V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
mode
(př. mode=1024x768
), případně ještě specifikovat kmitočet parametrem hsync
. Další možností je spustit parametry vesa
, nebo safe
pouze vesa režim.
boot:
a nad tím nějaká nápověda, v níž jsou popsány rozšířené parametry pro start. V takovém případě samozřejmě není nutné nic znovu pálit, stačí za to boot:
dopsat název jádra a parametry, nějak tahle:
boot:nazev-jadra hsync=75
Název jádra bývá v té zmiňované nápovědě. Jak říkám, neznám ABC Linux, ale ještě jsem snad neviděl live distribuci, která by nějak takhle nefungovala.
Co se týče toho zhasnutého monitoru, nejspíš se grafická karta nastavila na obnovovací frekvenci, kterou váš monitor neumí. Občas se to bohužel při automatické detekci stane (ovšem není to jen výsada Linuxu, už jsem se s tím párkrát potýkal i v jiných systémech). Čili bych doporučil zkusit ten parametr hsync
.
VertRefresh 70-80
Popř. se ještě podívat na HorizSync tamtéž?
Device
je řádek Driver "radeon"
), mohlo by pomoci dopsat v xorg.conf do sekce Device
řádek tuším že
Option "MonitorLayout" "LCD, NONE"
Pokud to jede na binárních ovladačích od ATI, mám pocit, že DVI výstup prostě fungovat nebude, alespoň mě se to na Radeonu 9200 PRO nepodařilo začátkem roku rozchodit a co jsem koukal po Internetu, nebyl jsem sám.
Tiskni
Sdílej: