Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Řešení dotazu:
Krátká odpověď: pokud se potřebujete ptát, odpověď zní ne. :-)
Dlouhá odpověď: určitě to smysl má, pokud platí některá z těchto podmínek:
Samozřejmě by se našly i další důvody, ale obecně byste měl nějaký důvod mít vy sám. Také by bylo dobré být připraven na to, že
A samozřejmě je obecně lepší nové jádro instalovat ve formě balíčku pro příslušnou distribuci, snáze se pak systém udržuje.
alebo ak sa Ťa týkajú chyby opravené v novej verzii
V takovém případě bych spíš doporučoval chybu nareportovat, aby se oprava backportovala do distribučního jádra (je-li to možné).
Otázka spíš zní, má to smysl ? Nebo je lepší si počkat na novější verzi Ubuntu ? Díky za vaše názory a rady.
Proč na novější verzi Ubuntu? To je jako z bláta do louže. Na Archu můžeš mít kernel 4.4 teď, hned a okamžitě. Fedora ho taky bude mít co nevidět, protože na Fedoře jsou kernely v podstatě v režimu rolling updates. Nebo Tumbleweed (odnož SUSE s rolling updates) může být taky dobrý nápad.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig
) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Tady by bylo dobré položit si otázku, proč by to měl dělat. Pro člověka, který se nechce zabývat jádrem jako vývojář, bude daleko užitečnější, když se naučí vytvořit balíček pro svou distribuci, než aby měl pocit, jak je strašně cool, že si přeložil jádro ručně, a zaneřádil si systém.
# jen pro 32bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb # jen pro 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb # zbytek stejnej pro 32bit i 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400_4.4.0-040400.201601101930_all.deb sudo dpkg -i linux*.debjde o verze k dnesnimu dni, samozrejme az se tam objevi novejsi, tak instalovat to, pripadne az bude 4.5, tak se ukaze nad tim...
sudo apt-get purge linux-image-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0
Tiskni
Sdílej: