Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Proti hacknutí je snad firewall, nebo se mýlím?
PS: Opravte mne jest-li se mýlím.
1. Aktualizovat - ona nějaká ta díra se nejde skoro všude, pro linux jsou většinou záplaty rychleji k dispozici. 2. Funkční paketový filter (firewal i když to není přesné ) a povolit pouze to co potřebuji. 3. Neinstalovat každou blbost. 4. Nepracovat soustavně jako root. (Rozdíl proti windows)S Klasickými viry se tu nesetkáte, ale jiní zlobiví hoši jsou občas docela aktivní.
1. Pochopit co vlastně je paketový filtr.(většinou iptables) 2. Zakázat vše 3. Začít postupně přidávat povolení pro služby, které potřebuji.Myslím, že na rootu byl dobrý seriál Stavíme firewal nebo tak nějak.
Každopádně děkuji za příspěvek.
Proti hacknutí je snad firewall ...Tohle je velice zjednodušující pohled na věc. Jestliže mi na počítači neběží NIC, co by poslouchalo na nějakém portu, je význam firewallu mizivý (nebudu zabíhat do detailů). Jestliže chci na svém serveru pustit službu (ssh, httpd), musím ji povolit i ve firewallu a v té chvíli mě už nijak nechrání. Firewall nemůže uchránit před chybou v nějakém programu. Firewall je zcela bezmocný, je-li chyba (na šikovném místě) v jádře.
Zajímalo by mě, jestli je možná nějaká samovolná instalace programu přes mozillu, jako to bylo možné přes díry u exploreru.Ano, je to možné. Platí to pro jakéhokoli klienta. Stačí malý skriptík, co zpřístupní shell a uživatelský účet už má někdo jiný... Cesta od uživatelského účtu k rootovskému je mnohdy jen otázkou času.
Programy nad rámec instalačních CD instaluji minimálně, takže z tohoto hlediska by mělo být vše v pořádku.Programy nad rámec instalačních CD nejsou o nic horší nebo lepší. Ke všem programům jsou zdrojáky a všechny programy jsou na tom víceméně stejně, tedy zhruba řečeno.
... nevím kdo by si pomohl mít přístup na můj počítač ...Hóhó! Jak jsem psal, každá oběť se počítá. Z cizího účtu je možné provádět svinstva a kdyby něco, tak to slízneš ty, protože k tobě povedou stopy. ------ Příhoda ze života: Hackl (crackl) mě kdysi kdosi přes díru v ssh. Měl tam rootovský účet a vesele se tam proháněl. Občas smazal logy, občas po sobě něco nechal. Měl rootovský shell v /dev/.blahblah. Vytvořil mi tam pár uživatelů a až ho to přestalo bavit, tak mi zalepil(!) díru v ssh a zmizel beze stop.
Uz jsem se bal, ze jsi to snad myslel vazne ;o) Ve vetsine veci s tebou souhlasim, ale myslim si ze fw by mel mit kazdy... Vzdy se najde nejaka ta sluzba, kterou uzivatel potrebuje a v takovem pripade je nutne zakazat na ni pristup z venci.Jasně, firewall není na škodu. Ale u většiny služeb lze omezit přístup přímo v konfiguráku nebo tcpwrappers. Jsem toho názoru, že je potřeba udělat obojí, nikoli spoléhat pouze na firewall. Navíc, když potřebujete něco lokálně, tak je lepší se úplně vyhnout otvírání portů. Bylo by lepší se bavit o konkrétním příkladu.
A to s tou mozillou je podle myho taky blabol. Nerikam, ze se nelze nabourat do systemu, ale na 99% si to zpusobuje sam uzivatel, ktery odklikne co mu pod ruku padne. Ale i tak si myslim ze ziskani plne kontroly nad systemem je touto cestou skoro nemozne.A co nedávná chyba v libpng? Byl jen krůček k tomu, aby se zneužila hromadně. Podívejte se na kritické chyby mozilly za poslední dva roky. Je jich celkem dost, které umožňují spuštění libovolného kódu. Jestliže uživatel klikne na něco, co způsobí v mozille buffer overflow, tak to není jeho vina a nemá šanci to ovlivnit.

Firewall je pro decka... Opravdu.Dle mne je hlavním úkolem firewallu oddělit části sítě s rozdílnou úrovní zabezpečení. Mám li i tu sebemenší síť bude asi, uroveň nastavení uvnitř sítě poněkud jiná než nastavení bezpečnosti při pohledu zvenku.On postačí již připojovaný nootebook do domácí sítě (i k počítači), a určitě nepotřebuji, aby mi někdo na tom připojeném šrotu testoval jestli mám poslední záplaty jádra, když jsou nové distribuce nad jeho možnosti. Stejně tak ve firmě je nutno některé služby nutné znepřístupnit z internetu jiné znepřístupnit části uživatelů lokální sítě , ale i také, které v lokální síti jsou v postatě chráněné minimálně nebo i vůbec a zde je firewall nenahraditelným pomocníkem.
. Na tom se shodneme. Stejne tak jako na rozdeleni na asgard, midgard a nilfhelm
.
U te stanice jsem myslel spise ten pohled, ze radeji zakazi vsechno co mi nasloucha nez se spolehat na fw. Pokud pripojim booka doma, ssh nahodim jinak ho nenahazuji. V principu je jedno, jestli spoleham na fw nebo vsechno zavru. Ale spolehat na fw se muze hezky vymstit. Jedna perlicka: co si myslis, ze se stane, kdyz budes mit na booku otevrene vsechno pro napr. 192.168.0.0/16 ze domaci sit? Pak na to zapomenes a pripojis booka nekde ve skolni ci firemni siti, kde zrovna jak napotvoru bude cela sit za maskaradou splnujici tvou masku
?
Tiskni
Sdílej: