Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
kdyby to někoho zajímalo, jakože nezajímáZrovna tuhle informaci stojí za to uvádět, protože řada lidí stále žije v bludu, že Java je pomalá. Přitom spousta softwaru, který zpracovává velké objemy dat nebo je zaměřen na minimální latence, se píše právě v Javě (nebo JVM jazycích).
To není žádný blud, Java JE pomalá v GUI aplikacích, se kterými se ti lidé potkávají. Že když Java aplikace po několika desítkách sekund nastartuje, provede po několika iteracích nějaké optimalizované JIT překlady a další magii co JVM dělá, se stane třeba i rychlejší než nativní C/C++ kód je pro ten usecase těch lidí irelevantní. Oni vidí jak to dlouho startuje a každá akce, která se koná poprvé (typický usecase v GUI) trvá ukrutně dlouho.
Že nějaká Casandra někde v cloudu (co žere 1TB RAM) dokáže odbavit bambilion requestů za minutu lidi, co musí denně pracovat s běžným korporátním systémem psaném v Javě, z "bludu" rozhodně nevyvede...
S Javou jsem začínal někdy na přelomu verze 4 a 5, to už bude pomalu dvacet let. A i v té době se běžně používaly desktopové aplikace a pracovat s tím normálně šlo, byť rychlost odezvy byla oproti nativnímu GUI horší. A za ty roky došlo jednak k řádovému nárůstu výkonu počítačů a jednak Java získala řadu optimalizací.
Java má stále určitý hendikep v podobě pomalejšího startu, ale to se bavíme třeba o 1-2 vteřinách u GUI aplikací nebo o nějakých 100 ms u CLI aplikací. Nic co by mělo reálný dopad na běžné používání. U dlouhodobě běžících aplikací (což jsou hlavně ty serverové, ale projeví se to i na desktopu) pak převažují ty výhody optimalizací a vyššího programovacího jazyka. Kromě toho tu máme GraalVM a Native Image, který to posouvá ještě o kus dál a tam Java dohání nativní aplikace i tou rychlostí startu.
Pokud tedy dneska někdo nadává na „pomalost Javy“, tak je podle mého zaseknutý kdesi v daleké minulosti nebo měl smůlu na fakt prasácky napsanou aplikaci (ale to ho může potkat bez ohledu na jazyk – taky si můžu zanadávat na ledasco…).
Tiskni
Sdílej: