MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Co ale s těmi zprávami, co ´v mailboxu u ISP zůstanou, po nějaké době ? Windows klienti toto řeší parametrem "odebrat ze serveru po X dnech". Jak toto udělat v linuxu ?
Neboli : po stažení konkrétní zprávy Fetchmailem na server by se měl dotyčný mail za X dní smazat.
Pro úplnost : používám POP3 a Maildir (Mandriva 2008).
Díky za nápady ...
a) vyhnout IMAPu (i když jak to vidím, asi k němu dojde)Na serveru můžeš mít povolené obojí a IMAP funguje velmmi dobře. Pokud se bojíš nepřístupnosti mailů offline z normálního klienta, snad každý klient to umí kešovat, takže žádný problém s tím není.
b) protože firma NEMÁ pevnou IP adresu, tak nemůžu směrovat MX záznamy pro poštu na firemní server a tudíž musím dělat takovéto kotrmelceAle můžeš mít na firemním serveru schránky a IMAP demona (dovecat je celkem jednoduchej a bezproblémvej).
c) hledal jsem WEBMAIL, který by podporoval POP3 a zároveň MailDir (kvůli zálohám na serveru výhodnější)Snad všechny webmaily jsou dělané jako IMAP klienti. Umožňuje to univerzálnější použití a odstraňuje nutnost těsné provázanosti s mailserverem (webmail nemusí běžet na mailserveru).
ty stažené už přečtené zobrazit tím WEBmailem ve firmě na serveru, jenže díky POP3 a MailDir mám pocit, že to nikam nevede. Ještě mi někdo zmiňoval OpenWebMail, ale to jsem zatím nestudoval ...Nainstaluj na firemní server třeba postfixe a dovecat, nech fetchmailem stahovat poštu z serveru providera na firemní server a doručovat ji do schránek uživatelů prostřednictvím firemního postfixu. Webmail a IMAP i POP3 (dovecat) poběží na firemním serveru a na ten providerův nebude sahat nikdo nez postfix (smtp -- odesilani mailu (realy)) a fetchmail (pop3 -- stahovani mailu). Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail. Ale to už jsou jen detaily v konfiguraci.
Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Je to opravdu jen detail v konfiguraci. Postfix a doveot se jen musí shodnout na umístění schránky. Z pohledu fungování serveru jako celku to je nepodstatné. (Ano, z pohledu výkonu, zálohování a podobně už to nepodstatné není, ale to teď neřešíš.)Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Tiskni
Sdílej: