Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
--------------------switch------------------------------------------------------------- | | | | | | server 1 server 2 server 3 server 4 ZÁLOŽNÍ DATA SERVER ------switch2----- ... další switche .... | | | | | |||||||||||||||| ---------DATA SERVER--------------------------------- klient. pc
Ja koukam, o čem to píšete, několik serverů s gigovýma síťovkama, co tam chcete dát za železo jako switche, routery? Tedy kde čekáte úzké hrdlo v celé topologii?
# free
total used free shared buffers cached
Mem: 312656 308528 4128 0 123860 132728
-/+ buffers/cache: 51940 260716
Swap: 0 0 0
Po sync && echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches:
# free
total used free shared buffers cached
Mem: 312656 13848 298808 0 188 3524
-/+ buffers/cache: 10136 302520
Swap: 0 0 0
Více-méně souhlasím, jde ale o to, co je prioritou, pokud je opravdu potřeba šifrovat všechen provoz, tak mě dobré alternativy nenapadají (tím neříkám, že neexistují). Určitě bych vám doporučil kouknout se na glusterfs, možná vám nebude úplně sedět, skutečné šifrování taky nemá (počítají s ním v další verzi a vývoj jde poměrně rychle kupředu). Upozornil bych asi, že NFSv4 by mohlo na první pohled řešit některé vaše problémy, ale v linuxu ještě moc dospělý není - zkoušeli jsme to na serveru (s Kozzim .. proč vlastně odpovídám na něj .. hmm, co už) a pár klientů to s přehledem zaseklo. sshfs s pár klienty by vám ale hodně rychlo zabralo většinu procesoru(ů) a síť by pak bottleneck asi nebyla. Ještě se na to víc podívám, tohle mě zajímá :)
To je o dost jiná liga a pro tohle použití by to byl overkill. Stejně jako třeba Ceph nebo jiné tyhle velké clusterovací systémy. Stačí si o nich něco přečíst na wiki a je jasné, že je to pro clustery s tera/petybyty dat a desítkami-stovkami-tisíci serverů. A celé to je v lokální síti a rozhodně to neslouží ke sdílení home adresářů ;)
OMFG :D Nemusíš být tak konkrétní, stačí říct "ke sdílení velkého objemu dat". Ale jinak se kdyžtak poděl (o výsledky testů, of course). A když už budeš u toho testování, vyzkoušej i to GFS, OCFS, GlusterFS a další, jo ;) ?
. Jo jinak TBBT je super.
hehe :D No, Trancelius mi zítra donese díly 6 - 10, bude se slavit. A o těch výsledcích zítra upřímně pochybuju ;) Ty systémy nevypadají nijak zvlášť jednoduché na nastavení, glusterfs je tak nejjednodušší. Ale to už jsme tu trochu offtopic ..
NFS se kvůli takřka nulové bezpečnosti nedoporučuje na domovské adresáře.Nesmysl. Od verze 4 (ktera je jiz bezne soucasti i enterprise distribuci. napr. SLES 10 SP1 ji ma) se da pouzivat Kerberos autentizace. Sifrovani tam ale neni. Jinak Secure NFS bylo soucasti Solarisu, ale v praxi se moc nepouzivalo. V Linuxu byla nejaka experimentalni verze Secure NFS, ale nevim o tom, ze by ji nekdo pouzival v ostrem provozu.
Nevím, jak je na tom s rychlostí filesystém používající FUSE, ale zkusil bych sshfs, při testovacím provozu jsem ho rozjel a limit byl dán 100Mbit síťovkou.. ke zvýšení rychlosti (snížení nároků na CPU) by snad mohla posloužit nějaká rychlejší šifra..Nevim o nikom, kdo by sshfs pro tyto ucely pouzival. Ted mam na mysli datove sklady v superpocitacovych centrech, souborove servery velkych organizaci, ... Sshfs je prima pro pripojeni domaciho pocitace, ale o vhodnosti jeho pouziti pro ucely tazatele silne pochybuji.
Tedy hlavne o NAS, ale v pripade GNBD i o SAN.
Tiskni
Sdílej: