Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Dobrý den, mám tak trochu dilema, jaké vybrat pracovní prostředí, tedy přesně řečeno rozhoduji se mezi KDE a GNOME. Na internetu je možno najít mnoho diskuzí zabývajících se otázkou KDE vs. GNOME, ale snad ve všech se řeší otázka ergonomie daných desktopů. Mam jiné dilema.
Systém GNU/Linux používám již skoro pět let a přes dva roky jako jediný operační systém. Doposud jsem používal prostředí GNOME, ale jelikož je má práce s počítačem dosti košatá, tedy potřebuji často specifický software začínám se potýkat s problémem jeho nedostatku pro prostředí GNOME, který je však dostupný pro prostředí KDE.
Takže na jedné straně je GNOME, které mám rád a líbí se mi, že je možné většinu stěžejních aplikací v tomto prostředí použít i ve Windows, či MAC OS za pomoci GTK+, ale toho software je velice málo. Na druhé straně je KDE, které má mnohem více software, který na mně zároveň působí dosti profesionálně a já tento software potřebuji.
Našel by se někdo, kdo by mi mohl pomoci s mým rozhodováním a chvíli se mnou argumentovat, jaké prostředí se pro mne hodí? Podotýkám, že nemám zájem o plamennou diskuzi v jakékoli podobě, jste-li tedy fanatik, raději nic neříkejte :)
Na závěr chci naznačit co je to pro mne specifický software. Je to tedy především software používaný v oboru elektrotechnika, fyzika, matematika a konstruování (CAD), tedy obecně vývoj a výzkum a pak dále zpracování multimédii (video, hudba i grafika) a samozřejmě také běžná práce s počítačem, tedy kancelářské aplikace, servery, práce se soubory, atd..
např.
http://www.google.com/search?q=kde4+windows&ie=UTF-8&oe=UTF-8
http://wiki.kde.org/tiki-index.php?page=KDE4+Windows+Port
http://techbase.kde.org/index.php?title=Projects/KDE_on_Windows
http://amarok.kde.org/blog/archives/41-porting-amaroK-to-windows.html
ale nejsem na to odborník, snad se ještě někdo vyjádří.
Tak nakonec jsem své dilema vyřešil. Zůstanu u GNOME. Je to prostředí, které pro mne má mnohem více kladných vlastností, než-li prostředí KDE. Nejde o vzhled, ale především o celkovou koncepci, která se mě osobně více zamlouvá. Navíc je zde ona možnost (snadného!) využití aplikací napsaných pod GTK+ pod jinými operačními systémy. Ale děkuji za komentáře...
Tiskni
Sdílej: