FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Pro upresneni:
Potrebuji nektere pakety routovat jinudy nez zbyle. Muj napad tedy byl:
iptables -t mangle -A OUTPUT [popis-paketu] -j ROUTE --gw jinam
Jenze navic potrebuji zaridit, aby zdrojova adresa paketu byla ta patrici onomu sitovemu rozhrani kde sidli jinam. Defaultne se ovsem pouzije adresa patrici druhemu sitovemu rozhrani, kam se routuje vsechno ostatni...
nat v POSTROUTING pomoci -j SNAT nebo -j MASQUERADE vice v manu
--gw použít i --oif?
OUTPUT v tabulce MANGLE, už je o směrování rozhodnuto.
mangle.OUTPUT, a pakety jsou sice směrovány správně (tj. označkované jdou jinudy než neoznačkované), ale všem zůstává původní zdrojová adresa (jako by označkované nebyly). Použití SNAT sice problém zdrojové adresy řeší, ale moc uspokojivé řešení to není, lepší by byl Fast NAT, kdyby fungoval. Také by bylo dobré zjistit, co všechno ze zvolené položky směrovací tabulky se ještě při tom "druhém průchodu" ignoruje.
src té položky, a to i když jsem ho zadal explicitně při jejím přidávání pomocí 'ip route add'. Paket sice odešel přes druhou gateway, ale se zdrojovou adresou odpovídající té původní. To se u průchozích paketů, značkovaných v mangle.PREROUTING, neděje.
src primo nemeni zdrojovou ip adresu. Pouze upravuje chovani routingu tak, jako by zdrojova adresa byla src. (Coz je uzitecne prave pro lokalne generovane pakety, ktere nemaji zadnou zdrojovou adresu).
S takovým výkladem nemohu souhlasit, podle dokumentace (i podle mých zkušeností) parametr src určuje preferovanou zdrojovou adresu, tedy zdrojovou adresu, která se přiřadí, není-li zdrojová adresa předem určena jinak (např. u forwardovaných paketů, paketů patřících do existujícího flow nebo paketů, kde si o konkrétní zdrojovou adresu řekla aplikace). Tento parametr nemůže ovlivnit chování routingu, protože se k němu dostaneme teprve v okamžiku, kdy už routing vybral optimální směrovací položku (takže už není co ovlivňovat).
Delat NAT jsem take zkousel, nicmene to nechtel a nechtel natovat. Predpokladam proto, ze se vzdy aplikovalo pouze jedno pravidlo z iptables...
BTW, nevite nekdo tu banalni vec (ktera je asi tak banalni, ze jsem ji nikde nenasel), jak se aplikuji v iptables pravidla? Je mi jasne, ze vyhovuje-li nejake pravidlo nejakeho chainu, dalsi pravidla uz se v nem netestuji. Co ale jine chainy? A jine tabulky?
Tiskni
Sdílej: