Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nebo možná naopak, ale ten Hemingwayův ledovec u ní chybí. Totiž, Type:Rider je dílem designérů, umělců, a to s cílem přístupnou formou seznámit laickou veřejnost s historií typografie a různými rodinami písma. Jako hra ovšem díru do světa neudělá – je to nakonec pouze krátká lineární skákačka, byť pěkně udělaná.
Type:Rider ve skutečnosti není jen hra pro iOS, Android a také desktopy (Steam, verze bez DRM byla součástí Humble Bundle for PC and Android 9). Autoři to nazývají „transmedial game documentary“. Součástí je vedle videohry i interaktivní instalace a „sociální hra“ na Facebooku – ve skutečnosti jde o primitivní editor úrovní ze hry, které pak můžete „sociálně“ sdílet. Zde se budeme věnovat pouze té skutečné hře.
Ústřední postavou hry je dvojtečka. Ne jen tak obyčejná dvojtečka. Její tečky se umí točit jako kola od vozu, až z nich inkoust stříká, skákat jako míč a drží je při sobě ve správné vzdálenosti síla snad magnetická. Prohání se po tematicky stylizovaných úrovních, z nichž každá je věnována jednomu historickému období, a sbírá hvězdičky. Sebráním nové hvězdičky se vám vždy odemkne několik přístupně napsaných odstavců textu věnovaných písmu, tiskařské technologii, významné osobě nebo knize z příslušného úseku dějin. V úrovni Gothic se tak můžeme dočíst o karolinské minuskule nebo Johannesi Gutenbergovi, jeho vynálezech a bibli; v podobném duchu se nesou další části Garamond, Didot, Clarendon, Futura, Times a Helvetica – pojmenované zjevně po známých rodinách písma. Poslední úroveň nazvaná Pixel pak představuje související počítačové technologie jako GML, DTP nebo OpenType. Např. TeX bohužel chybí. Bonusový level naopak není o ničem jiném než Comic Sans.
Zpracování je úžasné, a to jak uhlazená grafika, tak samotný návrh úrovní – a k tomu atmosféru doplňující hudební doprovod inspirovaný příslušným obdobím. Naše dvojtečka se nejen valí chodbami nebo přeskakuje ze znaku na znak, ale hlavně se musí vypořádat s nástrahami jako posouvající se novinová sazba, běžící pás, rozlitý inkoust, různé tiskařské stroje, elektrické vedení aj. V úrovni Pixel jsou to pak různé minihry jako obdoba Space Invaders… a u Comic Sans? To radši nechtějte vědět, fenomén lolcats vám to znechutí nadobro.
Type:Rider je vskutku krásně provedený dokument, jenom škoda, že herní stránka zaostává. V čem? Celá hra je v principu jen hezky zabalená tuctová lineární plošinovka. Všechny úrovně jde projít za dvě tři hodinky a zahrát si je znovu nejspíš chtít nebudete – leda kvůli atmosféře. Jistě, nechybí spousta originálních „hádanek“, jenže když se zaseknete, bude to nejčastěji důsledek náhodných odrazů, úmorné minihry (část Pixel je v tomto směru neúprosná) nebo skutečného záseku: několikrát se mi podařilo dvojtečku zaseknout do nějakého znaku nebo mrtvého bodu na obrazovce, že by to nemělo být možné… sebevražda a návrat k poslednímu checkpointu neexistuje. Ono v typerideru obecně neexistuje nic jako životy nebo definitivní smrt, prostě jen návrat na některé již prokutálené místo.
Na co nejlepší čas nebo skóre se hrát nedá. Jakmile posbíráte všechny hvězdičky a celou abecedu (jen tak mimochodem, protože minout ji nejde) v každé úrovni, není co dělat než si vychutnávat formu. Jakési trofeje jsou do hry nalepené tak nějak podivně a spousta z nich nedává smysl – co je to za úspěch, že sdílím svůj průběh hry na Twitteru nebo Facebooku? K čemu mají být triviální trofeje jako „dohrál hru“?
Aspoň ovládání není u portu na desktopové systémy tak krkolomné, jak to někdy bývá. Dvojtečka se pohybuje pomocí šipek nebo WASD, skáče po stisknutí mezerníku. K navigace nabídkou stačí myš; při čtení fungují kolečko i šipky. Někdy se dá ovšem pro potvrzení akce použít mezerník, jindy Enter. Nepochopil jsem, podle čeho se to liší. Podobně moc nerozumím organizaci nabídek: listuje se v nich jako v knihách, ale proč se informace o hře chovají jako kniha v knize a proč se vždycky otevřou na stránce někde uprostřed? Proč je jednou ze nejvýraznějších položek nabídky odkazy na Tumblr, Facebook a Twitter? Když hru vypnu, za jakých okolností se mi uloží aktuální stav? K té poslední otázce: všiml jsem si, že aby se uložilo, co jsem našel za písmena, musím úroveň zcela dokončit, ale pro hvězdičky (texty) to neplatí…
Doporučit, nebo ne? Type:Rider v prvé řadě není hra, kterou si člověk zahraje, aby si zahrál. Má atmosféru, leč nic, co by se byť jen blížilo třeba Journey. Krátká interaktivní populární knížka o typografii? Nepochybně.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: