Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Kdysi (cca 2 roky) jsem řešil podobný problém, ale se simulátorem EPROM SIMEPROM-01B. Volal jsem do Elnecu, kde mi řekli, že o Linuxové programy nemají zákazníci zájem a proto je nedělají. Byli ovšem velmi vstřícní a poskytli mi schema zapojení simulátoru a kousek zdrojového kódu, který komunikuje se simulátorem přes paralelní port.
Napsal jsem si tedy vlastní ovládací program do Linuxu, který celou dobu úspěšně používám. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych jej publikoval (GPL). Ani nevím, jestli Elnec dovolí publikovat schema simulátoru nebo alespoň ten můj Linuxový program pod GPL. Musím tam zavolat... Dlužím jim poděkování a snad i můj výtvor...
Co z toho plyne? S programátorem jsem poradil snad jen toto: napsat si svůj vlastní ovládací program. Doufejme, že budou vstřícní i v tomto případě.
Spustit editor a začít psát:
#include<stdio.h>
...
Je třeba zjistit jak se programátor ovládá po paralelním portu. Tipuji, že to bude sériový přenos pro několik posuvných registrů vedle sebe (adresa_lo, adresa_hi, data). Pak další bity pro hodiny, řízení programovacího napětí apod. No a samozřejmě je třeba dodržet programovací algoritmus Atmelu. Nevím jestli tento programátor v sobě má CPU, to by pak komunikace i vlastní programování vypadalo asi jinak...
Víc se bez podrobnějších informací zjistit nedá.
Jenze nevim , jakym zpusobem komunikuje programator s PC ! Firma Elnec zdrojaky zatim neuvolnila a asi neuvolni .
Vim , ze jede pres LPT1 .
Umim oladat LTP1 , ale jen pod widlema ( Delphi 3) , ale ne v Linuxu
.Widle jsem vyhodil , uz me rtvaly , ted jen svobodny LINUX !!!
A to je vse , co vim o tom programatoru ....
Teď už mohu doporučit jen google s dotazem na atmel linux programmer nebo jiným Snad se najde inspirace pro nový program...
A pak programátor rozebrat a měřit a zjišťovat... Nebo zkusit dohodnout s Elnecem spolupráci, i když pochybuji, že dají do placu programovací algoritmy na kterých (určitě podle dostupných katalogových údajů) pracovali a pracují už mnoho let.
Tiskni
Sdílej: