Byla vydána nová verze 9.10 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Math 24.8. Math je modul editoru vzorců v kancelářském balíku LibreOffice a poskytuje možnosti rozvržení pro zobrazení matematických, chemických, elektrických nebo vědeckých vzorců ve standardní písemné notaci. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2024. Ke konci roku 2024 vlastnila 305 180 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250211 mikrokódů pro své procesory řešící 5 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.24 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jiří Eischmann upozorňuje, že GNOME nemá české překladatele: "Posledních minimálně 15 let byly překlady GNOME do češtiny ve výborném stavu. U každého vydání jsem jen hlásil, že je vše přeložené, poslední roky to platilo i pro drtivou většinu dokumentace. Poslední rok se to ale začalo zadrhávat. Přispěvatelé, kteří to dlouhé roky táhli, odešli a není nikdo, kdo by to po nich převzal. Proto jsme se rozhodli jít s pravdou ven: GNOME momentálně nemá české překladatele a pokud se toho neujme někdo nový, překlady začnou postupně upadat."
Otevřený zvukový bezztrátový kodek FLAC (Free Lossless Audio Codec, Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.5.0. Hlavní novinkou je podpora vícevláknového kódování. V prosinci loňského roku byl FLAC formálně specifikován v RFC 9639.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur, v přepočtu zhruba pět bilionů korun. V projevu na summitu o umělé inteligenci v Paříži to v úterý řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.3 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Lennart Poettering se na Mastodonu rozepsal o novince v systemd, na které pracuje: systemd bude umět nabootovat z obrazu disku staženého pomocí HTTP v rámci initrd.
Toto zamyšlení jsem se rozhodl napsat po přečtení úvodníku z 29. března uveřejněném na serveru FreshMeat.net. Marius Andreiana se tam rozepisuje o stylu vývoje svobodného software. Již název článku napovídá, že se bude jednat o zajímavé téma - "Příliš mnoho svobodného software". Na serveru, který se zabývá zveřejňováním informací o nových verzích převážně OpenSource projektů, to zní ještě kuriózněji.
Autor v první řadě upozorňuje na nesouměrnost ve vývoji některých typů software. Jako nejlepší příklad uvádí obrovské množství existujících textových editorů v kontrastu s několika málo kvalitními grafickými nástroji (Gimp), neexistujícím jednoduchým přehrávačem filmů a programem pro záznam zvuku. Později též nabádá ke spojení sil vývojářů do několika projektů v každé kategorii, které by tím několikanásobně urychlily vývoj a tím i kvalitu. Dalším zajímavým postřehem je zaštítění velkých a úspěšných projektů (Mozilla, OpenOffice.org) komerční společností.
Nabádá uživatele aby přestali vyvíjet a používat "obskurní" aplikace, pokud jsou k nalezení lepší varianty. A píše: "Pokud s nimi nejste spokojeni, pomozte je opravit nebo vylepšit". Dále prohlašuje, že správnou cestou je použití hotového kódu a jeho zdokonalování.
Závěry, které o OpenSource Maurius vyvozuje jsou velice diskutabilní. Proto bych je rád komentoval ze svého pohledu. Některé jeho komentáře mi téměř připomínají slavné výroky Microsoftu, přirovnávající hnutí ke komunismu. Jiné zase zní rozumně. Jak to tedy vidím já?
Myslím, že zde je situace relativně jasná. Napsat si svůj editor se
jistě pokouší téměř každý začínající programátor. Potom je otázkou, kolik z
tohoto obrovského množství se bude chtít vzdát své těžce vydobyté prvotiny.
Proto se jich mnoho chopí vylepšování a šperkování SVÉHO editoru. Vím, o čem
mluvím . Sice to bylo ještě na Amize, ale taky se mi nechtělo kód,
kterému jsem věnoval hodně času, opustit.
Sdílím s Mariem smutek z nedostatku aplikací tohoto druhu. Na druhou stranu opět chápu, proč se tak stalo. Jakmile vznikl Gimp, tak se snažili vývojáři díky jeho koncepci pluginů co nejvíce si ušetřit práci a dopsat si svoji funkci do jinak již fungujícího systému Gimp. V této oblasti je celkem logicky podstatně méně erudovaných lidí (než v oblasti textových editorů), proto také nemůže vzniknout takové množství aplikací. Nicméně souhlasím, že by Gimpu slušela alespoň jedna kvalitativně srovnatelná konkurence, která by podle mého názoru posunula kvalitu o trochu dál. Ať si hardcore Linuxoví nadšenci říkají cokoli, Photoshop je přeci jen jiná liga.
Zde si dovoluji oponovat. Nezdá se mi, že by autor neznal dva nejrozšířenější, kterými jsou MPlayer a Xine. Kde zvláště MPlayer se vyvíjí vpravdě ďábelským tempem a za poslední rok nebo dva jsem nenarazil na film, který bych s ním nepřehrál. Zde se jedná o tak evidentní rozpor, že přemýšlím, jestli jsem přesně pochopil autorovu poznámku.
V tomto bodě si nejsem jistý. Asi před rokem jsem zkoušel sound recorder obsažený v Gnome 2.0 a nefungoval mi, ale jsem si téměř jistý, že problém byl v konfiguraci ovladače k mé zvukové kartě, nikoli funkčností programu. Každopádně v této oblasti neumím říct jedoznačný názor, protože moje zkušenosti se zvukem obsahují v podstatě jen grabování a přehrávání mp3 souborů.
Nenapadá mě nic, čím bych oponoval. Je to prostě pravda. OpenOffice.org má za sebou Sun. Mozilla je pod křídly firmy Netscape. To, že je výsledný produkt pod GNU/GPL nebo podobnou licencí, jistě nic nemění na jeho kvalitách. Možná to opravdu ukazuje výhody pevnějšího vedení a jednotných strategií (zvláště u takto obsáhlých) projektů. Bohužel netuším, jak pevné toto vedení je.
Jistě záslužná myšlenka, ale právě ta mi nejvíce připomíná v úvodu zmíněnou ideologii z časů nedávno minulých. Jak je vidět, lidé jsou velice různorodí a není v silách nikoho zavděčit se všem. Proto budou stále vznikat nové a nové projekty, konkurující těm zavedeným. Samozřejmě ne vždy musí být za novým projektem neshody s autory již existujícího. Opět zde může nastat případ z bodu 1a. Nebo prostě autoři nemají dostatečné možnosti komunikace s týmem vyvíjející starší konkurenční projekt. Popravdě netuším, jak se daří vývojářům Gimpu držet se v pozici absolutní jedničky.
Hlavní problém spatřuji v definici pojmu "obskurní aplikace". Je obskurní aplikací tftpd, když ftp nabízí mnohem větší možnosti a komfort? Jistě ne. Pro bezdiskové stanice je to výborný způsob pro prvotní komunikaci s okolím. Je obskurní aplikací ftpd, když sftpd nám poskytne stejné služby a navíc je bezpečné? Zde je odpověď sice poněkud z jiného soudku, ale také na místě. Ftp (ftpd) je de facto standard a k jeho vytlačení nemá sftpd dostatečnou podporu a ani dostatek klientů pro širokou veřejnost. Navíc pod Windows se (téměř) nepoužívá. Všechny tyto protokoly mají svůj specifický důvod existence. Pokud se vrátíme k textovým editorům, zde bych chápal rozmrzelost nad neuvěřitelným množství jejich variací, ale to bych se opakoval (viz. bod 1).
Samozřejmě se nebráním rozdílným názorům a prosím Vás o jejich sdělení v diskuzi pod článkem. Popravdě se opravdu obdivuji způsobu, jakým GNU/GPL, linuxové jádro, nebo ostatní free (ve smyslu GNU) projekty vznikají. U projektů jako jsou Gnome, KDE, XFree86 nebo GNU je pro mne téměř neuvěřitelné, jakých kvalit dokázaly dosáhnout.
Někde jsem četl, že Linux dokončil dobývání serverového světa a nyní nastal čas dobýt svět desktopu. Obávám se však, že to není tak docela možné. "Standardního" uživatele čehokoli totiž nezajímá, jak "to" funguje uvnitř, kde sehnat ovladač a jak ho dostat do mé verze kernelu.
Jeho ideální představa je: "Zmáčknu ten krásný červený knoflík a ono
to udělá přesně to, co chci". Klasickým přikladem je rádio. V
ideálním připadě má knoflík na ladění (automatické ), zesilování a někdy
ještě na paměť několika stanic. Samozřejmě v rámci funkčnosti daného
zařízení nebo systému, ale vzpomeňte si, kolikrát jste slyšeli historku, jak
se někdo učí rok ovládat televizi dálkovým ovladačem. Prostě je to tak.
Uživatelé nemají chuť trávit s něčím čas na učení. Chtějí aby to
fungovalo hned. A je to trend do budoucna. Udělat "skříňku" (rozuměj
distribuci) s minimem možných vstupů a tím odfiltrovat maximum chyb
pocházejících od uživatele.
Proto je jediná šance v kompaktních, předinstalovaných a předkonfigurovaných systémech dodávaných na míru počítači a s ním na míru uživateli. Na trhu domácích počítačů se tomuto modelu nejvíce blíží firma Apple. Na x86 trhu se snaží bodovat Microsoft. Jistě si Mandrake 9.x (nebo novější Suse či RedHat) asi opravdu dokáže nainstalovat každý uživatel Windows. Pokud mu však instalační script nenajde ovladač k jeho winmodemu, sám si jej většinou ani nenajde, natož aby kompiloval nebo nedejbože konfiguroval v shellu. Možná namítnete, že OS X je založen na podobném základě jako Linux (BSD). Má ale jednu podstatnou výhodu a tou je jednotný hardware. Na ten se vyvíjí podstatně jednodušeji a není zapotřebí mít tisíce ovladačů.
Na druhou stranu, některé kvalitní komerční aplikace již pro Linux
existují. Příkladem budiž Maya, VmWare nebo Star Office. Myslíte si, že je
možné aby Linux dosáhl nebo předčil z čistě uživatelského hlediska (červený
knoflík ) kvality systémů Windows nebo Mac OS X? Já jsem skeptický.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Zatim.
Totiz hlediska se prekryvaji a to obchodni ja take dulezite. Programatori budou radeji vyvijet pod Windows, protoze si za to mohou vyinkasovat vetsi odmenu a problemy svezt na operacni system. Podobne jako u nasich mobilnich operatoru: Oskar bude vzdy tim nejmensim, protoze nezavisli prodejci na nem nevydelaji a ti budou vzdy uprednostnovat ten drahy zbytek.
Muselo by se jit k tomu od zacatku: kdy se clovek poprve dostane k pocitaci? Doma nebo ve skole a tam je mu vysvetleno, ze na internet se dostane pres ikonu e a psat muze kliknutim na ikonu W. V te dobe je mu uplne jedno co je za tim a u 99% uzivatelu to tak zustane. Nemaji moznost zjistit, ze existuje neco jineho a tomu obycejnemu uzivateli je to take uplne jedno. V te dobe by se mu melo vysvetlit, ze internetovych prohlizecu je vic druhu, ze psat dopis muze v jinem programu.
A na konci: Na konci je treba distribuce, ktera bude schopna po instalaci bezet a provozovat zakladni programy bez problemu. Radsi jeden program v distribuci, ale funkcni, nez pet, ktere neslapou. Duvody proc neslapou jsou pro linuxaky drobnosti (napr. bezi pouze pod rootem, ale chybove hlasky se tykaji neceho jineho, instalace nenastavila linky ap) ale BFU jen nastve, ze nejede.
A linuxova specialitka: Na jedne distribuci program bezi, na jine ne. Tady ma Linux co zlepsovat.
Ad RedHat: Uvedena kauza mirne souvisi s faktem, ze dost lidi si mysli, ze RedHat se nechova prave moc ferove k nekterym subjektum - konkretne KDE. RedHat si jako svuj "desktop of choice" zvolil Gnome (coz melo pravdepodobne co delat s tehdejsimi licencnimi podminkami Qt). S tim nikdo problem nema. Od te doby, co vsak RH KDE dodava (predevsim verzi 3.x, tedy RH 8 a vyse) - prevazne kvuli popularite toho desktopu - to je jedna dlouha serie, abych se vyjadril diplomaticky, nestastnych rozhodnuti. Projevuje se to jak na poli PR, tak primo v softwarove rovine.
Jinak musim zminit, ze me podobne veci sice zajimaji, ale pouze proto, ze me bavi sledovat diskuze, ktere se kolem toho toci. Zadnou primou ucast na nich nemam. Pro me to konci tim, ze RH proste nepouzivam - priznavam, ze otazka taiwanske vlajecky je dost k tomu, abych se proste poohledl jinde, ale vzhledem k tomu, ze mi nevyhovuji rpm-based distra, tak to stejne nemusim resit.