Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Redhat a Fedora usbmouse vubec nemaji a nahrazuji ji necim jinym
Section "InputDevice"
Driver "mouse"
Identifier "Mouse[1]"
Option "Device" "/dev/gpmdata"
Option "InputFashion" "Mouse"
Option "Name" "Genius NetScroll+ Superior"
Option "Protocol" "NetMousePS/2"
Option "Buttons" "12"
Option "ZAxisMapping" "11 12"
EndSection
Co se týká čísel tlačítek, celkový počet tlačítek by měl být (počet fyzických tlačítek) + 3*(počet koleček) (kolečko se dá stisknout nebo otočit dvěma směry). Například moje Genius Netscroll Optical má dvě klasická tlačítka, dvě na boku a (stisknutelné) kolečko, což dává dohromady 7. Problém je v tom, že většina aplikací předpokládá natvrdo, že kolečko je na tlačítkách 4,5 a ne vždy X server detekuje tlačítka takto (např. u mne jsou to 6,7). Nejlepší je vyzkoušet, jak X server tlačítka čísluje (např. pomocí xev) a pak si pomocí xmodmap tlačítka přemapovat tak, aby otáčení kolečkem bylo na 4,5 a zbytek jak potřebujete.
xmodmapem potom premapuju kolecko. ted nevim presne jak ale :) nejsem u sveho compu.
Rozbehnuti vsech tlacitek resi imwheel, ale rozbehat ho tak jak potrebuju, to je teda neco. az s tim pohnu, dam vedet.
Section "InputDevice"imps/2 (bez dalších opatření), ale ten mapuje boční tlačítka na 2 a 3, tj. stejně jako stisk kolečka a pravé tlačítko. To mi ale nevadí, protože mi jde jen o to, abych pro prostřední tlačítko mohl používat horní boční místo nepraktického mačkání kolečka. Pokud ale někdo potřebuje rozlišit všechna dostupná tlačítka, nestačilo by mu to.
Samozřejmě ale záleží na přesném modelu myši, možná to s některou novější verzí a některým protokolem bude fungovat úplně přesně.
. Jediny co nefungovalo byli dve tlacitka pred a za koleckem.
Tiskni
Sdílej: