Byla vydána nová verze 5.12 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Byly publikovány informace (txt) o zranitelnostech CVE-2025-5054 v Apport a CVE-2025-4598 v systemd-coredump. Lokální uživatel se může dostat k výpisu paměti programu (core dump) s SUID a přečíst si tak například /etc/shadow.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,69 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 30,95 %. Procesor AMD používá 68,77 % hráčů na Linuxu.
Byla vydána verze 4.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proběhla portace na Qt 6.
Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Řešení dotazu:
Krátká odpověď: pokud se potřebujete ptát, odpověď zní ne. :-)
Dlouhá odpověď: určitě to smysl má, pokud platí některá z těchto podmínek:
Samozřejmě by se našly i další důvody, ale obecně byste měl nějaký důvod mít vy sám. Také by bylo dobré být připraven na to, že
A samozřejmě je obecně lepší nové jádro instalovat ve formě balíčku pro příslušnou distribuci, snáze se pak systém udržuje.
alebo ak sa Ťa týkajú chyby opravené v novej verzii
V takovém případě bych spíš doporučoval chybu nareportovat, aby se oprava backportovala do distribučního jádra (je-li to možné).
Otázka spíš zní, má to smysl ? Nebo je lepší si počkat na novější verzi Ubuntu ? Díky za vaše názory a rady.
Proč na novější verzi Ubuntu? To je jako z bláta do louže. Na Archu můžeš mít kernel 4.4 teď, hned a okamžitě. Fedora ho taky bude mít co nevidět, protože na Fedoře jsou kernely v podstatě v režimu rolling updates. Nebo Tumbleweed (odnož SUSE s rolling updates) může být taky dobrý nápad.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig
) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Tady by bylo dobré položit si otázku, proč by to měl dělat. Pro člověka, který se nechce zabývat jádrem jako vývojář, bude daleko užitečnější, když se naučí vytvořit balíček pro svou distribuci, než aby měl pocit, jak je strašně cool, že si přeložil jádro ručně, a zaneřádil si systém.
# jen pro 32bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb # jen pro 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb # zbytek stejnej pro 32bit i 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400_4.4.0-040400.201601101930_all.deb sudo dpkg -i linux*.debjde o verze k dnesnimu dni, samozrejme az se tam objevi novejsi, tak instalovat to, pripadne az bude 4.5, tak se ukaze nad tim...
sudo apt-get purge linux-image-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0
Tiskni
Sdílej: