Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
--------------------switch------------------------------------------------------------- | | | | | | server 1 server 2 server 3 server 4 ZÁLOŽNÍ DATA SERVER ------switch2----- ... další switche .... | | | | | |||||||||||||||| ---------DATA SERVER--------------------------------- klient. pc
Ja koukam, o čem to píšete, několik serverů s gigovýma síťovkama, co tam chcete dát za železo jako switche, routery? Tedy kde čekáte úzké hrdlo v celé topologii?
# free total used free shared buffers cached Mem: 312656 308528 4128 0 123860 132728 -/+ buffers/cache: 51940 260716 Swap: 0 0 0Po
sync && echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches
:
# free total used free shared buffers cached Mem: 312656 13848 298808 0 188 3524 -/+ buffers/cache: 10136 302520 Swap: 0 0 0
Více-méně souhlasím, jde ale o to, co je prioritou, pokud je opravdu potřeba šifrovat všechen provoz, tak mě dobré alternativy nenapadají (tím neříkám, že neexistují). Určitě bych vám doporučil kouknout se na glusterfs, možná vám nebude úplně sedět, skutečné šifrování taky nemá (počítají s ním v další verzi a vývoj jde poměrně rychle kupředu). Upozornil bych asi, že NFSv4 by mohlo na první pohled řešit některé vaše problémy, ale v linuxu ještě moc dospělý není - zkoušeli jsme to na serveru (s Kozzim .. proč vlastně odpovídám na něj .. hmm, co už) a pár klientů to s přehledem zaseklo. sshfs s pár klienty by vám ale hodně rychlo zabralo většinu procesoru(ů) a síť by pak bottleneck asi nebyla. Ještě se na to víc podívám, tohle mě zajímá :)
To je o dost jiná liga a pro tohle použití by to byl overkill. Stejně jako třeba Ceph nebo jiné tyhle velké clusterovací systémy. Stačí si o nich něco přečíst na wiki a je jasné, že je to pro clustery s tera/petybyty dat a desítkami-stovkami-tisíci serverů. A celé to je v lokální síti a rozhodně to neslouží ke sdílení home adresářů ;)
OMFG :D Nemusíš být tak konkrétní, stačí říct "ke sdílení velkého objemu dat". Ale jinak se kdyžtak poděl (o výsledky testů, of course). A když už budeš u toho testování, vyzkoušej i to GFS, OCFS, GlusterFS a další, jo ;) ?
hehe :D No, Trancelius mi zítra donese díly 6 - 10, bude se slavit. A o těch výsledcích zítra upřímně pochybuju ;) Ty systémy nevypadají nijak zvlášť jednoduché na nastavení, glusterfs je tak nejjednodušší. Ale to už jsme tu trochu offtopic ..
NFS se kvůli takřka nulové bezpečnosti nedoporučuje na domovské adresáře.Nesmysl. Od verze 4 (ktera je jiz bezne soucasti i enterprise distribuci. napr. SLES 10 SP1 ji ma) se da pouzivat Kerberos autentizace. Sifrovani tam ale neni. Jinak Secure NFS bylo soucasti Solarisu, ale v praxi se moc nepouzivalo. V Linuxu byla nejaka experimentalni verze Secure NFS, ale nevim o tom, ze by ji nekdo pouzival v ostrem provozu.
Nevím, jak je na tom s rychlostí filesystém používající FUSE, ale zkusil bych sshfs, při testovacím provozu jsem ho rozjel a limit byl dán 100Mbit síťovkou.. ke zvýšení rychlosti (snížení nároků na CPU) by snad mohla posloužit nějaká rychlejší šifra..Nevim o nikom, kdo by sshfs pro tyto ucely pouzival. Ted mam na mysli datove sklady v superpocitacovych centrech, souborove servery velkych organizaci, ... Sshfs je prima pro pripojeni domaciho pocitace, ale o vhodnosti jeho pouziti pro ucely tazatele silne pochybuji.
Tiskni
Sdílej: