npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Zatim.
) tak to neni jedine vetsi na cem delam.
Takze v nekterych vecech z uzivatelskeho hlediska je na tom Linux lepe, ovsem stale ma co dohanet. Jde o to, co Windows uz leta maji, a Linux sice taky, ale ne "much user-friendly".
Doufam, ze se Linuxu do budoucna podari vytvorit distribuce natolik uzivatelsky jednoduche, ze laik bude muset uvazovat opravdu pouze nad vlozenim instalacniho CD do sveho PC (v pripade instalace), ci zmacknutim nejakeho tlacitka v prostredi X-Window. Ze se Linuxu podari odstranit obcasne (ci stale) uzivani konzole a jinych veci, ktere uz po uzivateli chteji, aby se v Linuxu vyznal.
Jde o desktop. Jediny duvod, kvuli ktereho vetsina plain-users basni pouze o Windows, je krome neznalosti niceho jineho (MS Office, jen MSOffice!... treba) slozitost pri reseni urcitych problemu v Linuxu. Plain user pocitac potrebuje pouze ke sve praci. Uz nyni vi, ze pro spusteni sve kartoteky pacientu ci jinych aplikaci mu staci zmacknout jednu ikonku na desktopu, a je ve svem dobre znamem prostredi.
To je to, co uzivatel potrebuje! Jestli je to pod Windows, ci Linuxem nebo MacOS, mu je ukradene!
Musi mit pred sebou prijemne jednoduche graficke prostredi, ve kterem se jednoduse zorientuje a dopidi se ke kyzenemu cili, at jiz se zobrazeni fotek ci dalsich veci tyce.
A tohle Linuxu obcas jeste stale chybi. Jednoduchost. O to by se mely postarat distribuce, jako treba Mandrake ci jine (zadnou krome Redhat jsem jeste nikdy nepouzival, takze nemuzu distros prilis rozebirat
.
Doufam, ze se to Linuxu jednou podari. Co nejdrive. Aby i domaci uzivatele mohli pouzivat Linux stejne jako Windows, aniz by kvuli beznym operacim museli treba zbytecne platit za licence a ruzne zalezitosti kolem SW licenci spjate.
User-friendly desktop. Tohle je myslim jedina vec, ve ktere Linux pokulhava za Windows. A stale tuto zalezitost dohani (diky ruznym distros, jak uz jsem rekl). Jakmile se to nektere distribuci jednou podari, normalni uzivatel vam klidne prejde pod Linux. Protoze tomu je to opravdu jedno.
U MacOS je hlavni nevyhoda v tom, ze pocita vyhradne s anglictinou a ne vicejazycnym prostredim. Takze tudy cesta nevede. Coz znamena, ze MacOS zustane i nadale vyhradne pouze na americkem ci anglicky mluvicim trhu uzivatelu.
U Linuxu jde jen o to smazat rozdil v user-interface mezi jakymkoli operacnim systemem, a ma vyhrano. Respektive, potom nebude mit jediny duvod, proc by ho nemohli pouzivat i plain users, at jiz doma ci v praci. Az se tohle Linuxu podari, dostane se do dalsi faze, a sice podpory aplikaci (tedy SW). Vetsina SW se dnes vyviji na platforme Win32API. Jsem rad, ze nektere firmy pri vyvoji projektu jiz nyni zacinaji pocitat s multiplatformnim nasazenim jejich prave vyvijene aplikace. Jenomze takovych firem je jeste strasne malo. A tam vidim hlavni problem budoucnosti Linuxu.
Pokud si plain user koupi jednu aplikaci, a zjisti, ze ji muze spustit na jakekoli platforme, potom ma firma o zakazniky vystarano. Jenomze tato stranka jeste stale vyrazne pokulhava. Bohuzel.
Totiz hlediska se prekryvaji a to obchodni ja take dulezite. Programatori budou radeji vyvijet pod Windows, protoze si za to mohou vyinkasovat vetsi odmenu a problemy svezt na operacni system. Podobne jako u nasich mobilnich operatoru: Oskar bude vzdy tim nejmensim, protoze nezavisli prodejci na nem nevydelaji a ti budou vzdy uprednostnovat ten drahy zbytek.
Muselo by se jit k tomu od zacatku: kdy se clovek poprve dostane k pocitaci? Doma nebo ve skole a tam je mu vysvetleno, ze na internet se dostane pres ikonu e a psat muze kliknutim na ikonu W. V te dobe je mu uplne jedno co je za tim a u 99% uzivatelu to tak zustane. Nemaji moznost zjistit, ze existuje neco jineho a tomu obycejnemu uzivateli je to take uplne jedno. V te dobe by se mu melo vysvetlit, ze internetovych prohlizecu je vic druhu, ze psat dopis muze v jinem programu.
A na konci: Na konci je treba distribuce, ktera bude schopna po instalaci bezet a provozovat zakladni programy bez problemu. Radsi jeden program v distribuci, ale funkcni, nez pet, ktere neslapou. Duvody proc neslapou jsou pro linuxaky drobnosti (napr. bezi pouze pod rootem, ale chybove hlasky se tykaji neceho jineho, instalace nenastavila linky ap) ale BFU jen nastve, ze nejede.
A linuxova specialitka: Na jedne distribuci program bezi, na jine ne. Tady ma Linux co zlepsovat.
Zak nebo student, ktery po vystudovani (ne oboru pocitacu) bude hledat praci, kterou nenajde.
Vsude chteji pracovnika znaleho Office a Windows nebo jine WIN aplikace.
Ten si pote rekne: "Na co mi ten Linux je, kdyz vsude chteji Win ?"
Na zaklade teto skutecnosti posle sve pripadne deti do jine WIN skoly a skoly s Linuxem se mohou klidne zavrit.
Jinak jsem velky fanda LINUXU a nechtel jsem ho tim nejak ocernit.
Ad RedHat: Uvedena kauza mirne souvisi s faktem, ze dost lidi si mysli, ze RedHat se nechova prave moc ferove k nekterym subjektum - konkretne KDE. RedHat si jako svuj "desktop of choice" zvolil Gnome (coz melo pravdepodobne co delat s tehdejsimi licencnimi podminkami Qt). S tim nikdo problem nema. Od te doby, co vsak RH KDE dodava (predevsim verzi 3.x, tedy RH 8 a vyse) - prevazne kvuli popularite toho desktopu - to je jedna dlouha serie, abych se vyjadril diplomaticky, nestastnych rozhodnuti. Projevuje se to jak na poli PR, tak primo v softwarove rovine.
Jinak musim zminit, ze me podobne veci sice zajimaji, ale pouze proto, ze me bavi sledovat diskuze, ktere se kolem toho toci. Zadnou primou ucast na nich nemam. Pro me to konci tim, ze RH proste nepouzivam - priznavam, ze otazka taiwanske vlajecky je dost k tomu, abych se proste poohledl jinde, ale vzhledem k tomu, ze mi nevyhovuji rpm-based distra, tak to stejne nemusim resit.
Tiskni
Sdílej: