Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Potreboval by som nejaký softík (samozrejme pre linux) ktorý by mi vedel nejako vyhľadať všetky tieto domény ukazujúce na túto IP.To má prohledat všechny domény na světě?
V zásadě byste potřeboval provést zone transfer celého DNS stromu, čili začít od root serverů, vyptat se jich na všechny TLD domény a jejich nameservery, atd. atd... Ve všech stažených zónách byste pak hledal výskyt A záznamu pro tu vaši adresu. Takové řešení je ovšem prakticky nerealizovatelné - jednak by jeho náročnost byla extrémní (a to je eufemismus) a druhák drtivá většina nameserverů neumožňuje zone transfer každému přicmrndálkovi, co jde kolem, takže se navíc potřebné údaje ani nemáte jak dozvědět.
Suma sumárum, váš požadavek nelze žádným způsobem realizovat.
A kromě toho, ten požadavek je pofiderní už ze své podstaty. Konzistence DNS záznamů vyžaduje, aby pro jednu IP adresu existoval právě jeden A záznam a k němu odpovídající právě jeden PTR záznam. Dále pak může existovat hromada CNAME záznamů, které všechny míří na ten A záznam. Ovšem řešení "mám spoustu A záznamů pro jednu IP adresu" je zcela špatně, protože tyto záznamy jaksi z podstaty nemohou být všechny najednou konzistentní s reverzním záznamem.
Nicméně, i v případě, že je to nastaveno "tak jak to má být", se prostě o existenci nějakého CNAME záznamu nemůžete dozvědět žádným jiným způsobem, než zone transferem z toho nameserveru, který příslušný záznam drží.
Konzistence DNS záznamů vyžaduje, aby pro jednu IP adresu existoval právě jeden A záznam a k němu odpovídající právě jeden PTR záznam.
Taky jsem si to dřív myslel, ale podle všeho to není úplně pravda: nikde jsem totiž nenašel požadavek, že by PTR záznam nemohl být násobný. Takže varianta typu
name1. a 1.2.3.4 name2. a 1.2.3.4 4.3.2.1.in-addr.arpa. ptr name1. 4.3.2.1.in-addr.arpa. ptr name2.
by měla být v pořádku. Běžná praxe (nejen) českých provozovatelů webhostingu, kdy se naseká sto a záznamů se stejnou hodnotou a na reverzy se kašle, už ale samozřejmě v pořádku není.
Je fakt, že požadavek na unikátnost PTR záznamu jsem taky nikde explicitně formulovaný nenašel, i když tak nějak automaticky žiju s tím, že platí.
Když to ale vezmu z opačného konce, RFC 1033 říká, že "There should be one A record for each address of a host." Takže v první řadě nemá existovat více A záznamů k jedné adrese - a z toho pak sekundárně vyplyne, že vícenásobný PTR záznam jaksi nemá důvod existovat.
Je jistě pravda, že RFC 2119 říká, že should znamená, že "may exist valid reasons in particular circumstances to ignore a particular item, but the full implications must be understood and carefully weighed before choosing a different course." Myslím si ale, že kdejaký webhostingový server prostě nezakládá "valid reasons", nehledě k tomu, že drtivá většina "provozovatelů" těchto serverů se rozhodně nekvalifikuje do kategorie "full implications must be understood and carefully weighed" 
I nadále budu žít (a zejména provozovat DNS) v domění, že k jedné IP adrese patří právě jeden A záznam a právě jeden PTR záznam. Veskrze se to shoduje s myšlenkou "be conservative in what you do, be liberal in what you accept from others", uvedenou v RFC 793 
There should be one A record for each address of a host.
Tak na tenhle požadavek jsem zapomněl. Asi to bude tím, že jsem ho (chybně) vnímal spíš ve smyslu "má existovat (aspoň jeden)" než jako "právě jeden".
whois ti povie, komu bola pridelená. To bude nejaký ISP. Toho ISP sa potom opýtaš na detaily.
) - musíš do všech těch cca 200 národních zón, co jich na světě je. Nebo mám lepší nápad, pošli mi ty prachy na účet a já ti za to tu kravinu vymluvim
Tiskni
Sdílej: