MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
hlavne bych takovy dotaznik nedelal v PDF, coz je format pro tuto cinost naprosto nevhodny. proc nepouzijete HTML? Ani pri pouziti posledni verze KPDF/XPDF se mi nepodarilo dokument otevrit tak abych jej mohl editovat. Odrezate si spoustu lidi, ktery treba pouzivaji Linux.
Kdyz bych takovou vec chtel resit co nejjednoduseji, tak bych vystup tohoto formulare poslal na php stranku kde dam
<?php phpinfo(); ?>
z vystupu teto stranky uz vyctete co vam to vlastne vesechno posila, ale jak jsem psal... PDF podle me neni stastna volba
. Zde se jednalo pravdepodobne maximalne o cestinu nebo neco podobneho. Jinak k tve poznamce asi tak, mne to nevadi, mam pisma i pro japoncinu i pro podobne rozsypane caje, pro rustinu a dokonce pro rectinu
, takze neni problem. Jinak zalezi na vice okolnostech. Pokud delas formular na webu tak ho asi udelas v html, ale pokud delas nejaky dotaznik, ktery budes svete div se papirovat (coz je v byrokracii velice bezne) tak ti nic jineho nez pdf stejne nezbyva. A je fajn vyplnovat formular na pocitaci a pak to vsechno vyplivat. Tedy ne propiskou, coz ti prave formulare v pdf umoznuji. Jinak by sis musel vytisknout formular a dopsat ho, to se ti libi vic jo? Diky teda, mne ani omylem. A pokud budes budes brat jak elektronicky tak papirove tak proc si pridelavat praci a drbat se s nejakym html kdyz muzes pouzit pdf? Navic v ar si formular vyplnis, vytisknes, odesles... A pokud napriklad sazis a chces aby bylo mozne si delat poznamky pripadne opravy, tak je nejjednodussi take povolit poznamku v pdf. Potom si ho prohlizis a pripadne si muzes poznamky dopsat. Pokud si ho prohlizi nekdo jiny tak muze treba dopsat dalsi chyby. Dalsi pouziti v grafickych studiich a komunikaci. Jak to chces sakra resit jinak nez elegantntne pomoci poznamek a formularu v pdf? Jisteze mohou existovat problemy, ktere je vyhodnejsi resit pomoci html, potom take dalsi na ktere je nejlepsi treba xml editor a stejne tak pro spoustu veci je zase jednuduche pouzit ar. Ktere ze slov tu kdo nechape, moznost, pouzit nebo pdf?
Ty formulare a poznamky jsou genialni featurka a nechapu co proti ni porad vsichni maji. Ze nefunguji v xpdf? No a co jako, to neni ani problem formatu ani muj. Navic xpdf je stejne nehorazne pomale na grafiku na slabsim stroji nepouzitelne tak take nechapu proc ho banda lidi pouziva misto ar a pak na ar nadava. Takze co dal?
PS: bud rad, ze jsou Japonci alespon informovani a nedaji ti docbordel. Za m$ .doc a .xls hovadiny na netu a pro komunikaci na vsechno opravdu liskat. Nastesti uz se s timto nesvarem (krome mistnich m$ fanatiku informatiku na skole, kteri jsou proste nepou[cz]itelni) uz nesetkavam tak casto.
function zpracuj($key,$val){
print($key.'='.$val.'<br>');
}
if isset($_POST){
foreach($_POST as $key => $val){
zpracuj($key,$val);
}
}
V pripade GET pouzijte misto $_POST promennou $_GET.
Vidíš, a ono to používá!
http://www.adobe.com/products/acrobat/pdfs/c01acrotip.pdf#page=4
Jinak taky viz nedávný dotaz stejného ražení v konferenci cstugu, odkud jsem tuhle adresu zkopíroval.
Kazdopadne _REQUEST je jistotka.
Tiskni
Sdílej: