Týden na ScienceMag.cz: Lze změřit, zda systém má vědomí?

8. 11. 2019 | Redakce | Různé | 1220×

Kdy umělé systémy mohou získat vědomí? Rez ve slané vodě generuje elektřinu. Energie ve vakuu. Kovové pěny. Kolik molekul má nejmenší sněhová vločka. Vrány a vnímání technologie. Černé díry a solární články. Po BYOD prý přijde BYOE: Bring Your Own Enhacement.

Rez ve slané vodě místo grafenu

Již se to zkoušelo s grafenem, ale i ultratenká vrstva obyčejného oxidu železitého dokáže generovat elektřinu z proudění slané vody. Převod kinetické energie na elektrickou je sám o sobě triviální záležitostí, zde je však zajímavé, jak jednoduché může být příslušné uspořádání. Ionty ve slané vodě přitahují elektrony v železe pod vrstvou oxidu. Tok slané vody přitom vyvolává i pohyb elektronů.

Nejmenší kousek ledu: stačí jen 90 molekul vody

U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Výsledné číslo má být 90. Klastry obsahující 90-150 molekul vody navíc mají další zajímavé vlastnosti, kdy kolem teploty 0 °C mají tendenci mezi oběma skupenstvími oscilovat.

Jak matematicky vytvořit „vědomí já“

Jestliže Tononiho koeficient Φ je měřítkem způsobu propojení sítě, mohlo by nám napovědět, zda chytrý telefon, internet nebo třeba město by mohly někdy nabýt vědomí. Možná, že jakmile internet nebo počítač překročí někdy v budoucnu určitý práh, mohl by se poznat v zrcadle. Vědomí by mohlo odpovídat fázové změně tohoto koeficientu, podobně jako když voda změní skupenství (úryvek z knihy Marcus du Sautoy: Co nemůžeme poznat: Výprava na hranice vědění; pokračování úvah: Otázka vědomí jako pouhé zmatení jazyka?).

Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové se nyní cíleně zaměřili právě na objekty této velikosti.

Krátce

Atomy plynu se řítí k supermasivní černé díře rychlostí 5000 km/s. Čínští fyzici změřili rychlost plynu směřujícího k obří černé díře uvnitř kvazaru a potvrdili, že plyn pochází z okolního prachového prstence.

Solární články s účinností skoro 20 %. Organicko-anorganický perovskit s ionty PbI₃^– vyvíjený na ČVUT.

Našli 4 planety u mladé hvězdy podobné Slunci. Nově objevené planety mají velikost podobnou Neptunu až Saturnu.

Vránám dělá technologie radost. Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku.

Kolik energie si lze vypůjčit z vakua? Vakuum „vře“ různými energetickými fluktuacemi, mohou z něho vznikat páry virtuálních částic.

Kovové pěny spravované elektrolýzou. Problém nastává v případě, že se kovová pěna poškodí. Svařování nebo jiné techniky prováděné při vysoké teplotě by vedly k narušení vnitřní struktury.

Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci. Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli.

Radioaktivní uran mohou vychytávat nanoroboti. Tělo robota fungujícího v podzemních vodách či jezerech tvoří tzv. metal organic framework.

Emoční umělá inteligence a trend Bring Your Own Enhacement. Z prognózy Gartneru: Do roku 2023 rozšíří 30 % IT organizací svá BYOD pravidla o tzv. BYOE – Bring Your Own Enhacement, aby podpořila snahu zaměstnanců rozšiřovat své schopnosti na pracovišti.

Lidská tasemnice přeskočila i na patagonské pstruhy. Na severní polokouli nenapadá škulovec pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky.

V pondělí 11. listopadu Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032.

Pavel Houser

       

Komentáře