Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Nebo možná naopak, ale ten Hemingwayův ledovec u ní chybí. Totiž, Type:Rider je dílem designérů, umělců, a to s cílem přístupnou formou seznámit laickou veřejnost s historií typografie a různými rodinami písma. Jako hra ovšem díru do světa neudělá – je to nakonec pouze krátká lineární skákačka, byť pěkně udělaná.
Type:Rider ve skutečnosti není jen hra pro iOS, Android a také desktopy (Steam, verze bez DRM byla součástí Humble Bundle for PC and Android 9). Autoři to nazývají „transmedial game documentary“. Součástí je vedle videohry i interaktivní instalace a „sociální hra“ na Facebooku – ve skutečnosti jde o primitivní editor úrovní ze hry, které pak můžete „sociálně“ sdílet. Zde se budeme věnovat pouze té skutečné hře.
Ústřední postavou hry je dvojtečka. Ne jen tak obyčejná dvojtečka. Její tečky se umí točit jako kola od vozu, až z nich inkoust stříká, skákat jako míč a drží je při sobě ve správné vzdálenosti síla snad magnetická. Prohání se po tematicky stylizovaných úrovních, z nichž každá je věnována jednomu historickému období, a sbírá hvězdičky. Sebráním nové hvězdičky se vám vždy odemkne několik přístupně napsaných odstavců textu věnovaných písmu, tiskařské technologii, významné osobě nebo knize z příslušného úseku dějin. V úrovni Gothic se tak můžeme dočíst o karolinské minuskule nebo Johannesi Gutenbergovi, jeho vynálezech a bibli; v podobném duchu se nesou další části Garamond, Didot, Clarendon, Futura, Times a Helvetica – pojmenované zjevně po známých rodinách písma. Poslední úroveň nazvaná Pixel pak představuje související počítačové technologie jako GML, DTP nebo OpenType. Např. TeX bohužel chybí. Bonusový level naopak není o ničem jiném než Comic Sans.
Zpracování je úžasné, a to jak uhlazená grafika, tak samotný návrh úrovní – a k tomu atmosféru doplňující hudební doprovod inspirovaný příslušným obdobím. Naše dvojtečka se nejen valí chodbami nebo přeskakuje ze znaku na znak, ale hlavně se musí vypořádat s nástrahami jako posouvající se novinová sazba, běžící pás, rozlitý inkoust, různé tiskařské stroje, elektrické vedení aj. V úrovni Pixel jsou to pak různé minihry jako obdoba Space Invaders… a u Comic Sans? To radši nechtějte vědět, fenomén lolcats vám to znechutí nadobro.
Type:Rider je vskutku krásně provedený dokument, jenom škoda, že herní stránka zaostává. V čem? Celá hra je v principu jen hezky zabalená tuctová lineární plošinovka. Všechny úrovně jde projít za dvě tři hodinky a zahrát si je znovu nejspíš chtít nebudete – leda kvůli atmosféře. Jistě, nechybí spousta originálních „hádanek“, jenže když se zaseknete, bude to nejčastěji důsledek náhodných odrazů, úmorné minihry (část Pixel je v tomto směru neúprosná) nebo skutečného záseku: několikrát se mi podařilo dvojtečku zaseknout do nějakého znaku nebo mrtvého bodu na obrazovce, že by to nemělo být možné… sebevražda a návrat k poslednímu checkpointu neexistuje. Ono v typerideru obecně neexistuje nic jako životy nebo definitivní smrt, prostě jen návrat na některé již prokutálené místo.
Na co nejlepší čas nebo skóre se hrát nedá. Jakmile posbíráte všechny hvězdičky a celou abecedu (jen tak mimochodem, protože minout ji nejde) v každé úrovni, není co dělat než si vychutnávat formu. Jakési trofeje jsou do hry nalepené tak nějak podivně a spousta z nich nedává smysl – co je to za úspěch, že sdílím svůj průběh hry na Twitteru nebo Facebooku? K čemu mají být triviální trofeje jako „dohrál hru“?
Aspoň ovládání není u portu na desktopové systémy tak krkolomné, jak to někdy bývá. Dvojtečka se pohybuje pomocí šipek nebo WASD, skáče po stisknutí mezerníku. K navigace nabídkou stačí myš; při čtení fungují kolečko i šipky. Někdy se dá ovšem pro potvrzení akce použít mezerník, jindy Enter. Nepochopil jsem, podle čeho se to liší. Podobně moc nerozumím organizaci nabídek: listuje se v nich jako v knihách, ale proč se informace o hře chovají jako kniha v knize a proč se vždycky otevřou na stránce někde uprostřed? Proč je jednou ze nejvýraznějších položek nabídky odkazy na Tumblr, Facebook a Twitter? Když hru vypnu, za jakých okolností se mi uloží aktuální stav? K té poslední otázce: všiml jsem si, že aby se uložilo, co jsem našel za písmena, musím úroveň zcela dokončit, ale pro hvězdičky (texty) to neplatí…
Doporučit, nebo ne? Type:Rider v prvé řadě není hra, kterou si člověk zahraje, aby si zahrál. Má atmosféru, leč nic, co by se byť jen blížilo třeba Journey. Krátká interaktivní populární knížka o typografii? Nepochybně.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: