Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Nebo možná naopak, ale ten Hemingwayův ledovec u ní chybí. Totiž, Type:Rider je dílem designérů, umělců, a to s cílem přístupnou formou seznámit laickou veřejnost s historií typografie a různými rodinami písma. Jako hra ovšem díru do světa neudělá – je to nakonec pouze krátká lineární skákačka, byť pěkně udělaná.
Type:Rider ve skutečnosti není jen hra pro iOS, Android a také desktopy (Steam, verze bez DRM byla součástí Humble Bundle for PC and Android 9). Autoři to nazývají „transmedial game documentary“. Součástí je vedle videohry i interaktivní instalace a „sociální hra“ na Facebooku – ve skutečnosti jde o primitivní editor úrovní ze hry, které pak můžete „sociálně“ sdílet. Zde se budeme věnovat pouze té skutečné hře.
Ústřední postavou hry je dvojtečka. Ne jen tak obyčejná dvojtečka. Její tečky se umí točit jako kola od vozu, až z nich inkoust stříká, skákat jako míč a drží je při sobě ve správné vzdálenosti síla snad magnetická. Prohání se po tematicky stylizovaných úrovních, z nichž každá je věnována jednomu historickému období, a sbírá hvězdičky. Sebráním nové hvězdičky se vám vždy odemkne několik přístupně napsaných odstavců textu věnovaných písmu, tiskařské technologii, významné osobě nebo knize z příslušného úseku dějin. V úrovni Gothic se tak můžeme dočíst o karolinské minuskule nebo Johannesi Gutenbergovi, jeho vynálezech a bibli; v podobném duchu se nesou další části Garamond, Didot, Clarendon, Futura, Times a Helvetica – pojmenované zjevně po známých rodinách písma. Poslední úroveň nazvaná Pixel pak představuje související počítačové technologie jako GML, DTP nebo OpenType. Např. TeX bohužel chybí. Bonusový level naopak není o ničem jiném než Comic Sans.
Zpracování je úžasné, a to jak uhlazená grafika, tak samotný návrh úrovní – a k tomu atmosféru doplňující hudební doprovod inspirovaný příslušným obdobím. Naše dvojtečka se nejen valí chodbami nebo přeskakuje ze znaku na znak, ale hlavně se musí vypořádat s nástrahami jako posouvající se novinová sazba, běžící pás, rozlitý inkoust, různé tiskařské stroje, elektrické vedení aj. V úrovni Pixel jsou to pak různé minihry jako obdoba Space Invaders… a u Comic Sans? To radši nechtějte vědět, fenomén lolcats vám to znechutí nadobro.
Type:Rider je vskutku krásně provedený dokument, jenom škoda, že herní stránka zaostává. V čem? Celá hra je v principu jen hezky zabalená tuctová lineární plošinovka. Všechny úrovně jde projít za dvě tři hodinky a zahrát si je znovu nejspíš chtít nebudete – leda kvůli atmosféře. Jistě, nechybí spousta originálních „hádanek“, jenže když se zaseknete, bude to nejčastěji důsledek náhodných odrazů, úmorné minihry (část Pixel je v tomto směru neúprosná) nebo skutečného záseku: několikrát se mi podařilo dvojtečku zaseknout do nějakého znaku nebo mrtvého bodu na obrazovce, že by to nemělo být možné… sebevražda a návrat k poslednímu checkpointu neexistuje. Ono v typerideru obecně neexistuje nic jako životy nebo definitivní smrt, prostě jen návrat na některé již prokutálené místo.
Na co nejlepší čas nebo skóre se hrát nedá. Jakmile posbíráte všechny hvězdičky a celou abecedu (jen tak mimochodem, protože minout ji nejde) v každé úrovni, není co dělat než si vychutnávat formu. Jakési trofeje jsou do hry nalepené tak nějak podivně a spousta z nich nedává smysl – co je to za úspěch, že sdílím svůj průběh hry na Twitteru nebo Facebooku? K čemu mají být triviální trofeje jako „dohrál hru“?
Aspoň ovládání není u portu na desktopové systémy tak krkolomné, jak to někdy bývá. Dvojtečka se pohybuje pomocí šipek nebo WASD, skáče po stisknutí mezerníku. K navigace nabídkou stačí myš; při čtení fungují kolečko i šipky. Někdy se dá ovšem pro potvrzení akce použít mezerník, jindy Enter. Nepochopil jsem, podle čeho se to liší. Podobně moc nerozumím organizaci nabídek: listuje se v nich jako v knihách, ale proč se informace o hře chovají jako kniha v knize a proč se vždycky otevřou na stránce někde uprostřed? Proč je jednou ze nejvýraznějších položek nabídky odkazy na Tumblr, Facebook a Twitter? Když hru vypnu, za jakých okolností se mi uloží aktuální stav? K té poslední otázce: všiml jsem si, že aby se uložilo, co jsem našel za písmena, musím úroveň zcela dokončit, ale pro hvězdičky (texty) to neplatí…
Doporučit, nebo ne? Type:Rider v prvé řadě není hra, kterou si člověk zahraje, aby si zahrál. Má atmosféru, leč nic, co by se byť jen blížilo třeba Journey. Krátká interaktivní populární knížka o typografii? Nepochybně.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: