MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Potreboval by som nejaký softík (samozrejme pre linux) ktorý by mi vedel nejako vyhľadať všetky tieto domény ukazujúce na túto IP.To má prohledat všechny domény na světě?
V zásadě byste potřeboval provést zone transfer celého DNS stromu, čili začít od root serverů, vyptat se jich na všechny TLD domény a jejich nameservery, atd. atd... Ve všech stažených zónách byste pak hledal výskyt A záznamu pro tu vaši adresu. Takové řešení je ovšem prakticky nerealizovatelné - jednak by jeho náročnost byla extrémní (a to je eufemismus) a druhák drtivá většina nameserverů neumožňuje zone transfer každému přicmrndálkovi, co jde kolem, takže se navíc potřebné údaje ani nemáte jak dozvědět.
Suma sumárum, váš požadavek nelze žádným způsobem realizovat.
A kromě toho, ten požadavek je pofiderní už ze své podstaty. Konzistence DNS záznamů vyžaduje, aby pro jednu IP adresu existoval právě jeden A záznam a k němu odpovídající právě jeden PTR záznam. Dále pak může existovat hromada CNAME záznamů, které všechny míří na ten A záznam. Ovšem řešení "mám spoustu A záznamů pro jednu IP adresu" je zcela špatně, protože tyto záznamy jaksi z podstaty nemohou být všechny najednou konzistentní s reverzním záznamem.
Nicméně, i v případě, že je to nastaveno "tak jak to má být", se prostě o existenci nějakého CNAME záznamu nemůžete dozvědět žádným jiným způsobem, než zone transferem z toho nameserveru, který příslušný záznam drží.
Konzistence DNS záznamů vyžaduje, aby pro jednu IP adresu existoval právě jeden A záznam a k němu odpovídající právě jeden PTR záznam.
Taky jsem si to dřív myslel, ale podle všeho to není úplně pravda: nikde jsem totiž nenašel požadavek, že by PTR záznam nemohl být násobný. Takže varianta typu
name1. a 1.2.3.4 name2. a 1.2.3.4 4.3.2.1.in-addr.arpa. ptr name1. 4.3.2.1.in-addr.arpa. ptr name2.
by měla být v pořádku. Běžná praxe (nejen) českých provozovatelů webhostingu, kdy se naseká sto a záznamů se stejnou hodnotou a na reverzy se kašle, už ale samozřejmě v pořádku není.
Je fakt, že požadavek na unikátnost PTR záznamu jsem taky nikde explicitně formulovaný nenašel, i když tak nějak automaticky žiju s tím, že platí.
Když to ale vezmu z opačného konce, RFC 1033 říká, že "There should be one A record for each address of a host." Takže v první řadě nemá existovat více A záznamů k jedné adrese - a z toho pak sekundárně vyplyne, že vícenásobný PTR záznam jaksi nemá důvod existovat.
Je jistě pravda, že RFC 2119 říká, že should znamená, že "may exist valid reasons in particular circumstances to ignore a particular item, but the full implications must be understood and carefully weighed before choosing a different course." Myslím si ale, že kdejaký webhostingový server prostě nezakládá "valid reasons", nehledě k tomu, že drtivá většina "provozovatelů" těchto serverů se rozhodně nekvalifikuje do kategorie "full implications must be understood and carefully weighed" 
I nadále budu žít (a zejména provozovat DNS) v domění, že k jedné IP adrese patří právě jeden A záznam a právě jeden PTR záznam. Veskrze se to shoduje s myšlenkou "be conservative in what you do, be liberal in what you accept from others", uvedenou v RFC 793 
There should be one A record for each address of a host.
Tak na tenhle požadavek jsem zapomněl. Asi to bude tím, že jsem ho (chybně) vnímal spíš ve smyslu "má existovat (aspoň jeden)" než jako "právě jeden".
whois ti povie, komu bola pridelená. To bude nejaký ISP. Toho ISP sa potom opýtaš na detaily.
) - musíš do všech těch cca 200 národních zón, co jich na světě je. Nebo mám lepší nápad, pošli mi ty prachy na účet a já ti za to tu kravinu vymluvim
Tiskni
Sdílej: