OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Jiste ze se puvodni moduly premazou, k cemu vic kopii? Kdyz je chces zalohovat (taky nevim k cemu, kdyztak je prekompilujes znova ne?), musis rucne.
Mezi make menuconfig
a make modules_install
chybi make modules
ne? (vlastni kompilace modulu, nebo ty dva budes kompilovat separe?).
Jadro si nazvy jak chces, ale moduly pujdou vzdycky do /lib/modules/2.X.X
(teda po instalaci pres make modules_install
. Navic, at si ho pojmenujes jak chces, jadro je tam vzdycky bude hledat.
Trošku problémy jsou s "nejadernejma" modulama (moduly co nejsou součástí zdrojáků jádra), například s ovladačema pro nvidii, lirc... Ty po provedení make modules_install
opravdu zmizí...
Nezbývá, než znovu zopakovat, že LIRC je víc než rozumný si zkompilovat z originálních zdrojových kódů projektu. Různý "distribuční" verze jsou většinou víc než podivný ( Problémy se vyskytly minimálně u Gentoo a Mandraku). Při použití "originální" verze a vanilla jádra jsem naproti tomu ještě nenarazil na jedinej problém a to jak u řady 2.4 tak u řady 2.6...
P.S: Při pohledu na tu konfiguraci opravdu nechápu, k čemu všemu hodláte lirc používat..., přečtení LIRC manuálu by asi neuškodilo.
$ make modules modules_install 2>&1 | tee kopie_vypisu _na_obrazovce
pre
tag, ať se to dá číst. Napsat <
namísto LEVA ZAVORKA je taky snažší a dává ten správný výsledek...
K věci. gcc-2.96 neexistuje, to je redhatí blamáž... cc1plus má být v balíčku cpp (nejspíš), hlavně stejné verze, jaké máš kompilátor c++. Pokud máš cc1plus (tj. gcc-c++) ve stejné verzi jako cpp, opravdu tam je, tak bych se podíval, odkud se ho ksakru snaží cpp spouštět:
strace -e trace=stat64 /lib/cpp -x c++ </dev/nulli když v této fázi to už stejně znamená nějakou rozes..nou instalaci...
Tiskni
Sdílej: