Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Dobrý den, měl bych jeden skromný dotaz. Předem se omlouvám za možnou rozsáhlost příspěvku, ale musím to rozepsat trochu obšírněji.
Za ideální rozdělení disku, pokud by na něm byly Windows samotné, považuji 10GB oddíl pro systém a zbytek kapacity disku oddíl pro data (= to co chci aby přežilo formátování).
Při mých dosavadních instalacích Linuxu jsem to s rozdělováním disku měl vyřešené docela jednoduše - prostě jsem na disku nejdříve nechal asi 10GB volné místo a při vytváření oddílů jsem v tomto prostoru vytvořil 9,5GB oddíl připojený do / a 0,5GB oddíl pro swap.
Pokud jsem chtěl Linux přeinstalovat a měl jsem na disku nějaká data, která jsem chtěl aby přežila reinstalaci, vyřešil jsem to také jednoduše - buďto jsem měl někde vytvořený oddíl na FAT, kam jsem je překopíroval, nebo jsem prostě nabootoval do Windows a z Linuxového oddílu data zkopíroval pomocí Total Commanderu s pluginem ex2fs.
Teď k mému dotazu... rád bych vytvořil Linuxovou obdobu oddílu pro data z Windows. Prostě jeden oddíl například typu ext2fs připojený do třeba /mnt/data, kde bych měl například instalace programů pro Linux atd. Potíž je v tom, že si nejsem jist jak je to s přístupovými právy... pokud takový oddíl vytvořím a pokusím se přeinstalovat Linux, tak některé distribuce (Mandrake, který jsem kdysi používal, nyní používám Slackware) zobrazí hlášku s dotazem co s takovým filesystémem udělat - zda ho naformátovat, nebo nechat beze změn. Tak bych rád věděl, jestli nebude dělat nějaký nepořádek, když na tom fiktivním /mnt/data budu mít soubory jejichž vlastníkem bude uživatel, který po nově nainstalovaném systému v systému nebude. Dobrá, předpokládám že pod rootem to samozřejmě přečíst půjde. Ale jde nějak vytvořit nějaký rozumný oddíl abych na něj mohl kopírovat data kýmkoliv a po reinstalaci nemusel nějak z rootovského účtu přenastavovat práva na celém oddílu? Nebo jak na tohle správně?
Předem díky za odpověď 
Dobře, díky za odpovědi, oboje považuji za docela čisté řešení.... pro úplnost dodávám, že mě ještě napadlo jedno řešení spíše z kategorie prasáren, které sice nehodlám použít, zato by mě zajímal váš názor...
Před nějakou dobou jsem řešil problém toho, aby ne-root
uživatel mohl přistupovat na ntfs oddíl v /mnt/ntfs-c. Odpověď jsem našel zde v diskusích (zlaté fórum tady na ABC Linuxu
) -
umask=022.
Tak mě napadlo, pokud bych měl příslušný oddíl připojený do /mnt/data a v /etc/fstab nastavené například umask=000, jak by se vyhodnocovala přístupová práva potom? Použilo by se normální nastavení u konkrétního souboru či adresáře, nebo by pro všechny soubory na tom oddílu platilo nastavení umask, a tudíž bych mohl kýmkoliv číst, vytvářet nebo mazat cokoliv na tomto oddílu?
Tiskni
Sdílej: