Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)Jen dodávám, a platí to i pro win, že když zkompilujete prázdný okno v některym z těhle "dokonalejch" programu, tak vysledny program dosahne i 1MB (tyhle praktiky ma myslim hlavne MS Visual C++), kdezto kdyz jste dobry programatori a date si tu praci napsat to pomoci API tak vysledny program ma klidne pod 5KB
Ja mam Duron 750 a jeden cas jsem provozoval dual WinXp prof. a Slack 8.1. Ten rozdil je hrozny. Win mely po ciste instalaci 2GB (bez jakychkoliv programu) a Slack (maximalni mozna instalace) taky 2GB Ted prave koketuji s *BSD, tak jsem zvedavy, co z toho bude.
Mě zase v článku chybí zdůvodnění, proč se vlastně lidi začali zabývat něčím sice možná perspektivním, ale z počátku neohrabaným, nehotovým a těžko použitelným, když už existovaly ty Windows ...
Je to v licencích, ve svobodě tvůrců, kteří mohou kdykoliv vzít kterýkoliv kus kódu a upravit si ho dle svého. Jediné co musí je zmínit autora původního kódu, tj. nesmí si kód zcela přivlastnit, jako by na něm nikdy nikdo jiný nepracoval a zároveň a to především musí nový kód šířit (pokud se rozhodnou ho šířit) pod stejnou licencí, aby to samé co udělali mohl případně udělat kdokoliv další.
Je to v tom, že na kterémkoliv (téměř) projektu se může podílet kdokoliv, kdo k němu má co říct. Což znamená, že pokud mám dobrý nápad a prosadím, že má smysl ho implementovat, tak se implementuje a prospěch mají úplně všichni. Když dokážu změnu implementovat sám, ještě lépe. Nesouhlasí se mnou autoři původního projektu? No a co? Můžu vzít jejich kód a odvodit projekt vlastní, budu-li dost schopný, může být i úspěšnější než projekt původní. No není to nádhera?
Ještě krásnější na celé situaci je, že se díky tomu na výsledném softwaru odrážejí mnohem víc skutečné potřeby uživatelů včetně minoritních skupin, namísto nějakého pofiderního marketingového záměru firmy, která jednak minority zcela ignoruje a jednak je silně ovlivněna ziskem. A ziskem je ovlivněna do té míry, že provádí i úmyslná omezení funkčnosti softwaru na úkor uživatelů. Takže komerční software? Ne, opravdu nechci.
Ono to v textu vlastně je, ale je to takové hodně skryté mezi řádky. A vzhledem k tomu, že to je asi nejdůležitější důvod, proč se svobodný software stal tím čím je a proč se neustále zlepšuje, tak to určitě zasluhuje víc pozornosti.
Tiskni
Sdílej: