Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
--------------------switch------------------------------------------------------------- | | | | | | server 1 server 2 server 3 server 4 ZÁLOŽNÍ DATA SERVER ------switch2----- ... další switche .... | | | | | |||||||||||||||| ---------DATA SERVER--------------------------------- klient. pc
Ja koukam, o čem to píšete, několik serverů s gigovýma síťovkama, co tam chcete dát za železo jako switche, routery? Tedy kde čekáte úzké hrdlo v celé topologii?
# free
total used free shared buffers cached
Mem: 312656 308528 4128 0 123860 132728
-/+ buffers/cache: 51940 260716
Swap: 0 0 0
Po sync && echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches:
# free
total used free shared buffers cached
Mem: 312656 13848 298808 0 188 3524
-/+ buffers/cache: 10136 302520
Swap: 0 0 0
Více-méně souhlasím, jde ale o to, co je prioritou, pokud je opravdu potřeba šifrovat všechen provoz, tak mě dobré alternativy nenapadají (tím neříkám, že neexistují). Určitě bych vám doporučil kouknout se na glusterfs, možná vám nebude úplně sedět, skutečné šifrování taky nemá (počítají s ním v další verzi a vývoj jde poměrně rychle kupředu). Upozornil bych asi, že NFSv4 by mohlo na první pohled řešit některé vaše problémy, ale v linuxu ještě moc dospělý není - zkoušeli jsme to na serveru (s Kozzim .. proč vlastně odpovídám na něj .. hmm, co už) a pár klientů to s přehledem zaseklo. sshfs s pár klienty by vám ale hodně rychlo zabralo většinu procesoru(ů) a síť by pak bottleneck asi nebyla. Ještě se na to víc podívám, tohle mě zajímá :)
To je o dost jiná liga a pro tohle použití by to byl overkill. Stejně jako třeba Ceph nebo jiné tyhle velké clusterovací systémy. Stačí si o nich něco přečíst na wiki a je jasné, že je to pro clustery s tera/petybyty dat a desítkami-stovkami-tisíci serverů. A celé to je v lokální síti a rozhodně to neslouží ke sdílení home adresářů ;)
OMFG :D Nemusíš být tak konkrétní, stačí říct "ke sdílení velkého objemu dat". Ale jinak se kdyžtak poděl (o výsledky testů, of course). A když už budeš u toho testování, vyzkoušej i to GFS, OCFS, GlusterFS a další, jo ;) ?
. Jo jinak TBBT je super.
hehe :D No, Trancelius mi zítra donese díly 6 - 10, bude se slavit. A o těch výsledcích zítra upřímně pochybuju ;) Ty systémy nevypadají nijak zvlášť jednoduché na nastavení, glusterfs je tak nejjednodušší. Ale to už jsme tu trochu offtopic ..
NFS se kvůli takřka nulové bezpečnosti nedoporučuje na domovské adresáře.Nesmysl. Od verze 4 (ktera je jiz bezne soucasti i enterprise distribuci. napr. SLES 10 SP1 ji ma) se da pouzivat Kerberos autentizace. Sifrovani tam ale neni. Jinak Secure NFS bylo soucasti Solarisu, ale v praxi se moc nepouzivalo. V Linuxu byla nejaka experimentalni verze Secure NFS, ale nevim o tom, ze by ji nekdo pouzival v ostrem provozu.
Nevím, jak je na tom s rychlostí filesystém používající FUSE, ale zkusil bych sshfs, při testovacím provozu jsem ho rozjel a limit byl dán 100Mbit síťovkou.. ke zvýšení rychlosti (snížení nároků na CPU) by snad mohla posloužit nějaká rychlejší šifra..Nevim o nikom, kdo by sshfs pro tyto ucely pouzival. Ted mam na mysli datove sklady v superpocitacovych centrech, souborove servery velkych organizaci, ... Sshfs je prima pro pripojeni domaciho pocitace, ale o vhodnosti jeho pouziti pro ucely tazatele silne pochybuji.
Tedy hlavne o NAS, ale v pripade GNBD i o SAN.
Tiskni
Sdílej: