Je Linux opravdu zdarma?

7. 12. 2002 | Leoš Literák | Různé | 26045×

Aneb článek pro nováčky, vysvětlující zázemí Linuxu.

Úvod

Znáte to. Zaplatíte za softwarové vybavení počítače skoro dvacet tisíc korun. Máte-li štěstí, vše poběží, jak má. Nemáte-li a operační systém se začne sekat nebo textový editor po dopsání poslední stránky kompletně zničí formátování dokumentu, co uděláte? Kdyby software byl jako boty, šli byste jej reklamovat a žádali jeho výměnu za funkční produkt. Jenže softwaru to neplatí - přečtěte si licenční ujednání. Přišli jste po pádu o veškerou obchodní korespondenci? Zapomeňte na žalobu o náhradu škody. Přečtěte si licenci a zjistíte, že nemáte vůbec žádná práva. Jste jen otrokem či rukojmím v rukou softwarových firem.

Projekt GNU

Existuje cesta ven, k nezávislosti a svobodě. Je jím Linux a projekt GNU, jehož cílem je vytvořit svobodný software. Tady často dochází k nedorozumění - lidé si pod termínem Free Software představují nějaký freeware či obecně software, který je zdarma. Free ale není o ceně, nýbrž o vašich právech. Většina softwaru v tomto světě používá licenci GNU GPL 2, která vám sice podobně jako u komerčních firem neposkytuje žádné záruky o funkčnosti, ale na druhou stranu vám dává výrazná práva k danému dílu. A hlavně zaručuje, že vám tato práva někdo v další verzi nevezme.

Free Software je hlavně o pokroku a spolupráci. Někteří jeho ideje pohrdavě nazývají komunistickými, ale to je nesmysl. Takoví lidé je buď nepochopili, anebo se úmyslně snaží poškodit dobré jméno tohoto hnutí. Hlavní cíle vycházejí z vědecké praxe, která byla uplatňována po celou existenci lidstva. Myslíte si snad, že se za použití ohně či kola platily v pravěku licenční poplatky? Jak by svět vypadal, kdyby námořní kapitáni považovali mapy za své intelektuální vlastnictví a nikomu je neukazovali? Spolupráce a volná výměna znalostí a zkušeností akceleruje vývoj. Různé patenty jej naopak brzdí. Proto Free Software (či obdobné hnutí Open Source) pokládá takový důraz na svobodu zdrojového kódu.

Linux

V osmdesátých letech Richard Stallman založil hnutí Free Software, které započalo pracovat na projektu GNU. Jejich snahou bylo vytvořit programové prostředí, které má a vždy bude mít svobodný zdrojový kód. Vývojáři dokázali vytvořit překládač programovacího jazyka C a všechny hlavní nástroje a aplikace. Chybělo jim však jádro, s nímž by dokázali vytvořit kompletní operační systém.

Začátek devadesátých let přinesl levný hardware (PC založené na procesoru 80x86) a nástup internetu. Finský student Linus Torvalds byl znechucen omezeními operačního systému Minix a zkusil si naprogramovat vlastní operační systém pro svůj počítač s procesorem 386. Své pokusy publikoval na internetu pod licencí GPL. A stalo se nečekané - desítky vývojářů z celého světa se k němu připojily a začaly mu pomáhat vylepšovat tuto malou práci. Během krátké doby vznikl použitelný kód, který dokázal obsluhovat počítač! A to počítač, který byl cenově dostupný, ne drahé sálové počítače. Projekt GNU tak získal funkční jádro a zformoval tak svůj první kompletní operační systém.

Během několika let se komunita kolem Linuxu rozrostla z desítek vývojářů na několik set tisíc. Proč? Zvolená licence zajišťovala, že jejich příspěvek v podobě úprav zdrojového kódu nikdy nebude ztracen či zneužit v uzavřeném softwaru. První je zaručeno tím, že kdokoliv smí dělat úpravy, ale nesmí změnit licenci. Takže i kdyby se původní autor přestal věnovat vývoji, může být snadno nahrazen. A zneužití je zabráněno nakažlivostí zdrojového kódu vydaného pod licencí GPL. Začlenění třeba jediné řádky takového kódu znamená, že i veškerý ostatní kód musí být šířen pod touto licencí. Což ve svém důsledku znamená zveřejnění zdrojového kódu.

Nulová cena?

Operační systém GNU Linux je tvořen jádrem, základními knihovnami, nástroji, grafickým rozhraním a aplikacemi. Všechny tyto součásti jsou chráněné licencí GNU GPL verze 2. Ta zaručuje, že tyto prvky vždy zůstanou pod touto licencí. Z toho vyplývá, že Linux je a vždy bude zdarma.

Jak je ale možné, že některé distribuce jsou komerční a za jejich používání se platí? Tyto firmy neprodávají Linux, ale jeho balení. Vezmou totiž jednotlivé části a přeloží je do binární podoby, propojí je, otestují výsledek, napíší instalační příručku a výsledek zabalí do úhledné krabice. Navrch ještě přidají podporu, ať už emailem nebo po telefonu. Úpravy zdrojového kódu jednotlivých komponent v souladu s licencí GPL zveřejní.

Ale distribuce sama je samostatný produkt, pro který si mohou zvolit libovolnou licenci - třeba i komerční. GPL se týká nakládání se zdrojovým kódem, nikoliv používání výsledného programu, proto ji distributoři neporušují. Ve skutečnosti tyto firmy jako MandrakeSoft, Redhat, nebo SuSE výrazně přispívají vývoji Linuxu, neboť zaměstnávají spoustu vývojářů Free Softwaru. Takže zakoupením distribuce vlastně zprostředkovaně podporujete další vývoj Linuxu.

Závěr

Jak jste si mohli přečíst, operační systém Linux je opravdu šířen zdarma. Jeho licence zaručuje, že tomu tak bude navždy.

Související články

Téma: výběr distribuce

Odkazy a zdroje

České stránky projektu GNU
Překlad licence GPL
Právní rozbor GPL

       

Komentáře

[Jirka Jurek]

K tomu není co dodat.

[matto]

Dobry clanok.. jednoducho a strucne vystihujuci podstatu...

[Jaroslav Brehacek]

Ackoliv nemam vubec nic proti GNU, mozna by neskodilo alespon malinko zminit jine (BSD,...) licence. Jista firma (neco s mrkvema ci co) casto pouzivala termin mor-GNU a je pravda ze obcas tato licence (oproti puvodnimu zameru) programatorum trochu prace pridelava. A free software je o vyberu, nejsou jen Windows a Linux, neni jen uzavreny kod a GNU. Clovek si (zaplat panbu/allah/siva/jahve/...) muze vybrat. Jinak souhlasim, moc hezky clanek.

[fyzik]

Tenhle clanek je psan o vyhodach GNU. Proc se GNU/Linux tak rozsiril, ve srovnani s *BSD, vysvetluje tahle veta z clanku:

"Zvolená licence zajišťovala, že jejich příspěvek v podobě úprav zdrojového kódu nikdy nebude ztracen či zneužit v uzavřeném softwaru."

[theo]

Hezke... mozna trochu pateticke, ale hezke GNU licence je sice hrozne pekna, ale ponekud fanaticka. Presto ji vetsinou pouzivam. BTW: nam navrh na dobry serial -- co kdyby si dal nekdo tu praci a prostudoval jednotlive licence (GNU, Apache, BSD, EULA, atd...) a napsal o kazde jeden dil clanku...

[Zdenek Slama]

Takhle nejak si predstavuji clanek pro bezneho uzivatele. Jednoduse a srozumitelne formulovany a presto vystihujici podstatu veci. Jiste by se dalo napsat vice,ale otazkou zustava,jestli by vetsi rozsah neubral na srozumitelnosti. Diky za DOBRY clanek,dam na nej odkaz mym znamym

[Petr]

Mno ja bych pridal, ze pojem "zadarmo" je mozne a nezridka potrebne rozsirit o cenu casu uzivatele. Tim chci rict, ze ve winech 90% softu jsou .exe a v *nixech je cca 95 % zdrojaky. Takze winuser spusti .exe a o vic se nestara. Bud to chodi nebo ne. V *nixech se po rade "precti si readme a zarid se podle toho co se tam dozvis" pokusi o svatou trojci / ./configure;make;make_install /. Kdyz to neprojde, s neci pomoci projde makefile. Tak se postupne z BFU stane znaly user a mozna guru. Cena za cas straveny ucenim je svoboda volby a moznost ovlivnit system od zakladu / nebo az k zakladum ... /. Otazka je pro koho je prijatelna ta ktera filozofie pristupu k veci. Jedna se o dva rozdilne pristupy. Dukazem budiz flames pod kazdym clankem ktery se pokusi o srovnani. Tot muj pohled na vec. Zacinal jsem u RH 5.neco, okusil postupne vetsinu distribuci a skoncil u slackware prave pro jeho filozofii / ...kterou jsem ovlivneny - viz kompilace ze zdrojaku /. Casu straveneho ucenim vubec nelituji - obohatil me mnohem vice nez cas straveny vecnymi reinstalacemi wokenic a obnovou dokumentu ze zaloh kdy clovek zpravidla pil akorat kafe nebo neco ostrejsiho na uklideni

[Mirkosus]

Nevím, zda je dob?e spou?t?t n?jaké exe soubory a ?ekat co to ud?lá. Já si myslím, ?e se má co Bill od Linuxu u?it. Spou?t?cí soubory jsou v Linuxu také, a také se na n? jen klikne a ?eká se, jen s tím rozdílem, ?e ví? co to ud?lá RedHat 5 je historií, kde grafické prost?edí bylo spí?e nadstavbou (jako Windows 1). Dne?ní distribuce se ji? nemají za co styd?t! Zkus t?eba Mandrake 9 a zjistí? o? jsi ochuzen. Ale z?stává pravdou, ?e pokud chce? jen zaslepen? klikat a nepot?ebuje? ?ádnou bezpe?nost dat, tak ti Microsoft bude vyhovovat, ale pozor na cracky! Mohl by jsi být v p?kném pr?seru (licence, práva...) Microsoft ti bezpe?í nezaru?í o nic víc ne? na?e policie v parku Hezký po?itek s Microsoftem

[Mirkosus]

Nevím, zda je dobre spoustet nejaké exe soubory a cekat co to udelá. Já si myslím, ze se má co Bill od Linuxu ucit. Spoustecí soubory jsou v Linuxu také, a také se na ne jen klikne a ceká se, jen s tím rozdílem, ze vís co to udelá RedHat 5 je historií, kde grafické prostredí bylo spíse nadstavbou (jako Windows 1). Dnesní distribuce se jiz nemají za co stydet! Zkus treba Mandrake 9 a zjistís oc jsi ochuzen. Ale zustává pravdou, ze pokud chces jen zaslepene klikat a nepotrebujes zádnou bezpecnost dat, tak ti Microsoft bude vyhovovat, ale pozor na cracky! Mohl by jsi být v pekném pruseru (licence, práva...) Microsoft ti bezpecí nezarucí o nic víc nez nase policie v parku Hezký pozitek s Microsoftem

[jirka]

Pro srovnání: 6 hodin nepřetržité práce v SuSE 8.1, jednou spadl konqueror. 10 minut práce ve windows98SE(sorry,ještě nemám modem pro linux),při pokusu o připojení na internet 2x zatuhl IExplorer,8x spadl,3x jsem se pokoušel připojit,než se to povedlo. Opravdu nevím,jestli je lepší linux nebo Billovy Microsoft(R) Windows(R)

[petr384]

Jedu furt přes Billovy Windows a žádný problém.Dá se v Linuxu kromě základních variant internetových prohlížečů,fotoeditor(Gimp),textové procesory natáhnout třeba Autocad?

[Pavel Cvrček (JasnaPaka)]

Tak takhle si nejak predstavuji vzorovy clanek pro ABCLinuxu. Jen tak dal!

Pavel "JasnaPaka" Cvrcek
--------------------------------------------
http://www.jasnapaka.com/forum (Linux Board)

[Martin Chloupek]

Výborný clánek!!! Uz ho tisknu :))

[Kulich]

Souhlasim hodne dobry clanek, ale nepochopil jsem ten konec. Pochopil jsem to tak, ze mam nejaky zdrojovy kod pod GPL licenci. Upravim ho a pak ho musim distribuovat pod GPL licenci, ale na program ktery z neho vytvorim (tzn. ze je v binarni podobe) muzu mit licenci jakoukoliv ? Dekuji za odpovedi

[Leoš Literák]

pokud upravis zdrojovy kod programu pod GPL, musis sve zmeny zverejnit pod GPL. distributori programy jen ZAHRNOU do sve distribuce. a s binarkami GPL programu si muzete delat, co chcete. redistribuce je samozrejme povolena, pokud kupec bude mit pristup ke zdrojovemu kodu a nebude omezen na svych pravech. nicmene tento clanek se snazil byt jen uvodem do tematiky a nechtel delat rozbor jedne licence. proto prosim nediskutujte nad GPL, v budoucnu prineseme navrhovany serial a tam se budete moci vyradit

[Karel Kocourek]

Priklad s namornimi kapitany neni zrovna moc zdarily. To si piste, ze mozna nekolik set let se namorni mapy utajovaly. Bylo to dulezite profesni i statni tajemstvi.

[llama]

jo jo, lidi proste jsou, byli a budou svine ;) v minulosti to bylo taky tak, znalosti se nerozdavaly, ale tvrde se za ne platilo. casto zivotem. kdo pozde prisel na to, ze zelezo je lepsi nez kamen, casto nemel cas se prizpusobit a byl jednoduse vyhlazen. a podobne to bylo se vsim - mapy, kone, zbrane, kolo (nektere civilizace ho neznaly dost dlouho - a jak dopadly), umeni cist, psat, porcelan, knihy. kdyz nekomu ja neco dam zadarmo a on me nic, je to moje nevyhoda.

[Gilhad]

A taky se namořní přeprava rozvíjela velice pomalu ... Teď se dají mapy stáhnout prakticky za manipulační poplatek (koupit v obchodě za pár set, maximálně pár tisíc) a kapitál můžeš vrazit do budování flotily obchodních lodí a přepravy zboží, místo abys nejdřív budoval průzkumnou flotilu a mapoval si, kde ti co ztroskotalo ... A když jsme u toho - písmo také bylo důležité státně-náboženské tajemství ...

[Gilhad]

Píšu si. Písmo také bylo pěkně dlouho státně-náboženské tajemství ... A je celkem zajímavé, že největší rozmach mořeplavby a rozvoje kolonií spadá až do doby, kdy už mapy přestávaly být tak přísně střeženým tajemstvím ... pokud by se takto tajily dodnes, tak bychom byli o pěkných pár set let zpět. (O písmu ani nemluvě

[Miloslav Ponkrac]

ale clanek zacina trochu demagogicky. Ac je celkove pekny, vyuziva, nebo zneuziva (dosadte si jak chcete) psychologicky trik reklamnich firem. Nejdrive je popisovan SW, ktery nezarucuje vase prava, protoze znici formatovani dokumentu a jste otrokem, protoze vam nikdo nezaplati skodu. Pote je ukazano, ze existuje svetlo na nebi, hvezda, ktera toto nedovoli, a to je Linux a GNU. Tedy to je to, co vam nedovoli znicit formatovani dokumentu, a nebo vam umozni nekoho zalovat o nahradu skody? To asi ne, ze je to tak? Pokud to dobre chapu, tak GNU a spol. zarucuji jen pristup ke zdrojovym kodum, nikoli to, co autor popisuje v prvni kapitole. Ale uznavam je to efektni, lepe to fascinuje a nadsencum GNU se to urcite bude libit. Ale neni to pravdive.

[Leoš Literák]

mozna to bude tim, ze jsem pred dvema mesici psal clanek o necem jinem (proc prejit z windows na linux), lec jsem jej nedopsal a v sobotu jsem z nej recykloval prvni dve kapitoly tendle podton mi unikl, omlouvam se. nicmene zkuste se na to podivat jinak: komercni licence vam jenom zakazuji, nic vam nepovoluji a nic vam nezarucuji. kdezto GPL vam take nezarucuje funkcnost, ale zajistuje vam prava na zdrojovy kod a distribuci. takze kdyz vam OpenOffice znici formatovani dokumentu, mate sanci si sednout a opravit chybu. Zkuste to s MS Office ) PS. cetli jste Obchodniky s vesmirem? jak ctu vas prispevek, asi bych se dostal do superkategorie

[Miloslav Ponkrac]

Dekuji za odpoved. Uznavam, ze situace v SW je trochu zakleta, protoze zaruky jsou male az mizive. Komercni licence sice hodne zakazuji, ale presto se komercni programy pouzivaji. GPL vam naprosto nic ohledne funkcnosti nezarucuje, a take vam zakazuje, zakazuje Vam skryt kod vsech uprav, ktere provedete. Je to zakaz jineho druhu na jinem miste. Uznavam, pro uzivatele prijemnejsi. Budu-li premyslet selskym rozumem, ono to s opravami kodu nebude tak zhave. Zkuste si vzit cizi neznamy kod velikosti zvici OpenOffice a zacit hledat a opravovat chyby. Ano, jde to, ale dre to. Je to zejmena casove dost narocne. V zasade lze take kazdou aplikaci disassemblovat a opravit ji ve strojovem kodu. Mam dokonce pocit, ze diky ceskemu autorskemu zakonu se toto neda ani zakazat, ale tady varim z vody. Obchodniky z vesmiru jsem necetl, ale rad si je prectu, pokud mi date tip na zdroj.

[Leoš Literák]

to pravo na upravu zdrojoveho kodu samozrejme nevyuzije kazdy osobne. ale je sance, ze se teto moznosti nekdo chytne a opravi to. a z jeho prace pak muzete tezit i vy. a ohledne openoffice - pred lety to byla komercni aplikace. lide na ni hrozne nadavali, protoze byla napsana prasacky a pouzivala ruzne interni funkce glibc ci kernelu, coz vedlo k nekompatibilitam. pak sun star division koupil a uvolnil jako open source. vznikla komunita vyvojaru, kteri jej vylepsuji. u nas v Cesku napriklad pridali pocesteni. takze z faktu, ze OpenOffice je Open Source, tezime vsichni.

[ads]

to som nepochopil,odkial ma napr. taky mandrakesoft peniaze na zamestnanie free software programatorov? Alebo oni neberu za to peniaze? Z coho potom ziju?

[misk0]

Mandrakesoft zjavne peniaze nema :)

[asd]

A co ako ty programatory a ludia z mandrakesoftu chodia po praci zobrat na ulicu alebo co???

[Pavel 'Goldenfish' Kysilka]

urcite musi takoveto firmy i jine subjekty vydelat ci vyzit. dost toho je nadseni, ale samotne nadseni nestaci.
mate par moznosti:
1) nekdo to sponzoruje. pokud se vam produkt libi a chcete nejake featury, tak pomoci sponzoringu, muzetet tyto featury mit drive, nez by je napriklad vyvojari napsali sami.
2) delate jeste jine produkty, ktere jsou komerni
3) davate podporu zakaznikum, i kdyz maji distribuci zdarma
4) vyvijite produkt free, ale casem date produkt ci nejake jeho featury za penize
toto je podle me filosofie vyvijeni softu za par nasledujicich let. ale bude to trosku dele trvat, nez to lide pochopi.
zatim goldenfish

[asd]

nic proti free softwaru ale ked niekto robi na programe niekolko mesiacov den a noc a potom ho da na net nech si ho kazdy zadara stiahne a potom musi este robit prezmenu nejaky komercny projekt aby sa najedol to sa mi zda chore... (prepacte za to zdramatizovanie)

[Gilhad]

Někoho to baví a má za odměnu proslulost (v menší míře se projevuje na konferencích, kde pokročilí radí začátečníkům a taky za to nemají nic než slávu ....) Dále je možno to pojmout i jako komerční projekt - vy chcete to-a-to, já to pro vás napíšu a odladím za tolik-a-tolik (/na hodinu), a bude to pod GPL, abych pro vás nemusel psát i všechny knihovny, to by vás stálo mockrát víc. Zákazník má co potřeboval (textový procesor/účetnictví upravené na míru/cokoli jiného), programátor má peníze a GPL má vychytáno spoustu problémů v knihovnách, na které se běhm vývoje přišlo a navíc projekt, který sice neřeší všechno, ale dá se na něm stavět dál (podvojné účetnictví, konfigurovatelné, s knihou jízd ....) Zákazníkovi až tak moc nevadí, že nemá ten program výhradně, kdyby ho koupil v krámě jakou balík s multilicencí, tak by ho taky neměl výhradně a navíc ani na míru ... A i u uzavřeného koncového projektu, který se dále nešíří, je stále přítomno testování a vylepšování základů .... Lze také prodávat služby a z toho financovat rozvoj (budete nám platit X/měsíc, my vám budeme udržovat aktuální účetnictví včetně všech změn dle nových předpisů.... ) Navíc GPL říká jen to (drobně zjednoduším), že když upravím GPL projekt a někomu dám výsledek, tak mu ho musím dát včetně práv a zdrojáků. Ale můžu si za to nechat zaplatit. Nemusím to nikde publikovat (komu nedám binárky, ten nemá nárok na zdrojáky) Nemůžu zákazníkovi zabránit v publikaci, ale on to taky není povinen dávat dál, a často ani nechce. A je jen na mě, zda svou verzi dám ještě někomu dalšímu, nebo ne. A případně jak velkou část. Může pro mě být třeba zajímavé zveřejnit rozhraní a některé knihovny, aby se do mého účetnictví daly natáhnout podklady i z jiných systémů a jiné systémy byly schopné na to moje účetnictví navázat ... Ano, i na GPL se dá vydělávat, jen trochu jinak, než na uzavřeném kódu. A GPL komunita může mít z toho prospěch taky ....

[Zip]

S tim se da souhlasit. Myslim, ze v GPL je cesta k penezum pres support. Stylem "My vam nejen dame distribuci, ale zaroven vam ji nainstalujeme a po dobu 30 dnu poradime s problemama". A pak je mozno support prodlouzit, delat vzdalenou administraci atd. ... Ale je to ferovejsi ke klientum, kteri neplati zvlast na sw (z nehoz vyuziji 10% - MS Ofice- ci ma hromady nadstaveb a hovadinek zpusobujici nestabilitu -WIndows-) a zvlast za podporu, spravu atd. ... ale ma vse v jedne dodavce. nehlede k tomu, ze ma podezreni, ze firma ma nejaky backdoor nebo podobnou neplechu da proste zdroj prozkoumat nezavislym programatorum. Ale zkuste nechat pro podobne podezreni prozkoumat zdroje Woken

[yeckel]

Mno, tenhle clanek jsem cetl uz drive, ale myslim si, ze v posledni dobe se otevrelo nove tema. Tj. pokud nekdo umyslne porusi GPL ci jinou licenci dopusti se tim vybec nejakeho trestneho cinu? Podle MFCR (ministerstvo financi) je GPL spise pohadka, jak by to melo byt. Myslim si, ze pokud napisete program pod vyse zminenou licenci je to jako by jste ho uvolnili bez licence. Nebo se mylim? (Rad bych)

[rastos@kiwwi.sk]

Myslim si, ze pokud napisete program pod vyse zminenou licenci je to jako by jste ho uvolnili bez licence.

To by bola "BSD-style licence". GPL uklada povinnosti tomu, kto modifikuje GPL kod a tuto modifikaciu siri. Z tychto povinnosti tazia ostatni.

[yeckel]

No dobre, ale kdo to zaruci? A kdo by eventualne mel podat trestni oznameni na nekoho kdo to porusil? Vzdyt podle ceskych zakonu vlastne nikoho konkretniho svym jednanim neposkozuje.

[Ivan]

No nepoznam dost dobre ceske zakony, ale nesuhlasim ze nikoho konkretneho neposkodzuje (to snad fakt len podla nejakych zakonov, ale asi sa bavime prave o tom, ze?).
Podla mna poskodzuje vsetkych tych konkretnych ludi, co uz do daneho projektu prispeli a to tym, ze vyuziva ich dielo na novy (distribuovany) projekt bez toho aby dodrzal podmienky takehoto pouzitia t.j. aby aj doterajsi vyvojari mohli mat pripadny uzitok z jeho prace ked uz on vyuzil ich pracu. A vobec vsetci, lebo doterajsi vyvojari to podla licencie venovali vsetkym.
Kto by mal podat trestne oznamenie? Sorry, neviem ani ci a ako je to vyriesene vzhladom na ceske (alebo aj slovenske) zakony.. Vie niekto?

[otaznik]

Vis rict ze je neco nepravdive je mooooc silne slovo. Ten clanek nerika - smazte win, prejdete na linux, uz nikdy se nedockate krachu, vse bude bledemodre. Pouze se snazi ukazat ze otrokarina pod win, zvlast kdyz jsou uzavrene je zbytecna. Ze existuji i jine volby, ze se muze sam uzivatel podilet na uprave kodu a nest si nasledky sveho konani, Kdyz bych byl ceckar a rozhodoval se jestli zustat na win nebo jit do linuxu, tenhle clanek mi ukaze cestu (Uz nemusim sledovat BSOD a doufat, kdyz mi neco spadne, muzu si sehnat zdrojak a zkusit si to upravit) A pro obycejne uzivatele - mam doma gamepad od genius G-07 (neusb, gameport verzi) pod win mi neslo vsech 8 tlacitek, ktere ma(kdyz jsem po asi roce sehnal drivery, vyrazne se snizila citlivost pro rozsah pro osy x,y), ted jde vsechno(ale stalo me to proklikani se sem na abclinux) Nevim, myslim ze windozi system opravy opravy je spatny, navic clovek ani nevi co ze se to zmenilo.

[RICK97]

Ač já sám do nedávna na okna nedlal dopustit po instalaci dreika 9,1 jsem zjistil ze se k woknum uz nikdy nevratim a proc zacinal jsem pred xxx lety na stroji zv AMIGA a oblibenost k worbenchi mam v sobe dodnes plna uprava pro uzivatele multitasking na 3 disketach udelali to co Bill nezvlad ani ve woknech 2003.A linux to zvlad a kupodivu velmi dobre za 4 dny no blue screan no explorer ci kernel dll provedl neplatnou operaci jsem jak znovu narozen po 4 dennim testingu ktery byl non stop ani 1 chyba ani 1 zatuh zadná instalace driveru vse automatika nebo lehka uprava a clovek jede.Navic cena za 300 kč zkuste si koupit wokna nejde to jsem prodavac Pc takže pro lidi co začinají ci jsou super uživatelé je LINUX ta spravna a zrejmě i 1 volba.END.

[Mafty]

Na to že s tímhle (skoro)člověkem pracuju tak s ním souhlasím jen na 50% neb mě už linux za těch jeho 4dnech nonstop testu už vyfuckoval spustou chyb,ale je možné že jsem jenom testoval více do hloubky než pro mě a mé PC bylo zdrávo.Jestli se nekomu líbí linux tak to je super ale mě ty blue screeny fakt chybí . Přecejen žiju z toho že systémi padají a já je dávám dohromady,no jo život je boj ale s wokínkama je docela veliká sranda(nikdy nevíte jaká bude příští neplatná operace atd...) Ale pozor vážne nejsem odpůrce linuxu jen v nich zatím docela solidně tápu,je tu toho docela moc co dělá skoro to samí a menuje se jenom jinak.......... Nechci však válčit s linuxem jenže pařit je tu trošku zdlouhavá zábava ........... :o)

[magor]

som z toho magor, takze ktoru distribuciu? SuSE Linux za 4 080 Sk, alebo akesi napalene 4CD za 180 Sk + postovne?!!!

[Tomáš]

Já tomu také narozumím, ale teošku z jiné stránky, když si koupím za cca 4 000 Kč distribuci SUSE Linuxu a budu jí používat a kámošovi to nainstaluju na jeho PC a dá mi za tu práci 2 000 Kč, tak je to OK? Nebo ne?

[Jaromir Kuzma]

Jasne, ze je to v poriadku. Ved zoberies prachy za robotu, nie?

[stativ]

Je to uplne stejny, z internetu si to muzes stahnout LEGALNE ZDARMA, ale za ty 4 000 to mas v uhledny bedynce, nejakou tou knizeckou a s podporou. Pokud si ho stahnes nebo koupis download verzi (napalenou) tak to nebudes mit v bedynce pokud si to do ni nedas a v podpore budes na poradi az za lidma, ktery si linux poridili primo od SuSE.

[Adilkhatri]

검증된 파워볼사이트 를 찾으신다면 eos파워볼사이트 가 있는 파워볼사이트추천 에서 파워볼 을 즐기시길 바랍니다. 5년 이상 운영된 메이저업체 이며 지금까지 많은분들께 사랑받은 안전한파워볼사이트 입니다. 안전한파워볼사이트

[Adilkhatri]

I at long last discovered awesome post here.I will get back here. I just added your blog to my bookmark locales. thanks.Quality presents is the essential on welcome the guests to visit the site page, that is the thing that this website page is giving. 토토