Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
31.7.2002 11:29
theo | skóre: 15
| Rožnov ... hádej který?
D
poznamka : jen nechapu proc je tam napsano ze mate nejdriv rucne stahnout ty fonty z sourceforge a rozbalit cabextractem kdyz si je ta rpmka potom sama sosa.. znova
/usr/lib/mozilla-1.0.0/defaults/pref/unix.js
pref("font.scale.tt_bitmap.dark_text.min", 64);
pref("font.scale.tt_bitmap.dark_text.gain", "0.95");
http://www.microsoft.com/typography/fontpack/eula.htm
a fonty stahne vsechny
FYI je muj fetchmsttfonts velky 3349, ze bychom meli jine?
Ale i balicky z Debianu lze pouzit v jine distribuci - staci zkusit konverzni utilitu alien http://www.kitenet.net/programs/alien/ .
31.7.2002 13:34
theo | skóre: 15
| Rožnov ... hádej který?
Jen bych měl jěště poznámku k souboru /etc/X11/XF86Config.
Na novějších systémech se jmenuje /etc/X11/XF86Config-4 (resp. na těch, které používají XFree86 verze 4 a výše).
V sekci "Files" je většinou řádek
FontPath "unix/:7100"Když tam dopisujete ty cesty, tak tenhle řádek musí být až poslední. Jinak se tahají všechny fonty z XFS. Jiná možnost je přidat ty řádky do konfigurace XFS, ale na to už jsem vážně zdechlý…
A ještě jedna poznámka, tentokrát k autorovi článku:
Díky, díky, díky!
31.7.2002 19:38
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
31.7.2002 20:52
theo | skóre: 15
| Rožnov ... hádej který?
Možná, že Vy máte počítač dostatečně silný na to, abyste si to rozbaloval pod Wine, ale chci vidět jak to někdo bude rozbalovat na nějáke 200 s 32 v lepším případě 64 MB paměti...
Dal jsem to tam proto, ne proto abych porušil něčí licenční podmínky (které už beztak všichni známe, že...
Mimoto, většina těch fontů je stejně od Monotypu.
Osobne si je radeji stahnu z MS uz jenom proto, ze tak je to legalni (uznavam, ze to asi malokdo pozna), ale ciste z principu.
Tgz s fonty si pravdepodobne muzete pro svoji potrebu udelat, ale jeho distribuci bych si asi nelajznul :).
Jinak - ja jsem nakonec problemy s fonty vyresil velmi jednoduse pomoci Ovladaciho centra KDE 3.0.1 /systém/fonty (nebo tak nejak - ale urcite v Systému). Prepnul jsem do "administrátorského rezimu", nastavil kde mam TTF fonty k instalaci, kam se maji instalovat, ze se maji pouzit jen iso8859-2 a vsechno se provedlo samo. Je to v poradku i v OpenOffice, coz mi predtim zlobilo. Cetl jsem, ze tato utilitka nefunguje, ale u me zjevne zafungovala perfektne :o), narozdil od fontDraku, ktery predstiral, ze neco dela, ale nic z toho nebylo - pry je v nem nejaka chyba.
doinstalovat baliky apt-get install cabextract ttmkfdir
ln -s /usr/bin/ttmkfdir /usr/X11R6/bin/ttmkfdir ./fetchmsttfonts
a v adresari s fontama ttmkfdir > fonts.scale mkfontdir
apt-get install msttcorefonts
...ale proc to delat jednoduse kdyz to jde slozite. ze?
Arial Black, Arial Narrow, Book Antiqua, Bookman Old Style, Century Gothic, Comic Sans MS, Garamond, Haettenschweiler, Impact, Monotype Corsiva, Tahoma, Tahoma Bold, Trebuchet MS, Verdana (s českými znaky, 2416 kb): http://office.microsoft.com/downloads/2000/offeurofonts.aspx
Arial Unicode (s prakticky kompletní znakovou sadou - čeština, ruština, čínština, japonština, vietnamština, thajština, devanagari atd., 13687 kb): http://office.microsoft.com/downloads/2000/aruniupd.aspx
Rozbaloval jsem je ve wine:
Před druhým kliknutím je třeba pustit
cp -a /tmp/IXP000.TMP/*.[Tt][Tt][Ff]
/usr/share/fonts/Microsoft/
A na konec:
cd /usr/share/fonts/Microsoft/
for i in *.TTF ; do mv -iv $i ${i%%TTF}ttf ; done
for i in c*.ttf ; do mv -iv $i C${i##c} ; done
for i in t*.ttf ; do mv -iv $i T${i##t} ; done
(Před nějakou dobou jsem nedodělal povídání na toto téma na této stránce.)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz