Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
kdyby to někoho zajímalo, jakože nezajímáZrovna tuhle informaci stojí za to uvádět, protože řada lidí stále žije v bludu, že Java je pomalá. Přitom spousta softwaru, který zpracovává velké objemy dat nebo je zaměřen na minimální latence, se píše právě v Javě (nebo JVM jazycích).
To není žádný blud, Java JE pomalá v GUI aplikacích, se kterými se ti lidé potkávají. Že když Java aplikace po několika desítkách sekund nastartuje, provede po několika iteracích nějaké optimalizované JIT překlady a další magii co JVM dělá, se stane třeba i rychlejší než nativní C/C++ kód je pro ten usecase těch lidí irelevantní. Oni vidí jak to dlouho startuje a každá akce, která se koná poprvé (typický usecase v GUI) trvá ukrutně dlouho.
Že nějaká Casandra někde v cloudu (co žere 1TB RAM) dokáže odbavit bambilion requestů za minutu lidi, co musí denně pracovat s běžným korporátním systémem psaném v Javě, z "bludu" rozhodně nevyvede...
S Javou jsem začínal někdy na přelomu verze 4 a 5, to už bude pomalu dvacet let. A i v té době se běžně používaly desktopové aplikace a pracovat s tím normálně šlo, byť rychlost odezvy byla oproti nativnímu GUI horší. A za ty roky došlo jednak k řádovému nárůstu výkonu počítačů a jednak Java získala řadu optimalizací.
Java má stále určitý hendikep v podobě pomalejšího startu, ale to se bavíme třeba o 1-2 vteřinách u GUI aplikací nebo o nějakých 100 ms u CLI aplikací. Nic co by mělo reálný dopad na běžné používání. U dlouhodobě běžících aplikací (což jsou hlavně ty serverové, ale projeví se to i na desktopu) pak převažují ty výhody optimalizací a vyššího programovacího jazyka. Kromě toho tu máme GraalVM a Native Image, který to posouvá ještě o kus dál a tam Java dohání nativní aplikace i tou rychlostí startu.
Pokud tedy dneska někdo nadává na „pomalost Javy“, tak je podle mého zaseknutý kdesi v daleké minulosti nebo měl smůlu na fakt prasácky napsanou aplikaci (ale to ho může potkat bez ohledu na jazyk – taky si můžu zanadávat na ledasco…).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
28.7.2021 21:51
28.7.2021 20:22
