K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
kdyby to někoho zajímalo, jakože nezajímáZrovna tuhle informaci stojí za to uvádět, protože řada lidí stále žije v bludu, že Java je pomalá. Přitom spousta softwaru, který zpracovává velké objemy dat nebo je zaměřen na minimální latence, se píše právě v Javě (nebo JVM jazycích).
To není žádný blud, Java JE pomalá v GUI aplikacích, se kterými se ti lidé potkávají. Že když Java aplikace po několika desítkách sekund nastartuje, provede po několika iteracích nějaké optimalizované JIT překlady a další magii co JVM dělá, se stane třeba i rychlejší než nativní C/C++ kód je pro ten usecase těch lidí irelevantní. Oni vidí jak to dlouho startuje a každá akce, která se koná poprvé (typický usecase v GUI) trvá ukrutně dlouho.
Že nějaká Casandra někde v cloudu (co žere 1TB RAM) dokáže odbavit bambilion requestů za minutu lidi, co musí denně pracovat s běžným korporátním systémem psaném v Javě, z "bludu" rozhodně nevyvede...
S Javou jsem začínal někdy na přelomu verze 4 a 5, to už bude pomalu dvacet let. A i v té době se běžně používaly desktopové aplikace a pracovat s tím normálně šlo, byť rychlost odezvy byla oproti nativnímu GUI horší. A za ty roky došlo jednak k řádovému nárůstu výkonu počítačů a jednak Java získala řadu optimalizací.
Java má stále určitý hendikep v podobě pomalejšího startu, ale to se bavíme třeba o 1-2 vteřinách u GUI aplikací nebo o nějakých 100 ms u CLI aplikací. Nic co by mělo reálný dopad na běžné používání. U dlouhodobě běžících aplikací (což jsou hlavně ty serverové, ale projeví se to i na desktopu) pak převažují ty výhody optimalizací a vyššího programovacího jazyka. Kromě toho tu máme GraalVM a Native Image, který to posouvá ještě o kus dál a tam Java dohání nativní aplikace i tou rychlostí startu.
Pokud tedy dneska někdo nadává na „pomalost Javy“, tak je podle mého zaseknutý kdesi v daleké minulosti nebo měl smůlu na fakt prasácky napsanou aplikaci (ale to ho může potkat bez ohledu na jazyk – taky si můžu zanadávat na ledasco…).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
28.7.2021 21:51
28.7.2021 20:22