s grafenem, ale i ultratenká vrstva obyčejného oxidu železitého dokáže generovat elektřinu z proudění slané vody. Převod kinetické energie na elektrickou je sám o sobě triviální záležitostí, zde je však zajímavé, jak jednoduché může být příslušné uspořádání. Ionty ve slané vodě přitahují elektrony v železe pod vrstvou oxidu. Tok slané vody přitom vyvolává i pohyb elektronů.
U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Výsledné číslo má být 90. Klastry obsahující 90-150 molekul vody navíc mají další zajímavé vlastnosti, kdy kolem teploty 0 °C mají tendenci mezi oběma skupenstvími oscilovat.
Jestliže Tononiho koeficient Φ je měřítkem způsobu propojení sítě, mohlo by nám napovědět, zda chytrý telefon, internet nebo třeba město by mohly někdy nabýt vědomí. Možná, že jakmile internet nebo počítač překročí někdy v budoucnu určitý práh, mohl by se poznat v zrcadle. Vědomí by mohlo odpovídat fázové změně tohoto koeficientu, podobně jako když voda změní skupenství (úryvek z knihy Marcus du Sautoy: Co nemůžeme poznat: Výprava na hranice vědění; pokračování úvah: Otázka vědomí jako pouhé zmatení jazyka?).
Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové se nyní cíleně zaměřili právě na objekty této velikosti.
Atomy plynu se řítí k supermasivní černé díře rychlostí 5000 km/s. Čínští fyzici změřili rychlost plynu směřujícího k obří černé díře uvnitř kvazaru a potvrdili, že plyn pochází z okolního prachového prstence.
Solární články s účinností skoro 20 %. Organicko-anorganický perovskit s ionty PbI3– vyvíjený na ČVUT.
Našli 4 planety u mladé hvězdy podobné Slunci. Nově objevené planety mají velikost podobnou Neptunu až Saturnu.
Vránám dělá technologie radost. Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku.
Kolik energie si lze vypůjčit z vakua? Vakuum „vře“ různými energetickými fluktuacemi, mohou z něho vznikat páry virtuálních částic.
Kovové pěny spravované elektrolýzou. Problém nastává v případě, že se kovová pěna poškodí. Svařování nebo jiné techniky prováděné při vysoké teplotě by vedly k narušení vnitřní struktury.
Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci. Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli.
Radioaktivní uran mohou vychytávat nanoroboti. Tělo robota fungujícího v podzemních vodách či jezerech tvoří tzv. metal organic framework.
Emoční umělá inteligence a trend Bring Your Own Enhacement. Z prognózy Gartneru: Do roku 2023 rozšíří 30 % IT organizací svá BYOD pravidla o tzv. BYOE – Bring Your Own Enhacement, aby podpořila snahu zaměstnanců rozšiřovat své schopnosti na pracovišti.
Lidská tasemnice přeskočila i na patagonské pstruhy. Na severní polokouli nenapadá škulovec pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky.
V pondělí 11. listopadu Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
