Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Co ale s těmi zprávami, co ´v mailboxu u ISP zůstanou, po nějaké době ? Windows klienti toto řeší parametrem "odebrat ze serveru po X dnech". Jak toto udělat v linuxu ?
Neboli : po stažení konkrétní zprávy Fetchmailem na server by se měl dotyčný mail za X dní smazat.
Pro úplnost : používám POP3 a Maildir (Mandriva 2008).
Díky za nápady ...
a) vyhnout IMAPu (i když jak to vidím, asi k němu dojde)Na serveru můžeš mít povolené obojí a IMAP funguje velmmi dobře. Pokud se bojíš nepřístupnosti mailů offline z normálního klienta, snad každý klient to umí kešovat, takže žádný problém s tím není.
b) protože firma NEMÁ pevnou IP adresu, tak nemůžu směrovat MX záznamy pro poštu na firemní server a tudíž musím dělat takovéto kotrmelceAle můžeš mít na firemním serveru schránky a IMAP demona (dovecat je celkem jednoduchej a bezproblémvej).
c) hledal jsem WEBMAIL, který by podporoval POP3 a zároveň MailDir (kvůli zálohám na serveru výhodnější)Snad všechny webmaily jsou dělané jako IMAP klienti. Umožňuje to univerzálnější použití a odstraňuje nutnost těsné provázanosti s mailserverem (webmail nemusí běžet na mailserveru).
ty stažené už přečtené zobrazit tím WEBmailem ve firmě na serveru, jenže díky POP3 a MailDir mám pocit, že to nikam nevede. Ještě mi někdo zmiňoval OpenWebMail, ale to jsem zatím nestudoval ...Nainstaluj na firemní server třeba postfixe a dovecat, nech fetchmailem stahovat poštu z serveru providera na firemní server a doručovat ji do schránek uživatelů prostřednictvím firemního postfixu. Webmail a IMAP i POP3 (dovecat) poběží na firemním serveru a na ten providerův nebude sahat nikdo nez postfix (smtp -- odesilani mailu (realy)) a fetchmail (pop3 -- stahovani mailu). Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail. Ale to už jsou jen detaily v konfiguraci.
Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Je to opravdu jen detail v konfiguraci. Postfix a doveot se jen musí shodnout na umístění schránky. Z pohledu fungování serveru jako celku to je nepodstatné. (Ano, z pohledu výkonu, zálohování a podobně už to nepodstatné není, ale to teď neřešíš.)Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Tiskni
Sdílej: