Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
hlavne bych takovy dotaznik nedelal v PDF, coz je format pro tuto cinost naprosto nevhodny. proc nepouzijete HTML? Ani pri pouziti posledni verze KPDF/XPDF se mi nepodarilo dokument otevrit tak abych jej mohl editovat. Odrezate si spoustu lidi, ktery treba pouzivaji Linux.
Kdyz bych takovou vec chtel resit co nejjednoduseji, tak bych vystup tohoto formulare poslal na php stranku kde dam
<?php phpinfo(); ?>
z vystupu teto stranky uz vyctete co vam to vlastne vesechno posila, ale jak jsem psal... PDF podle me neni stastna volba
. Zde se jednalo pravdepodobne maximalne o cestinu nebo neco podobneho. Jinak k tve poznamce asi tak, mne to nevadi, mam pisma i pro japoncinu i pro podobne rozsypane caje, pro rustinu a dokonce pro rectinu
, takze neni problem. Jinak zalezi na vice okolnostech. Pokud delas formular na webu tak ho asi udelas v html, ale pokud delas nejaky dotaznik, ktery budes svete div se papirovat (coz je v byrokracii velice bezne) tak ti nic jineho nez pdf stejne nezbyva. A je fajn vyplnovat formular na pocitaci a pak to vsechno vyplivat. Tedy ne propiskou, coz ti prave formulare v pdf umoznuji. Jinak by sis musel vytisknout formular a dopsat ho, to se ti libi vic jo? Diky teda, mne ani omylem. A pokud budes budes brat jak elektronicky tak papirove tak proc si pridelavat praci a drbat se s nejakym html kdyz muzes pouzit pdf? Navic v ar si formular vyplnis, vytisknes, odesles... A pokud napriklad sazis a chces aby bylo mozne si delat poznamky pripadne opravy, tak je nejjednodussi take povolit poznamku v pdf. Potom si ho prohlizis a pripadne si muzes poznamky dopsat. Pokud si ho prohlizi nekdo jiny tak muze treba dopsat dalsi chyby. Dalsi pouziti v grafickych studiich a komunikaci. Jak to chces sakra resit jinak nez elegantntne pomoci poznamek a formularu v pdf? Jisteze mohou existovat problemy, ktere je vyhodnejsi resit pomoci html, potom take dalsi na ktere je nejlepsi treba xml editor a stejne tak pro spoustu veci je zase jednuduche pouzit ar. Ktere ze slov tu kdo nechape, moznost, pouzit nebo pdf?
Ty formulare a poznamky jsou genialni featurka a nechapu co proti ni porad vsichni maji. Ze nefunguji v xpdf? No a co jako, to neni ani problem formatu ani muj. Navic xpdf je stejne nehorazne pomale na grafiku na slabsim stroji nepouzitelne tak take nechapu proc ho banda lidi pouziva misto ar a pak na ar nadava. Takze co dal?
PS: bud rad, ze jsou Japonci alespon informovani a nedaji ti docbordel. Za m$ .doc a .xls hovadiny na netu a pro komunikaci na vsechno opravdu liskat. Nastesti uz se s timto nesvarem (krome mistnich m$ fanatiku informatiku na skole, kteri jsou proste nepou[cz]itelni) uz nesetkavam tak casto.
function zpracuj($key,$val){
print($key.'='.$val.'<br>');
}
if isset($_POST){
foreach($_POST as $key => $val){
zpracuj($key,$val);
}
}
V pripade GET pouzijte misto $_POST promennou $_GET.
Vidíš, a ono to používá!
http://www.adobe.com/products/acrobat/pdfs/c01acrotip.pdf#page=4
Jinak taky viz nedávný dotaz stejného ražení v konferenci cstugu, odkud jsem tuhle adresu zkopíroval.
Kazdopadne _REQUEST je jistotka.
Tiskni
Sdílej: