Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Proč vznikly tyto stránky?
Jejich cílem je umožnit komunikaci mezi autorem a čtenáři (a mezi čtenáři vzájemně). Kromě základních informací o knize by se tu měly objevovat opravy nalezených chyb, informace o změnách v novějších jádrech, dodatečné příklady apod. Součástí stránek je také poradna, kde můžete klást dotazy na témata související s knihou i s jádrem samotným.
Co kniha přináší (českému čtenáři) navíc oproti těm, které již vyšly?
K jaké verzi jádra se kniha vztahuje?
Kniha je psána podle jádra verze 2.6.21. Nicméně obsahuje mnoho informací o novějších jádrech, především 2.6.22, částečně i 2.6.23. Popis odlišností nových verzí jádra se bude objevovat na těchto stránkách. Stručný popis některých změn najdete také v Jaderných novinách.
Proč není k dispozici PDF verze knihy?
Berte to prosím jako fakt. Vznik takové knihy je náročnou záležitostí - jak pro autora, tak pro odborného a jazykového korektora, redaktory v nakladatelství atd. Ze vzduchu ani z dobrého pocitu se bohužel žít nedá. Je férovější, když tyto náklady zaplatí ti, kdo mají o knihu zájem a koupí si ji, než aby je (ať už jakoukoli formou - masivní reklama v knize, státní grant, křížové financování...) nesli lidé, kteří s knihou nemají nic společného.
Plánují se další (aktualizovaná) vydání?
Předběžně samozřejmě ano. Bude záležet na čtenářském zájmu a také na tom, k jakým změnám v jádře dojde a kdy tedy bude žádoucí knihu aktualizovat.
Dozvím se v knize, jak nakonfigurovat kompilaci jádra?
Bohužel nikoliv. Touto oblastí se kniha vůbec nezabývá, přečtěte si prosím jiné informační zdroje, například knihu Linux Kernel in a Nutshell.
K čemu bude kniha aplikačnímu programátorovi?
Aplikační programátor z knihy získá různé informace ohledně chování jádra navenek - práce se soubory a souborovými systémy, signály, mapování paměti, fungování debuggeru, práce s procesy a vlákny atd. Zejména se to týká linuxově specifických věcí, které mohou oproti ostatním systémům fungovat jinak nebo jsou zcela jedinečné.
Našel jsem v knize chybu - co mám dělat?
Nejlepší bude vložit to jako dotaz do poradny. Tam se k tomu mohou případně vyjádřit i ostatní čtenáři a lze tam o nálezu debatovat stylem "otevřeného fóra". Něco jsou samozřejmě jednoznačné chyby - jejich opravy se pak budou objevovat na stránce Errata. Některé věci jsou ovšem subjektivního charakteru (např. programátorský styl použitý v příkladu) a pak se už během debaty v poradně může leccos ujasnit.
Dokument vytvořil: Luk, 3.8.2008 13:23 | Poslední úprava: Luk, 21.9.2008 21:01 | Historie změn | Zobrazeno: 1153×
Tiskni
Sdílej: