Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
kdyby to někoho zajímalo, jakože nezajímáZrovna tuhle informaci stojí za to uvádět, protože řada lidí stále žije v bludu, že Java je pomalá. Přitom spousta softwaru, který zpracovává velké objemy dat nebo je zaměřen na minimální latence, se píše právě v Javě (nebo JVM jazycích).
To není žádný blud, Java JE pomalá v GUI aplikacích, se kterými se ti lidé potkávají. Že když Java aplikace po několika desítkách sekund nastartuje, provede po několika iteracích nějaké optimalizované JIT překlady a další magii co JVM dělá, se stane třeba i rychlejší než nativní C/C++ kód je pro ten usecase těch lidí irelevantní. Oni vidí jak to dlouho startuje a každá akce, která se koná poprvé (typický usecase v GUI) trvá ukrutně dlouho.
Že nějaká Casandra někde v cloudu (co žere 1TB RAM) dokáže odbavit bambilion requestů za minutu lidi, co musí denně pracovat s běžným korporátním systémem psaném v Javě, z "bludu" rozhodně nevyvede...
S Javou jsem začínal někdy na přelomu verze 4 a 5, to už bude pomalu dvacet let. A i v té době se běžně používaly desktopové aplikace a pracovat s tím normálně šlo, byť rychlost odezvy byla oproti nativnímu GUI horší. A za ty roky došlo jednak k řádovému nárůstu výkonu počítačů a jednak Java získala řadu optimalizací.
Java má stále určitý hendikep v podobě pomalejšího startu, ale to se bavíme třeba o 1-2 vteřinách u GUI aplikací nebo o nějakých 100 ms u CLI aplikací. Nic co by mělo reálný dopad na běžné používání. U dlouhodobě běžících aplikací (což jsou hlavně ty serverové, ale projeví se to i na desktopu) pak převažují ty výhody optimalizací a vyššího programovacího jazyka. Kromě toho tu máme GraalVM a Native Image, který to posouvá ještě o kus dál a tam Java dohání nativní aplikace i tou rychlostí startu.
Pokud tedy dneska někdo nadává na „pomalost Javy“, tak je podle mého zaseknutý kdesi v daleké minulosti nebo měl smůlu na fakt prasácky napsanou aplikaci (ale to ho může potkat bez ohledu na jazyk – taky si můžu zanadávat na ledasco…).
Tiskni
Sdílej: