Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
--------------------switch------------------------------------------------------------- | | | | | | server 1 server 2 server 3 server 4 ZÁLOŽNÍ DATA SERVER ------switch2----- ... další switche .... | | | | | |||||||||||||||| ---------DATA SERVER--------------------------------- klient. pc
Ja koukam, o čem to píšete, několik serverů s gigovýma síťovkama, co tam chcete dát za železo jako switche, routery? Tedy kde čekáte úzké hrdlo v celé topologii?
# free
total used free shared buffers cached
Mem: 312656 308528 4128 0 123860 132728
-/+ buffers/cache: 51940 260716
Swap: 0 0 0
Po sync && echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches:
# free
total used free shared buffers cached
Mem: 312656 13848 298808 0 188 3524
-/+ buffers/cache: 10136 302520
Swap: 0 0 0
Více-méně souhlasím, jde ale o to, co je prioritou, pokud je opravdu potřeba šifrovat všechen provoz, tak mě dobré alternativy nenapadají (tím neříkám, že neexistují). Určitě bych vám doporučil kouknout se na glusterfs, možná vám nebude úplně sedět, skutečné šifrování taky nemá (počítají s ním v další verzi a vývoj jde poměrně rychle kupředu). Upozornil bych asi, že NFSv4 by mohlo na první pohled řešit některé vaše problémy, ale v linuxu ještě moc dospělý není - zkoušeli jsme to na serveru (s Kozzim .. proč vlastně odpovídám na něj .. hmm, co už) a pár klientů to s přehledem zaseklo. sshfs s pár klienty by vám ale hodně rychlo zabralo většinu procesoru(ů) a síť by pak bottleneck asi nebyla. Ještě se na to víc podívám, tohle mě zajímá :)
To je o dost jiná liga a pro tohle použití by to byl overkill. Stejně jako třeba Ceph nebo jiné tyhle velké clusterovací systémy. Stačí si o nich něco přečíst na wiki a je jasné, že je to pro clustery s tera/petybyty dat a desítkami-stovkami-tisíci serverů. A celé to je v lokální síti a rozhodně to neslouží ke sdílení home adresářů ;)
OMFG :D Nemusíš být tak konkrétní, stačí říct "ke sdílení velkého objemu dat". Ale jinak se kdyžtak poděl (o výsledky testů, of course). A když už budeš u toho testování, vyzkoušej i to GFS, OCFS, GlusterFS a další, jo ;) ?
. Jo jinak TBBT je super.
hehe :D No, Trancelius mi zítra donese díly 6 - 10, bude se slavit. A o těch výsledcích zítra upřímně pochybuju ;) Ty systémy nevypadají nijak zvlášť jednoduché na nastavení, glusterfs je tak nejjednodušší. Ale to už jsme tu trochu offtopic ..
NFS se kvůli takřka nulové bezpečnosti nedoporučuje na domovské adresáře.Nesmysl. Od verze 4 (ktera je jiz bezne soucasti i enterprise distribuci. napr. SLES 10 SP1 ji ma) se da pouzivat Kerberos autentizace. Sifrovani tam ale neni. Jinak Secure NFS bylo soucasti Solarisu, ale v praxi se moc nepouzivalo. V Linuxu byla nejaka experimentalni verze Secure NFS, ale nevim o tom, ze by ji nekdo pouzival v ostrem provozu.
Nevím, jak je na tom s rychlostí filesystém používající FUSE, ale zkusil bych sshfs, při testovacím provozu jsem ho rozjel a limit byl dán 100Mbit síťovkou.. ke zvýšení rychlosti (snížení nároků na CPU) by snad mohla posloužit nějaká rychlejší šifra..Nevim o nikom, kdo by sshfs pro tyto ucely pouzival. Ted mam na mysli datove sklady v superpocitacovych centrech, souborove servery velkych organizaci, ... Sshfs je prima pro pripojeni domaciho pocitace, ale o vhodnosti jeho pouziti pro ucely tazatele silne pochybuji.
Tedy hlavne o NAS, ale v pripade GNBD i o SAN.
Tiskni
Sdílej: