Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
.
Taktéž budete-li mít nějaký problém, mé zkušenosti jsou takové, že v Linuxové komunitě je mnoho lidí, kteří rychle, ochotně a většinou také správně poradí na otázky, jak řešit problémy (např. ty zmíněné výše). Člověk se již prakticky nesetká s bručouny stylu "když tomu nerozumíš, tak se v tom nehrab, není to pro tebe", ale opravdu s velmi vstřícným postojem ostatních. To také potěší.
umyselne ci neumyselne zhadzovat a kto tomu nerozumie, pokasle vsetko. Dets ol. Najvacsi problem byva medzi stolickou a klavesnicou.
(Velmi pikantní pak je nechat se poučovat sotva dvacetiletými "profíky" o tom, jak ten Linux prostě nelepí na profi soft z windows, což oni zaručeně ví, protože mají doma Photoshop, InDesign, AutoCAD i 3D Studio v posledních verzích. Jistě jim tyto programy nadělil bohatý Ježíšek, hodní (a prachatí) rodiče nebo strýček, vlastnící v jižní Africe diamantové doly. Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)
Linux není všespásný systém, ale přestává být pouhou alternativou. Vývoj jde velmi rychle a řada kritik je už dávno překonána a vyřešena. Osobně pamatuji doby, kdy se Linuxu vyčítalo, že neumí pořádně česky, že nevyhlazuje písma, že nemá pořádný office balík programů atd. Jenže neuběhlo ani pár let a Linux tohle vše má (i spoustu dalších věcí). Navíc s otevřenými zdrojovými kódy, což dává člověku jedinečnou jistotu v tom, že svá data bude moci přečíst (a zpracovat) i za dvacet let. Kdyby se však například (a stát se to může) ze dne na den položila jistá firma, mohou si uživatelé jejího systému...
Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)Jen dodávám, a platí to i pro win, že když zkompilujete prázdný okno v některym z těhle "dokonalejch" programu, tak vysledny program dosahne i 1MB (tyhle praktiky ma myslim hlavne MS Visual C++), kdezto kdyz jste dobry programatori a date si tu praci napsat to pomoci API tak vysledny program ma klidne pod 5KB
, ale ten zbytek jsou reálné postřehy, které začátečníka mohou hodně rychle odradit. Ono totiž pod Linuxem se dá rozběhat skoro všechno a kolikrát lépe než pod Win, ale někdo musí vědět jak a co. Samo to nejde (narozdíl od Win, které - neznají-li grafiku - použijí ovladač 640x480x16 a i ten největší ňouma pak do PC strčí CD, spustí se autorun, od klikne 3x na Další, jednou na "Finish", rebootuje a má to funkční).
Ad Knoppix - to je bomba, kterou když vidí nějaký Windowsák, tak nevěří vlastním očím. To je totiž to, co si myslím, že na lidi platí - když vidí hotový, použitelný systém. A to Knoppix bezesporu je. Tam totiž ty desítky dodělávek Dr. Knooper udělal a vše běhá, jak má.
Doufám, že se o něm v pokračování autor zmíní, už jen proto, že Windowsák vypálí image, nabootuje, nelíbí se mu to, tak vyndá CD a systém je ve stejném stavu jako před bootem. Doporučuji ale začátečníky upozornit na správné parametry kernelu jako wheelmouse a lang=CS_cz nebo jak to je.
, teda kromě Win2K, na ty nemůžu říct křivé slovo, konečně stabilní systém), ale Redhat mě trocha zklamal. Potom jsem si někde přečetl článek o Mandrake 9.1, tak jsem pocítil zvědavost a objednal si to. A ejhle, do ruky jsem dostal systém, který se mi zdá hodně uživatelsky přívětivý. KDE 3.1 se sice podobá v hodně věcech WinXP, což se mi právě dvakrát moc nelíbí, ale jinak se mi to líbí. A dokonce si troufám tvrdit, že jsem se za ten měsíc něco naučil (rozchodil jsem zvukovku
) . Podle mě je Mandrake 9 dobrou volbou pro všechny, kdo se chtějí relativně nenáročnou formou naučit pracovat s Linuxem. Akorát to chce trochu přemýšlet (a to občas bolí, jak jsem zjistil
) ) a občas překousnout drobné nedodělávky. Takže přátelé, hrajte si. Mimochodem, přes WINE jsem rozjel dokonce pár windowsích her (třebas DeltaForce) a běhalo to líp než na woknech
Linux na něm běhá v pohodě, pro WinXP dodávají nějaké speciální CD, které tam jde na několikátý pokus nainstalovat, ale že by to bylo všechno funkční a bez problémů, o tom si nech teda znát. A v obchodě řekli - smůla, je to moc nový HW, počkejte na novou verzi Win, ta už to bude podporovat. A přitom pod Linuxem běhá všechno v pohodě. Taky mě to překvapilo. No každý vychází z toho, co zažil.
Ja mam Duron 750 a jeden cas jsem provozoval dual WinXp prof. a Slack 8.1. Ten rozdil je hrozny. Win mely po ciste instalaci 2GB (bez jakychkoliv programu) a Slack (maximalni mozna instalace) taky 2GB
Ted prave koketuji s *BSD, tak jsem zvedavy, co z toho bude.
)
.
Mě zase v článku chybí zdůvodnění, proč se vlastně lidi začali zabývat něčím sice možná perspektivním, ale z počátku neohrabaným, nehotovým a těžko použitelným, když už existovaly ty Windows ...
Je to v licencích, ve svobodě tvůrců, kteří mohou kdykoliv vzít kterýkoliv kus kódu a upravit si ho dle svého. Jediné co musí je zmínit autora původního kódu, tj. nesmí si kód zcela přivlastnit, jako by na něm nikdy nikdo jiný nepracoval a zároveň a to především musí nový kód šířit (pokud se rozhodnou ho šířit) pod stejnou licencí, aby to samé co udělali mohl případně udělat kdokoliv další.
Je to v tom, že na kterémkoliv (téměř) projektu se může podílet kdokoliv, kdo k němu má co říct. Což znamená, že pokud mám dobrý nápad a prosadím, že má smysl ho implementovat, tak se implementuje a prospěch mají úplně všichni. Když dokážu změnu implementovat sám, ještě lépe. Nesouhlasí se mnou autoři původního projektu? No a co? Můžu vzít jejich kód a odvodit projekt vlastní, budu-li dost schopný, může být i úspěšnější než projekt původní. No není to nádhera?
Ještě krásnější na celé situaci je, že se díky tomu na výsledném softwaru odrážejí mnohem víc skutečné potřeby uživatelů včetně minoritních skupin, namísto nějakého pofiderního marketingového záměru firmy, která jednak minority zcela ignoruje a jednak je silně ovlivněna ziskem. A ziskem je ovlivněna do té míry, že provádí i úmyslná omezení funkčnosti softwaru na úkor uživatelů. Takže komerční software? Ne, opravdu nechci.
Ono to v textu vlastně je, ale je to takové hodně skryté mezi řádky. A vzhledem k tomu, že to je asi nejdůležitější důvod, proč se svobodný software stal tím čím je a proč se neustále zlepšuje, tak to určitě zasluhuje víc pozornosti.

Tiskni
Sdílej: