Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.
Apple představil iPhone Pocket pro stylové přenášení iPhonu. iPhone Pocket vzešel ze spolupráce značky ISSEY MIYAKE a Applu a jeho tělo tvoří jednolitý 3D úplet, který uschová všechny modely iPhonu. iPhone Pocket s krátkým popruhem se prodává za 149,95 dolarů (USA) a s dlouhým popruhem za 229,95 dolarů (USA).
Byla vydána nová stabilní verze 7.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 142. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.7 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Zatim.
) tak to neni jedine vetsi na cem delam.
Takze v nekterych vecech z uzivatelskeho hlediska je na tom Linux lepe, ovsem stale ma co dohanet. Jde o to, co Windows uz leta maji, a Linux sice taky, ale ne "much user-friendly".
Doufam, ze se Linuxu do budoucna podari vytvorit distribuce natolik uzivatelsky jednoduche, ze laik bude muset uvazovat opravdu pouze nad vlozenim instalacniho CD do sveho PC (v pripade instalace), ci zmacknutim nejakeho tlacitka v prostredi X-Window. Ze se Linuxu podari odstranit obcasne (ci stale) uzivani konzole a jinych veci, ktere uz po uzivateli chteji, aby se v Linuxu vyznal.
Jde o desktop. Jediny duvod, kvuli ktereho vetsina plain-users basni pouze o Windows, je krome neznalosti niceho jineho (MS Office, jen MSOffice!... treba) slozitost pri reseni urcitych problemu v Linuxu. Plain user pocitac potrebuje pouze ke sve praci. Uz nyni vi, ze pro spusteni sve kartoteky pacientu ci jinych aplikaci mu staci zmacknout jednu ikonku na desktopu, a je ve svem dobre znamem prostredi.
To je to, co uzivatel potrebuje! Jestli je to pod Windows, ci Linuxem nebo MacOS, mu je ukradene!
Musi mit pred sebou prijemne jednoduche graficke prostredi, ve kterem se jednoduse zorientuje a dopidi se ke kyzenemu cili, at jiz se zobrazeni fotek ci dalsich veci tyce.
A tohle Linuxu obcas jeste stale chybi. Jednoduchost. O to by se mely postarat distribuce, jako treba Mandrake ci jine (zadnou krome Redhat jsem jeste nikdy nepouzival, takze nemuzu distros prilis rozebirat
.
Doufam, ze se to Linuxu jednou podari. Co nejdrive. Aby i domaci uzivatele mohli pouzivat Linux stejne jako Windows, aniz by kvuli beznym operacim museli treba zbytecne platit za licence a ruzne zalezitosti kolem SW licenci spjate.
User-friendly desktop. Tohle je myslim jedina vec, ve ktere Linux pokulhava za Windows. A stale tuto zalezitost dohani (diky ruznym distros, jak uz jsem rekl). Jakmile se to nektere distribuci jednou podari, normalni uzivatel vam klidne prejde pod Linux. Protoze tomu je to opravdu jedno.
U MacOS je hlavni nevyhoda v tom, ze pocita vyhradne s anglictinou a ne vicejazycnym prostredim. Takze tudy cesta nevede. Coz znamena, ze MacOS zustane i nadale vyhradne pouze na americkem ci anglicky mluvicim trhu uzivatelu.
U Linuxu jde jen o to smazat rozdil v user-interface mezi jakymkoli operacnim systemem, a ma vyhrano. Respektive, potom nebude mit jediny duvod, proc by ho nemohli pouzivat i plain users, at jiz doma ci v praci. Az se tohle Linuxu podari, dostane se do dalsi faze, a sice podpory aplikaci (tedy SW). Vetsina SW se dnes vyviji na platforme Win32API. Jsem rad, ze nektere firmy pri vyvoji projektu jiz nyni zacinaji pocitat s multiplatformnim nasazenim jejich prave vyvijene aplikace. Jenomze takovych firem je jeste strasne malo. A tam vidim hlavni problem budoucnosti Linuxu.
Pokud si plain user koupi jednu aplikaci, a zjisti, ze ji muze spustit na jakekoli platforme, potom ma firma o zakazniky vystarano. Jenomze tato stranka jeste stale vyrazne pokulhava. Bohuzel.
Totiz hlediska se prekryvaji a to obchodni ja take dulezite. Programatori budou radeji vyvijet pod Windows, protoze si za to mohou vyinkasovat vetsi odmenu a problemy svezt na operacni system. Podobne jako u nasich mobilnich operatoru: Oskar bude vzdy tim nejmensim, protoze nezavisli prodejci na nem nevydelaji a ti budou vzdy uprednostnovat ten drahy zbytek.
Muselo by se jit k tomu od zacatku: kdy se clovek poprve dostane k pocitaci? Doma nebo ve skole a tam je mu vysvetleno, ze na internet se dostane pres ikonu e a psat muze kliknutim na ikonu W. V te dobe je mu uplne jedno co je za tim a u 99% uzivatelu to tak zustane. Nemaji moznost zjistit, ze existuje neco jineho a tomu obycejnemu uzivateli je to take uplne jedno. V te dobe by se mu melo vysvetlit, ze internetovych prohlizecu je vic druhu, ze psat dopis muze v jinem programu.
A na konci: Na konci je treba distribuce, ktera bude schopna po instalaci bezet a provozovat zakladni programy bez problemu. Radsi jeden program v distribuci, ale funkcni, nez pet, ktere neslapou. Duvody proc neslapou jsou pro linuxaky drobnosti (napr. bezi pouze pod rootem, ale chybove hlasky se tykaji neceho jineho, instalace nenastavila linky ap) ale BFU jen nastve, ze nejede.
A linuxova specialitka: Na jedne distribuci program bezi, na jine ne. Tady ma Linux co zlepsovat.
Zak nebo student, ktery po vystudovani (ne oboru pocitacu) bude hledat praci, kterou nenajde.
Vsude chteji pracovnika znaleho Office a Windows nebo jine WIN aplikace.
Ten si pote rekne: "Na co mi ten Linux je, kdyz vsude chteji Win ?"
Na zaklade teto skutecnosti posle sve pripadne deti do jine WIN skoly a skoly s Linuxem se mohou klidne zavrit.
Jinak jsem velky fanda LINUXU a nechtel jsem ho tim nejak ocernit.
Ad RedHat: Uvedena kauza mirne souvisi s faktem, ze dost lidi si mysli, ze RedHat se nechova prave moc ferove k nekterym subjektum - konkretne KDE. RedHat si jako svuj "desktop of choice" zvolil Gnome (coz melo pravdepodobne co delat s tehdejsimi licencnimi podminkami Qt). S tim nikdo problem nema. Od te doby, co vsak RH KDE dodava (predevsim verzi 3.x, tedy RH 8 a vyse) - prevazne kvuli popularite toho desktopu - to je jedna dlouha serie, abych se vyjadril diplomaticky, nestastnych rozhodnuti. Projevuje se to jak na poli PR, tak primo v softwarove rovine.
Jinak musim zminit, ze me podobne veci sice zajimaji, ale pouze proto, ze me bavi sledovat diskuze, ktere se kolem toho toci. Zadnou primou ucast na nich nemam. Pro me to konci tim, ze RH proste nepouzivam - priznavam, ze otazka taiwanske vlajecky je dost k tomu, abych se proste poohledl jinde, ale vzhledem k tomu, ze mi nevyhovuji rpm-based distra, tak to stejne nemusim resit.
Tiskni
Sdílej: