Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Tiskni
Sdílej:
Ty předkřidélka má S-32/37 Berkut i ostatní modifikace SU37. Na fotografii je SU-35BM, třeba ta
SU30 je zcela jiná ze spodu

Kam na ty bludy chodíte? Východní Německo (Luftstreitkräfte) nikdy nevlastnilo SU-27 (pouze staré SU-22), natož tak sjednocené Německo (Luftwaffe). MIG-29 německá Luftwaffe používala až do roku 2004, kdy všechny stroje Němci prodali Polsku za symbolické 1 euro a pouze jeden exemplář si ponechali do muzea. Polsko tak získalo od Německa a od ČR za pakatel MIGy. Celkem tedy mají 35 kusů MIG-29, hlavní páteř polského letectva ale tvoří také použité ale modernizované F-16. Celkem mají už 48 kusů F-16C/D a dalších 50 jim bude dodáno v nejbližších měsících a letech. Do budoucna Posko v dlouhodobém plánu počítá s nákupem F-35.
MIG-33 není exportní verze MIG-31. MIG-33 bylo označení pro prototypy modernizované verze MIG-29 pro export, z něhož pak vyšel MIG-35. MIG-33, 35 to je jen jiná verze MIG-29. Naproti tomu MIG-31 je úplně jiný stroj, který používá pouze Rusko a Kazachstán (stroje zděděny po SSSR).
SU-35 je modernizovaná verze SU-27, kterou používá opět jen Rusko a to jen v počtu kolem 15 až 20 (některé stále jen prototypy). Ikdyž první SU-35 vzlétl už roku 1988, tak postaveno bylo jen pár prototypů, jejichž stavba byla následně pozastavena. Některé kusy byly přestavěny ze sériové SU-27, další později zase dokončeny ale mezitím se postavily další modernizované verze, z nich nejnovější je SU-35BM, která je na vašem screenshotu dektopu. Rusové v těch označení mají velký bordel, nicméně nabídnout ČR ani nikomu jinému SU-35 nemohli, protože se doposud nerozjela sériová výroba. Rusové teprve minulý rok nabídli několika neNATO státům tyto stroje a některé projevily o ně zájem ale dosud žádné nebyly nikomu dodány, nejdříve až v roce 2011.
Česká republika nikdy neplánovala koupit ruské stíhačky a ani nevznesla požadavek na ruské stíhačky v rámci deblokace ruského dluhu. Stejně tak Rusko se nikdy nepřihlásilo do výběrového řízení.
V roce 1996 prodala Česká republika MIGy-29 do Polska.
1997 byla přijata nová koncepce, nákup nových moderních stíhaček.
1999 předběžné nabídky od USA, Švédska, Velké Británie, Francie a Německa. McDonnell-Douglas/Boeing (F/A-18), Lockheed Martin (F-16), BAE/Saab (JAS-39 Gripen), Dassault Aviation (Mirage 2000-5) a EADS (Eurofighter).
2001 vyhlášeno výběrové řízení do kterého se přihlásily výše jmenované firmy a státy. V témže roce ale všechny firmy kromě BAE/Saab odstoupily na protest, že tendr je "šitý na míru" pro gripeny. Konsorcium BAE/Saab zůstalo v tendru na dodávku stíhaček osamoceno, předalo ministerstvu obrany nabídku na dodávky až 36 nadzvukových letounů Gripen.
2002 Vláda schválila nákup 24 stíhaček JAS-39 Gripen. V témže roce ale po neschválení financování nákupu parlamentem ČR a velkých povodních vláda ruší nákup.
2003 Osloveno 9 států kvůli pronájmu nebo nákupu starších strojů. Velká Británie, Turecko, Německo a Francie neodevzdaly své nabídky. Belgie, Nizozemsko a USA nabídly F-16, Švédsko JAS-39 Gripen a Kanada F/A-18. 2004 Vláda schválila strategickou zakázku (nikoliv VŘ) na pronájem 14 nových JAS-39 Gripen na 10 let.
V roce 2015 vyprší pronájem a už teď se projednává co dál, nejpravděpodobnější je výhodný odkup stávajících JAS-39 ale je i nabídka USA na nákup použitých ale modernizovaných F-16 (spekuluje se i o F-15 a F/A-18).
Čerstvá zpráva na závěr. Velitel ruského letectva pozastavil lety stíhaček Suchoj Su-27 až do objasnění příčin nehody stroje stejného typu, která se ve čtvrtek zřítila na Dálném východě. Trosky stroje a mrtvého pilota se záchranářům podařilo nalézt až 3 dny po tom, co stroj zmizel z radarů. Po dvou nehodách počátkem loňského roku postihl zákaz vzlétnout také asi dvě stovky letounů MiG-29. Šetření poté ukázalo, že řada strojů kvůli svému stáří trpí korozí a únavou materiálu.
Německo nikdy nevlastnilo Su-27, to je mylná informace, na těch stránkách je to špatně.
Ale psal jste to, citace: "Koupě MIG-31 popř. SU-35, které nám nabízela ruská strana...".
SU-37 je jen prototyp, vylepšená verze SU-35. Zatím byly postaveny jen 2 SU-37 a to pouze přestavbou ze SU-35. SU-35 je zase jen modernizovaná verze SU-27, která se nezačala ani pořádně vyrábět, zatím bylo vyrobeno jen něco kolem 20ks. Rusové v těch názvech mají bordel, co prototyp to nové číslo, ikdyž se jedná jen o modernizace.
Je možné že nějaký hloupý novinář psal že nám Rusko nabídlo jako splátku dluhu stíhačky ale spíše si myslím že je to váš blud. V té době nám totiž Rusko mohlo nabídnout pouze Mig-29, který jsme ovšem předtím akorát vyřadili a prodali, proč by někdo vůbec uvažoval o opětovném nákupu?
Koneckonců žádný ze států NATO neuvažuje, že by koupil ruské stroje, které nejsou kompatibilní s NATO, nemá můbec smysl aby se do takových VŘ Rusko přihlásilo. Rusko prodává jen do zemí neNATO, Venezuela, Sýrie, Vietnam, Libabon, Súdán, Indie apod.
Česká republika zdědila po ČSSR přesně polovinu, tedy 10ks MIG-29 ale simulátor byl jen jeden a ten připadl Slovensku. Výše provozních nákladů vůči užitku je u ruských migů ve značném nepoměru. Je jedno, jestli létáte na deseti nebo padesáti stíhačkách, základní servisní vybavení musíte mít stejné. A čím více letadel máte, tím levnější je jejich provoz. Navíc by se musela do budoucna provést nákladná modernizace a tak se rozhodlo ukončit provoz těchto strojů. Již v roce 1994 se zakonzervovaly a následně v roce 1996 prodaly Polsku. V roce 1999, kdy už se vážně jednalo o nákupu nových stíhaček a ČR byla tehdy už v NATO proto se ani o jiných než západních strojích neuvažovalo.
Polsko potřebovalo rychle navýšit počet svých stíhaček a proto rychle a levně z výprodeje nakoupilo od ČR a Německa MIG-29, protoře již jich pár samo mělo ale to všechno jen na přechodné období. Hlavní stroje Polska jsou F-16C/D, kterých má již 50 a dalších 50 na cestě.
Rumunsko svoje MIG-29 zakonzervavalo v roce 2003 a nyní používá pouze staré MIG-21. Ale již tento rok by mělo dojít k nákupu nových západních strojů.
Bulharsko svoje MIG-29 modernizovalo na NATO standard ale také plánuje nákup západních strojů, ikdyž kvůli nedostatku financí nebyl zvolen žádný termín nákupu.
Chorvatsko má pouze staré MIG-21 a plánuje na rok 2011 nákup nových západních strojů.
Ve všech případech se západním strojem myslí některá stíhačka od Dassault Aviation, Eurofighter, JAS 39 Gripen, F-16 nebo F/A-18.
Jedinom vyjímkou z NATO je Slovensko, které se rozhodlo používat MIG-29 jako hlavní stroj. Slovensko vstouplo do NATO o 5 let později než ČR a v 90. letech přijalo jinou koncepci. Zprvu také uvažovali o nákupu západních strojů ale v naději že ušetří, se rozdhodli pro dalších 12ks MIG-29 z Ruska v rámci deblokace ruského dluhu. Jenže ty stroje už tehdy byly všechy zastaralé a proto je museli začít modernizovat, jenže na přelomu tisícíletí modernizace ustrnula. V roce 2002 jim jeden MIG při startu vyhořel, museli ho odepsat, protože nebyl opravitelný. V témže roce ztráta dalších 2 MIGů, které se srazily. V roce 2003 jim tedy zůstalo 21 MIGů z toho ale kvůli špatnému stavu bylo jen 3 bojespochné z toho jen 1 plnohodnotný pro potřeby PVO Slovenska. Po vtupu do NATO v roce 2004 nastala konečne potřebná vyšší modernizace - vesternizace dle standardu ICAO, NATO tzn. moderní komunikační prostředky, systém kompatibilní s technikou NATO, výzbroj, avionika s anglosaským nemetrickým systémem atd. Z 21ks ale zmodernizovali jen 12 a zbytek zakonzervovali. Pořád do těch MIGů vráží peníze ale dosud nejsou 100% bojeschopné. Od začátku roku 2008 mělo být všech 12 strojů uvedeno do provozu ale dosud kvůli problémům nedostaly osvědčení letové způsobilosti. Na Slovensku létají jen na úřední vyjíku a na zahraniční cvičení nesmí. Nová digitálna kamufláž se jim už začíná loupat a některé stroje už mají nefunkční motory. Dle slovenských novin, které naposledy v září psali o větroních MIG-29, přesný počet nepojezdných MIGů patří mezi utajované informace. Problémy jsou také s ruskou stranou, se kterou mají Slováci nevypověditelnou smlouvu na 5 let, kdy platí roční paušál za opravy. Tzn., že čím méně ruská strana (RSK MIG) opravuje, tím více vydělá a proto se jim do oprav nechce.
ČR je na tom podobně s ruskými vrtulníky, kdy se o min. o půl roku zpodilo nasazení českých vrtulníků v Afghánistánu kvůli zpoždení dodávky ruských náhradních dílů. Ruské vrtulníky jsme dostali v rámci deblokace ruského dluhu ale stejně musely projít velkou modernizací - vesternizací. Nový motor, detekce IR proti raketám, odpalování klamných cílů, kompletně nově vybavená kabina (stará nová), lafetace kulometu, za ty pěníze mohly být pomalu nové západní vrtulníky. Také jsme získali zastaralé Tupolevy, které byly stejně zanedlouho nahrazeny Airbusy. Zbytek dluhu byl odprodán jen za 20 procent účetní hodnoty tohoto dluhu firmě, protože Rusko by ho jinak splácelo dalších 20 let. Ta pochybná firma na tom obrovsky vydělala a navíc ty peníze použila na investice v Rusku. Místo toho aby nám a Slovensku Rusko splatilo dluh, tak nám poslalo zastaralé armádní přebytky a vydělalo na opravách, náhradních dílech a investicích.
Ruský letecký výrobce Suchoj minulý týden ve čtvrtek potvrdil, že jím vyvinutý pokročilý víceúčelový stíhací letoun Su-35 bude do operační služby u letectva Ruské federace zařazen v roce 2011. "Současný pokrok v programu zkoušek potvrzuje již dříve oznámený termín dodávek Rusku a zahraničním zákazníkům v roce 2011," informuje firma v tiskovém prohlášení. odkaz LetectvíZde je výborný článek o SU27 a o jeho modifikacích SU27 SU27 je výzbroji celkem hodně dlouho a není se čemu divit když někdy spadne. A zvláště někde tam na Dálném Východě. V označeních je strašný chaos a není se divit ničemu, že někdo přesně neví co a jak.