Vývojáři GIMPu nově vydávají oficiální snap balíčky GIMPu. Jsou sestavovány přímo v jejich CI (Continuous Integration) systému.
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 8.8.0. Jedná se o převážně opravné vydání provázené aktualizacemi knihoven. Novinky zahrnují implicitní použití systémového barevného profilu monitoru, import/export hierarchie štítků, editační nástroj rozostření aj.
Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Společnost Nitemedia, vydavatel ABCLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz budeme přinášet pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
Bude se zítřejší elektronika nebo i další komponenty vyrábět ne z snad z grafenu, ale jiné modifikace uhlíku, karbynu? Co je vlastně karbyn zač a jak to souvisí se známým konceptem výtahu na oběžnou dráhu?
Chceme přidat do živé bakteriální buňky specifické funkce, třeba reakci v závislosti na detekci určité látky? Nové programovací prostředí vygeneruje automaticky odpovídající biologický obvod v podobě sekvence DNA.
Jinak řečeno, stačí umět Verilog a vše ostatní pak zařídí kompilátor, jehož výsledkem bude pořadí písmenek v DNA. (A pak vám molekulu nasyntetizují v laboratoři, o syntéze také nemusíte nic vědět.) Najednou se strašně rozšiřuje množství lidí, kteří si mohou hrát s DNA.
Robot je vybaven funkcí rozpoznání hlasu i strojovým viděním. Hlavním motorem vývoje je stárnutí populace.
Jak jsou zranitelné současné systémy pro monitoring dopravy? Senzory/čidla například obsahují štítek se jménem výrobce a názvem zařízení, následkem čehož lze dohledat další informace. Chyby umožňují bezdrátový přístup, jsou nastavená slabá hesla, která lze prolomit hrubou silou.
Na MITu přišli s dalším kvantovým počítačem. I když zatím zvládne jen tu nejjednodušší faktorizaci (15 = 3 x 5), systém má mít prý jako hlavní výhodou velkou škálovatelnost.
Speciální superpočítač (cluster) z Brna slouží pro rekonstrukci 3D vzorku z mikroskopických snímků. Počítač je součástí přístroje HeliScan MicroCT. Technologii původně používala Australská národní univerzita, clusterové řešení umožňuje výpočetně zvládnout i bez jejích extrémních výpočetních prostředků.
Nový Matlab R2016a mj. podporuje vícevrstvé (konvoluční) neuronové sítě. Výpočetní výkon dnes již umožňuje i učení sítí tohoto typu. V Matlabu se strojové učení (resp. deep learning) používá především pro rozpoznávání obrazu. Plus další novinky tohoto oblíbeného výpočetního a modelovacího prostředí.
Protože se jedná o první přehled, přidáváme ještě odkazy na několik snad zajímavých textů publikovaných již dříve, mimo téma IT:
Pravděpodobně znáte úlohu se skřínkami. Máte tři skřínky, v jedné je odměna, dvě jsou prázdné. Ukážete na jednu, experimentátor otevře jednu z dalších dvou a ta je prázdná. Máte nyní trvat na své původní volbě, nebo si vybrat třetí skřínku? Jako by to nebylo dost paradoxní, existuje ještě záhadnější verze (podobná? stejná?) problému, kde se neshodnou ani odborníci. Máte Šípkovou Růženku a podle výsledku hodu mincí ji budete různě probouzet a ona bude různě zase usínat a zapomínat. Narazíme na pravděpodobnosti, s nimiž se lidský mozek potýká jen velmi obtížně.
Vezměte prvočíslo, které končí na 1. Další prvočíslo v řadě bude končit na 1, 3, 7 nebo 9. Kupodivu ale tyto číslice nejsou zastoupeny v obrovském vzorku prvočísel rovnoměrně, devítka je zde nejméně častá. Existují i další podobné „zákonitosti“. Po stránce teorie tomu nikdo nerozumí. A samozřejmě z toho vznikají i otázky, jakou roli vlastně hraje „numerická matematika“.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
zdá se, že vybraná konkrétní reprezentace vybraných čísel vykazuje anomálie => neexistuje nikdo, kdo by tomu rozuměl
Přitom z nerozhodnutelného tvrzení lze odvodit zase pouze nerozhodnutelné tvrzení.