Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
/dev, /var, /tmp? Četl jsem nějaký HOWTO z roku 1999, kde jádro 2.2 bylo horkou novinkou a tam se zmiňovali o devfs. Předpokládám, že dnes se to řeší právě tím. Pak údajně (celkem logicky) do /var a /tmp musí být možnost zápisu, tak se chci zeptat, jestli to musí být v ramdisku nebo to lze taky přes NFS? Jestli to přes NFS jde, tak musí být pro každou stanici připravenej adresář zvlášť a nebo jeden? Jde mi o to, aby si pak něco nepřepisovali.
/home/uzivatel? Musí se zase od někud připojovat (třeba v Solaris učebně to máme tak, že v /home člověk vidí jen ty domovský adresáře těch, kteří jsou přihlášní) nebo v /home můžou mít všichni svůj domovskej adresář rovnou?
/etc/passwd a /etc/shadow?
Díky! Jen otázka ještě, když bude na serveru /opt/moje_diskless_stanice, lze to nějak co nejvíc ztotožnit s / rootem serveru? Jde o to, aby člověk nainstaloval aplikace a měli je všichni. Takže třeba symlinky na /usr, konfiguraci programů /etc atp., ale zároveň je jasný, že stanice musej mít např. svůj vlastní fstab.
Defakto bych potřeboval (a asi se to i tak řeší), že ze sítě nabootuje Linux, ale výzva login: nebude pro localhost, ale pro autentizaci na server (třeba jako SSH)… U grafiky a např. KDM asi obdobně.
Možná mám trošku zmatky v bezdiskové stanici (ta si připojí / ze serveru), ale všechno si počítá sama a tenkým klientem, který si taky připojí root ze serveru, ale na monitor zobrazuje jen výstup z aplikace - je to tak?
/home budou všechny domovské adresáře všech, co budou mít účet, ale každej (logicky) bude mít po přihlášení přístupnej jen ten svůj.
passwd a shadow (a podobných) šel řešit jen vysymlinkováním, bohatě by stačilo.
Nějak si nedokážu představit, co by to (ne)udělalo, ale fungovat to nejspíš bude.
3. To může zajistit unixový systém práv - třeba něco jako chmod go-rx /home/*
4. Hlavně aby ty soubory měly stejný obsah, jak toho docílíš, je jedno :)
Já sám jsem si s bootováním přes síť a NFS hrál pár dní jen tak ze zvědavosti, takže toho zas tolik nevím (kromě toho, že to funguje a zhruba jak). Ještě bych dodal, že Murphyho zákony fungují a je dobré očekávat, že to hned napoprvé nevyjde na 100%
/ se všemi aplikacemi a toť vše.
/, ten obsahuje něco, čím se lze spojit k serveru (telnet, ssh), přihlásí se (k serveru) a klient vidí jen výstup z aplikací.
X -query <IP adresa serveru>. Nastavení XDMCP v GDM je snadné. Telnet a SSH není potřeba (leda že by se šifrovalo přes SSH tunel).
Tiskni
Sdílej: