Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Zatim.
) tak to neni jedine vetsi na cem delam.
Takze v nekterych vecech z uzivatelskeho hlediska je na tom Linux lepe, ovsem stale ma co dohanet. Jde o to, co Windows uz leta maji, a Linux sice taky, ale ne "much user-friendly".
Doufam, ze se Linuxu do budoucna podari vytvorit distribuce natolik uzivatelsky jednoduche, ze laik bude muset uvazovat opravdu pouze nad vlozenim instalacniho CD do sveho PC (v pripade instalace), ci zmacknutim nejakeho tlacitka v prostredi X-Window. Ze se Linuxu podari odstranit obcasne (ci stale) uzivani konzole a jinych veci, ktere uz po uzivateli chteji, aby se v Linuxu vyznal.
Jde o desktop. Jediny duvod, kvuli ktereho vetsina plain-users basni pouze o Windows, je krome neznalosti niceho jineho (MS Office, jen MSOffice!... treba) slozitost pri reseni urcitych problemu v Linuxu. Plain user pocitac potrebuje pouze ke sve praci. Uz nyni vi, ze pro spusteni sve kartoteky pacientu ci jinych aplikaci mu staci zmacknout jednu ikonku na desktopu, a je ve svem dobre znamem prostredi.
To je to, co uzivatel potrebuje! Jestli je to pod Windows, ci Linuxem nebo MacOS, mu je ukradene!
Musi mit pred sebou prijemne jednoduche graficke prostredi, ve kterem se jednoduse zorientuje a dopidi se ke kyzenemu cili, at jiz se zobrazeni fotek ci dalsich veci tyce.
A tohle Linuxu obcas jeste stale chybi. Jednoduchost. O to by se mely postarat distribuce, jako treba Mandrake ci jine (zadnou krome Redhat jsem jeste nikdy nepouzival, takze nemuzu distros prilis rozebirat
.
Doufam, ze se to Linuxu jednou podari. Co nejdrive. Aby i domaci uzivatele mohli pouzivat Linux stejne jako Windows, aniz by kvuli beznym operacim museli treba zbytecne platit za licence a ruzne zalezitosti kolem SW licenci spjate.
User-friendly desktop. Tohle je myslim jedina vec, ve ktere Linux pokulhava za Windows. A stale tuto zalezitost dohani (diky ruznym distros, jak uz jsem rekl). Jakmile se to nektere distribuci jednou podari, normalni uzivatel vam klidne prejde pod Linux. Protoze tomu je to opravdu jedno.
U MacOS je hlavni nevyhoda v tom, ze pocita vyhradne s anglictinou a ne vicejazycnym prostredim. Takze tudy cesta nevede. Coz znamena, ze MacOS zustane i nadale vyhradne pouze na americkem ci anglicky mluvicim trhu uzivatelu.
U Linuxu jde jen o to smazat rozdil v user-interface mezi jakymkoli operacnim systemem, a ma vyhrano. Respektive, potom nebude mit jediny duvod, proc by ho nemohli pouzivat i plain users, at jiz doma ci v praci. Az se tohle Linuxu podari, dostane se do dalsi faze, a sice podpory aplikaci (tedy SW). Vetsina SW se dnes vyviji na platforme Win32API. Jsem rad, ze nektere firmy pri vyvoji projektu jiz nyni zacinaji pocitat s multiplatformnim nasazenim jejich prave vyvijene aplikace. Jenomze takovych firem je jeste strasne malo. A tam vidim hlavni problem budoucnosti Linuxu.
Pokud si plain user koupi jednu aplikaci, a zjisti, ze ji muze spustit na jakekoli platforme, potom ma firma o zakazniky vystarano. Jenomze tato stranka jeste stale vyrazne pokulhava. Bohuzel.
Totiz hlediska se prekryvaji a to obchodni ja take dulezite. Programatori budou radeji vyvijet pod Windows, protoze si za to mohou vyinkasovat vetsi odmenu a problemy svezt na operacni system. Podobne jako u nasich mobilnich operatoru: Oskar bude vzdy tim nejmensim, protoze nezavisli prodejci na nem nevydelaji a ti budou vzdy uprednostnovat ten drahy zbytek.
Muselo by se jit k tomu od zacatku: kdy se clovek poprve dostane k pocitaci? Doma nebo ve skole a tam je mu vysvetleno, ze na internet se dostane pres ikonu e a psat muze kliknutim na ikonu W. V te dobe je mu uplne jedno co je za tim a u 99% uzivatelu to tak zustane. Nemaji moznost zjistit, ze existuje neco jineho a tomu obycejnemu uzivateli je to take uplne jedno. V te dobe by se mu melo vysvetlit, ze internetovych prohlizecu je vic druhu, ze psat dopis muze v jinem programu.
A na konci: Na konci je treba distribuce, ktera bude schopna po instalaci bezet a provozovat zakladni programy bez problemu. Radsi jeden program v distribuci, ale funkcni, nez pet, ktere neslapou. Duvody proc neslapou jsou pro linuxaky drobnosti (napr. bezi pouze pod rootem, ale chybove hlasky se tykaji neceho jineho, instalace nenastavila linky ap) ale BFU jen nastve, ze nejede.
A linuxova specialitka: Na jedne distribuci program bezi, na jine ne. Tady ma Linux co zlepsovat.
Zak nebo student, ktery po vystudovani (ne oboru pocitacu) bude hledat praci, kterou nenajde.
Vsude chteji pracovnika znaleho Office a Windows nebo jine WIN aplikace.
Ten si pote rekne: "Na co mi ten Linux je, kdyz vsude chteji Win ?"
Na zaklade teto skutecnosti posle sve pripadne deti do jine WIN skoly a skoly s Linuxem se mohou klidne zavrit.
Jinak jsem velky fanda LINUXU a nechtel jsem ho tim nejak ocernit.
Ad RedHat: Uvedena kauza mirne souvisi s faktem, ze dost lidi si mysli, ze RedHat se nechova prave moc ferove k nekterym subjektum - konkretne KDE. RedHat si jako svuj "desktop of choice" zvolil Gnome (coz melo pravdepodobne co delat s tehdejsimi licencnimi podminkami Qt). S tim nikdo problem nema. Od te doby, co vsak RH KDE dodava (predevsim verzi 3.x, tedy RH 8 a vyse) - prevazne kvuli popularite toho desktopu - to je jedna dlouha serie, abych se vyjadril diplomaticky, nestastnych rozhodnuti. Projevuje se to jak na poli PR, tak primo v softwarove rovine.
Jinak musim zminit, ze me podobne veci sice zajimaji, ale pouze proto, ze me bavi sledovat diskuze, ktere se kolem toho toci. Zadnou primou ucast na nich nemam. Pro me to konci tim, ze RH proste nepouzivam - priznavam, ze otazka taiwanske vlajecky je dost k tomu, abych se proste poohledl jinde, ale vzhledem k tomu, ze mi nevyhovuji rpm-based distra, tak to stejne nemusim resit.
Tiskni
Sdílej: