Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Která licence je svobodnější? GPL nebo BSD? Záleží na tom, kdo to posuzuje a jaké má plány.
Tiskni
Sdílej:
Uzivatel se prece sam muze rozhodnout, jestli bude radeji pouzivat software, u ktereho muze provest audit zdrojovych kodu, nebo mu treba jen bude stacit, ze 'to funguje'.Opomínáš základní argument, který proti podobné argumentaci vznáší RMS: je-li to někomu "jedno", že nemá svobodu se softwarem svobodně nakládat (což nemá, nemá-li k dispozici zdrojové kódy), připravuje se tím o svobodu všeobecnou. Přeneseně na to lze uplatnit moudro, které tuším vyslovil Ben Franklin: Jsou-li lidé ochotni obětovat trochu svobody oplátkou za trochu bezpečí, nezaslouží si ani jedno. (Protože přijdou o obojí).
To je přesně to, s čím nesouhlasím.
GPL je totiž atraktor, BSD není.
Právě to mi na GPL nejvíc vadí. Tváří se jako Jedině Správná Licence (TM). Všechno ostatní je buď GPL-compatible (pak to přelicencujeme na GPL) nebo ne (pak to zavrhneme jako zlo).
Všechno ostatní je buď GPL-compatible (pak to přelicencujeme na GPL) nebo ne (pak to zavrhneme jako zlo).Prostě je to v ní takto napsáno a je to úmysl. Všechno ostatní co tady píšete je irelevantní. Nemůžete se na bouřku zlobit, že při ní prší. Tak to prostě je. Můžete nadávat tvůrcům, že to takhle vymysleli, ale GPL má své vlastnosti a ty jsou takové jaké jsou. Většina zastánců GPL ji používá právě pro tyhle vlastnosti. Můžete se na ně zlobit (i na mě), ale my ji prostě používáme právě kvůli té "virové" podstatě a kvůli všem co nás budou chtít přemluvit aby jsme ji nepoužívali řekneme leda: Tůdle, nůdle! "Virová" postata GPL je její hlavní výhoda!
Tento program je "svobodný" tak, jak je, protože k němu máš zdroják a můžeš ho modifikovat a šířit, ale nesmíš se ohánět, že je to z Berkley. Můžeš ho ty a kdokoli jiný modifikovat a dělat si s tím co chceš. Tedy může(š) ho dál šířit(prodávat) bez zdrojáků a odebrat "svobodu", kterou měl.
Tento program je "svobodný" a vždycky bude, protože k němu máš zdroják a můžeš ho modifikovat a šířit a musíš o něm říkat, že je GPL, ale zůstane "svobodný", protože pokud ty, nebo kdokoli jiný zmodifikuje a bude ho šířit, pak ho můsí(š) šířit(prodávat) včetně zdrojáku a příjemci můsí(š) poskytnout stejnou "svobodu" jakou (si) měl.
Přičemž v obou popisech slovo svoboda má stejný význam jen v rámci jednoho popisu a není plně přenositelný do druhého. Významy slova svoboda tedy rozhodně nejsou identické.GPL licence může vadit pouze těm, kterým vadí ono musí(š). Taky rádi podsouvají za to musíš ještě slovo všem v hloupé snaze GPL zdiskreditovat. Jenže v GPL je napsáno můžeš všem a můžeš jen komu chceš, ale potom musíš včetně "svobody" GPL.